Když naši lidé vešli do domu, našli tam mrtvou dívku. Druhá, vyčerpaná mučením a surově zbitá, zemřela posléze. Kromě toho tam seděla další zmlácená žena a další, svázané. Dopis s těmito větami napsal své manželce koncem roku 1610 uherský palatin Jiří Thurzo, když z Bratislavy dorazil do vesnice Čachtice v dnešním slovenském okresu Nové Město nad Váhem. Jeden z nejvýše postavených mužů tehdejšího Uherska Thurzo do nenápadné obce vyjel kvůli hrůzostrašným pověstem, které se šířily o bohaté a vlivné hraběnce Alžbětě Báthoryové (Báthory Erzsébet), provdané Nádašdyové. 

Stížnosti místních a klepy, že Báthoryová se skupinou svých sluhů vraždí a bestiálně mučí mladé dívky, se dostaly až na královský dvůr a Habsburkové vyslali Thurza celou věc prošetřit. To, co odhalilo další vyšetřování, je dobře známo - Báthoryová podle něj povraždila stovky dívek a žen, přičemž je nechávala umrznout, probodávala, strkala jim rozžhavené jehlice do genitálií. Nakonec za tyto zločiny díky svému postavení skončila v domácím vězení na čachtickém hradě, kde později i zemřela, a o její pomocníky se postaral kat. 

Čachtický hrad je romantické místo s poněkud temnou až hororovou minulostí:

Čachtická hrad - pohled na jihozápadní hradební zeď s obrannou věží.
Teď je to romantická zřícenina, dříve zde krvavá hraběnka týrala dívky

Na Krvavou paní z Čachtic, jak se Báthoryové začalo přezdívat, se už nikdy nezapomnělo. Historici dodnes debatují o tom, do jaké míry byl proces s ní motivován politicky a zda skutečně spáchala všechna zvěrstva tak, jak se říkalo. Kolem zřejmě nejslavnější šlechtičny pobývající na slovenském území ale vzniklo množství legend, které přetrvávají do současnosti. 

Šlechtična Alžběta Báthoryová se do dějin zapsala jako Krvavá čachtická paní. Údajně zavraždila a mučila stovky mladých dívek.Šlechtična Alžběta Báthoryová se do dějin zapsala jako Krvavá čachtická paní. Údajně zavraždila a mučila stovky mladých dívek.Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo

V celém děsivém příběhu zaniká manžel Báthoryové, ve své době významný uherský šlechtic František Nádasdy (někdy bývá uváděn i jako Nádašdy, maďarsky pak jeho jméno zní Nádasdy Ferenc). Je sice pravda, že největší běsnění začalo až po jeho smrti v roce 1604, podle některých ale o kruté povaze a sadismu své manželky dobře věděl. A nejen to - dokonce jí prý při prvních vraždách, které spáchala ještě za jeho života, radil, jak oběti co nejbolestivěji mučit. 

I sám Nádasdy byl totiž velmi krutým - a rozporuplným - člověkem. Na rozdíl od manželky si ale svůj sadismus vybíjel na bojových polích. Zemřel 4. ledna přesně před 420 lety. 

Vrána k vráně…

Hrabě František Nádasdy se narodil 6. ledna 1555 do rodiny významného uherského velmože Tomáše I. Nádasdyho. Jelikož už jako sedmiletý přišel o otce, kromě rodného panství Sárvár pobýval několik let přímo na královském dvoře ve Vídni v blízkosti Habsburků. „Vyrůstal téměř jako člen panovnické rodiny,“ píše maďarský web Nyugat

Vzhledem k jeho postavení mu rodina vybrala nevěstu už v brzkém věku - a stala se jí v době zasnoubení desetiletá Alžběta Báthoryová. Dívka - velmi pohledná a na svou dobu nezvykle vzdělaná - pocházela dokonce z ještě významnějšího rodu, než byli Nádasdyové. Ti se sice pyšnili většími majetky, Báthoryové ale měli mezi předky dokonce polského krále. 

