Předplatit Deník

Konec jedné éry. První poprava Žida v Íránu po revoluci vyvolala masový úprk

Významnou událostí ve vývoji situace v Íránu byla 13. ledna 1979 statisícová manifestace před teheránskou univerzitou, kde bylo přečteno poselství ajatolláha Chomejního.

Významnou událostí ve vývoji situace v Íránu byla 13. ledna 1979 statisícová manifestace před teheránskou univerzitou, kde bylo přečteno poselství ajatolláha Chomejního. | Foto: ČTK

Před 45 lety v Íránu popravili podnikatele židovského původu Habiba Elghaniana. Jelikož trest smrti po extrémně krátkém procesu dostal kvůli svým stykům s Izraelem, vyvolala jeho poprava mezi tehdejším, stále desítky tisíc lidí čítajícím židovským obyvatelstvem Íránu strach. Nakonec většina Židů ze země raději utekla. Elghanianova smrt byla první popravou Žida v Íránu po tamní islámské revoluci. 

Americké novinářce Shahrzad Elghanayanové bylo na jaře 1979 sedm let. S rodinou žila v New Yorku, kam se z rodného Íránu přestěhovala o dva roky dříve. Když se 9. května přesně před 45 lety probudila, něco bylo jinak. „Probudila jsem se v domě plném unavených a rozcuchaných lidí. Lidí, které jsem byla zvyklá vídat v našem bytě při obědě nebo večeři. Netušila jsem, že se stalo něco katastrofálního,“ popsala později v knize, z níž přinesl ukázku server NBC News.

Ralphovi Bunchemu se před 75 lety podařilo ukončit první arabsko-izraelskou válku:

Ralph Bunche (vpravo) po boku šéfa Švédského červeného kříže hraběte Folkeho Bernadotteho, kterého 17. září 1948 rozstříleli při vjezdu do Jeruzaléma
Konec první izraelsko-arabské války? Příměří mezi Židy a Araby dojednal černoch

Rodiče se jí ještě několik hodin snažili vytvořit zdání normálního dne, nasnídala se, šla do školy. Brzy ale pochopila - i díky zprávám ze všech velkých médií. Onoho 9. května totiž íránské revoluční čety popravily v Teheránu jejího dědu, podnikatele Habiba Elghaniana. Přestože se množily zprávy o popravách lidí nepohodlných pro nový íránský politický režim, kde v tu dobu vrcholila islámská revoluce, která zemi změnila do dnešní podoby, Elghanianova poprava měla ještě společensky hlubší rozměr.

Habib Elghanian byl totiž jedním z nejprominentnějších členů tehdejší íránské židovské komunity, která čítala kolem 80 tisíc lidí. Fakticky byl jejím vůdcem, známým podnikatelem. A stal se prvním Židem, popraveným revolučními silami. Pro íránské Židy to byla děsivá zpráva - s rozsudkem smrti se totiž pojila zcela jasná nenávist nového režimu k Židům a Izraeli.

Zdroj: Youtube

Nakonec se Elghanianova poprava stala pro většinu íránských Židů podnětem k útěku ze země. „Dědečkovo kulkami prošpikované tělo chřadlo ve vězeňské márnici s nápisem na kartonu na krku. Stálo na něm: Habib Elghanian, sionistický špion,“ napsala v roce 2021 jeho vnučka Shahrzad v knize Titan of Tehran: From Jewish Ghetto to Corporate Colossus to Firing Squad — My Grandfather's Life.

Íránský židovský podnikatel Habib Elghanian, kterého v Íránu popravili v roce 1979. Po jeho smrti ze strachu ze země utekly desítky tisíc íránských Židů.Íránský židovský podnikatel Habib Elghanian, kterého v Íránu popravili v roce 1979. Po jeho smrti ze strachu ze země utekly desítky tisíc íránských Židů.Zdroj: Wikimedia Commons, Reubenzadeh, volné dílo

Atmosféra tolerance

Elghanian se narodil v tehdejší Persii v roce 1912. Po většinu jeho života v Íránu byla u moci dynastie Pahlaví. Počátkem 50. let minulého století se za pomoci USA dostal k prakticky neomezené moci v zemi šáh Muhammad Rezá Pahlaví, který se zahraničně-politicky orientoval na Spojené státy americké, podporoval vztahy s Izraelem. Země se rozvíjela spíše západním směrem, byť šáhova vláda byla diktaturou.

