Rakouská císařovna Sisi se na dvoře ve Vídni vždy cítila osamělá. Moc přátel zde neměla. Jako dvorní dámy ji obklopovaly většinou ženy, které jí přidělila její tchyně, matka Františka Josefa I., se kterou se od počátku neměly v lásce. Sisi jim nedůvěřovala, a když se tak objevil na dvoře někdo, komu se mohla svěřit, takové osoby získaly v jejích očích výsadní postavení. Jednou z císařovniných důvěrnic se stala i mladá hraběnka Marie Louisa Larischová-Wallersee.

Přestože byla o polovinu mladší než ona, Alžběta Bavorská chovala k Marii Louise blízký vztah. Oblíbila si ji nejen ona, ale i její děti, stala se blízkou přítelkyní například Alžbětina jediného syna, korunního prince Rudolfa - tak blízkou, že mu pak lidově řečeno kryla záda, když si začal se šestnáctiletou baronkou Mary Vetserovou, s níž za dodnes nevyjasněných okolností zemřel na zámečku Mayerling.

Chybělo málo a Helena Bavorská se stala rakouskou císařovnou:

Marie Louisa Larischová-Wallersee se na rakouském císařském dvoře neocitla náhodou. Se Sisi ji pojil příbuzenský vztah - byla totiž její neteří, dcerou Alžbětina nejstaršího bratra Ludvíka Viléma Bavorského.

Tento muž se v mládí v Bavorsku společensky znemožnil - když se rozhodl oženit s „obyčejnou“ herečkou. Musel se kvůli ní vzdát titulu a snést opovržení svého okolí, nedokázal se jí ale zříct. Zatímco většina lidí z jeho společenské vrstvy jím za to opovrhovala, jeho mladší sestra Sisi jako jedna z mála zůstala svému bratrovi po boku a nadále mu projevovala přízeň.

Příběh Ludvíka Viléma Bavorského Deník přináší jako pokračování seriálu o osudech sourozenců císařovny Sisi.

Příběhy bratrů Sisi

  • V dubnu před 170 lety se Alžběta Bavorská vdala za Františka Josefa I. a stala se legendární rakouskou císařovnou.
  • Do centra dobové pozornosti se spolu s ní dostali i její sourozenci.
  • Osudy bratrů a sester Sisi byly podobně bouřlivé i tragické jako císařovnin.
  • Deník postupně přinese příběhy všech.
  • Už nyní si na webu denik.cz můžete přečíst příběhy sester Alžběty Bavorské - Heleny, Marie, Matyldy a Žofie.

Dědic a voják

Ludvík Vilém Bavorský, jemuž v rodině říkali Louis, se narodil v červnu 1831 jako první dítě bavorského vévody Maxmiliána a jeho manželky Ludoviky. Dětství prožil, podobně jako jeho mladší sourozenci, v Possenhofenu u Starnberského jezera.

Všichni potomci vévodského páru si byli velmi blízcí a jejich těsné vztahy přetrvaly i v dospělosti, byť postupně žili různě po celé Evropě.

Zatímco dětství všech Louisových mladších sourozenců bylo poměrně bezstarostné a uvolněné, zejména díky jejich otci Maxmiliánovi, který jim dopřával velkou volnost, právě Ludvík byl jako nejstarší syn a navíc dědic otcova titulu v trochu jiném postavení. „Jeho přísnou výchovu vedl baron von Wilffen,“ zmiňuje web Sisi Schloss. Tvrdý vojenský režim, který vychovatelé mladému vévodovi nastavili, z něj udělal poměrně plachého člověka.

close Nejstarší bratr císařovny Alžběty Bavorské zvané Sisi, Ludvík Vilém Bavorský. Kvůli sňatku s herečkou se musel vzdát práv prvorozeného. info Zdroj: Wikimedia Commons, Joseph Albert – Österreichische Nationalbibliothek, volné dílo zoom_in Nejstarší bratr císařovny Alžběty Bavorské zvané Sisi, Ludvík Vilém Bavorský. Kvůli sňatku s herečkou se musel vzdát práv prvorozeného

Přesto jako mladík započal vojenskou kariéru, ve které pak pokračoval celý život. Vstoupil do bavorské armády a postupně dosáhl hodnosti generála kavalerie. Zatímco u vojska byl spokojený, co se týče pozice příští hlavy rodiny, o tu už se zajímal méně. „Ludvík trávil čas raději v divadle než u dvora a se svojí rodinou,“ konstatuje web Sisi Schloss.

