Nástup Fidela Castra k moci na Kubě připomíná o 11 let starší historii únorového komunistického převratu v Československu. Také Castro, podobně jako Gottwald, se zprvu zaklínal demokracií. Zatímco Gottwald předstíral, že v podstatě navazuje na demokratické tradice první republiky, Castro sliboval demokraticky reformovat dosavadní diktátorský režim.

Zážitky z cesty po Jižní Americe Che Guevaru změnily:

Che Guevara si čte noviny v Punta del Este v Uruguayi, snímek pochází pravděpodobně z doby krátce před jeho smrtí
Před 70 lety vyjel Guevara na cestu po Jižní Americe. Zážitky ho navždy změnily

Také Castro, podobně jako Gottwaldova mocenská klika, začal okamžitě po uchopení moci místo demokracie zavádět totalitu, spojenou zejména s vyvlastňováním veškerého soukromého majetku a s budováním rozsáhlého zpravodajského a bezpečnostního aparátu, který ho měl ochránit před nepřáteli vnějšími i vnitřními. Moc nad tímto aparátem svěřili oba muži vlastní rodině: velitelem Castrových vojenských sil byl jeho bratr Raúl, Gottwald udělal ministra obrany ze svého zetě Alexeje Čepičky.

Oba mocichtiví pohlaváři se vzájemně podobali i v tom, že bez skrupulí likvidovali své blízké spolupracovníky, pokud získali pocit, že je tito muži ohrožují. Castro takto nechal popravit svého někdejšího blízkého spolubojovníka, partyzánského velitele Williama Alexandera Morgana, který začal kritizovat vůdcovo stále silnější inklinování ke komunismu. Další partyzánský velitel a Castrův osobní přítel Huber Matoz Benítez byl ještě v roce 1959 odsouzen k 20letému vězení.

Zdroj: Youtube

Trn v oku CIA

Castrova situace se však od té Gottwaldovy zásadně lišila v tom, že Kuba leží prakticky na dohled od amerických břehů a že podniky, které znárodnil, včetně bank, ropných rafinérií, kávových plantáží a plantáží s cukrovou třtinou, byly původně americké. Americká vláda tak byla ochotna vynaložit podstatně větší úsilí na jeho svržení.

To vedlo nejenom k nepovedené invazi v Zátoce sviní, kterou provedli kubánští emigranti podporovaní americkou zpravodajskou službou CIA, ale také k mnohaletému – vždy neúspěšnému – úsilí o Castrovu likvidaci. Podle bývalého šéfa kubánské kontrarozvědky Fabiana Escalanteho přežil „El Comandante“, jak se Castrovi přezdívalo, celkem 634 až 638 atentátů (v různých pramenech se objevují obě tato čísla). A mnohé z těchto pokusů se staly doslova legendární.

Fidel Castro, Eloy Gutiérrez Menoyo a William Alexander Morgan v Havaně, rok 1959. Partyzánští vůdci Menoyo a Morgan se později postavili proti Castrovi kvůli jeho prosovětským postojůmFidel Castro, Eloy Gutiérrez Menoyo a William Alexander Morgan v Havaně, rok 1959. Partyzánští vůdci Menoyo a Morgan se později postavili proti Castrovi kvůli jeho prosovětským postojůmZdroj: Wikimedia Commons, AP, volné dílo

„CIA a kubánské exilové skupiny strávily vymýšlením způsobů, jak zabít Fidela Castra, téměř 50 let. Některé z nich byly směšné, jiné smrtelně vážné. Žádné ze spiknutí ale samozřejmě neuspělo,“ napsal v roce 2016 britský deník The Guardian.

Tyto atentáty začaly podle deníku už za působení amerického prezidenta Dwighta Eisenhowera a pokračovaly i během prezidentování Johna F. Kennedyho a Lyndona Johnsona. Během funkčního období Johnsonova nástupce Richarda Nixona dokonce zintenzivnily – údajně jich v té době bylo provedeno 184. Hodně akcí se uskutečnilo bez vědomí americké vlády, protože je naplánovali a provedli kubánští exulanti. Těm ale často pomáhala CIA.

„Zdá se, že Kuba má na americkou administrativu stejný vliv, jako má úplněk na vlkodlaka. Nemusí nám sice při tom rašit chlupy po těle, nevyjeme, ale chováme se stejně,“ citoval The Guardian Wayneho Smithe, bývalého vedoucího sekce zájmů USA v Havaně.

V roce 1975 popsal většinu pokusů o Castrovo zabití zvláštní podvýbor amerického Senátu, jemuž v té době předsedal demokratický senátor Frank Church. Deník připomene ty nejkurióznější.

