Etnika Hutuové a Tutsiové jsou dvě ze tří původních národností středoafrických států Rwanda a Burundi (třetím příbuzným etnikem jsou významně menšinoví Twaové). Tutsiové byli v minulosti především pastevci skotu a válečníci, Hutuové obdělávali půdu a živili se jako rolníci.

Již od koloniálních časů, kdy Rwandu ovládalo nejdříve německé císařství a později Belgie, panovala mezi oběma etniky značná nevraživost až nenávist, vycházející z toho, že jakkoli Hutuové představovali většinu obyvatelstva, koloniální mocnosti upřednostňovaly spíše Tutsie, kteří si jako bojovnější kmen své okolí podmanili. Od 16. století vládli ve Rwandě jejich králové s titulem mwami.

Zdroj: Youtube

Tutsijská monarchie byla zrušena až po vyhlášení nezávislosti v roce 1961, načež následoval první výrazný krvavý střet: Tutsiové se pokusili o násilný převrat a o znovuuchopení moci, ale byli s pomocí belgických žoldáků poraženi a vzápětí začali být likvidováni v odvetných masakrech, které si vyžádaly na 10 tisíc životů. V zemi byl nastolen vojenský režim, který Tutsie tlačil na okraj společnosti.

V roce 1973 se dostal k moci Juvénal Habyariman, který začal vládnout jako doživotní prezident. V Ugandě se proti němu začala postupně formovat tutsijská Rwandská vlastenecká fronta, založená někdejšími emigranty, kteří se připojili k ugandskému povstaleckému vůdci Musevenimu, bojujícímu proti tehdejší ugandské vládě.

Genocida ve Rwandě patří k nejhrůznějším událostem minulého století:

Lebky obětí genocidy ve Rwandě.
Rozkázal vyvraždit celé rodiny. Po letech vypátrali strůjce rwandské genocidy

V roce 1986 dobyli Museveniho muži hlavní ugandské město Kampalu a zvolili ho prezidentem, načež Museveni tiše schválil Rwandské vlastenecké frontě invazi do Rwandy.

Boje po roce 1990

K pokusu o invazi došlo v říjnu 1990, ale tutsijské povstalecké jednotky, které překročily hranici, zastavila rwandská armáda a zatlačila je do pohoří Viruga.

„Když se povstalecké hnutí dostalo do nejhorší krize, objevil se na scéně Paul Kagame, který se mezitím nacházel v USA a dějiny mu budou později říkat africký Napoleon,“ uvádí český vojensko-historický internetový titul Armyweb.

Po příjezdu Kagameho do Rwandy došlo k přeskupení invazních jednotek, jež přešly na guerrilový způsob boje. Kagame pak během dvou měsíců reorganizoval celou invazní armádu a doplnil ji o nově přicházející tutsijské emigranty z Burundi, Tanzanie, Zairu, USA a Evropy. V lednu 1991 začala občanská válka nanovo. V červenci 1992 však podepsaly obě strany příměří, které dodržovaly až do února 1993.

Smrt jednoho z nejvýstřednějších arabských diktátorů děsila:

Muammar Kaddáfí s československým prezidentem Gustávem Husákem při oficiální návštěvě Československa v roce 1982
Vytáhli ho za nohy z drenážní roury. Lynč Muammara Kaddáfího byl děsivý a krvavý

„Rwanda měla mít nakročeno k míru, ale propast vykopaná mezi oběma národy byla příliš velká. Extremisté z řad radikálních Hutuů vytrvale blokovali jednání vlády a ani Kagame se do spolupráce s radikály moc nehrnul,“ píše Armyweb.

V únoru 1993 obsadili rebelové město Ruhengeri a postupovali k metropoli. V reakci na to poslala Francie do země několik stovek svých vojáků a munici pro vládní vojsko, díky čemuž se podařilo povstalce před hlavním městem zastavit.

Během rwandské genocidy vyslal Britský Červený kříž do oblasti na pomoc 55 svých pracovníků, kteří mimo jiné pomáhali rodinám s hledáním nezvěstných příbuznýchBěhem rwandské genocidy vyslal Britský Červený kříž do oblasti na pomoc 55 svých pracovníků, kteří mimo jiné pomáhali rodinám s hledáním nezvěstných příbuznýchZdroj: Wikimedia Commons, Britský Červený kříž, CC BY-2.0

Ozbrojené milice Hutuů pak začaly během roku útočit na Tutsie po celé zemi a vysocí hutujští představitelé začali zvažovat jejich genocidu. „Jakákoli jiskra by mohla mít katastrofální následky,“ varoval v únoru 1994 své nadřízené Roméo Dallaire, velitel vojenských sil připojených k Asistenční misi OSN pro Rwandu.

