Stran délky vládnutí drží v dějinách britské monarchie oba rekordy ženy. Nejdéle vládnoucím panovníkem v dějinách Spojeného království se v roce 2015 stala královna Alžběta II., která tehdy překonala rekord své praprababičky královny Viktorie. V okamžiku své předloňské smrti pak měla Alžběta II. za sebou přesně 70 let a 214 dní na trůnu, čímž se dokonce stala druhým nejdéle panujícím monarchou ve světových dějinách.

Na rozdíl od této panovnice, jejíž jméno zná celý svět, je postava rekordmanky na opačné straně spektra pro mnohé v podstatě neznámá. Nejkratší dobu v britských dějinách stála v čele Anglie a Irska lady Jana Greyová. Mluví se o ní také jako o devítidenní královně, neboť jako korunovaná hlava vládla devět dní. Tehdy jí nebylo ještě ani sedmnáct.

Marie Tudorovna se stala první ženou, která sama vládla Anglii:

Portrét anglické královny Marie I. (1516-1558), známější jako Marie Tudorovna či jako Krvavá Marie (Bloody Mary), dcery Jindřicha VIII. a Kateřiny Aragonské. Obraz namaloval Anthonis Mor van Dashorst v roce 1554.
Mýtus Krvavé Mary. Marie Tudorovna nebyla jen vraždící zrůdou, měla i jinou tvář

Na trůn ji v roce 1553 dovedly mocenské hry, které se rozpoutaly po smrti krále Jindřicha VIII. i jeho jediného syna Eduarda. Jana Greyová přesto možná mohla být jednou z ozdob své doby. Intriky a náboženské spory, které tehdy panovaly na královském dvoře i mezi anglickou šlechtou, ji ovšem smetly dříve, než vůbec stačila ukázat, co v ní je. 12. února přesně před 470 lety život mladé, tehdy už bývalé královny, ukončil kat.

Lady Jana Greyová vládla v roce 1553 na devět dnů Anglii a Irsku. Z trůnu jí sesadila její příbuzná Marie I. Tudorovna, která o několik měsíců později nechala Janu popravit.Lady Jana Greyová vládla v roce 1553 na devět dnů Anglii a Irsku. Z trůnu jí sesadila její příbuzná Marie I. Tudorovna, která o několik měsíců později nechala Janu popravitZdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo

Trestané dítě

Když Jana Greyová přišla v roce 1536, nebo 1537 na svět (přesný termín není znám), nikoho nenapadlo, že by se jen přiblížila ke koruně. Byla sice členkou královské rodiny, ovšem v době jejího narození a dětství se očekávalo, že se následnická linie bude vyvíjet úplně jinak, než jak se nakonec vyvinula.

Ve 30. letech 16. století ještě na trůnu pevně seděl Jindřich VIII. Přibližně v době Janina narození sice stále neměl vytouženého mužského následníka trůnu, nadále se o něj ale snažil. Zhruba tehdy otěhotněla jeho v pořadí třetí manželka Jana Seymourová. Ta pak v říjnu 1537 skutečně porodila syna (a kvůli poporodním komplikacím za to zaplatila životem). Dostal jméno Eduard VI. a jako s příštím králem se začalo počítat s ním.

Zdroj: Youtube

Nadto měl tehdy Jindřich VIII. už dvě dcery - Marii z prvního manželství s Kateřinou Aragonskou a Alžbětu s druhou manželkou Annou Boleynovou. Ty sice byly z následnictví oficiálně vyloučeny, neboť král dal oba svazky prohlásit za neplatné (Boleynovou navíc popravil), v království ale figurovaly mocenské skupiny, které si jednu či druhou dívku v případě Eduardovy smrti na trůnu uměly docela dobře představit.

Lady Jana Greyová ovšem byla pouze králova praneteř, tedy příbuzenstvo stran následnictví trůnu docela vzdálené. Byla vnučkou královy sestry Marie, jejími rodiči byla Mariina dcera Frances Brandonová a otcem šlechtic Jindřich Grey. „Její rodiče byli prominentní lidé, kteří se často objevovali u dvora,“ uvádí web Historic Royal Palaces.

