Řekne-li se nálet na Německo, vybaví se lidem asi nejčastěji Drážďany, a to nejenom kvůli tomu, že sekundární obětí tohoto náletu se kvůli navigačnímu omylu stala i Praha, ale také kvůli jeho bezmála apokalyptickému rozměru a kvůli relativní blízkosti od hranic tehdejšího protektorátu, díky níž byla záře z hořícího města viditelná i z jeho území.
Dřívější bombardování Kasselu v obecném povědomí tak zažité není, bylo však také rozsáhlé, ničivé i smrtonosné.
Kassel byl jako významné německé vojensko-průmyslové centrum bombardován opakovaně od února 1942 do března 1945 a právě nálet z října roku 1943 byl v mnoha ohledech nejtěžší. Zahynulo nejméně šest tisíc lidí ve městě, jeho centrum bylo téměř kompletně zničeno a trosky domů hořely plných sedm dní.
Když americká armáda Kassel 3. dubna 1945 konečně nálety sužované dobyla, žila v něm jen o málo víc než pětina jeho předválečné populace, asi 50 tisíc lidí oproti 236 tisícům v roce 1939.
Nacistické průmyslové centrum
Letecké údery proti městu během druhé světové války však nelze označit za neoprávněné. Německo, které začalo válku, se v jejím vedení přiklonilo k formě takzvané totální války, tedy k vyhlazování celých národů a k úplnému ničení měst i obcí do základů. A byl to Kassel, který pro takové boje představoval významnou průmyslovou základnu.
„Kromě toho, že Kassel byl hlavním městem provincií Hesensko-Nassau a Kurhessen, měl několik důležitých cílů: letecký závod Fieseler, továrny Henschel & Sohn, výrobce těžkých tanků Tiger a Königstiger, lokomotivní závod Henschel & Sohn, železnici, motorárnu a závod na výrobu motorových vozidel. Také tam byla vojenská velitelství a Krajský nejvyšší soud,“ vypočítává cíle náletu Wikipedie s odvoláním na deník britského bombardovacího velitelství RAF.
„Je těžké popřít geopolitický a strategický význam Kasselu. Bylo to centrum středního Německa, a z toho důvodu velmi důležitý železniční uzel. A co víc, Kassel byl jedním z hlavních průmyslových středisek země, nemluvě o velitelství vojenského okruhu Wehrkreis IX. Město bylo domovem leteckého závodu Fieseler a také hlavního výrobce tanků Henschel & Sohn. Velká část průmyslu ve městě se zaměřovala na dopravu. Takže není nijak překvapivé, že se Kassel stal cílem,“ připomíná také web In your pocket.
Z nebe pršela smrt
Vůbec nejtěžší letecký úder proti Kasselu začal v noci na 23. října ve 20:45, pět minut po fingovaném náletu na Frankfurt nad Mohanem. Tento trik sice Němci prohlédli, ale nijak jim to nepomohlo, útoku na Kassel nedokázali zabránit.
Cílovou oblastí se stalo náměstí Martinsplatz v historickém centru města. Celkem 569 bombardérů svrhlo na staré město 1800 tun bomb a asi 460 tisíc hořčíkových zápalných tyčí. Mnohé z budov v historickém jádru byly postaveny převážně ze dřeva a proti ohnivému peklu, jež na ně pršelo z nebe, tak neměly prakticky žádnou šanci. Během 15 minut bylo centrum v plamenech. Pekelný žár vyvolal ohnivou bouři známou třeba právě z Drážďan: oheň si bral kyslík tak rychle, až to vyvolávalo prudký vichr, který strhával všechno do plamenů.
„Teploty dosahovaly děsivých 1500 stupňů, vítr se pohyboval rychlostí přes 160 kilometrů za hodinu. Plameny vysály ze vzduchu veškerý kyslík a ti, kteří se dostali do původního bezpečí sklepů, brzy zemřeli na udušení. Peklo na zemi? To je jen slabý výraz,“ popisuje atmosféru ve městě web In your pocket.
close
info
Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, nahrál Heinz Körner, CC BY-SA 4.0
zoom_in
Letecký pohled na Kassel den po náletu
Kassel hořel sedm dní. Telefonní linky bombardování téměř okamžitě přerušilo, což hned od začátku narušilo všechny hasičské i záchranné operace. Bomby zasáhly také městský vodovod, což znamenalo další vážnou komplikaci při hašení. Přes 10 tisíc lidí zahynulo v plamenech, dalších více než 150 tisíc lidí přišlo o střechu nad hlavou.
Po válce už Kassel svého dřívějšího významu znovu nenabyl. V důsledku rozdělení Německa se z centrálního města stal příhraničním, protože ležel pouze 30 kilometrů od nové hranice z východním Německem. Z toho důvodu také Německo zprvu neinvestovalo do jeho dalšího rozvoje; poblíž nové hranice se to zdálo riskantní.
Nakonec byl ale přece jenom přestavěn, přičemž Němci řadu historických budov znovu postavili v původním stylu (podobně, jako to udělalo například Polsko s historickým centrem Varšavy, kterou německá armáda v roce 1944 kompletně zničila). V současnosti představuje Kassel opět kulturní i průmyslové centrum. Vzpomínka na válečné události však zůstává živá.
