Vzduchem se neslo nesnesitelné ječení žen, které hořely zaživa. A pak zůstalo ticho, snad ještě děsivější. Psal se 4. květen 1897, když Paříž zažila scény jako vytržené z hororu. Na charitativním bazaru (Bazar de la Charité), prestižní akci, vypukl požár.

Vzhledem k množství hořlavých materiálů se oheň šířil rychle a hasiči proti němu neměli nejmenší šanci. Než budova, v níž se bazar konal, lehla popelem, trvalo to ani ne půl hodiny. Desítky lidí, většinou žen, přitom zůstaly uvězněné uvnitř.

Ti, kteří dílu zkázy přihlíželi, poskytli strašlivá svědectví. „Dlouhých deset minut se ze všech stran ozývaly výkřiky bolesti, zatímco přítomní, chycení jako v pasti na myši, umírali, uhořeli, nebo byli ušlapáni v panice, která tyto dámy zachvátila. Horko bylo takové, že se okna na ulici začala rozbíjet a za dvacet minut se na dav zhroutila hořící střecha. Hrozný řev náhle vystřídalo strašlivé ticho,“ popisuje požár web Bazar de la Charité.

Ještě hrůznější byl pak vstup na spáleniště, když chtěli ze zbytků budovy odnést těla obětí. Ostatky ovšem byly v takovém stavu, že identifikace byla většinou možná jen díky šperkům, které žár vydržely. „Výpovědi očitých svědků o pekle jsou hrůzou, kterou by dnes nebylo možné otisknout – snubní prsteny přitavené k bezmasým prstům, roztavené ozdobné hřebeny přirostlé k temeni hlavy,“ uvádí list The New York Times.

close Požár charitativního bazaru (Bazar de la Charité) v Paříži v roce 1897 se stal jednou z nejhrůznějších tragédii 19. století. V plamenech zaživa uhořelo více než 120 žen, většinou šlechtičen či řádových sester. Mezi oběťmi byla i mladší sestra Sisi, Žofie. info Zdroj: Wikimedia Commons, Osvaldo Tofani / Fortuné Méaulle, volné dílo zoom_in Požár charitativního bazaru (Bazar de la Charité) v Paříži v roce 1897 se stal jednou z nejhrůznějších tragédii 19. století. V plamenech zaživa uhořelo více než 120 žen, většinou šlechtičen či řádových sester. Mezi oběťmi byla i mladší sestra Sisi, Žofie

Jednu z dam se povedlo identifikovat jen na základě zlatých zubů - úspěšné ztotožnění oběti tímto způsobem pak mimochodem dopomohlo k založení a rozvoji oboru forenzní stomatologie, zjednodušeně řečeno rozpoznání zemřelého pomocí chrupu. Onou ženou byla Žofie (uvádí se i Sofie), vévodkyně z Alençonu.

Tento titul nepochybně mnoha lidem v současnosti nic neříká, ve své době to ale byla žena mezinárodně známá. Žofie totiž byla nejmladší sestrou císařovny Alžběty Bavorské. Krutý byl nejen závěr jejího života. Deník ji představuje v posledním dílu seriálu o osudech sester Sisi.

Snoubenkou Pohádkového krále

Žofie Charlotta Augustýna Bavorská přišla na svět jako v pořadí pátá dcera a osmé dítě bavorského vévody Maxmiliána Josefa a jeho manželky Ludoviky v roce 1847. Velkou předností dívky, které doma říkali Sopherl, byl hudební talent. „Zbožňovala hru na piano a měla krásný sopránový hlas,“ uvádí německý deník Süddeutsche Zeitung na základě rozhovoru s historikem Christianem Seppem, který o Žofii napsal knihu.

close Žofie (Sofie) Charlotte Bavorská, provdaná vévodkyně z Alençonu, nejmladší sestra slavné Sisi. Její životní osud byl tragický, ještě hrůznější byla její smrt - uhořela zaživa při požáru charitativního bazaru v Paříži. info Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo zoom_in Žofie (Sofie) Charlotte Bavorská, provdaná vévodkyně z Alençonu, nejmladší sestra slavné Sisi. Její životní osud byl tragický, smrt hrůzná - uhořela zaživa při požáru charitativního bazaru v Paříži

Žofii bylo teprve sedm let, když se její svatební vyhlídky zásadně změnily. V roce 1854 se totiž její starší sestra Sisi provdala za rakouského císaře Františka Josefa I. Z jejích sourozenců byly rázem celoevropsky žádané partie.

