Poslouchat a sloužit. Takové bylo životní motto Jany Seymourové, v pořadí třetí manželky anglického krále Jindřicha VIII. Tento panovník se do dějin zapsal především svými šesti manželstvími. Největší díl pozornosti na sebe strhly jeho první dvě ženy, Kateřina Aragonská a Anna Boleynová, neboť rozvod s první a manželství s druhou jmenovanou zapříčinilo vznik anglikánské církve, a korunu všemu nasadilo, když Jindřich nechal Annu Boleynovou popravit. 

Jeho další manželky zůstaly stát stran slávy či pozornosti autorů knih, filmů a seriálů v pozadí. Ovšem neprávem, neboť i jejich příběhy nabízejí nečekané zvraty a tragické konce. A Jana Seymourová si pozornost zvlášť zaslouží. Byla to právě ona, která králi porodila vytouženého syna a splnila to, co Kateřinu Aragonskou stálo korunu a Annu Boleynovou život. 

Jak vypadaly manželky Jindřicha VIII.:

Zdroj: Youtube

Jenže její život ukončila tragédie, která její největší vítězství následovala tak rychle, že si jej Seymourová ani nedokázala užít. Její příběh představuje další díl seriálu Deníku o osudech manželek Jindřicha VIII.

Tichá voda…

Co se týče dětství a mládí Jany Seymourové, zdroje jsou velmi skromné. Neví se dokonce ani přesné datum jejího narození. „Na svět mohla tato anglická šlechtična z velmi respektované rodiny přijít kdykoliv mezi lety 1504 a 1509,“ uvádí server English History. Nejčastěji se ovšem odhaduje rok 1508.

Zajímavý začal být Janin životní příběh v roce 1529, kdy se stala dvorní dámou první manželky Jindřicha VIII. Kateřiny Aragonské a později dvorní dámou Anny Boleynové, neboť byla nevýrazná a politicky nikomu nevadila. „Vystihovalo ji klidné a tiché chování,“ zmiňuje English History.

Kateřina Aragonská byla první manželkou Jindřicha VIII. Zdědil jí po starším bratrovi. Přesto bylo jejich manželství velmi harmonické, vydrželi spolu 24 let. Až Jindřichova touha po synovi a mladá milenka jej přiměly se s Kateřinou rozvést
Těhotná vytáhla ve zbroji do boje. Kateřina Aragonská byla víc než jen manželka

V zásadě neexistoval důvod, aby si jí král Jindřich VIII. nějak zvlášť všímal. V době jeho sňatku s Annou Boleynovou jí (pokud vezmeme v úvahu nejčastěji udávaný rok jejího narození) táhlo na 26 let, což byl v 16. století věk, kdy už se o neprovdané ženě začalo mluvit jako o staré panně.

Historici se také neshodnou na tom, jak moc hezká byla. Zdroje ji hodnotí spíš jako nevýraznou šedou myš (byť v tomto ohledu mohlo svou roli sehrát roli porovnávání s charismatickou Annou Boleynovou). „Španělský velvyslanec ji hodnotil jako střední postavy a žádné velké krásy. Dokonce spekuloval o její ctnosti a přemýšlel, jestli to byl Janin talent v ložnici, co krále mohlo přilákat,“ uvádí web Historic Royal Palaces.

Seriál Manželky Jindřicha VIII.

Deník přináší seriál o osudech manželek anglického krále Jindřicha VIII.

Panovník byl ženatý celkem šestkrát.

Kvůli touze po rozvodu s první ženou Kateřinou Aragonskou a sňatku s milenkou Annou Boleynovou se Jindřich VIII. rozkmotřil s katolickou církví a vznikla protestantská anglikánská církev. Manželky, které mu nevyhovovaly, nechal popravit. 

Manželkami kontroverzního a promiskuitního krále byly:

  1. Kateřina Aragonská
  2. Anna Boleynová
  3. Jana Seymourová
  4. Anna Klevská
  5. Kateřina Howardová
  6. Kateřina Parrová

Poté, co Anna porodila místo vytouženého syna dceru a pak potratila, začal mít Jindřich VIII. své druhé manželky dost. Začal se ohlížet po další vhodné kandidátce na post královny. Upjatá Jana Seymourová měla přitom jednu velkou výhodu - zdálo se totiž, že je dobré „plemeno”. „Krále velmi zaujalo, že její matka porodila šest zdravých synů,“ upozorňuje web History Hit

Ideální manželka

Jindřich VIII. se začal Seymourové překotně dvořit. „Těžko říct, zda to z její strany byly opravdu tak pevné zásady, nebo chladný kalkul, dvorní dáma krále každopádně odmítla,“ zmiňuje web Historic Royal Palaces.

