Kdo si ještě vzpomene na zápletku prvního dílu populární filmové série Piráti z Karibiku, jistě si vybaví, že se točila kolem truhlice se zlatými aztéckými medailony. Ty na sobě nesly strašlivou kletbu, která dopadla na posádku pirátské lodě Černá perla. Jedna z postav filmu vypráví, že šlo o zlato, kterým se Aztékové pokusili uplatit španělského dobyvatele dnešního Mexika Hernána Cortése - jenže jemu tento dar nestačil, Aztéky zmasakroval, a proto byly medailony proklety a každého, kdo na ně sáhl, změnily v příšeru.

Cortés porazil Aztéky geniálním krokem:

Vizualizace dobývání aztéckého Tenochtitlánu Španěly
Krvavý pád Tenochtitlánu: Cortés porazil Aztéky geniálním krokem, tvrdí vědci

Pro tento námět se tvůrci ze studia Disney nemuseli nořit hluboko do fantazie, stačilo jim otevřít učebnice dějepisu. Legendy o prokletí jsou sice z historického pohledu pohybem po tenkém ledu, ale příběh o tom, jak se Aztékové snažili dobyvateli Hernánu Cortésovi zabránit v likvidaci jejich civilizace dary, je skutečný. Cortés na březích dnešního Mexika přistál 4. března přesně před 505 lety. A přinesl s sebou zkázu.

Cesta do Mexika

Ve chvíli, kdy se Cortés vypravil k Mexiku, už měl za sebou předchozí zkušenosti s dobýváním zámořských území. Na svět přišel ve španělském Medellínu v roce 1485, tedy ve století, během kterého se prudce rozšiřovala španělská koloniální říše a udály se slavné výpravy do Nového světa. Cortése, který původně podle přání svých rodičů studoval právo, uchvacovaly příběhy o výpravách Kryštofa Kolumba, které se děly v době, kdy dospíval, a dobrodružství mu také kolovalo v krvi - byl totiž vzdáleným příbuzným Francisca Pizarra, který později dobyl říši Inků.

Obrázek Hernana Cortése, který u pobřeží Veracruzu potápí svou flotilu, připisovaný Miguelu Gonzalezovi. Vystaven v Muzeu námořní historie v Mexico City.Obrázek Hernana Cortése, který u pobřeží Veracruzu potápí svou flotilu, připisovaný Miguelu Gonzalezovi. Vystaven v Muzeu námořní historie v Mexico City.Zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Podle Cortésova sekretáře Francisca Lópeze de Gómara byl již v mladém věku příští dobyvatel velmi inteligentní a dařilo se mu vše, na co sáhl. Zároveň měl ale problematickou povahu, byl povýšený, zlomyslný hašteřivý. „Svým rodičům způsoboval mnohé problémy,“ zapsal si de Gómara.

Toto všechno přispělo k jeho rozhodnutí, že chce místo života váženého právníka prožít příběh mořeplavce a dobyvatele. „V roce 1504 odplul jako člen jedné ze španělských výprav do dnešního města Santo Domingo (hlavní město Dominikánské republiky), a následně se v roce 1511 přemístil na dnešní Kubu, kde pomáhal španělskému konkvistadorovi Diegovi Velázquezi de Cuéllarovi při dobývání ostrova. Zde si vybudoval pověst odvážného muže,“ píše BBC.

Několik let žil Cortés na Kubě v klidu a s Velázquezem bez problémů spolupracoval. To ale netrvalo dlouho. „Cortés byl dvakrát zvolen alcaldem („starostou“) města Santiago a byl to muž, který podle historických záznamů ve všem, co dělal, v jeho přítomnosti, vystupování, konverzaci, způsobu stravování a oblékání projevoval známky toho, že je velkým pánem,“ uvádí encyklopedie Britannica.

Co způsobilo zánik civilizace Aztéků?

Aztécké masky
Co zahubilo Aztéky? Vědci soudí, že zánik civilizace zavinila střevní infekce

Možná i proto se s Vélazquezem postupně rozkmotřili. Ten sice nejdříve slíbil Cortésovi, že jej pošle na další expedici na pevninu - do dnešního Mexika, na poslední chvíli si to ale rozmyslel. Podle některých zdrojů na Cortése žárlil a nechtěl, aby mu do klína spadlo bohatství, které se v nově objevené zemi podle všeho skrývalo.

Tvrdohlavý Cortés se však nemínil vzdát. „Spěšně se vydal na moře a v dalších kubánských přístavech získal muže a další lodě. Když Cortés 18. února 1519 konečně odplul k pobřeží Yucatánu, měl 11 lodí, 508 vojáků, asi 100 námořníků a - což je nejdůležitější - 16 koní,“ zmiňuje encyklopedie Britannica.

Zdroj: Youtube

Nejcennější milenka

K mexickému pobřeží doplul Cortés 4. března 1519. V Tabascu se setkal s místními indiány, aby od nich získal důležité informace. Ti mu nejenže dali různé dary a skutečně mu i prozradili o Aztécké říši, která měla nabízet obrovské bohatství, ale zároveň Cortésovi a jeho mužům věnovali ženy jako milenky. Španělský conquistador se díky tomu dostal k neocenitelné lidské zbrani. „Jedna z indiánských žen, Marina, se stala jeho tlumočnicí a milenkou. Později spolu měli syna Martína,“ píše web History.