Jelikož byla Žofie navíc údajně vedle Sisi nejkrásnější z bavorských sester, mohla si mezi ženichy opravdu vybírat. Když začala dospívat, postupně odmítla zájem württemberského vévody Filipa, portugalského prince Ludvíka i svého švagra, arcivévody Ludvíka Viktora, píše francouzská stanice Europe 1. Z nápadníků uspěl až o dva roky starší Žofiin bratranec, bavorský král Ludvík II. Wittelsbach (známý také jako Ludvík II. Bavorský).

Šlo o nepříliš významného panovníka, jehož jméno je ovšem slavné dodnes, a to díky sídlům, které v Bavorsku nechal vybudovat - hradu Neuschwanstein a zámkům Linderhof a Herrenchiemsee. Právě kvůli nim se Ludvíkovi přezdívá Pohádkový král. Také silně podporoval skladatele Richarda Wagnera.

Žofie a Ludvík si rozuměli - spojovala je melancholická povaha i láska k hudbě, a čile si dopisovali. Ludvík své sestřenici říkal Elso, podle postavy z Wagnerovy opery. „Žofie a Ludvík se znali od dětství. Když pak Žofie jednoho dne v Mnichově usedla ke klavíru a zahrála Wagnerovu melodii, měla u něj okamžitě vyhráno. Kromě hudebních kvalit si jej získala také podobou se Sisi, kterou Ludvík vždy bezmezně obdivoval,“ nastiňuje počátek jejich vztahu web Europe 1.

close Nejmladší sestra Sisi Žofie (Sofie) se původně měla provdat za bavorského krále Ludvíka II. Bavorského. Zasnoubení trvalo skoro rok, v jeho době vznikl i tento snímek, svatbu ale nakonec král odvolal. info Zdroj: Wikimedia Commons, Joseph Albert, volné dílo zoom_in Nejmladší sestra Sisi Žofie (Sofie) se původně měla provdat za bavorského krále Ludvíka II. Bavorského. Zasnoubení trvalo skoro rok, v jeho době vznikl i tento snímek, svatbu ale nakonec král odvolal

Jak ale čas ubíhal, a přímo k žádosti o ruku se král neměl, začali být Žofiini rodiče stále netrpělivější. O Ludvíkovi II. bylo už v jeho mládí známo, že je podivín, a tak se rodiče mladé dívky rozhodli konat.

Následně dostala Žofie dopis. „Moje milovaná Žofie! Poupě, jež nevědomky (jako přátelství) vyrůstalo v mém srdci, se rozvinulo: je to láska k Tobě, moje drahá Žofie, vroucí, upřímná, celistvá láska… Chceš se stát mou ženou? Mou družkou na trůně? Bavorskou královnou?,“ napsal Ludvík II.

Zasnoubení pár oznámil v lednu 1867.

Vášeň ve fotoateliéru

Jenže žádná pohádka Žofii s Pohádkovým králem nakonec nečekala. Doba zasnoubení se stále protahovala, a podivínský Ludvík II. byl ke své snoubence chvílemi něžný, chvílemi odtažitý a chladný. „Snoubenec začal být nepolapitelný, neodvážil se ani políbit svou budoucí manželku a přestal dávat najevo jakýkoliv cit k ní,“ uvádí magazín Vanity Fair.