Nebo přesněji - odmítla se stát jeho milenkou. Proti manželství nic až tak nenamítala. „Nemám na světě větší bohatství než svou čest, a tu nezradím, ani kdybych měla tisíckrát zemřít,“ napsala králi v odpovědi na jeden z jeho dárků.

Anna Boleynová, druhá manželka Jindřicha VIII.
Děsivá smrt Anny Boleynové: Vinili ji z neřesti s bratrem, srdce jí vyrvali

A tak když Jindřich VIII. ztratil s Annou Boleynovou po dalším potratu poslední zbytky trpělivosti (nadto se míchala do politických záležitostí, což král nesnášel), nechal svou druhou manželku odsoudit k smrti. Jak připomíná encyklopedie Britannica, k tak krutému rozhodnutí přispělo určitě i Janino odhodlání se králi oddat jen jako choť. V květnu 1536 přišla Anna o hlavu. Svatba s Janou následovala do 11 dní. 

Jana byla jmenována královnou (byť nebyla korunovaná) a na dvoře okamžitě zavedla nové pořádky. Byla pravým opakem Anny Boleynové. I nadále zůstala tichá, poslušná, královi neodmlouvala. „Byla také velmi milá a měla dobrou povahu,“ konstatuje History Hit.

Portrét třetí manželky Jindřicha VIII. Jany Seymourové, která mu jako jediná porodila syna. Svůj triumf si ale dlouho neužívala, zemřela 12 dní po porodu.Portrét třetí manželky Jindřicha VIII. Jany Seymourové, která mu jako jediná porodila syna. Svůj triumf si ale dlouho neužívala, zemřela 12 dní po porodu.Zdroj: Wikimedia Commons, dílna Hanse Holbeina, volné dílo

Nákladné oslavy, bohatý společenský život, intriky a výstřední francouzská móda, tak typické pro Annu Boleynovou, zmizely a nahradila je tichost a upjatost. Jana dělala vše pro to, aby královu přízeň neztratila. „Jako dvorní dáma z blízkosti sledovala nebezpečí i odměny, jaké ženám poskytoval vztah s králem,“ vysvětluje web Historic Royal Palaces.

Jindřich VIII. mohl být s novou ženou nanejvýš spokojený. Seymourová mu plnila každé přání, nemíchala se do politických záležitostí (když se o to jedinkrát pokusila, Jindřich VIII. jí připomněl Annin osud), byla oddaná, bez výstřelků, neřešila Jindřichovy milostné avantýry, a hlavně - brzy otěhotněla.

Milovnice křepelek

Nadto si Janu Seymourovou velmi oblíbili poddaní. Ukázala, že má ve velké úctě tehdy už zesnulou Jindřichovu první manželku Kateřinu Aragonskou, kterou běžný lid zbožňoval. Anna Boleynová v zásadě zůstala v očích lidí zhýralou „děvkou“ (tak ji nazývala sama Kateřina) a jako královnu ji nikdy nepřijali. Jak připomíná History Hit, Seymourovou si však pro její ctnosti a postoj k památce Kateřiny Aragonské, se kterou sdílela katolickou víru, zamilovali. 

Jana Seymourová se opravdu projevila v tomto ohledu jako dobrá duše, neboť se všemi silami snažila o zlepšení postavení Jindřichových odvržených dcer - především Marie, kterou porodila Kateřina Aragonská. Marie si zato svou novou macechu rovněž velmi zamilovala.

Portrét anglické královny Marie I. (1516-1558), známější jako Marie Tudorovna či jako Krvavá Marie (Bloody Mary), dcery Jindřicha VIII. a Kateřiny Aragonské. Obraz namaloval Anthonis Mor van Dashorst v roce 1554.
Mýtus Krvavé Mary. Marie Tudorovna nebyla jen vraždící zrůdou, měla i jinou tvář

Těhotenství Seymourové postupovalo skvěle. Královna si na sebe dávala velký pozor (věděla, že si potrat nemůže dovolit), přestala se ukazovat na veřejnosti a pečovala o své zdraví. Král byl z takového vývoje na vrcholu blaha a nevadilo mu ani, že jeho těhotná žena velmi ztloustla. „Jindřich o ni velmi pečoval, zůstával v její blízkosti a objednával její oblíbené křepelky až z Calais,“ píše web History Extra.

