Zásluhu na propojení příběhu Ježíše Krista a skutečného římského imperátora Commoda, narozeného ještě dlouho poté, co Ježíš údajně zesnul na kříži (a třetího dne vstal z mrtvých), můžeme přičíst řecky píšícímu křesťanskému učiteli Kléménsovi či Klementovi Alexandrijskému. Jednomu z prvních církevních spisovatelů, jenž patřil mezi hojně citované autory jak v pozdní antice, tak ve středověku.
Stručný příběh Ježíše Krista s úchvatnou animací:
K otázce, kdy opravdu se narodil Ježíš Kristus, přináší tento starověký učenec hned celou sérii odpovědí. A jedna z nich zní tak, jako kdyby chtěla ospravedlnit tak často kritizovanou předčasnou vánoční výzdobu v obchodních centrech, kde se Vánoce kolikrát slaví už od začátku listopadu. Podle ní totiž mohl Ježíš přijít na svět skutečně právě v tomto měsíci, konkrétně 17. nebo 18. listopadu.
Naopak je téměř jisté, že se to nestalo 25. prosince, kdy se jeho narození tradičně připomíná.
Návod v podobě Commodovy smrti
Jedním z nejvýznamnějších děl Kléménse Alexandrijského je několikadílný soubor gnostických poznámek Stromata (původně Stromateis), využívajících k výkladu křesťanské teologie řeckou filozofickou tradici.
V jednom z dílů tohoto souboru, sepsaného asi v roce 194 našeho letopočtu, Kléméns uvádí, že od narození Ježíše Krista do Commodovy smrti uplynulo 194 let, jeden měsíc a 13 dní.
Datum Commodovy smrti přitom podle Kléménse i podle řeckého dějepisce Herodiana připadá nejpravděpodobněji na noc z 31. prosince roku 192 na 1. ledna roku 193.
Vánoce? Jeden z nejstarších svátků odkazuje i na pohanství:
Nezemřel přitom v aréně rukou hrdinného gladiátora a bývalého římského vojevůdce, jak ukazuje slavný film Ridleyho Scotta. I když někdy v gladiátorské aréně skutečně bojoval, osudným se mu stalo až spiknutí tří osob v jeho nejbližším okolí, milenky Marcie, komorníka Eclecta a prefekta pretoriánské gardy Laeta.
Trojici spiklenců vadila jeho rozhazovačná politika, vedoucí k úpadku císařství. Jako cestu k nápravě viděli císařovu likvidaci. O tu se nejdříve pokusila Marcia tím, že mu podala otrávený nápoj, a když jed dostatečně rychle neúčinkoval, uškrtil panovníka na její pokyn narychlo přivolaný atlet Narcissus.
close
info
Zdroj: Deník/Jaroslav Krupka
zoom_in
Kdy se narodil Ježíš Kristus? Možná už tři roky před Kristem
Pro Ježíšův příběh je však důležitá zejména konkrétní datace Commodovy smrti a přesný Kléménsův odečet. Když ho po něm zopakujeme, nedostaneme se k datu 25. prosince, ale k 17. nebo 18. listopadu. A ne k roku nula, ale k roku tři před naším letopočtem. Tedy před Kristem.
Narozeniny, kam se jen podíváš
Aby to ale nebylo tak jednoduché, není ani toto datum zdaleka jediné, do nějž je Ježíšovo narození zasazováno.
„Mnozí spekulovali, že pokud v noci Kristova narození byli pastýři na pastvě, muselo to být na jaře nebo v létě. Někteří říkali 20. května; jiní stanovili datum na 19. nebo 20. dubna. Další považovali za nejpravděpodobnější 25. březen. Nikdo pořádně nevěděl,“ uvádí web Christianity.
Tomu odpovídají i další zápisky Kléménse Alexandrijského. „Někteří autoři by rádi přesně uvedli nejen rok, ale také den, kdy se Spasitel narodil. Ti kladou jeho narození do 28. roku Augustovy vlády, a sice do 25. dne měsíce Pachón,“ cituje Stromata web Liturgie.
Jak vznikla adventní tradice? I kvůli jedné procházce do lesa:
Pachónem se v tomto případě myslí pravděpodobně květen, konkrétně datum 20. května, a 28. rok Augustovy vlády odpovídá podle badatele Johna Paula Adamse z Kalifornské státní univerzity zřejmě roku dva před naším letopočtem.
Máme tedy kromě 25. prosince na vybranou už tři data (17. nebo 18. listopad, 19. nebo 20. duben a 20. květen). Tím ale ještě stále nekončíme, naopak jsme sotva začali.