Sestřelení letadla

K atentátu na prezidentský tryskáč Dassault Falcon došlo krátce před 20:20 místního času, když šel na konečné přiblížení k letišti. Jedna střela zasáhla jeho křídlo, druhá ocas. Letoun vzplanul ve vzduchu, zřítil se do zahrady prezidentského paláce a při dopadu explodoval. Všichni na palubě zahynuli.

„Zvuk motoru prezidentského letadla se lišil od zvuku ostatních letadel, to znamená, že jsme věděli, že je to on… Podívali jsme se směrem, odkud přilétal, a uviděli jsme projektil a plamennou kouli nebo záblesk a pak jsme viděli, jak letadlo padá. Velel jsem bloku, tak jsem požádal vojáky, aby vstali, a řekl jsem jim: ‚Vstaňte, protože Kinani (prezidentova přezdívka znamenající slavný či nepřemožitelný, pozn. red.) byl sestřelen.‘ Řekli mi: ‚Vymýšlíš si.‘ Odpověděl jsem: ‚Je to pravda.‘ Otevřel jsem skříň, oblékl jsem si uniformu a uslyšel zvuk polní trubky,“ citovala v knize Vražedné spiknutí – Rwandská genocida investigativní novinářka Linda Melvernová vzpomínku rwandského vojáka z vojenského tábora v Kanombe.

Ebola se do paměti většiny lidí zapsala jako „jakýsi“ smrtící virus z Afriky: 

Obyvatelé domorodé africké vesnice Yambuku, ošetřovaní zástupci CDC během prvního rozsáhlejšího výskytu eboly v roce 1976
Smrtící epidemie zahrozila lidstvu už před 45 lety. Poprvé poznalo ebolu

Sestřel provedli pravděpodobně extrémisté z řad Hutuů, avšak důkaz podle Armywebu dodnes neexistuje.

V zemi okamžitě zavládl chaos. Prezidentská garda, která čekala na prezidenta, aby ho doprovodila z letiště, obrátila po atentátu zbraně proti příslušníkům belgických mírových sil rozmístěným po obvodu letiště, obklíčila je a z větší části odzbrojila. Vojáci Hutuů se okamžitě začali vyzbrojovat a rádia vysílala nenávistné projevy, povzbuzující Hutuy k útoku na Tutsie. Situace směřovala ke katastrofě.

Začíná genocida

Po celé zemi se objevily silniční zátarasy a z měst se začala ozývat střelba a výbuchy. „Interahamwe, hutujské extrémistické mládežnické křídlo, začalo vyhlazovat rwandské Tutsie,“ uvádí web Holocaust Memorial Day Trust.

Přímo z místa sledovala vypuknutí genocidy britská novinářka Lindsey Hilsumová, která je popsala v článku pro britský The Guardian: „Rwandské hlavní město Kigali se včera propadlo do chaosu. Vojáci, prezidentská garda a četníci procházeli předměstími, zabili premiéra a dál vraždili příslušníky mírových sil OSN i desítky civilistů. Vojenské a mládežnické gangy unášely opoziční politiky a zabíjely příslušníky menšinového kmene Tutsiů, ubíjely je k smrti holemi, sekaly je mačetami a noži nebo je střílely…“

Lebky obětí rwandské genocidy, vystavené na pamětním místě ve rwandském městě NyamataLebky obětí rwandské genocidy, vystavené na pamětním místě ve rwandském městě NyamataZdroj: Wikimedia Commons, Fanny Schertzer, CC BY-SA 3.0

Stovky vyděšených Tutsiů se snažily najít bezpečné domy, kde by se mohly schovat, ale nebylo jim to příliš platné – mezi 7. dubnem a 17. červencem 1994 bylo zavražděno téměř milion Tutsiů a umírněných Hutuů. Atentát uvedl do pohybu rwandskou genocidu, která se stala jednou z nejkrvavějších událostí konce 20. století.