Za této situace dorazili snoubenci do mnichovského fotoateliéru, aby se nechali portrétovat. A právě zde Žofie potkala syna majitele, Edgara Hanfstaengla, mladého a pohledného muže. Pod krytím Žofiiných služebných začal vášnivý milenecký vztah. Doba však milencům nepřála, a po milostném létě se museli rozejít.

close Žofie (Sofie), nejmladší sestra Sisi, v mládí prožila vášnivý románek s fotografem Edgarem Hanfstaenglem. Doba páru nepřála, po pár měsících se rozešli. info Zdroj: Wikimedia Commons, Franz Hanfstaengl, volné dílo zoom_in Žofie (Sofie), nejmladší sestra Sisi, v mládí prožila vášnivý románek s fotografem Edgarem Hanfstaenglem. Doba páru nepřála, po pár měsících se rozešli

Dodnes není jisté, zda se král Ludvík II. o poměru své snoubenky dozvěděl. Možná to bylo jen tím, že jím zmítaly psychické problémy, a také byl údajně homosexuál, každopádně nakonec ještě v roce 1867 zasnoubení se Žofií dopisem zrušil.

„Měl jsem čas přemýšlet v klidu a o samotě, a pochopil jsem, že to, co jsem v sobě vždy živil, byla bratrská láska, ne ta, která je pro manželství nezbytná. Má drahá Elso, dlužím ti toto upřímné prohlášení. Prosím, zachovej mi své přátelství,“ napsal jí.

Nešťastná vévodkyně

Z krásné Žofie, která si mohla mezi muži vybírat, se v očích společnosti stalo poškozené zboží. Její rodiče to věděli, a tak nakonec dceru provdali za prvního, kdo si o ni řekl. V září 1868 si vzala vévodu Ferdinanda z Alençonu z boční větve rodu Bourbonů.

Manželství nebylo šťastné, navzdory tomu, že byl vévoda považován za atraktivního a svou ženu miloval a zpočátku i ona jeho. „Ferdinand byl vážný a velmi zbožný mladý muž, který manželce celý život věnoval neochvějnou lásku,“ píše francouzský web Aleteia.

close Manžel nejmladší sestry Sisi Žofie, vévoda z Alençonu. Manželství bylo zpočátku šťastné, nakonec se ale rozpadlo kvůli depresím a nevěře manželky. Žofie pak tragicky zahynula při požáru v Paříži. Její muž ji přežil o 13 let. info Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo zoom_in Manžel nejmladší sestry Sisi Žofie, vévoda z Alençonu. Manželství bylo zpočátku šťastné, nakonec se ale rozpadlo kvůli depresím a nevěře manželky. Žofie pak tragicky zahynula při požáru v Paříži. Její muž ji přežil o 13 let

Velmi citlivá Žofie si ale špatně zvykala na odjezd z rodného Bavorska. Novomanželé trávili většinu času na cestách, a v následujících čtyřech letech porodila Žofie dceru Luisu Viktorii a syna Emanuela. Po porodech začala trpět depresemi a s manželem se stále více vzdalovali.

Uvězněná v blázinci

Psychický stav vévodkyně se neustále zhoršoval. Žofie skoro pozbyla veškerou někdejší krásu. Do největší krize upadla v roce 1886, když za záhadných okolností zemřel její první snoubenec Ludvík II. Bavorský.

Krále v jeho zemi, která se po prohrané válce Rakouska s Pruskem, v níž stálo na straně poražené habsburské monarchie, stala součástí vznikající Německé říše a de facto přišla o samostatnost, zbavili svéprávnosti a přestěhovali jej na zámek Berg u Starnbergského jezera. 23. července 1886 pak pozdě večer u vodní plochy našli lidé jeho mrtvé tělo, společně s tělem jeho psychiatra Bernharda Aloise von Guddena.

Dosud se neví, co se stalo - zda šlo o dvě vraždy, nebo vraždu a sebevraždu, či nehodu. „Žofie byla hluboce šokována a odcestovala z Francie domů do Bavorska. Sotva dorazila, těžce onemocněla spálou, záškrtem a dalšími nemocemi a začaly jí padat vlasy,“ řekl historik Sepp pro Süddeutsche Zeitung.