Snaha obnovit v zemi katolickou víru vedla ke stovkám poprav, přesto však přízvisko Krvavá Marie ilustruje jen část její osobnosti:

Portrét anglické královny Marie I. (1516-1558), známější jako Marie Tudorovna či jako Krvavá Marie (Bloody Mary), dcery Jindřicha VIII. a Kateřiny Aragonské. Obraz namaloval Anthonis Mor van Dashorst v roce 1554.
Mýtus Krvavé Mary. Marie Tudorovna nebyla jen vraždící zrůdou, měla i jinou tvář

Přestože šlo o politický sňatek, František a Alžběta si zřejmě k sobě našli cestu. František ji pozval žít na své panství. Traduje se, že mladé lidi pojily stejné sadistické povahy. „Podle jednoho z příběhů údajně Alžbětu jako třináctiletou na jednom z Nádasdyho panství znásilnil sluha nebo mladý šlechtic, který zde byl na návštěvě. Rozzuřený František pak prý nechal tohoto muže zaživa vykastrovat a potom jeho i jeho genitálie předhodil divokým psům. Alžběta však po znásilnění otěhotněla. Bylo jí povoleno dítě donosit a porodit, novorozeně ale musela odevzdat a již nikdy jej neviděla. Říká se, že bylo na Františkův příkaz zabito,“ píše blog Europe between East and West. 

Ovšem zpět k doložené historii. František a Alžběta se vzali v roce 1575 - Františkovi bylo tehdy 19, Alžbětě 15 let. Velkolepý sňatek se uskutečnil na zámku v dnešním slovenském městě Vranov a několik dnů trvajících oslav se zúčastnilo 4500 pozvaných hostů. Novomanželé se pak z Nádasdyho maďarského sídla Sárvár přestěhovali na panství Čachtice. „Byl to svatební dar od Nádasdyho rodiny,“ uvádí encyklopedie Britannica

Jak vypadala Alžběta Báthoryová:

Zdroj: Youtube

Pár postupně zplodil pět dětí (podle některých zdrojů šest), i když to první se narodilo až deset let po svatbě. „Alžběta Báthoryová je přivedla na svět v rozmezí let 1585 až 1595,“ píše Britannica. Dospělosti - a procesu s matkou - se dožili tři potomci: dcery Anna a Kateřina a syn Pavel. 

Drtivá většina dopisů páru se nedochovala, z těch pár dokumentů lze ale vyčíst, že manželství bylo harmonické. „František měl vždy obavy, pokud byla jeho žena nemocná, a několik Alžbětiných dopisů zase vypráví, jak velmi pečovala o své děti,“ píše web Hungarian Ottoman Wars

Letecký pohled na slovenský hrad Čachtice. Právě zde zemřela krvavá paní Alžběta Báthoryová.Letecký pohled na slovenský hrad Čachtice. Právě zde zemřela krvavá paní Alžběta Báthoryová.Zdroj: Wikimedia Commons, Civertan, CC BY-SA 3.0

Velkou část času šlo ovšem o vztah na dálku - hrabě Nádasdy byl totiž velitelem uherských vojsk a jako takový trávil měsíce na bojištích. Uhry tehdy čelily brutálním osmanským nájezdům a Nádasdy byl jednou z nejúčinnějších „zbraní“, jakou Habsburkové na Turky měli. Postupoval nemilosrdně - a mohl dát úplný průchod své kruté povaze, kterou s manželkou sdíleli. „František Nádasdy disponoval ohromnou fyzickou silou, byl urostlé postavy a podle dobových zpráv také surový člověk se sadistickými sklony,“ připomíná web Uhersko.com.

Černý rytíř

Nádasdy proti Turkům bojoval například u pevností Visegrád či Ráb, v hodnosti velitele Zadunajských vojsk se později zúčastnil bitev o Stoličný Bělehrad, Budín a Pešť. A ve všech případech velmi úspěšně. 

