Nádraží Nyugati pályaudvar v maďarské Budapešti, most Maria Pia v portugalském Portu nebo Socha Svobody v americkém New Yorku. Francouzský konstruktér Alexandre Gustave Eiffel navrhl za svůj život množství dodnes slavných staveb.

Všichni jej ale spojují především s jedinou - tou, která po něm nese jméno. Pařížská Eiffelova věž, familiárně nazývaná Eiffelovka, přivítala během světové výstavy ve francouzské metropoli první návštěvníky v květnu před 135 lety.

Zdroj: Youtube

Konstrukce skládající se z 18 038 ocelových kusů zpočátku přitahovala kritiku. Pařížané ji vnímali jako monstrum, které ničí siluetu jejich města. Třeba spisovatel Guy de Maupassant chodil každý den na oběd do restaurace přímo pod věží - ale ne proto, že se mu líbila. „Je to jedno z mála míst, kde mohu sedět a nemusím věž vidět,“ prohlásil.

Tovární komín

Málo se ví, že Gustav Eiffel nebyl jediný, kdo věž vytvořil. Celý koncept se původně začal rodit v hlavě inženýrů Maurice Koechlina and Emile Nouguiera, kteří pracovali pro Eiffelovu společnost. Sám Eiffel dokonce jejich návrhem zpočátku nebyl příliš nadšený, ovšem nechal jej rozpracovat a postupně se pro něj nadchnul tak a zapojil se do jeho vývoje, že považoval věž za dokonalý výtvor. Do tvorby vstoupil také architekt jeho společnosti Stephen Sauvestre.

Psala se tehdy polovina 80. let 19. století a Paříž se připravovala na konání Expa - světové výstavy. V ní Eiffel pro projekt zacítil příležitost. Francouzská vláda totiž chtěla pro výstavu, která se měla konat v době 100. výročí Velké francouzské revoluce, něco mimořádného.

„Vyhlásila soutěž o návrh pomníku, který měl být postaven na Champ-de-Mars v centru Paříže. Z více než 100 předložených návrhů si komise vybrala Eiffelův plán věže,“ uvádí server History.

Jak dobře znáte Eiffelovu věž? Otestujte své znalosti v kvízu:

Eiffelova věž byla postavena v letech 1887- 1889
KVÍZ: Jak dobře znáte slavnou Eiffelovu věž? Možná i líp než Pařížané

Pod odevzdaným projektem byla kromě Eiffelova jména uvedena také jména jeho spolupracovníků. Byl to ale právě jejich šéf, kdo za stavbu ručil svým jménem už renomovaného stavitele. Podle serveru Vox jeho návrh zvítězil zejména proto, že měl Francii zajistit světový rekord - v dané době totiž byla Eiffelovka nejvyšší stavbou světa.

Eiffel věž dokončil do dvou let. Při stavbě zemřel jediný dělník, což byl k tehdejším bezpečnostním opatřením mimořádně nízký počet obětí.

Eiffelova věž v roce 1944, snímek z archívu 360. ženijního pluku roty D z tábora Clayborne v LouisianěEiffelova věž v roce 1944, snímek z archívu 360. ženijního pluku roty D z tábora Clayborne v LouisianěZdroj: Wikimedia Commons, WayneRay, CC BY-SA 4.0

Stavbu věže však provázely každodenní protesty. „Na každý centimetr věže, který měl být vztyčen, se našel jeden nespokojený Pařížan, který protestoval proti stavbě ‚zbytečné a monstrózní Eiffelovy věže‘,“ píše web The Vintage News.

Proti Eiffelovce vzniklo hned několik peticí, které mluvily v souvislosti s její stavbou o šílenství. „Skupina významných osobností a intelektuálů v čele s renomovaným architektem a stavitelem pařížské opery Grand Palais Garnier Charlesem Garnierem podepsala dokonce oficiální manifest, který byl zveřejněn v Le Temps dva roky před dokončením toho, co nazývali gigantický černý tovární komín,“ poznamenává The Vintage News.

Před pěti lety vypukl ničivý požár ve známé pařížské katedrále Notre-Dame:

Rekonstrukce katedrály Notre Dame, kterou vážně poškodil v roce 2019 rozsáhlý požár.
Pět let od ničivého požáru: Lidé se do Notre-Dame v Paříži vrátí už letos

Gustav Eiffel svůj výtvor bránil zuby nehty a byl přesvědčen o jeho výjimečnosti. Přirovnal ho třeba k pyramidám v Gíze.

„Moje věž bude nejvyšší budovou, kterou kdy člověk postavil. Nebude také svým způsobem grandiózní? A proč by se něco, co je obdivuhodné v Egyptě, stalo v Paříži ohavným a směšným?“ ptal se.

Světová výstava byla přes odpor veřejnosti vůči věži nakonec zářným úspěchem - i díky Eiffelovce. „Za šest měsíců výstavu navštívilo 32 milionů lidí, z nichž na Eiffelovu věž vystoupaly pouze dva miliony, přičemž rekordní návštěvností za den bylo 400 tisíc lidí. Vstupné na výstavu stálo jeden frank, ovšem za výstup na věž museli zájemci zaplatit pět franků navíc,“ uvádí web Eiffelovy věže.

Návštěva Eiffelovky během letošní letní olympiády v Paříži

- V současnosti stojí vstupné na věž pro dospělého od 11,80 eura (necelých 300 korun).

