Indická cesta k cíli stát se jadernou velmocí začala v roce 1944 založením Tata Ústavu základního výzkumu (Tata Group je největší indický konglomerát s produkty a službami, založený už v roce 1868). Vytvoření indického programu jaderných zbraní schválil po vyhlášení nezávislosti Indie v roce 1947 její nový premiér Džaváharlál Néhrú.

Do čela projektu byl jmenován profesor Tata Ústavu základního výzkumu Homi J. Bhabha, jenž se stal brzy po celé Indii známý jako „otec indického jaderného programu“.

Zdroj: Youtube

V srpnu 1954 založila Indie v Bombaji Ministerstvo pro atomovou energii coby vládní agenturu pro jaderný vývoj a v bombajské čtvrti Trombay Řízení atomové energie. „To byly klíčové momenty indického programu jaderných zbraní,“ zhodnotil naučný web Byjus Exam Preparation.

Budeme žrát trávu, ale bombu chceme také

Zhruba ve stejné době jako Indové začali na svém jaderném programu pracovat také Pákistánci. Podle amerického deníku The New York Times byl pákistánský Výbor pro atomovou energii založen už v roce 1953.

„Od té doby vyškolil velké množství vědců: jeho první reaktor přezdívaný plavecký bazén byl uveden do provozu v prosinci 1965,“ napsal deník The New York Times ve svém vydání z 1. července 1979.

Nikita Chruščov se před šedesáti lety rozhodl demonstrovat sílu Sovětského svazu odpálením největší jaderné bomby:

Maketa Car-bomby v sarovském muzeu jaderných zbraní
Uvidíte Kuzkinovu matku! Jak Sověti odpálili největší jadernou pumu v dějinách

V okamžiku, kdy Pákistánci ve svém jaderném programu takto postoupili, pronesl jeho otec, tehdejší pákistánský ministr zahraničí a pozdější prezident Zulfikár Alí Bhutto, projev k pákistánskému lidu, v němž s příznačným teatrálním patosem prohlásil: „Jestli si Indie vyrobí bombu, budeme žrát trávu nebo listí nebo budeme dokonce hladovět, ale získáme ji také. Nemáme žádnou jinou alternativu.“

„Bhutto si mohl do svého profesního životopisu připsat schopnost jasnozřivosti. Protože všechny tři jeho alternativy se nakonec vyplnily – Indie vyrobila bombu, Pákistán získal svou vlastní a jeho obyvatelé jsou teď opravdu velmi blízko tomu, aby žrali trávu,“ glosovala tento historický výrok o bezmála 60 let později, v červenci roku 2022, reportérka titulu Times of India Chandrima Banerjeeová.

Záběr výbuchu atomové bombyZáběr výbuchu atomové bombyZdroj: Wikimedia Commons, FEMA News Photo, public domain

Narážela na to, že Pákistán čelil v létě 2022 kvůli silným záplavám bezprecedentní klimatické katastrofě, při níž došlo k mnoha úmrtím a k tomu, že přibližně 7,9 milionu lidí ztratilo obživu nebo bylo vysídleno. „Pákistán je kousek od své vůbec nejhorší krize v historii. Jeho obyvatelé byli vyzváni, aby nepili čaj, zažívají 10hodinové výpadky elektřiny, a přitom se jim měsíční účty zvýšily o 50 procent a platí o 21 procent více za každodenní věci potřeby než před rokem,“ uvedla indická reportérka, podle níž přispěly k této situaci i pákistánsko-indické závody v jaderném zbrojení. Ty ale nadále trvaly…

Jak se Buddha smál

Aby byl odstrašující a varovný účinek Smějícího se Buddhy dostatečný, nechala jej tehdejší indická vláda provést právě v poušti západního Rádžasthánu, protože sousedila s Pákistánem.