Boj o sňatek

Bylo to právě v divadle v německém Augsburgu, kde Ludvík potkal svou životní lásku. Mělo to ale háček - jeho vyvolenou totiž nebyla žádná šlechtična nebo dcera z královského rodu, ale herečka bez šlechtického titulu - Henriette (Jindřiška) Mendelová. Z páru se brzy stali milenci a bavorskou společnost naplnila nepříjemná šeptanda.

Rodina od Ludvíka očekávala zcela jinou nevěstu, navíc si zrovna on mohl skutečně vybírat a propojit svůj rod s jinou významnou rodinou. „V mládí byl považován za jednoho z nejpohlednějších svobodných princů v Evropě,“ napsal o Ludvíkovi v roce 1913 list Buffalo Courier.

Nespoutaná Marie Bavorská se nebála zapojit do boje či veřejně pohoršovat. V soukromí ale trpěla:

Ludvík Vilém to ale s Jindřiškou myslel opravdu vážně, byť si byl vědom toho, že jejich rozdílné společenské postavení může být nepřekonatelnou překážkou. Jeho osobní boj o sňatek s touto ženou ještě zintenzivnil poté, co otěhotněla. „24. února 1858 porodila Jindřiška nemanželkou dceru, která byla o den později pokřtěna jménem Louise Marie Elisabeth. Kmotrou se stala babička dívky, vévodkyně Ludovika,“ uvádí web Sisi Schloss.

Novopečený otec se všemi prostředky snažil u své rodiny dosáhnout svolení se sňatkem. Drtivá většina jeho příbuzných ale svazku s „obyčejnou herečkou“ bránila. „Velkou podporu našel u své sestry Alžběty, která v té době bojovala s přísným protokolem a etiketou na vídeňském dvoře,“ zmiňuje Sisi Schloss.

close Herečka Jindřiška Mendelová, první manželka bratra Sisi Ludvíka Viléma Bavorského. Jindřiška byla herečkou, manželova rodina ji proto nikdy zcela nepřijala. Jejich sňatek byl morganatický. info Zdroj: Wikimedia Commons, Friedrich Dürck, volné dílo zoom_in Herečka Jindřiška Mendelová, první manželka bratra Sisi Ludvíka Viléma Bavorského. Jindřiška byla herečkou, manželova rodina ji proto nikdy zcela nepřijala. Jejich sňatek byl morganatický

Přesto, že se na jeho stranu postavila sama rakouská císařovna, trvalo ještě více než dva roky, než se pár mohl konečně vzít. Mezitím Jindřiška opět otěhotněla, a právě její druhé těhotenství se stalo důvodem, že ji rod Wittelsbachů, z něhož Ludvík Vilém pocházel, alespoň částečně vzal na milost. Páru byl konečně povolen morganatický sňatek.

Nebylo to ale zadarmo. „Ludvík se musel zříct svých práv prvorozeného syna,“ uvádí web Nord Ost Kultur. Přišel tím o titul bavorského vévody, který přešel na jeho mladšího bratra, a rovněž o svou pozici v nástupnické linii na bavorský trůn, byť v ní nestál vysoko a šance, že by se někdy stal bavorským panovníkem, nebyla příliš reálná.

Skandální první manželství, ještě skandálnější druhé

Svatba Louise a Jindřišky se konala v březnu 1859. Do dvou měsíců bývalá herečka porodila syna Karla Emanuela. „Bavorský král Maxmilián II. ji pak povýšil do šlechtického stavu, stala se z ní svobodná paní z Wallersee,“ uvádí web Sisi Schloss.

Radost páru ale netrvala dlouho, jejich syn jako tříměsíční zemřel. Další děti už neměli, jediným potomkem vzešlým z tohoto vztahu tak zůstala prvorozená dcera, kterou si později k sobě vzala na vídeňský dvůr císařovna Sisi, která jako jedna z mála uznávala její matku. Přestože Ludvík Vilém později svou manželku podváděl, obecně se o jejich manželství mluví jako o harmonickém.