Marie Tudorovna, mladší sestra krále Jindřicha VIII., a její manžel Charles Brandon. Jejich vnučka Jana Greyová se v roce 1553 na 9 dní stala anglickou královnou.Marie Tudorovna, mladší sestra krále Jindřicha VIII., a její manžel Charles Brandon. Jejich vnučka Jana Greyová se v roce 1553 na 9 dní stala anglickou královnouZdroj: Wikimedia Commons, Jan Gossaert, volné dílo

Její dětství nebylo příliš radostné, byť po materiální stránce si nemohla stěžovat - matka se k ní chovala chladně, otec byl velmi přísný. V domácnosti byly časté tresty, které dnes působí drsně, tehdy ale nebyly žádnou zvláštností.

„Když jsem v přítomnosti otce nebo matky, ať mluvím, mlčím, sedím, stojím nebo jdu, jím, piju, jsem veselá nebo smutná, šiji, hraji, tančím nebo dělám cokoli jiného, ​​musím to dělat tak dokonalé, jak Bůh stvořil svět; jinak se mi tak ostře vysmívají, tak krutě vyhrožují, někdy štípnutím, někdy úderem a jinými způsoby (které nebudu jmenovat kvůli cti), až si myslím, že jsem v pekle,“ řekla Jana jednomu z učitelů.

Příběh vztahu mezi králem a ambiciózní Annou Boleynovou se začal odvíjet pravděpodobně v polovině 20. let 16. století:

Jindřich VIII. se dvoří Anně Boleynové na plese pořádaném kardinálem Wolseym
Příběh Anny Boleynové: Sňatek platí, řekl arcibiskup. Byl to krok k její záhubě

Z Greyové však zároveň rostla jedna z nejinteligentnějších žen své doby. Odmala milovala knihy a díky kontaktu se schopnými vychovateli bažila po vědomostech. „Naučila se klasické jazyky, jako je řečtina, latina a hebrejština, a stejně tak francouzštinu a italštinu. Byla oddanou studentkou,“ zmiňuje Historic Royal Palaces.

Z filozofů měla nejraději Platóna. „Věřím, že veškerý sport v parku je jen stínem potěšení, které nacházím u Platóna,“ odpověděla jednou na dotaz, proč dává knihám přednost před lovy.

Mezi intrikány

Její život nabral nečekaný směr v roce 1546, kdy jí bylo devět, nebo deset let. Janu tehdy rodiče poslali jako schovanku k šesté a poslední manželce Jindřicha VIII. Kateřině Parrové. Greyová se v této době seznámila s Jindřichovými dětmi, Eduardem, Marií i Alžbětou. Ještě stále nic nenaznačovalo, že by se ona sama mohla někdy dostat na trůn, pak ale počátkem roku 1547 král zemřel, na trůn nastoupil mladičký Eduard VI. a rozpoutal se velký zákulisní mocenský boj.

Jediný legitimní syn Jindřicha VIII., anglický král Eduard VI. Porodila jej Jindřichova třetí manželka Jana Seymourová, zemřela ale pár dní po porodu. Eduard VI. nastoupil na trůn jako devítiletý, a zemřel v patnácti.Jediný legitimní syn Jindřicha VIII., anglický král Eduard VI. Porodila jej Jindřichova třetí manželka Jana Seymourová, zemřela ale pár dní po porodu. Eduard VI. nastoupil na trůn jako devítiletý, a zemřel v patnáctiZdroj: Wikimedia Commons, William Scrots, volné dílo

Inteligentní a údajně také hezká dospívající dívka z dobrého rodu se začala jevit jako vhodná partie pro politický svazek. Její postavení navíc stouplo, ještě když Parrová pomohla o tři roky dříve přesvědčit Jindřicha VIII., aby opět obnovil nároky svých dcer Marie a Alžběty na trůn. Konkrétně král na sklonku života podepsal dokument, podle nějž mají na korunu nárok na prvním místě Eduard a jeho mužští potomci, pak jeho sestry a jejich mužští potomci, a v případě, že by takoví nebyli, další v pořadí měli být potomci královy sestry Marie. Včetně Jany Greyové.