Jejím lékařem se stal Franz Josef Glaser. Pomohl jí, vévodkyně se pak do něj, opět do obyčejného muže bez titulu, navíc ženatého otce tří dětí, vášnivě zamilovala. A její život to ještě více znesnadnilo. „Žofie byla odhodlána požádat o rozvod. Ovšem pokud se žena z vysoké společnosti pokusila v 19. století dostat ze zlaté klece a žít nezávislý život, nebylo jí to umožněno,“ uvádí list Süddeutsche Zeitung.

close Žofie (Sofie) Charlotte Bavorská, provdaná vévodkyně z Alençonu, nejmladší sestra slavné Sisi. Její životní osud byl tragický, ještě hrůznější byla její smrt - uhořela zaživa při požáru charitativního bazaru v Paříži. info Zdroj: Wikimedia Commons, Adele, Wien, volné dílo zoom_in Žofie (Sofie) Charlotte Bavorská, provdaná vévodkyně z Alençonu, nejmladší sestra slavné Sisi. Její životní osud byl tragický, smrt hrůzná - uhořela zaživa při požáru charitativního bazaru v Paříži.

Když trvala na svém, vévoda Ferdinand Žofii poslal do sanatoria pro duševně choré Maria Grün nedaleko Štýrského Hradce. V ústavu Žofii léčili ze „sexuální nenormálnosti“. V blázinci trpěla sedm měsíců. „O tom, co se tam dělo, se vedou divoké spekulace. Psychiatrické metody tehdy byly drastické: od experimentů s elektrošoky po holení vlasů a koupele ve studené vodě. Lékařské záznamy sanatoria se ztratily. Dochoval se jediný dopis, který Žofie během této doby napsala. V něm mluví o těžké únavě, která ji postihla,“ zmínil historik Sepp.

Z blázince se čtyřicetiletá Žofie vrátila s tváří stařeny. Nyní to byla zlomená žena. Po této zkušenosti nejdříve odjela do Vídně za Sisi, její sestra ji ale přivítala chladně. „Sisi se za ni styděla. Ani v nejmenším jí nepomohla, nenapsala jí ani ji nenavštívila,“ poznamenal Sepp.

Následně se Žofie i s manželem přesunuli do Paříže. Ve Francii se zapojila do činnosti dominikánek a pečovala o potřebné. Historik Sepp z dopisů vyčetl, že tímto způsobem konečně našla alespoň kousek životního štěstí.

Neužila si jej ale dlouho.

Smrt v plamenech

Po přesunu do Paříže se Žofie stala jednou z hlavních patronek pařížského dobročinného bazaru. Ten se ve městě konal od roku 1885, v na tento účel speciálně postavené dřevěné budově v ulici Rue Jean-Goujon v 8. obvodu.

Šlechtičny a řádové sestry zde prodávaly drobné dekorativní předměty. Bazar byl vyhlášenou akcí, vždy s úchvatnou výzdobou a velkou návštěvností. Onoho osudového 4. května 1897 jej navštívilo přibližně 1500 lidí. „Organizátoři vyzdobili Bazar de la Charité atraktivními kulisami, připomínajícími středověkou ulici dlouhou 80 metrů,“ uvádí web Bazar de la Charité.

close Požár charitativního bazaru (Bazar de la Charité) v Paříži v roce 1897 se stal jednou z nejhrůznějších tragédii 19. století. Zaživa zde uhořela i mladší sestra Sisi, Žofie. Takto vypadal bazar před požárem. info Zdroj: Wikimedia Commons, Charmettant, volné dílo zoom_in Požár charitativního bazaru (Bazar de la Charité) v Paříži v roce 1897 se stal jednou z nejhrůznějších tragédii 19. století. Zaživa zde uhořela i mladší sestra Sisi, Žofie. Takto vypadal bazar před požárem.