Byla to stejná doba, kdy íránský Žid Elghanian začal rozvíjet své velmi úspěšné podnikání. „Jako obchodní titán, který se svými bratry vedl konglomerát vyrábějící plasty, chladničky, sporáky a hliník, byl klíčovou postavou v předrevoluční modernizaci Íránu. (V roce 1962 bratři postavili v té době nejvyšší íránskou budovu v soukromém sektoru, stavbu Plasco). Jako Žid těžil z krátké atmosféry tolerance, i když limitované, pod vláhou šáha,“ přiblížil web Jerusalem Post.

Ačkoliv je Írán dědicem dávné slávy starověké perské říše, na dnešním Blízkém východě mu od islámské revoluce zbývalo postavení outsidera:

Írán zaútočil na Izrael drony a balistickými raketami.
Staří spojenci a nové zbraně. Írán zůstává blízkovýchodní hrozbou

Kromě toho, že se Elghanian stal self-made milionářem, vypracoval se také na důležitou osobnost židovské komunity v Íránu. Měl dobré vztahy s oficiálními i soukromými osobnostmi v Izraeli a se zemí jako takovou. Spolupracoval například s izraelskou organizací Magbit, která organizovala přestěhovávání Židů z celého světa do Izraele. „Děda už dlouho před revolucí pomáhal íránským Židům přestěhovat se, ale můj výzkum nenaznačil, že by to dělal proto, že by si myslel, že Írán pro ně není bezpečný. Byl přesvědčený, že Izrael představuje velký pokrok v dějinách Židů,“ uvedla pro Jerusalem post novinářka Shahrzad Elghanayanová.

Utéct odmítal

Jenže pak přišel rok 1978 a s ním vypuknutí íránské islámské revoluce. Začala jako rozsáhlé protivládní demonstrace všech složek opozice proti režimu šáha Pahlavího - zejména policejnímu násilí a hospodářskému stavu země. Nakonec musel počátkem roku 1979 šáh uprchnout ze země a do Íránu se naopak z nuceného exilu vrátil jeho nejhlasitější odpůrce, ájatolláh Rúholláh Chomejní. Ten se spolu s radou šíitského duchovenstva stal de facto neomezeným vládcem země a Írán nastoupil cestu nového směřování. Oficiální íránskou ideologií se stal šíitský islám, země se začala odklánět od prozápadní politiky, vzrostla nenávist k Židům.

Součástí nového politického uspořádání země se stalo i zbavování politických odpůrců. V prvním kole těch, kdo podporovali předchozí režim nebo měli silné vazby na zahraniční mocnosti, které se nově staly nepřátelskými zeměmi. Podnikatel Elghanian představoval obojí.

Kniha Salmana Rushdieho před 35 lety pobouřila muslimský svět:

Muslimové pálí knihu Satanské verše na demonstraci v Haagu, která se uskutečnila 3. března 1989. Demonstrace, na níž se objevila i spousta hesel vyhrožujících autoru knihy Salmanu Rushdiemu smrtí, se zúčastnilo asi pět tisíc muslimů
Satanské verše rozdělily svět. Salmanu Rushdiemu jde kvůli fatvě stále o život

Ještě po vypuknutí revoluce měl příležitost z Íránu utéct. „Desítky jeho vrstevníků ze země uprchly, už když se zvětšily politické protesty proti šáhovi, skončila jeho vláda a revoluční výbory začaly zadržovat lidi spojené s režimem svrženého panovníka. Elghanian měl majetek a rodinu v zahraničí, a tím pádem mnoho příležitostí odejít. I poté, co mu nová íránská vláda zakázala opustit zemi, mu izraelský velvyslanec nabídl místo v jednom z posledních letů izraelského dopravce El Al ze země, bez nutnosti letenky nebo pasu,“ přiblížil list The Washington Post.

Elghanian ale opustit zemi odmítl. „Svému staršímu bratrovi a švagrové řekl, aby nastoupili do letadla. On zůstal na místě,“ zmínil The Washington Post.

Podle slov jeho vnučky, kterou její otec - Elghanianův syn - přestěhoval do New Yorku už v roce 1977, to podnikatel Elghanian udělal zčásti proto, že cíleně ignoroval nebezpečí, které mu s příchodem islámské revoluce hrozilo. „Byl ale také vůdcem Židů, a když slyšel, že je pro ně situace v zemi nebezpečná, nechtěl se dívat zvenčí, jak jim bude ubližováno,“ prohlásila novinářka pro Jerusalem Post.

15. března 1979 revoluční síly podnikatele Elghaniana zatkly. Zhruba dvacet minut trvající proces s ním se konal 8. května téhož roku a o den později směřoval na popraviště.