- Výše vstupného záleží na tom, jak chce člověk věž navštívit. Nejlevnější vstupenka platí pro výstup po schodech do 2. patra.

- Jízda výtahem až na vrchol věže stojí pro dospělého 29,40 eura (730 korun).

- Vstupenky lze koupit i na místě, jistější je ale pořídit si je předem online. Běžně bývají dostupné s 60denním předstihem. V letních měsících se vyprodávají dříve.

- Věž bude otevřená s výjimkou 26. července i po celou dobu letošní letní olympiády v Paříži. Vstupenky na věž ovšem bude pro termíny od 17. června možné koupit v menším časovém předstihu než obvykle. Zatím dostupné nejsou. Provozovatelé Eiffelovky varují, aby lidé vstupenky nekupovali nikde jinde než na oficiálním webu věže.

Pryč s ní!

Podle původních plánů měla totiž být Eiffelovka po dvaceti letech rozebrána. Se zbořením se počítalo v roce 1910. „Gustav Eiffel dostal pouze dvacetileté povolení k užívání pozemku,“ zmiňuje web Eiffelovy věže.

Pro zbourání svědčil i fakt, že po prudké popularitě, které se atrakci dostalo při výstavě, zájem o ni na přelomu 19. a 20. století mírně poklesl. Za to, že lidé mohou Eiffelovku navštívit i dnes, návštěvníci pařížské krásky vděčí rozvoji techniky. Eiffel si naštěstí dobře uvědomoval, že svému výtvoru bude muset najít i další využití. A shodou okolností tyto starosti řešil v době, kdy se začala prudce rozmáhat bezdrátová komunikace.

Eiffelova věž.Eiffelova věž.Zdroj: Deník

Z Eiffelovky se tak stal vysílač. „5. listopadu 1898 navázal Eugène Ducretet vůbec první rádiové spojení v morseovce mezi Eiffelovou věží a Pantheonem, vzdáleným čtyři kilometry. Na věži pak byla trvale instalována vysílací stanice. V roce 1899 umožnila rádiové spojení s Londýnem. V tomto okamžiku se o technologii začaly zajímat vojenské úřady,“ uvádí web věže.

Jelikož se další pokusy o spojení i se vzdálenými místy povedly a pro vojsko se Eiffelovka stala strategickým bodem, dostal nakonec Eiffel povolení ponechat věž na místě rovnou na dalších 70 let. V očích všech pak věž jako vysílač stoupla za první světové války a její pozici ještě posílilo instalování antén pro televizní vysílání.

Neustálý růst

O stoupání lze v souvislosti s Eiffelovkou mluvit nejen obrazně. Za více než 135 let existence se totiž společně s novou rolí věže jako vysílače měnila také její výška. Zatímco v době světové výstavy ji Eiffel prezentoval jako 300metrovou atrakci, o půlstoletí později už byla vyšší.

„V říjnu 1949 udělala francouzská televize velký skok kupředu instalací nové třímetrové televizní antény, aby vysílač umožňoval současné vysílání dvou programů. V té době věž měřila něco málo přes 312 metrů,“ uvádí web věže.

Zdroj: Youtube

O ani ne deset let později další modernizace vysílače posunula výšku už na více než 320 metrů. Naposledy pak Eiffelovka zásadně narostla teprve před dvěma lety. „Nejnovější přírůstek plus 6 metrů získala po instalaci nové antény. Eiffelova věž díky ní dosáhla výšky 330 metrů 15. března 2022,“ konstatuje web věže. Anténu na Eiffelovku usazoval vrtulník.

Nefoťte Železnou dámu v noci

Samotná návštěvnost Eiffelovky začala prudce růst ve 2. polovině 20. století, společně s dalším zjednodušením cestování a rozmachem celosvětového turistického ruchu. Kdo někdy zavítal do Paříže a nemá s věží fotku, jakoby snad ani nikdy tuto cestu neabsolvoval.

Dalším lákadlem se pak v 80. letech stalo, když věž dostala nové osvětlení a v noci hraje představení plné blikajících světélek.

Už málokdo ale ví, že focením a natáčením noční světelné show na Eiffelovce vlastně porušuje zákon. „Je to kvůli tomu, že jde o umělecký počin pod autorskými právy. Světla nainstalovaná Pierrem Bideauem se rozsvítila až v roce 1985, což znamená, že noční snímky a videa s jeho světelnou show jsou stále chráněny zákonem,“ vysvětluje web Condé Nast Traveller.

Hrůzovláda či Teror. Tak se označuje část Velké francouzské revoluce mezi lety 1793 a 1794, kdy se moci chopili jakobíni:

Masové popravy utopením v Nantes
Brutální řádění revolucionářů: Jakobíni topili v řece ženy i s malými dětmi

Každý, kdo vyfotí nebo natočí blikající Eiffelovku, by před jejím zveřejněním měl požádat o povolení, zaplatit a uvést autora světelné show. V praxi se však pokuty za nesplnění těchto kroků musí obávat především ti, kdo snímky pořídili ke komerčním účelům - ne lidé, kteří si je dávají na své soukromé sociální sítě. „Focení Eiffelovy věže v noci není nezákonné. Každý může fotografovat a sdílet snímky na sociálních sítích,“ ujišťuje také oficiální web Eiffelovky.

Pokud by se někdo přesto bál právních tahanic, řešení je snadné - k postu na sítích s blikající Eiffelovkou je třeba doplnit popisek SETE - Illuminations Pierre Bideau.