Otázka kdy se narodil Ježíš Kristus nemá jasnou odpověď:
Kléméns Alexandrijský totiž také uvádí, že podle Basileidovců, tedy následovníků egyptského gnostika Basileida vyznávajícího boha Abraxa (což v očích katolické církve činilo z Basileidovců heretiky věřící v démona), byl Ježíš Kristus pokřtěn v 15. roce vlády císaře Tiberia, a sice buď 15. nebo 11. den měsíce Tybi.
„Zajímavé je určení tohoto dne: 15. nebo 11. Tybi odpovídá 10., respektive 6. lednu, kdy později církev začíná slavit Epifanii, kde mezi témata svátku patří i Ježíšův křest v Jordánu. Z tohoto svědectví můžeme usoudit, že již někdy na konci 2. století v Egyptě probíhala debata o datu Ježíšova narození, ze zmínky o slavení svátku heretiky lze také mlčky předpokládat, že obecná církev tento svátek neslavila,“ konstatuje spisovatel David Vopřada ve své knize Augustin: vánoční promluvy.
K 6. lednu jako datu Kristova narození se přiklání také kyperský biskup a církevní otec Epifan ze Salaminy, podle nějž se Ježíš narodil za úsvitu 13 dní po zimním slunovratu, a to opět za vlády Augusta, zřejmě roku dva před naším letopočtem.
Víte, co obsahuje jeden z nejstarších křesťanských dopisů světa?
Aby to ale nebylo tak jednoduché, sám Epifan ve svém díle cituje také heterodoxní křesťanskou skupinu tzv. Alogianů z Malé Asie, podle níž se Ježíš narodil v době Poppaey Sabiny starší, a to prý 12. den buď před 1. červnem nebo před 1. červencem, tedy buď 20. května, nebo 19. června, asi roku devět našeho letopočtu.
A konečně se nám mezi spisy sv. Cypriána dochoval neautentický spis označovaný jako De pascha computus, tedy O výpočtu Paschy, který lze datovat do roku 243.
„Odkazy na Ježíšovo narození se zde odvozují od data stvoření a Ježíšova utrpení. Autor spisu považuje za den Kristova utrpení pátek 25. března. Na základě rozvinuté číselné alegorie pak dospívá k datu Kristova narození, středě 28. března. Připadá-li stvoření na jarní rovnodennost, tedy 25. března v juliánském kalendáři, autor považuje za velice příhodné, aby se Spasitel narodil čtvrtého dne nato, ve výročí stvoření slunce,“ píše Vopřada.
close
info
Zdroj: Deník/Jaroslav Krupka
zoom_in
Mikoláš Aleš situoval svůj vystřihovací betlém z roku 1902 nikoli do zimní, ale do jarní či letní české krajiny. Možná se ani nemýlil; několik různých dat možného Ježíšova narození skutečně spadá do jarního nebo letního období
Můžeme si tedy vybrat mezi lednem, březnem, dubnem, květnem, červnem a listopadem. Jenom ten prosinec se nikde neobjevuje. Proč tedy právě ten v křesťanské tradici nakonec zvítězil?
Svátek Slunce
První dochovaný písemný záznam o 25. prosinci jako datu Kristova narození je zřejmě zmínka v tzv. Chronographu z roku 354, která hovoří o tomto datu jako o památném dni Narození Páně.
Hlavní důvod, proč se raná křesťanská církev přiklonila nakonec právě k tomuto dni, spočíval zřejmě v tom, že na prosinec připadaly čtyři hlavní římské svátky, včetně Saturnálií, oslavujících vracejícího se boha Slunce, tedy zimní slunovrat. První křesťané tento svátek prostě přejali, jen jej přizpůsobili oslavě příchodu Syna Božího.
Vánoce pro mnoho lidí představují významný stresor. Dříve tomu ale bylo jinak:
Jak se křesťanství rozšiřovalo dál do Evropy, přejímaly další a další národy toto datum, na čemž mohl mít svůj podíl i fakt, že zimní rovnodennost byla významným a slavnostním dnem i pro ně. Každá národnost pak s přechodem na křesťanství přinesla k oslavám nejvýznamnějšího křesťanského svátku své vlastní zvyky.
Přesto je dobré si pamatovat, že podle Kléménse Alexandrijského bychom si „šťastné a veselé Vánoce“ (slovo Vánoce vychází ze staroněmeckého Wihen Nachten, tedy posvátné noci) mohli přát právě dnes.