Matylda Bavorská si našla milence. To se ale mladé ženě krutě vymstilo:

Mimo rodinný život Ludvík Vilém dál sloužil v armádě. Často měl finanční potíže, se kterými mu pomáhala jeho sestra Sisi. Se ženou a dcerou žil v Augsburgu a léta trávil u Starnberského jezera.

„V roce 1891 Jindřiška onemocněla rakovinou a své nemoci 12. listopadu 1891 podlehla,“ uvádí Sisi Schloss.

Tehdy už jednašedesátiletý Ludvík Vilém ale nemínil zůstat sám. Oženil se do roka od smrti první manželky. A jeho druhé manželství bylo snad ještě skandálnější. „Jeho vyvolenou se stala Antonie Barthová, baletka z dvorního divadla, o čtyřicet let mladší žena. Svatba se konala v Mnichově v listopadu 1892,“ připomíná web Sisi Schloss.

close Druhá manželka Ludvíka Viléma Bavorského, baletka Antonie Barthová. S manželem se rozvedli, údajně ji týral. info Zdroj: Wikimedia Commons, Richard Arthur Norton, volné dílo zoom_in Druhá manželka Ludvíka Viléma Bavorského, baletka Antonie Barthová. S manželem se rozvedli, údajně ji týral

Bavorská vévodská rodina to nesla velmi těžce. „Zatímco k jeho první manželce se nakonec chovali poměrně srdečně, Ludvíkovo druhé manželství nikdy nepřijali,“ napsal ve 20. letech 20. století list The New York Times.

Svazek mladé tanečnice a stárnoucího šlechtice byl pro dobovou společnost natolik pobuřující, že se o něm psalo dokonce i na druhé straně oceánu. „Bavorský vévoda Louis se morganaticky oženil s Antonií Barthovou, kterou bavorský regent povýšil do šlechtického stavu,“ napsal například list The Chicago Sunday Tribune.

Bouřlivý rozvod

Skandální vztah se ale nakonec rozpadl. V roce 1913 bylo manželství soudně rozvedeno, opět za velké pozornosti dobových médií, neboť rozvod byl v dané době v případě šlechticů opravdu výjimečnou záležitostí.

„U soudu v Mnichově se odehrává udivující drama. Dvaaosmdesátiletý vévoda Ludvík se soudí se svou morganatickou manželkou, bývalou baletní tanečnicí, o rozvedení manželství. Tato stále pohledná žena před dvěma roky svého královského manžela opustila,“ napsal tehdy list Buffalo Courier.

V soudní místnosti se pralo opravdu špinavé prádlo. „Mnoho žen baletce závidělo, když si brala vévodu, ale nyní ať vědí, že je lepší být ženou přívětivého zelináře. Zdá se, že vévoda byl nejpodlejším možným manželem. Ke své manželce se choval jako ke koni, jako ke psu, a neustále ji bil. Nutil ji, aby ho bavila nejvýstřednějšími způsoby. V začátcích manželství ji nutil hrát koně a pobíhat po místnosti v kostýmu,“ vylíčil Buffalo Courier.

Nešťastný milostný život, strašlivá smrt. Takový osud čekal sestru Sisi:

Podle zdrojů ze soudní místnosti Ludvík svou druhou ženu neustále ponižoval a například ji nechal popíchat vosami. Antonie podle svých slov od manžela utekla proto, aby si zachránila život.

Naopak Ludvík, který už v roce 1907 oznámil záměr rozvést se s Antonií a vzít si za manželku operní zpěvačku, tvrdil, že Antonie od něj utekla bez příčiny, a především, že ho podváděla. „Rozvedl se s ní, protože v roce 1913 porodila dceru, kterou vévoda nepovažoval za své dítě,“ napsal později o Antonii list La Harpe, když se ve 20. letech 20. století podruhé vdala.

Přestože rozvodu Ludvík dosáhl, potřetí se nakonec neoženil. Zemřel v roce 1920, příčinou byly srdeční potíže. „Kvůli svým dvěma morganatickým manželstvím nebyl pohřben v rodinné kryptě, ale na hřbitově Ostfriedhof v Mnichově,“ uzavírá web Sisi Schloss.