Když byl nacistický vůdce Adolf Hitler v lednu 1933 jmenován německým říšským kancléřem, dostal údajně tehdejší prezident Paul von Hindenburg varovný dopis. „Jmenováním Hitlera za kancléře jste vydali naši svatou německou vlast jednomu z největších demagogů všech dob. Slavnostně Vám prorokuji, že tento neblahý muž uvrhne naši říši do propasti a náš národ do nepředstavitelné bídy,“ stálo v psaní. 

Generál William Platt při inspekci svých jednotek
Krásná a zákeřná. Gertie z Berlína za války chytře demoralizovala vojáky USA

Dopis, který ale část historiků považuje za padělek, měl napsat muž, kterého von Hindenburg velmi dobře znal. Koneckonců, od roku 1916 společně stáli v čele německého generálního štábu, a v podstatě rozhodovali o německém postupu v první světové válce. A v roce 1925 zase byli protikandidáty v prezidentských volbách, které von Hindenburg nakonec vyhrál. Oním pisatelem byl prý jeden z nejschopnějších německých vojenských velitelů velké války, generál Erich Ludendorff.

V 30. letech už byl 68letým mužem bez výraznějšího politického vlivu. O pouhých patnáct let dříve to ale byly právě jeho názory a politické působení, které Hitlerovi a nacistům usnadnily cestu k moci. Ludendorff se po porážce Německa v první světové válce stal výrazným hlasem krajní pravice. I proto dali jeho životopisu, který také připomíná zmíněná slova z dopisu von Hindenburgovi, jeho autoři Willa Brownell a Denise Drace-Brownellová název První nacista. 

Zdroj: Youtube

Na tuto ideovou stezku se vydal po 26. říjnu 1918, tedy přesně před 105 lety. V tento den byl kvůli svému zamítavému postoji k zachování příměří nucen rezignovat z vedení generálního štábu.

Velká vítězství

Erich Ludendorff se narodil v dubnu 1865, jeho rodina měla šlechtické kořeny. Smyslem života se mu stala armáda. Už jako kadet ve svém ročníku exceloval. 

S vojenskou službou začal u pěchoty. Jak připomíná web History, hodnosti u jeho jména neustále rostly a veškerá hodnocení od jeho velitelů nešetřila superlativy. Ještě mu nebylo ani třicet, když byl doporučen do generálního štábu.

Budoucí významný vojenský velitel Erich Ludendorff jako sedmnáctiletý.Budoucí významný vojenský velitel Erich Ludendorff jako sedmnáctiletýZdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo

Dařilo se mu i v soukromí. V době, kdy řídil sekci generálního štábu odpovědnou za mobilizaci, se v Berlíně seznámil s Margarethe Schmidtovou z bohaté továrnické rodiny, která se kvůli 45letému důstojníkovi rozvedla. 

Pak ho ale čekal první profesní pád. Ludendorff správně odhadl, že německá pěchota potřebuje více vojáků, a začal to politicky řešit. Říšský sněm nakonec na jeho snahy reagoval, ovšem Ludendorff byl z generálního štábu odvelen do Düsseldorfu.

Říšský den mládeže v Postupimi (Adolf Hitler, členky Ligy německých dívek BDM, nacističtí vůdci a shromážděný dav)
Odteď jeden vůdce. Před 90 lety Hitler odstavil všechny soky, říši ovládla NSDAP

„Změnu jsem částečně přičítal tomu, že jsem se snažil o tyto tři dodatečné armádní sbory,“ napsal později ve svých pamětech.

Na návrat do generálního štábu ale dlouho čekat nemusel, v roce 1914 totiž s vypuknutím první světové války naplno projevil své profesní kvality, které nikdo nemohl ignorovat. 2. německé armádě zajistil vítězství v bitvě u Lutychu, což mu vyneslo nejvyšší vyznamenání za statečnost - Pour le Mérite.

Němečtí vojáci v ulicích Lutychu po dobytí města. Jednotkám velel Erich Ludendorff.Němečtí vojáci v ulicích Lutychu po dobytí města. Jednotkám velel Erich LudendorffZdroj: Wikimedia Commons, Александр Матвеевич Азанчеев, volné dílo

Následně zamířil na východ, kde se stal velitelem generálního štábu 8. armády ve Východním Prusku. Zde začal spolupracovat s Paulem von Hindenburgem a jejich společná práce vynesla ovoce třeba v podobě vítězství Němců nad ruskými vojsky v bitvě u Tannenbergu.