Izraelský špion

Elghanian byl k smrti zastřelením odsouzen mimo jiné kvůli korupci. Hlavní tíha jeho „provinění“ ale podle revolučního soudu spočívala v kontaktech s Izraelem. „Elghanian, který byl usvědčen ze špionáže pro Izrael, měl údajně v Izraeli investovat obrovské částky a získat peníze pro izraelskou armádu, což z něj podle obžaloby udělalo spolupachatele 'vražedných leteckých náletů proti nevinným Palestincům',“ napsal o Elghanianových obviněních v roce 1979 magazín Time.

O popravě prominentního íránského židovského podnikatele informovalo v dané době množství prestižních amerických médií. Elghanianova vnučka je sledovala doma v New Yorku společně s rodiči. „Do večera se informace o popravě mého dědečka rozšířily po celém světě. Na stanici ABC zprávu přinesl moderátor Peter Jennings: V Íránu se dnes konaly další popravy. V zemi už se staly běžnou součástí dne. Ovšem ty dnešní zvýšily obavy íránských menšin. Mezi osmi muži, kteří se dnes postavili čelem k islámským popravčím četám, byl židovský podnikatel, první člen této komunity, který byl obviněn ze spojení, slovy soudu: s Izraelem a sionismem. Židé v Íránu se takového obvinění od militantních muslimů bojí více než čehokoliv jiného,“ vzpomínala na televizní vysílání z onoho dne ve své knize.

Írán přitvrzuje v boji proti ženám. Nová kampaň umožňuje mravnostní policii násilně zatýkat ženy, které odmítají nosit hidžáb:

Íránská demonstrantka si stříhá vlasy na demonstraci kvůli smrti Mahsy Amíníové v jihokorejském Soulu. Ilustrační snímek
Írán zpřísnil pravidla hidžábu. Policisté ženy při zatýkání i sexuálně napadají

Podle ní popravou jejího dědy íránské pronásledování její rodiny neskončilo. „Ještě té noci v Teheránu přijely revoluční gardy k domu mého dědy s velkými náklaďáky, aby dům vyprázdnily. Dlouholetí zaměstnanci Layla Khanoumová a Vali tam stále byli. Dívali se, jak gardisté naplnili náklaďáky postelemi, pohovkami, židlemi, stoly a dokonce rodinnými alby,“ napsala Elghanayanová. Když chůva Khanoumová poprosila alespoň o zachování několika fotek podnikatelových dětí a vnuků, gardy odmítly.

Útěk z Íránu

Po Elghanianově popravě se obavy íránských Židů o jejich životy zvětšily. „Jeho smrt měla velký dopad na Židy v Íránu i zahraničí,“ uvedla BBC.

V Íránu tehdy žijící izraelská podnikatelka Fereshteh Victory (Elghanianova sestřenice) pro BBC popsala, že nový íránský režim chtěl Elghanianovu popravu použít jako výstrahu pro ostatní Židy v zemi. „Objevily se obrovské plakáty se záběrem Elghanianova mrtvého těla, visely před každou autobusovou zastávkou v Teheránu. Nemohli jste projít po ulici bez toho, abyste pohlédli na snímek jeho mrtvoly,“ vzpomínala.

Exploze před 20 lety zabila zakladatele Hamásu Ahmada Jásina a dva členy jeho ochranky. Hnutí slíbilo pomstu:

Šéf Hamásu Ahmed Jásin u vojenského soudu v Gaze v roce 1990
Raketa pro Jásina. Před 20 lety zabil Izrael šéfa Hamásu, hnutí slibovalo peklo

Například magazín Time ale v dané době psal, že panika mezi íránskou židovskou menšinou v zemi bezprostředně po popravě nevypukla. „Muslimští vůdci, včetně ájatolláha Rúholláha Chomejního, opakovaně zdůraznili, že práva náboženských menšin budou chráněna,“ zmínil v květnu 1979.

Nakonec to ale nebyla pravda. Podnikatelova smrt a zpřísňující se režim se staly jedním z hlavních podnětů pro útěk tří čtvrtin členů tehdejší židovské komunity v Íránu ze země. „Desetitisíce lidí postupně Írán opustily v několika letech po revoluci,“ zmínila BBC. Americký Senát krátce po popravě schválil rezoluci, podle které byla Elghanianova smrt společně s popravami dalších lidí porušením lidských práv.

Hlavní zprávy

Zprávy odjinud