Lid byl také nadšen a Janě přál. „Londýnský kronikář Edward Hall si zaznamenal, že když vešlo v známost Janino těhotenství, zaznělo 27. května 1537 v katedrále svatého Pavla Te Deum v radosti z toho, že královna očekává dítě. Po celé Anglii vypukly oslavy a lid se modlil za úspěšný porod,“ připomíná English History.

Dva dny a tři noci

Když Jana Seymourová 12. října 1537 porodila, Jindřichovi VIII. se splnilo největší přání. Jeho žena skutečně přivedla na svět syna. Trůn měl konečně právoplatného dědice. Chlapeček dostal jméno Eduard. 

Vymodlený syn. Jana Seymourová jako jediná z jeho manželek splnila králi Jindřichovi VIII. sen a porodila mu syna. Eduard VI. ale vyrůstal bez biologické matky, neboť Jana zemřela 12 dní po porodu.Vymodlený syn. Jana Seymourová jako jediná z manželek splnila králi Jindřichovi VIII. sen a porodila mu syna. Eduard VI. ale vyrůstal bez biologické matky, neboť Jana zemřela 12 dní po porodu.Zdroj: Wikimedia Commons, Hans Holbein mladší, volné dílo

Seymourová nyní měla z Jindřichova pohledu nárok na největší pocty. Teoreticky se v tuto chvíli mohl počet Jindřichových manželek zastavit na trojce. Jana prokázala, že dokáže donosit a porodit zdravé dítě, a nadto „umí“ chlapce. Důvody pro to, aby skončila jako Kateřina nebo Anna a Jindřich VIII. hledal další ženu, zdánlivě pominuly.

Jenže jí nebylo dopřáno, aby si svůj triumf užila. Porod dítěte byl velmi náročný. „Svého potomka rodila dlouhé tři noci a dva dny,“ uvádí History Extra. Pro její tělo to byla extrémní zátěž. „Po několika dnech se začala ztrácet před očima,“ dodává server.

Jindřicha VIII. proslavila krutost, popravy politických nepřátel a šest manželství.
V mládí velký fešák. Před smrtí ale Jindřicha VIII. trápila paranoia i obezita

O tom, co přesně jí bylo, se spekuluje dodnes, nejčastěji se zmiňuje horečka omladnic, tedy poporodní komplikace. Zesláblá Jana nedokázala nemoci vzdorovat. Zemřela 12 dní po porodu. Bylo jí (zřejmě) 28 let.

Uctívaná manželka 

Jindřich VIII. byl ze smrti Jany Seymourové zdrcen. Tím, že mu porodila syna, měla v jeho očích jedinečné postavení. Jako jediná z jeho manželek byla na králův příkaz pohřbena ve Windsoru. „Jindřich VIII. dokonce přikázal, aby byl po své smrti pohřben vedle Jany,“ uvádí web National Portrait Gallery.

Kvůli ztrátě Jany hluboce truchlil. „Celé měsíce nosil jen černé šaty,“ uvádí web English History. Podle některých historiků byla Jana jeho nejmilovanější manželkou. (V tomto směru se zdroje rozcházejí, podle jiných byla životní láskou Kateřina Aragonská a Jana si královy city vysloužila jen díky tomu, že přivedla na svět chlapce). 

Jindřich VIII. se svým synem a manželkou.Jindřich VIII. se svým synem Eduardem VI. a manželkou Janou Seymourovou. Obraz ale není historicky přesný, Seymourová ve skutečnosti zemřela po porodu syna.Zdroj: Wikimedia Commons, volné dílo

Tak jako tak, tentokrát trvalo celé dva roky, než se král opět oženil. Byla to dlouhá doba, neboť králova touha po mužském dědici nebyla ani Eduardovým narozením zcela ukojena - při tehdejší novorozenecké a dětské úmrtnosti nebylo jisté, že se chlapec skutečně dožije dospělosti. Aby tedy bylo následnictví bezpečně zajištěno, potřeboval král synů alespoň několik. Ani za této situace se však Jindřich VIII. do dalšího sňatku nehrnul, což vyjadřuje velikost jeho citů k Janě, když byl předtím kvůli následnictví ochoten rozkmotřit se s papežem a poslat manželku katovi. 

Král popisoval Janu jako ideální manželku až do konce života, přestože se oženil ještě třikrát. Její syn Eduard VI. skutečně po otcově skonu na anglický trůn nastoupil, dostihlo ho ale stejné prokletí jako jeho matku. Svůj triumf si dlouho neužíval, zemřel zřejmě na tuberkulózu jako patnáctiletý.