„Tváří v tvář ruskému postupu na východní frontě vymysleli Ludendorff a Hindenburg to, co historici považují za vynikající strategii: obklíčit Rusy, odříznout je od zásobovacích linií a znemožnit jim útěk. Bitva u Tannenbergu znamenala pro Německo významné vítězství. Rusové utrpěli těžké ztráty a bitva vážně ovlivnila ruské válečné úsilí. To také posílilo Ludendorffovu reputaci jako vojenského stratéga a vůdce v celém Německu,“ píše server History.

Rána do zad

Od roku 1916 o německé armádě a jejím postupu na bojištích první světové války prakticky spolurozhodovali von Hindenburg a Ludendorff. V srpnu 1916 se von Hindenburg stal náčelníkem generálního štábu a Ludendorff jeho zástupcem. Viditelnější postavou byl právě Ludendorff, od něhož podle vzpomínek jednotlivých velitelů denně přicházelo obří množství rozkazů a také komunikoval s médií. „Pomohl podnítit porážku ruských sil a jejich kapitulaci,“ zmiňuje web Holocaust Encyclopedia.

Tři vysocí důstojníci SS v letovisku Solahütte určeném pro nacistické německé stráže, správce a pomocný personál koncentračního tábora Osvětim-Březinka. Zleva velitel Osvětimi Richard Baer, doktor Josef Mengele a bývalý velitel Osvětimi Rudolf Hoess
Anděl smrti z Osvětimi: Mengele byl posedlý pokusy. Léčil, aby mohl vraždit

Jenže úspěchy z počátku války začaly být v menšině a nahradily je porážky německých vojsk. „Ludendorff vsadil vše na jedinou kartu, tvrdohlavou snahu o „vítězný mír“, který měl zajistit německé územní zisky na východě a západě. V roce 1917 schválil neomezenou ponorkovou válku proti Britům, která vedla ke vstupu Spojených států amerických do války proti Německu, ale ne ke kolapsu Anglie,“ připomíná encyklopedie Britannica

V srpnu před 105 lety se pak u francouzského města Amiens rozpoutala bitva, která dohodovým silám otevřela dveře k vítězství na západní frontě. Ludendorff sám popsal první den bitvy u Amiensu jako černý den německé armády.

Ve druhé polovině 1. světové války německé armádě fakticky veleli Paul von Hindenburg a Erich Ludendorff.Ve druhé polovině 1. světové války německé armádě fakticky veleli Paul von Hindenburg a Erich LudendorffZdroj: Wikimedia Commons, Hugo Vogel, volné dílo

Když pak byla neodvratná i porážka německých spojenců, Ludendorffa to zničilo. „Požadoval okamžité jednání o příměří. Na chvíli nervy beznadějně přetíženého generála povolily a na vrchní velitelství bylo třeba povolat psychiatra,“ uvádí encyklopedie Britannica.

Jenže když Německo opravdu o příměří jednat začalo, jeho podmínky se ukázaly tak nepřijatelné, že se generál všemožně snažil o obnovení bojů. Vše vyvrcholilo 26. října před 105 lety, kdy jej císař donutil rezignovat z jeho pozice v generálním štábu. 

Předseda Národního soudu v Praze generál justiční služby doktor Šrámek vynesl rozsudek nad aktivistickými novináři. Emanuel Vajtauer (foto vlevo) byl odsouzen v nepřítomnosti
Emanuel Vajtauer: Chválil Hitlera, přežil aféru s chlebíčky, pak záhadně zmizel

Pro generála to byla životní prohra. Když se politické poměry začaly měnit a z císařství se stala Výmarská republika, Ludendorff raději odjel do švédského exilu, kde psal paměti. Právě jeho slova pomohla vybudovat takzvaný mýtus bodnutí do zad. Ten říkal, že německá armáda by na bojištích nikdy neprohrála, kdyby ji nezradili civilisté v zázemí, zejména republikáni, demokraté, Židé, marxisté a bolševici, kteří pak přijali ponižující versaillský mírový systém.

„Revolucí ze sebe Němci udělali vyvrhele mezi národy, neschopné získávat spojence, heloty ve službách cizinců a zahraničního kapitálu a zbavené veškeré sebeúcty. Za dvacet let bude německý lid proklínat strany, které se nyní chlubí tím, že provedly revoluci,“ napsal.