Páté manželce krále Jindřicha VIII. zlomily vaz předchozí milostné vztahy a intriky mocenských skupin na dvoře:

Kateřina Howardová měla v době sňatku s devětačtyřicetiletým Jindřichem VIII. pouze sedmnáct let. Po dvouletém manželství ji král nechal popravit. Autorem malby je Hans Holbein mladší.
Promiskuitní potvora či oběť intrik? Kateřina Howardová sňatku s králem litovala

Osmany, kteří samotný střet s vojsky, jimž velel, přežili, čekala v zajetí krutá smrt. Nádasdy totiž nařizoval hromadné popravy zajatců. „Po bitvě prý tancoval s mrtvolami zabitých Turků a jejich sražené hlavy vyhazoval vysoko do vzduchu. Takové příběhy byly známé už jen u tzv. hajduků (maďarsky hajtó – poháněč dobytka), kteří tvořili zvláštní ozbrojenou vrstvu, žili na okraji společnosti a vyznačovali se nezkrotností, divokostí, smělostí a krutostí,“ nastiňuje web Uhersko.com.

Nádasdyho tak brzy obklopila temná pověst. Přezdívalo se mu Černý rytíř (nebo Černý bek) a jeho vojska se na bojišti vyznačovala tím, že do bitvy vojáci jezdili s hlavami popravených Turků.

Hrabě František Nádasdy byl jednou z nejvýznamnějších postav Uherska 16. století. Bojoval proti Turkům a vysloužil si přezdívku Černý rytíř. Jeho manželkou byla Alžběta Báthoryová.Hrabě František Nádasdy byl jednou z nejvýznamnějších postav Uherska 16. století. Bojoval proti Turkům a vysloužil si přezdívku Černý rytíř. Jeho manželkou byla Alžběta Báthoryová.Zdroj: Wikimedia Commons, Azonosítatlan festő - MNM Budapest, volné dílo

Věděl o tom?

Nádasdyho slávu v dalších letech přehlušily zprávy, pověsti a legendy o činech jeho manželky. Odhaduje se, že Alžběta Báthoryová se samotným zabíjením začala kolem roku 1585, tedy ještě v době, kdy Nádasdy žil. Že by se jí něco podobného podařilo před manželem (pokud byl právě doma) utajit, se zdá nepravděpodobné. 

I proto se říká, že o jejích činech Nádasdy nejenže věděl, ale dokonce jí svým způsobem pomáhal - nebo naopak ona jemu odevzdávala vědomosti o mučení. „Říká se, že na bojišti byl Nádasdy tak krutý právě proto, že ho k tomu motivovala jeho žena. A společně sdíleli poznatky o technikách mučení,“ uvádí blog Europe between East and West. Nádasdy také údajně nosil své ženě jako dárky různé mučicí nástroje. Jak to bylo ve skutečnosti, se ovšem zřejmě už lidé nikdy nedozvědí. 

Svou krvavou paní má také Morava. Přečtěte si příběh o Amálii z Bubna-Litice:

Podzemí pod brněnským Zelným trhem
Krvavá hraběnka? Šlechtičnu Amálii z Bubna-Litice provázela strašidelná pověst

Veřejného odhalení činů Krvavé hraběnky se každopádně její manžel nedožil. Zemřel na bojišti v roce 1604 za dodnes nevyjasněných okolností - konkrétně na následky blíže neupřesněné nemoci nebo náhlé zdravotní indispozice. „Již dříve měl ale problémy s ukrutnými bolestmi nohou,“ připomíná Europe between East and West.  

Své manželce a třem dětem zanechal velké bohatství. A pokud mají pravdu ti, kdo tvrdí, že Alžběta Báthoryová byla obviněna křivě a ve skutečnosti byla nevinnou obětí intrik, motivem celého komplotu proti vlivné a bohaté vdově mohl být právě zděděný majetek.

„Báthoryová byla mocná žena, o to více, že po manželově smrti ovládala celý Nádasdyho majetek. Velký dluh, který měl vůči Báthoryové tehdejší habsburský panovník Matyáš, zrušila po jejím uvěznění její rodina výměnou za to, že jí bylo umožněno starat se o zajatou Alžbětu. Tato skutečnost naznačuje, že činy, které jí byly připisovány, byly politicky motivované pomluvy, které umožnily příbuzným přivlastnit si její majetky,“ připomíná encyklopedie Britannica.