Model vzhledu hlavního chrámu v aztéckém městském státě Tenochtitlán, který dobyl a zničil Hernán Cortés se svými muži.Model vzhledu hlavního chrámu v aztéckém městském státě Tenochtitlán, který dobyl a zničil Hernán Cortés se svými muži.Zdroj: Wikimedia Commons, s shepherd, CC BY 2.0

Marina, která je dodnes předmětem velkého zájmu historiků, byla nejen velmi inteligentní, znala místní poměry a jazyky, a rovněž se brzy naučila španělsky, navíc byla Cortésovi i zcela oddaná a několikrát mu pomohla v horkých chvilkách - údajně mu třeba prozradila o spiknutí, které se proti němu chystá.

Cortés se v Mexiku rozhodl, že se stane pánem nově objevené říše. „Proto podle některých zdrojů nechal potopit všechny své lodě kromě jediné, která mu měla umožnit kontakt se Španělskem,“ uvádí web History.

Bílý bůh

Pak se rozhodl postoupit dál do Aztécké říše. Tu tvořily tři městské státy - Tenochtitlán, Texcoca a Tlacopán. Vylodil se poblíž dnešního města Veracruz, které založil. I když ho Aztékové odmítli pustit dál do svého hlavního města Tenochtitlán, domorodý lid jej v čele s vládcem Moctezumou II. přivítal velmi vlídně. „Předpokládá se, že Cortésův příchod se shodoval s aztéckým proroctvím o bohu s bílou pletí přijíždějícím z východu, což by vysvětlovalo, proč Moctezuma Cortése přivítal a dal mu bohaté dary. Vztahy se však rychle zhoršily a Cortés ze strachu z útoku vzal vládce jako rukojmí a požadoval od jeho lidu obrovské výkupné,“ uvádí BBC.

V tu dobu už měl Španěl podporu lidu Tlaxcaltéků a Totonaků, kteří byli s Tenochtitlánem ve sporu - často od nich požadoval bohatství i lidské oběti.

Aztékové často dávali bohům lidské oběti.Aztékové často dávali bohům lidské oběti.Zdroj: Wikimedia Commons, Extract of Codex Magliabechiano, volné dílo

Cortés měl nad indiány velkou převahu, i když bylo jeho vojáků mnohem méně - nejenže disponoval palnými zbraněmi, kterých se místní indiáni báli, navíc s sebou dobyvatelé z Evropy přivezli nemoci jako neštovice, které jako pro domorodce zcela nová nemoc místní doslova kosily. Tenochtitlán Cortés obklíčil, a s pomocí svých technologických vymožeností a nemoci si město snadno podrobil.

Krvavé tažení podruhé

Jenže k jeho smůle na něj nezapomněl jeho bývalý spojenec Vélazquez. Ten za ním z Kuby do Mexika poslal vojsko, aby ho dostal pod kontrolu. „Když se Cortés dozvěděl, že španělská síla z Kuby vedená Pánfilem Narváezem přijíždí, aby ho zbavila velení a zatkla ho za neuposlechnutí rozkazů, uprchl z Tenochtitlánu. Nechal jen 80 španělských vojáků a několik stovek Tlaxcalteků pod velením Pedra de Alvarado, aby drželi Tenochtitlán, dokud se nevrátí,“ píše web History.

Španěly se mu sice povedlo porazit, ale když byl pryč, de Alvaradovi se vymkla situace z rukou. „Alvarado zmasakroval aztécké náčelníky a když se Cortés vrátil do Tenochtitlanu, našel tam probíhající povstání. Rozzuřené aztécké síly nakonec vyhnaly jeho vojáky z města. Během španělského ústupu byl Moctezuma zabit a velká část kořisti, kterou Španělé vzali, byla ztracena. Cortés ale zdaleka neskončil. Porazil Aztéky v bitvě u Otumby 7. července 1520 a 13. srpna 1521 znovu získal kontrolu nad Tenochtitlánem. Aztécká říše padla,“ uvádí web History.

V době, kdy do dnešního Mexika dorazil Hernán Cortés, vládl Aztécké říši Moctezuma II. Cortés jej zajal. Moctezumu později při povstání proti Španělům ukamenoval vlastní lid.V době, kdy do dnešního Mexika dorazil Hernán Cortés, vládl Aztécké říši Moctezuma II. Cortés jej zajal. Moctezumu později při povstání proti Španělům ukamenoval vlastní lid.Zdroj: Wikimedia Commons, Antonio Rodriguez, volné dílo

Byl to jeden z nejkrvavějších pádů původní říše na území Nového světa - Cortés aztécké hlavní město při svém tažení doslova srovnal se zemí, a vystavěl na něm pak město nové - současné Mexiko, hlavní město dnešní stejnojmenné federace. Nad místní civilizací vládl pevnou rukou.

V zapomnění

Svého úspěchu si ale dlouho neužil. Byť byl původně španělským králem jmenován místodržícím, nejvyšším soudcem a vrchním velitelem Nového Španělska, a snažil se o katolizaci země, v roce 1528 se Španělé začali obávat, že je až příliš mocný. A že by se mohl pokusit se od Španělska zcela osamostatnit, což ale pravděpodobně nebyla pravda.

Poslechněte si, jak zněla aztécká píšťala smrti:

Aztécká píšťala smrti připomíná lidský křik. Ilustrační foto
Jak zní nejděsivější zvuk na světě? Vědec napodobil aztéckou píšťalu smrti

V každém případě byl nucen odjet do domovské země, kde ho král pozice místodržícího zbavil. „Do Mexika se pak vrátil s výrazně omezenou mocí, a jeho aktivity byly důsledně sledovány,“ uvádí web BBC.

V následujících letech se ještě pokoušel o další výpravy ve Střední Americe, žádná z nich už se ale dobyvatelskému úspěchu v podobě zničení Aztécké říše nevyrovnala. Ve 40. letech 16. století se Cortés vrátil do Španělska jako zlomený muž. Ve své vlasti i zemřel.