Setkání s Hitlerem

Ludendorff se z exilu do Berlína vrátil v roce 1919 a okamžitě začal být politicky aktivní. V březnu 1920 byl jedním z účastníků a strůjců takzvaného Kappova puče, což byla reakce na rozhodnutí vlády o rozpuštění polovojenských jednotek Freikorps. Ty pak obsadily berlínskou vládní čtvrť a donutily vládu uprchnout. Nakonec však byl puč poražen. Vůdci, včetně Ludendorffa, uprchli.

Po nástupu k moci měl Hitler s německou armádou špatné vztahy, protože její velitele děsily Hitlerovy bojůvky SA (na snímku jednotka SA v Berlíně v roce 1932).
Jak se Hitler zmocnil německé armády? Oba své soky zdiskreditoval přes postel

V Berlíně se pak pravicově orientovaný Ludendorff poprvé setkal s Adolfem Hitlerem a brzy navázal kontakty s nacisty. Jim se zamlouvala generálova pověst válečného hrdiny, navíc jeho prohlášení o bodnutí do zad mělo propagandistický úspěch. Jak uvádí BBC, Ludendorffovy názory vytvořily ve Výmarské republice takovou atmosféru, která nahrávala popularitě nacistických myšlenek.

Mnichov v době nacistického Pivního puče v roce 1923. Mezi pučisty patřil i Erich Ludendorff.Mnichov v době nacistického pivního puče v roce 1923. Mezi pučisty patřil i Erich LudendorffZdroj: Wikimedia Commons, Bundesarchiv, Bild 119-1486, CC BY-SA 3.0

Ludendorff se stal i součástí Hitlerovy snahy o první nacistický převrat v Německu - takzvaný pivní puč, který se odehrál v listopadu před 100 lety v Mnichově. Když Hitler vtrhl do mnichovské pivnice, kde v tu chvíli byla bavorská elita, střelbou do vzduchu si vynutil pozornost a začal mluvit o novém uspořádání, právě Ludendorff se měl dle jeho slov stát velitelem armády.

V zajetí konspiračních teorií

Puč byl ale po 24 hodinách poražen. „Ludendorff byl spolu s ostatními pučisty zatčen, byť ho následný soud osvobodil,“ píše History. Tím ale jeho spolupráce s nacionalistickými stranami neskončila, právě naopak. V roce 1924 pak byl zvolen jako poslanec do Říšského sněmu za koalici, jejíž součástí byli i nacisté. Za stejné uskupení se v roce 1925 pokusil vyhrát prezidentské volby, porazil jej v nich ale jeho bývalý kolega von Hindenburg, což Ludendorffa osobně hluboce zasáhlo.

Generálovy názory byly stále extrémnější, zejména pod vlivem jeho druhé manželky Mathilde von Kemnitzové. „Ludendorff zcela podlehl této výstřední ženě, která ho považovala za skutečného „vrchního velitele“ Němců a vyvinula u něj víru v činnost „nadnárodních mocností“ – židovství, křesťanství, svobodného zednářství. Od té doby začal bojovat proti těmto imaginárním nepřátelům, kteří měli jeho a Německo připravit o vítězství,“ konstatuje encyklopedie Britannica.

Věděli jste, kdo byla Leni Riefenstahlová? A jaké měla tajemství?

Leni Riefenstahlová jako válečná zpravodajka ve společnosti německých vojáků v okupovaném Polsku v roce 1939.
Hitlerova režisérka Leni Riefenstahlová: Filmový génius s temným tajemstvím

Ludendorff založil organizaci Tannenbergbund, která propagovala antisemitské názory a konspirační teorie o spiknutí Židů a svobodných zednářů.

Generál tím zůstal kromě manželky a malé skupiny fanatických následovníků izolovaný - už ani nacisté s ním nechtěli mít nic společného. „Hitler a mnozí z jeho nejbližšího okolí se od Ludendorffa distancovali kvůli jeho stále více nevyzpytatelným a bizarním názorům,“ zmiňuje Holocaust Encyclopedia.

Když se pak ve 30. letech Hitler dostal k moci, ani Ludendorff už ho nepovažoval za spojence a údajně napsal i onen dopis von Hindenburgovi. Sám už přitom neměl žádnou politickou moc ani význam. Zemřel o čtyři roky později. „Bývalý vojenský velitel byl operován kvůli onemocnění močového měchýře. Z něj se zotavoval, jeho stav se ale náhle zhoršil,“ napsal o jeho smrti list The New York Times

Hitler mu, navzdory politickým sporům, vystrojil obří pohřeb.