Vražedný doutník

Zřejmě nejslavnější pokus zlikvidovat Castra měl přijít už v roce 1960, kdy CIA údajně otrávila krabici jeho oblíbených doutníků. „Jen rok poté, co se Castro chopil moci, agentura napíchla doutníky botulotoxinem dostatečně silným na to, aby zabil každého, kdo si ho vloží do úst,“ uvedla v roce 2016 NBC News.

Také v tomto případě lze najít paralelu s československými dějinami: botulotoxin totiž použil spolu s bakteriemi tyfu a tuberkulózy protektorátní premiér Alois Eliáš jako jed do obložených chlebíčků, jimiž hodlal otrávit kolaborantské novináře.

Projev Fidela Castra na půdě OSN v roce 1960:

Zdroj: Youtube

Zatímco však Eliášovi jeho pokus alespoň v jednom případě vyšel (na následky otravy zemřel kolaborant Karel Lažnovský), Castro aféru s doutníky přežil bez úhony.

„Doutníky byly podle podvýboru dodány v roce 1961 ‚neidentifikované osobě‘ v roce 1961, ale není zřejmé, co se s nimi stalo pak. Není však třeba dodávat, že El Comandante je nikdy nevložil do úst,“ konstatovala NBC News.

Americký prezident John Fitzgerald Kennedy chtěl USA vrátit sílu:

Prezident John F. Kennedy s manželkou Jacqueline zdraví členy Brigády 2506, rok 1962
Krach v Zátoce Sviní a cesta na Měsíc. Kennedy řešil otázku, jak vrátit USA sílu

Je trochu otázka, nakolik lze těmto zprávám věřit. Některé zdroje totiž uvádějí tento příběh v trochu odlišné verzi s tím, že doutník ve skutečnosti obsahoval nálož, jež měla ve chvíli, kdy se k ní diktátor prokouří, explodovat – a jiné zase tvrdí, že celý příběh o doutnících byl vymyšlený, ať už bulvárem, nebo samotnou CIA, která tak chtěla odvést pozornost od účinnějších plánů na Castrovu likvidaci.

Neochotný Kubánec

Ještě na konci funkčního období prezidenta Dwighta Eisenhowera se prý CIA snažila přes řadu prostředníků získat pro atentát šéfa chicagského podsvětí Sama Giancanu a šéfa kubánských operací mafie Santose Trafficanta.

Podle Churchova výboru byla ochotna zaplatit jim za tuto službu 150 tisíc dolarů (v dnešních penězích více než 1,2 milionu dolarů), a to přesto, že byli oba na seznamu 10 nejhledanějších zločinců FBI.

Sestra Fidela Castra byla špionkou CIA:

Juanita Castrová
Krycí jméno Donna. Sestra Fidela Castra byla špionkou CIA, nejvýkonnější na Kubě

Giancana měl zpravodajcům doporučit otrávené pilulky, protože prý jsou „spolehlivější než bouchačky“.

CIA tedy nechala vyrobit šest pilulek s „vysoce smrtícím obsahem“, jež dodala nejmenovanému kubánskému úředníkovi s přímým přístupem ke Castrovi. Muž se ale nakonec neodvážil tento plán provést a CIA od plánu upustila.

Zabijácká mušle a otrávený neopren

Další kreativní plán na diktátorovo odstranění se měl zrodit v roce 1963. CIA tentokrát vsadila na Fidelovu lásku k potápění. Zpravodajci nejdříve zvažovali možnost umístit na mořské dno velkou mušli napěchovanou výbušninami, kterou by pestře pomalovali, aby vypadala pro potápěče atraktivně. Tento záměr byl ale odmítnut pro nepraktičnost.

Další variantou využívající diktátorovu vášeň pro mořské hlubiny bylo kontaminovat jeden z Castrových potápěčských obleků a dýchací přístroj plísní vyvolávající chronické kožní onemocnění, jež by kubánského vůdce „vyřadilo z provozu“.

Karibská krize mohla skončit hrozivě:

Referenční fotografie CIA sovětské balistické rakety středního doletu na Rudém náměstí v Moskvě
Den, kdy světu zahrozila jaderná válka. Karibská krize mohla skončit katastrofou

Infikovaný neopren i dýchací přístroj měl Castrovi předat americký právník James Donovan, který se účastnil jednání o předání rukojmí mezi americkou a kubánskou stranou. Ani tento plán se nakonec nerealizoval: podle bývalého ředitele CIA Richarda Helmse neopustil kontaminovaný neopren nikdy laboratoř a Donovan nakonec předal Castrovi jiný a neškodný.

Milenka vražedkyně

Doslova jako z bondovky působí vyprávění údajné bývalé Castrovy milenky, Němky Marity Lorenzové, která se v roce 1993 svěřila časopisu Vanity Fair, že ji koncem roku 1959 CIA zverbovala jako svou nájemnou vražedkyni a že měla Castra otrávit dvěma pilulkami s jedem. Ten prý by Fidela vyřídil během 30 vteřin, ale Marita dostala ještě během letu na Kubu strach.

