Jednou z nejnavštěvovanějších a nejobdivovanějších památek v italské Padově je Kaple Scrovegniů. Co do gotické kaple láká davy návštěvníků, není ani její architektura, byť pozoruhodná, ani její velikost, neboť oproti velkým chrámům je skutečně drobná. Tím hlavním, za čím lidé míří, je série 38 fresek, jíž kapli vyzdobil Giotto di Bondone, často zvaný jen Giotto, italský malíř a architekt, který je pokládán za předchůdce renesančního umění.

Na svých freskách z počátku 14. století Giotto zobrazuje život Panny Marie a Ježíše Krista, a samozřejmě nechybí ani scéna klanění tří králů novorozenému Ježíšovi v Betlémě. Freska ovšem kromě postav zachycuje ještě něco - pozoruhodný nebeský úkaz. „Jde o jedno z nejslavnějších zobrazení Betlémské hvězdy jako planoucí komety nad stájí,“ nastiňuje web BBC Sky at Night Magazine. K namalování tohoto úkazu zřejmě Giotta inspirovalo pozorování slavné Halleyovy komety. 

Klanění tří králů. Freska, kterou namaloval Giotto di Bondone, je k vidění v Padově.Klanění tří králů. Freska, kterou namaloval Giotto di Bondone, je k vidění v PadověZdroj: Wikimedia Commons, Giotto di Bondone, volné dílo

Právě o ní se říká, že jeden z jejich průletů kolem Země mohl inspirovat vznik celé legendy o Betlémské hvězdě. A není to jediný historický moment, kdy údajně Halleyova kometa symbolizovala velké dějinné události. Ať už jsou tyto příběhy pravdivé či nikoliv (a ten o tom, že Halleyova kometa byla Betlémskou hvězdou, spíš nikoliv), faktem zůstává, že 25. prosince uplyne přesně 265 let, kdy byla existence Halleyovy komety vědecky doložena a získala své jméno. 

Přelomové zjištění

V prosinci 1758 to samozřejmě nebylo poprvé, co lidstvo Halleyovu kometu vidělo. První zaznamenané pozorování se datuje dokonce o mnoho set let dříve. První doložené pozorování se uskutečnilo v Číně 240 let před naším letopočtem. Kometu pak viděli lidé i v dalších stoletích.

Fyzikální procesy vedoucí k různým typům polárních září se experti stále snaží pochopit:

Steve zachycený v Kanadě. Oproti polární záři se vyskytuje jižněji, má jiné zbarvení a tvar linie.
Vypadá jako polární záře, ale není. Nad magickým úkazem Steve zůstává rozum stát

Bylo to ale právě až v 18. století, kdy si astronomové definitivně uvědomili, že ona historická pozorování nebyly různé nebeské úkazy, nýbrž jedno a to samé těleso, které se v určité konkrétní době k Zemi opakovaně vrací. „Halleyova kometa je často nazývána nejslavnější kometou, protože při ní astronomové poprvé pochopili, že komety mohou být opakovanými návštěvníky naší noční oblohy,“ uvádí web amerického Úřadu pro letectví a vesmír (NASA)

Oním mužem, který s takovým závěrem přišel, byl britský astronom Edmund Halley, který svá zjištění odprezentoval v roce 1705 na setkání Královské společnosti v Londýně.

Edmund Halley, muž, který v 18. století prokázal existenci Halleyovy komety (a po němž je pojmenovaná).Edmund Halley, muž, který v 18. století prokázal existenci Halleyovy komety (a po němž je pojmenovaná)Zdroj: Wikimedia Commons, Richard Phillips - National Portrait Gallery, volné dílo

„Až do Halleyovy doby se věřilo, že každá kometa pozorovaná ze Země proletí Sluneční soustavou pouze jednou. V roce 1705 však Halley použil teorií gravitace a planetárních pohybů Isaaca Newtona k výpočtu drah několika komet, jejichž pozorování bylo doloženo. V dráhách komet s hlášeným výskytem v letech 1531, 1607 a 1682 našel podobnosti a shrnul, že tato trojice byla ve skutečnosti jedinou kometou, která se v určité periodě vrací k Zemi. Halley předpověděl, že se kometa opět vrátí v roce 1758,“ nastiňuje web NASA.

Do domu v New Jersey se zřítil kus meteoritu. Vědci se domnívají, že by se mohlo jednat o pět miliard let starou část Halleyovy komety:

Do domu v New Jersey se v pondělí zřítil kus meteoritu. Vědci se domnívají, že by se mohlo jednat o pět miliard let starou část Halleyovy komety. Ilustrační snímek
Takový poklad nečekali. Rodině spadl do domu meteorit, je z Halleyovy komety

Halley sám, který se roku 1720 stal královským astronomem, se potvrzení pravdivosti svých slov nedožil. Zemřel jako pětaosmdesátiletý v roce 1742. Jeho výpočty se ale zachovaly, a když se 25. prosince 1758 kometa skutečně opět objevila na noční obloze, ostatní astronomové se rozhodli složit zesnulému astronomovi, matematikovi a geofyzikovi poctu.

„Jelikož Halley návrat komety předpověděl správně - a šlo o první predikci takového druhu - byla kometa pojmenovaná po něm,“ zmiňuje web NASA. 