Ta mezitím nadále setrvávala v domácnosti Kateřiny Parrové, která se brzy po ovdovění znovu provdala, a to za vlivného Thomase Seymoura - bratra mrtvé Jindřichovy ženy Jany Seymourové a tudíž strýce nového krále Eduarda VI. „Seymour plánoval, že Janu Greyovou za Eduarda VI. provdá,“ uvádí web Historic Royal Palaces. To mu ale nevyšlo.

Kateřina Aragonská nedokázala přivést na svět dědice trůnu a to ji stálo manželství i politický vliv:

Kateřina Aragonská byla první manželkou Jindřicha VIII. Zdědil jí po starším bratrovi. Přesto bylo jejich manželství velmi harmonické, vydrželi spolu 24 let. Až Jindřichova touha po synovi a mladá milenka jej přiměly se s Kateřinou rozvést
Těhotná vytáhla ve zbroji do boje. Kateřina Aragonská byla víc než jen manželka

A nejen to. Kateřina Parrová zemřela při porodu Seymourova dítěte a Seymour i jeho bratr brzy nato skončili na popravišti za velezradu. Na smrt je poslal politický soupeř John Dudley, vévoda z Northumberlandu - politik, který stál v čele Eduardovy vlády. I on si ale všiml Greyové. A ve chvíli, kdy se dozvěděl, že mladý Eduard VI. je vážně nemocný a zřejmě brzy zemře, rozhodl se Janinu pozici jako jedné z dědiček trůnu náležitě využít.

Lord Guilford Dudley, za kterého se provdala Jana Greyová. Svého muže podle všeho milovala.Lord Guilford Dudley, za kterého se provdala Jana Greyová. Svého muže podle všeho milovalaZdroj: Wikimedia Commons, Richard Burchett, volné dílo

Konkrétně ji provdal za svého syna Guildforda Dudleyho. Janě to zřejmě vyhovovalo. „O jejich manželském životě toho moc nevíme. Jana se ale popsala jako ‚manželka, která miluje svého manžela‘,“ píše Historic Royal Palaces.

Umírajícího Eduarda VI. vévoda z Northumberlandu přesvědčil, aby ve své poslední vůli odkázal trůn Janě Greyové a jejímu muži. Mladý panovník to se smrtí na jazyku skutečně udělal.

Na devět dní královnou

Eduard zemřel 6. července 1553. O čtyři dny později vévoda Northumberland své dílo dokonal a svou mladou snachu prohlásil anglickou královnou. Kromě osobních důvodů měl k tomu důvody i nábožensko-politické, neboť Jana jako přesvědčená protestantka mohla na trůnu zařídit další rozvoj anglikánské církve a potlačení moci anglické katolické šlechty. „Její oddanost protestantismu z ní v očích těch, kteří podporovali reformu církve, udělala přirozenou kandidátku na trůn,“ píše encyklopedie Britannica.

Sedmnáctiletá Jana se trůnu skutečně i ujala. Na svou korunovaci dorazila ověšená šperky a v zelené slavnostní róbě. Dokonce projevila zájem vládnout sama, jelikož svého manžela navzdory tchánovu přání odmítla jmenovat králem.

Umělecké zobrazení Jany Greyové a jejího manžela Guilforda Dudleyho, kteří jsou osloveni, aby zasedli na anglický trůn.Umělecké zobrazení Jany Greyové a jejího manžela Guilforda Dudleyho, kteří jsou osloveni, aby zasedli na anglický trůnZdroj: Wikimedia Commons, C. R. Leslie, volné dílo

Nic moc dalšího ale na trůnu už nestihla. Starší dcera Jindřicha VIII. Marie totiž odstavení od trůnu nemínila akceptovat - zejména když počítala s tím, že po Eduardovi je právoplatnou dědičkou trůnu právě ona. K Janině smůle měla tato katolička mnohem víc podporovatelů. „Unikla armádám svých protivníků, shromáždila podporu šlechticů po celé zemi a vytáhla na Londýn,“ uvádí magazín muzea Smithsonian.