„Ve chvíli, kdy jsem pod sebou uviděla Havanu, jsem věděla, že to nedokážu,“ popsala své pocity při přistávání v kubánském hlavním městě.

Ještě v roce 1959 prý CIA naverbovala tehdejší Castrovu milenku, Němku Maritu Lorenzovou (na snímku), aby kubánského vůdce otrávila. Dívka ale dostala ještě před atentátem strach a neprovedla jejJeště v roce 1959 prý CIA naverbovala tehdejší Castrovu milenku, Němku Maritu Lorenzovou, aby kubánského vůdce otrávila. Dívka ale dostala ještě před atentátem strach a neprovedla jejZdroj: Wikimedia Commons, Buruso, CC BY-SA 4.0

Dodala, že i kdyby se k činu odhodlala, nemohla by ho provést, protože pilulky schovala do sklenice se studenou smetanou, čímž je znehodnotila. Navíc si prý uvědomila, že Castra skutečně miluje, takže mu nakonec celý plán prozradila.

„Naklonil se, vytáhl svou pětačtyřicítku a podal mi ji,“ vyprávěla. „Ani neucukl. Jen řekl: ‚Nedokážeš mě zabít. Nikdo to nedokáže.‘ Trochu se usmál a žvýkal doutník… Cítila jsem se vyčerpaná. Byl si mnou tak jistý. Jen mě popadl. Milovali jsme se.“

Kuba musela v roce 2021 dovážet už i cukr:

Město Trinidad na Kubě
Další důkaz kolapsu socialistické Kuby. Musí dovážet už i cukr

Je otázka, nakolik je Lorenzové vyprávění věrohodné. Pravda ale je, že Castro si 19letou dívku, s níž se seznámil v únoru 1959, opravdu oblíbil. Lorenzová navíc měla důvod se mu mstít: podle webu Celeb-true ve vztahu s Castrem otěhotněla, ale když byla v sedmém měsíci (což bylo v říjnu 1959), někdo ji podle jejích slov zdrogoval, patrně na diktátorův příkaz, a probudila se až v nemocnici – bez dítěte, jež zmizelo neznámo kam.

Lorenzová zemřela 31. srpna 2019. V roce 2017 se podle jejího životního příběhu začal připravovat film Marita: špionka, která milovala Castra, ale dodnes nevznikl.

Otrávené pero

Velmi originální byl i záměr zabít Castra pomocí injekční jehly napuštěné jedem a ukryté v psacím peru. Jehla měla být tak tenká, aby oběť vpich vůbec nezaznamenala, a na kubánského vládce ji měl aplikovat jeden z jeho „vysoce postavených úředníků“, jenž byl v kontaktu s FBI.

Podle Churchova výboru se však zmíněný plán zmíněnému muži nezdál, a celá akce navíc selhala kvůli špatnému načasování – úředník měl totiž podle plánu dostat pero 22. listopadu 1963. Právě v ten den ale došlo v Dallasu k úspěšnému atentátu na amerického prezidenta Kennedyho a CIA v šoku z této události od akce couvla. Otrávené pero se na Kubu nikdy nedostalo.

Pinochetův puč v Chile byl krvavý, za nitky tajně tahaly Spojené státy:

Vojenský převrat v Chile vypukl 11. září 1973. Na snímku bombardování prezidentského paláce La Moneda
Chilské 11. září: Pinochetův puč byl krvavý, za nitky tajně tahaly USA

Existovalo i několik vážnějších pokusů o Castrovu likvidaci, zejména při jeho cestách do zahraničí, kde na něj měli spadeno kubánští exulanti. „Ještě v roce 2000, kdy měl Castro navštívit Panamu, vzniklo spiknutí s cílem umístit 90 kilogramů trhaviny pod pódium, kde měl mluvit. Castrova osobní stráž ale ještě před jeho příjezdem zkontrolovala prostor a záměr překazila,“ píše The Guardian.

Nakonec Spojené státy americké od pokusů zlikvidovat Castra oficiálně upustily a místo toho zavedly vůči Kubě obchodní embargo. Castro se dožil 90 let a zemřel přirozenou smrtí až 25. listopadu 2016. Jeho schopnost přežívat atentáty vedla ke vzniku vtipu, že když jednou dostal jako dárek galapážskou želvu, odmítl tento dar přijmout poté, co se dozvěděl, že tato želva se dožívá jenom sta let. „Víte, jak to s těmihle domácími mazlíčky je,“ řekl prý. „Přirostou vám k srdci a pak vám umřou.“