Vzhledem k prestižnosti akce na ní nechyběla tehdejší technologická novinka pro pobavení návštěvníků. Kinematograf. Právě tento stroj byl ale příčinou vzniku mohutného požáru. K osvětlení filmového projektoru se používal éter, vysoce vznětlivá sloučenina. Jeden z techniků neopatrným zacházením látku zapálil. „Plamen vyšlehl tak vysoko, že oheň náhle zachvátil stěny a strop místnosti a rychlostí blesku se plameny rozšířily po celé délce plátna, které pokrývalo hlavní ulici Charitativního bazaru,“ píše web Bazar de la Charité.

Lidské pochodně

Smrtonosnost plamenů ještě násobily materiály šatů a kosmetika většiny dam. „Krinolínové šaty hořely jako sláma a proměnily dámy ve skutečné lidské pochodně,“ uvádí magazín Vanity Fair.

Týkalo se to i Žofie. „Pohledná vévodkyně d'Alençon byla toho dne oděna v černém saténu s dlouhou vlečkou, vlasy pomazané novým a jak se ukázalo vysoce hořlavým přípravkem,“ píše list The New York Times.

Nastala panika. Muži se zachovali zcela nerytířsky - drtivá většina jich utekla, zatímco ženy byly ponechány v mačkajícím se davu. „Toho odpoledne pánové použili své hole, aby odstrčili ženy a unikli plamenům. List The New York pak 16. května zveřejnil titulek o zbabělosti pařížských mužů. Reportér dodal, že jména viníků jsou známá a že už nikdy nebudou přijati do zdvořilé společnosti,“ píše The New York Times.

close Požár charitativního bazaru (Bazar de la Charité) v Paříži v roce 1897 se stal jednou z nejhrůznějších tragédii 19. století. V plamenech zaživa uhořelo více než 120 žen, většinou šlechtičen či řádových sester. Mezi oběťmi byla i mladší sestra Sisi, Žofie. info Zdroj: Wikimedia Commons, Le Petit journal, volné dílo zoom_in Požár charitativního bazaru (Bazar de la Charité) v Paříži v roce 1897 se stal jednou z nejhrůznějších tragédii 19. století. V plamenech zaživa uhořelo více než 120 žen, většinou šlechtičen či řádových sester. Mezi oběťmi byla i mladší sestra Sisi, Žofie

Vévodkyně Žofie se podle dochovaných svědectví chovala v těchto děsivých chvílích klidně, a myslela spíš na životy ostatních než na svůj. „Rychle pryč! Nebojte se o mě. Odejdu poslední!,“ křičela podle přeživších svědků na mladé ženy, které jí pomáhaly s organizací bazaru.

Její manžel, který byl rovněž na bazaru, se sice na svou ženu ptal, přes mačkající dav a neprůchodné dveře se k ní ale nedostal. „Vévoda plamenům unikl. Vévodkyně zůstala na svém místě a očekávala smrt,“ zmiňuje list The New York Times.

Než umřela, vzala do náruče svou přítelkyni, aby ji uchlácholila. K nohám jí prý padla také jedna řádová sestra a zvolala: Ó madam, jaká to smrt! „Ano, ale pamatuj, že za pár minut uvidíme Boha,“ měla být poslední slova nejmladší sestry Sisi.

close Hrob Žofie (Sofie), vévodkyně z Alençonu, nejmladší sestry slavné Sisi. Žofie zemřela tragicky, při požáru v Paříži zaživa uhořela. info Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, CC BY-SA 3.0 zoom_in Hrob Žofie (Sofie), vévodkyně z Alençonu, nejmladší sestry slavné Sisi. Žofie zemřela tragicky, při požáru v Paříži uhořela

V ohni nakonec kromě Žofie zahynulo ještě asi 126 dalších lidí (z toho pouze šest mužů, včetně dvou malých chlapců). Skutečný počet obětí se ale může lišit, a to kvůli komplikované identifikaci vzhledem ke stavu ostatků. Zbytky těla Žofie její manžel nechal převézt do nekropole svého rodu na zámek do Dreux.

V době požáru jí bylo teprve padesát let.