Parlament 19. července 1553 kapituloval, jmenování Jany Greyové odvolal a prohlásil královnou Marii I. Tudorovnu. „Od Janiny podpory se odvrátil dokonce její vlastní otec,“ uvádí web britské královské rodiny.

O hlavu kratší

Bývalou královnu nechala Marie i s jejím manželem uvěznit v Toweru. Nezdálo se ale, že by se své vzdálené sedmnáctileté příbuzné chtěla nějak výrazně osobně mstít. Do měsíce sice nechala popravit jejího tchána, vévodu Northumberlanda, a na podzim pak soud ke smrti odsoudil i Janu a jejího muže, se samotným vykonáním trestu smrti se ovšem v jejich případě otálelo. „Královna pochybovala o Janině vině a řekla, že její svědomí jí nedovolí, aby byla její sestřenice usmrcena,“ konstatuje Historic Royal Palaces.

Marie Stuartovna se do dějin zapsala jako skotská královna popravená svou sestřenicí Alžbětou I. kvůli sporům o anglický trůn:

Marie Stuartovna sama sebe považovala za legitimní dědičku anglického trůnu
Byl to příběh lásky. První vztah královny Marie Stuartovny ale ukončilo neštěstí

Nakonec však mladý pár smrti neunikl. Na popraviště je paradoxně dostali lidé, kteří jejich případnou vládu nad Anglií podporovali. Na konci ledna 1554 vypukla proti katolické Marii a jejímu záměru vzít si za muže pozdějšího španělského krále prince Filipa protestantská Wyattova vzpoura. Vzbouřenci požadovali, aby se královnou opět stala protestantka Jana. Jak připomíná encyklopedie Britannica, byl mezi nimi dokonce i Janin otec.

Marie sice nechala vzpouru rychle potlačit, zároveň si ale uvědomila, že živá Jana pro její vládu představuje přílišné riziko. Dala jí ještě možnost rychle konvertovat na katolicismus, když to ale sedmnáctiletá dívka odmítla, nebylo už cesty zpět.

Portrét anglické královny Marie I. (1516-1558), známější jako Marie Tudorovna či jako Krvavá Marie (Bloody Mary), dcery Jindřicha VIII. a Kateřiny Aragonské. Obraz namaloval Anthonis Mor van Dashorst v roce 1554Portrét anglické královny Marie I. (1516-1558), známější jako Marie Tudorovna či jako Krvavá Marie (Bloody Mary), dcery Jindřicha VIII. a Kateřiny Aragonské. Obraz namaloval Anthonis Mor van Dashorst v roce 1554Zdroj: Wikimedia Commons, Anthonis Mor van Dashorst – The Yorck Project (2002), volné dílo

Termín popravy byl stanoven na 12. února 1554. Nejdříve zemřel Janin manžel Guilford Dudley. Toho sťali veřejně na Tower Hillu. Když jeho mrtvolu - hlavu a zbytek těla - vezli zpět do Toweru, projeli i kolem Janiny cely. Tak, aby mohla na ostatky svého muže pohlédnout. „Ach, Guilforde, Guilforde,“ zaúpěla prý.

Pak už čekala smrt na ni samotnou. Marie se jí ale rozhodla projevit jistou úctu. Nepopravili ji totiž veřejně, ale v londýnském Toweru. To se může zdát jako maličkost, takovou smrt ale angličtí panovníci v dané době dopřávali pouze zvlášť významným osobám.

Před smrtí se Jana Greyová pomodlila. „Dobří lidé, přišla jsem sem zemřít a zákonem jsem k tomu odsouzena… Myji si své ruce v nevinnosti, před Bohem a před vaší tváří, dobří křesťanští lidé,“ byla jedna z jejich posledních slov.