Indická premiérka Indíra Gándhíová jej sice označila za „mírový jaderný výbuch“ a vydala veřejné prohlášení, že Indie bude využívat atomovou energii pouze pro mírové účely, bylo ale zřejmé, že se tím snaží uklidnit zbytek světa a především pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN: Spojené státy, Spojené království, Francii, Čínu a Rusko. Pro Pákistán to byl vzkaz, že Indie je připravena.

V březnu 1954 byla na atolu Bikini poprvé zkušebně odpálena termonukleární bomba TX-17:

Slavný snímek atomového hřibu, který vznikl při jaderném testu Romeo 26. března 1954. Ve své době se stal nejčastěji přetiskovanou fotografií nukleární exploze a dodnes se často používá jako ilustrační snímek na internetu, v knihách i v časopisech.
Jaderný test Romeo: Přinesl jeden z nejslavnějších snímků atomového hřibu

V té době měla Indie nad Pákistánem vojensky i politicky jasně navrch. V roce 1971 podpořila během bangladéšské osvobozenecké války Bangladéš (tehdy východní Pákistán), který vyhlásil v březnu 1971 nezávislost, načež do něj vstoupily pákistánské ozbrojené síly, jež prováděly etnickou čistku bengálských hinduistů a znásilňovaly bangladéšské ženy a dívky.

Necelý rok trvající boje skončily pákistánskou porážkou; 16. prosince 1971 donutila Indie Pákistán podepsat v Dháce kapitulaci.

Pevnost Pokhran v poušti západního Rádžasthánu, v jejíž blízkosti byl proveden první i druhý indický jaderný testPevnost Pokhran v poušti západního Rádžasthánu, v jejíž blízkosti byl proveden první i druhý indický jaderný testZdroj: Wikimedia Commons, Archan dave, CC BY-SA 3.0

Bhuttova závěť

Tento akt rozkolísal v Pákistánu dosavadní vládu, čehož využil opět Zulfikár Alí Bhutto a přijal post prezidenta, vrchního velitele vojsk a hlavního správce výjimečného stavu v jedné osobě. V roce 1973 kandidoval na pákistánského premiéra a vyhrál, ale po vojenském převratu v roce 1977 byl zatčen a obviněn z vražedného spiknutí. V roce 1978 byl odsouzen k trestu smrti a v roce 1979 i přes mezinárodní protesty popraven.

Ruská státní korporace zveřejnila unikátní dokument z největšího jaderného testu v dějinách:

Ze země se začal zvedat obrovský mračný sloup prachu, vytvářející nohu pověstného jaderného hřibu
Odtajněno. Rusko zveřejnilo záznam největšího jaderného testu v dějinách

V cele smrti sepsal svou závěť, v níž se věnoval i otázce jaderného zbrojení: „Víme, že Izrael a Jižní Afrika mají plnou jadernou kapacitu. Že křesťanské, židovské a hinduistické civilizace disponují touto schopností. Komunistické mocnosti vlastní tuto technologii také. Pouze islámská civilizace byla bez ní, ale tato pozice se brzy změní,“ citoval Bhuttova poslední slova deník The New York Times z 1. července 1979.

Indie se tak poprvé dozvěděla, že také Pákistán dlouhodobě pracuje na jaderné bombě a že má podporu dalších islámských národů…

Trvalá hrozba

Bhuttova slova se pak zhmotnila ve čtvrtek 28. května 1998, kdy Pákistán provedl v horském masivu Ras Koh v Balúčistánu svůj vlastní první jaderný test.

Zdroj: Youtube

V současnosti jak Indie, tak Pákistán disponují rozsáhlým jaderným arzenálem, přičemž jejich vztahy jsou trvale napjaté. Počet jaderných hlavic obou zemí dohromady by měl v příštím roce dosáhnout asi 400.

Podle studie, kterou v roce 2021 provedli vědci z Coloradské univerzity v Boulderu a Rutgersovy univerzity, by jaderný konflikt mezi Indií a Pákistánem během jediného týdne připravil o život 50 až 125 milionů lidí, tedy možná víc než celá 2. světová válka. Obě země však nadále vykreslují jedna druhou jako nepřítele.