Halleyova kometa 

  • Poprvé ji lidé ze Země na noční obloze (doloženě) spatřili před více než 2 tisíci lety.
  • V roce 1758 bylo prokázáno, že všechna dřívější pozorování úkazů, které lidé považovali za různé komety, byly ve skutečnosti pozorováním návratů jedné jediné - Halleyovy - komety k naší planetě.
  • Své jméno získala po astronomovi, který podobnou teorií přednesl.
  • Kometa obletí Slunce za průměrně 76 pozemských let.
  • Její afélium (nejvzdálenější místo od Slunce (přesněji od ohniska dráhy), jímž prochází těleso, které se kolem Slunce pohybuje po elipse) je u této krátkoperiodické komety neobvyklé, protože se nachází až za oběžnou dráhou Neptunu.
  • Jádro Halleyovy komety je tmavé jako asfalt.
  • Její průlet je ze Země pozorovatelný pouhým okem, nejblíže ji lidé uvidí v roce 2061.

zdroje: NASA, Wikipedia

Mimořádné setkání 

Další „prvenství“ si pak kometa a lidstvo připsaly v roce 1986 - tedy zatím posledním, kdy byla Halleyova kometa pozorovatelná ze Země.

„Tehdy se ke kometě přiblížily japonské kosmické lodě Suisei a Sakigake, sovětské sondy Vega 1 a Vega 2 a sonda Evropské kosmické agentury Giotto,“ nastiňuje web NASA.

Jak připomíná server Space, úkolem těchto lodí a sond bylo prozkoumat složení komety. Povedlo se, a Halleyova kometa se tak stala prvním tělesem svého druhu, jehož jádro lidstvo prozkoumalo a získalo jeho snímky. Ukázalo se, že je tmavé jako asfalt. „Sonda Giotto proletěla pouhých 596 kilometrů od jádra komety. Detailní snímky, které získala, ukázaly tmavý objekt ve tvaru brambory o rozměrech asi 15 krát 8 kilometrů.

Pozorování Halleyovy komety v roce 1986:

Zdroj: Youtube

Jak se dalo očekávat, ukázalo se, že jádro je směsí vody a dalších těkavých ledů a kamenného (křemičitanového) a na uhlík bohatého (organického) prachu. Asi 70 procent povrchu jádra bylo pokryto tmavou izolační „kůrou“, která bránila sublimaci vodního ledu pod ním, ale zbylých 30 procent bylo aktivních a produkovalo obrovské jasné výtrysky plynu a prachu. Ukázalo se, že kůra je velmi černá (černější než uhlí), odrážející jen asi 4 procenta slunečního záření, které obdrželo, zpět do vesmíru,“ shrnuje encyklopedie Britannica

Při posledním průletu Halleyovy komety kolem Země v roce 1986 se několika sondám povedlo ji blíže prozkoumat a také vyfotit její jádro (na snímku).Při posledním průletu Halleyovy komety kolem Země v roce 1986 se několika sondám povedlo ji blíže prozkoumat a také vyfotit její jádro (na snímku)Zdroj: Wikimedia Commons, ESA/MPS, CC BY-SA 3.0

Průlety volným okem pozorovatelné komety kolem Země ale samozřejmě v minulosti nefascinovaly jen vědce. Běžní lidé v nich často viděli různou symboliku. Zmíněná Giottova freska třeba nedokazovala jen na to, že sám Giotto mohl kometu spatřit, ale připomíná také tvrzení některých teologů, podle nichž mohl průlet Halleyovy komety kolem Země v době Ježíšova narození vyvolat příběhy o Betlémské hvězdě. 

Vídali naše předkové na obloze přelétat obludy podobné draku? 

Iluminace rukopisu Historia Regum Britanniae z 15. století zobrazuje krále Britů Vortigerna a římsko-britského válečného vůdce Ambrosia Aureliana, sledující boj mezi červeným a bílým drakem
Vídali naši předci létat nad českou kotlinou draky? Kroniky svědčí o tom, že ano

Zrovna tato tvrzení jsou ale podle odborníků spíše nepravděpodobná. „Čínští astronomové sice v roce 12 před naším letopočtem zaznamenali „hvězdu s ocasem“, která se přehnala po obloze, přičemž nešlo o nic jiného než o Halleyovu kometu. Jenže na to, aby Halleyova kometa mohla být Betlémskou hvězdou, bylo příliš brzy,“ konstatuje magazín BBC. 

Záběry pořízené vesmírným dalekohledem Jamese Webba odhalily nejdetailnější pohled do nitra vybuchlé hvězdy Cassiopeia A:

To ale neznamená, že tehdejší lidé neviděli v kometě žádnou symboliku. „Komety byly považovány za znamení zla, jako jsou povodně a hladomor, stejně jako smrti – nikoli narození – králů a panovníků. Římané například při označování smrti římského generála Agrippy použili zjevení Halleyovy komety z roku 12 před naším letopočtem jako měřítko,“ konstatuje magazín Space

Umělecké zobrazení pozorování průletu Halleyovy komety kolem Země v roce 1835.Umělecké zobrazení pozorování průletu Halleyovy komety kolem Země v roce 1835Zdroj: Wikimedia Commons, John James Chalon, volné dílo

Velkou slávu si získal průlet komety v roce 1066. Pokládala se za předzvěst porážky Anglosasů v bitvě u Hastingsu v Anglii, kde 14. října 1066 zahynul poslední anglosaský král Harold II. Godwinson. „Nedlouho nato se objevila kometa, předzvěstující změnu vlád, a táhla své dlouhé planoucí vlasy prázdnou oblohou,“ zapsal si tehdy historik William z Malmesbury.

A Halleyovu kometu považoval za významnou pro svůj život také spisovatel Mark Twain. „Podle životopisce Alberta Bigelowa Painea spisovatel v roce 1909 řekl: Přišel jsem s Halleyovou kometou v roce 1835. Příští rok přijde znovu a očekávám, že s ní odejdu. Twain zemřel 21. dubna 1910, jeden den po perihéliu, když se kometa vynořila z odvrácené strany Slunce,“ konstatuje magazín Space.