Jurij Alexejevič Gagarin se narodil v prosté venkovské rodině ve vesnici Klušino ve Smolenské oblasti v tehdejším Sovětském svazu. Oba jeho rodiče pracovali v kolchozu, jeho otec Alexej Ivanovič jako tesař a truhlář, matka Anna Timofejevna byla dojičkou a později vedoucí mléčné výroby kolchozu.

Gagarin měl tři sourozence, staršího bratra Valentina a sestru Zoju a mladšího bratra Borise.

„K prvnímu setkání malého Jury s oblohou došlo na začátku války, když ve vesnici přistála sovětská vojenská letadla. Když tehdy chlapec viděl piloty, obdivoval jejich odvahu a snil o tom, že se jednou stane jedním z nich,“ uvádí ruský článek Dětství Jurije Gagarina, zveřejněný v historické sekci webu Dzen.ru.

Jurij Alexejevič Gagarin, aneb první člověk ve vesmíru: 

| Video: Youtube

Po napadení Sovětského svazu nacistickým Německem v červnu 1941 obsadili celý Gžatský okres, v němž se nacházela vesnice Klušino, němečtí okupanti. Ti vtrhli i do Gagarinovic domu, z nějž si vytvořili opravnu pro svou techniku. „Rodinu do jisté míry zachránilo to, že Jurijův otec Alexej Ivanovič nebyl kvůli nemoci a vrozené kulhavosti odveden na frontu. Teď vykopal zemljanku, kam posadil i kamna, aby rodina mohla přezimovat,“ uvádí Dzen.ru.

Následující roky byly těžké. Otec musel nastoupit na práci do mlýna, odkud se vracel do zemljanky často zmlácený. Aby rodina měla vůbec co jíst, sbíraly děti kopřivy, šťovík i kořínky, z nichž pak jejich matka vařila polévky. Spolu s ostatními dětmi z vesnice také občas prováděly drobné sabotáže proti okupantům, čehož se účastnil i Jurij: podle webu Dzen.ru jednou například ucpal hadrem výfuk německé motorky.

Let Jurije Gagarina provázely lži i dezinformace:

Při ústupu z vesnice v roce 1943 s sebou Němci vzali Gagarinova staršího bratra a sestru, které odvlekli na nucené práce.

S přiblížením se sovětských vojsk (a s úbytkem sovětských vojáků) musel jeho otec přece jenom narukovat, takže ve stejné době odešel na frontu. Z budoucího kosmonauta se stal nejstarší muž v rodině.

Celá rodina se shledala až po skončení války v roce 1945: oba Gagarinovi sourozenci se vrátili ze zajetí a otec z fronty, všichni přežili.

Touha po létání

Po válce se Gagarinovi přestěhovali do města Gžatsk a děti pokračovaly ve studiu. „Jura nezapomněl na svůj sen o nebi. Ve škole v zájmovém kroužku vyráběl modely letadel a o něco později si přečetl knihu od K. E. Ciolkovského Za hranicemi Země, která ho silně ovlivnila. Snil o dalším vzdělávání v Moskvě a v roce 1949 nastoupil do Ljubereckého odborného učiliště. Okolnosti raného období jeho života – setkání s piloty, napůl prohladovělé dětství, zodpovědnost, kterou musel převzít za rodinu, když zůstal jako nejstarší – předurčily do značné míry jeho charakter a osud. Velkou roli ve vývoji jeho osobnosti ale hrála i jeho žízeň po vědění a úspěchu,“ píše Dzen.ru. Dodává, že právě tyto Gagarinovy vlastnosti zaznamenávají často jeho současníci ve svých pamětech.

close V mládí byl Jurij Gagarin docela požitkář, v práci byl ale disciplinovaný info Zdroj: Wikimedia Commons, Aliev Alexandr Ibragimovich, photoed by his friend Alexander, volné dílo zoom_in V mládí byl Jurij Gagarin docela požitkář, v práci byl ale disciplinovaný.

V učilišti se pozdější letec a kosmonaut učil na slévače, ale jako talentovaný student byl vybrán k dalšímu vzdělávání na střední průmyslové škole v Saratově.

„Když tam byl, vstoupil do AeroClubu a naučil se létat s lehkými letadly, což byl koníček, který mu zabíral stále více času. V roce 1955 nastoupil po dokončení technické školy letecký výcvik ve vojenské pilotní škole v Orenburgu,“ uvádí o Gagarinovi Evropská vesmírná agentura.

Gordon Cooper byl známý jako rebel způsobující množství problémů, při své kosmické výpravě ale dokázal, že NASA schopnosti astronautů podceňuje:

V pilotní škole se seznámil se zdravotnicí Valentinou Gorjačevovou, s níž se oženil v roce 1957 poté, co si připnul „křídla“ stíhacího pilota s kvalifikací pro MiG-15. V letech 1959 až 1961 se jim narodily dvě dcery, druhá pouhých pět týdnů před vesmírným letem.

Po promoci byl Gagarin přidělen na leteckou základnu Luostari v Murmanské oblasti. Pátého listopadu 1957 se stal poručíkem sovětského letectva a 6. listopadu 1959 byl povýšen na nadporučíka.

Příprava na cestu do vesmíru

Poté, co se Sovětský svaz rozhodl vypustit člověka do vesmíru, bylo v roce 1960 zahájeno celostátní tajné výběrové řízení na prvního kosmonauta, do nějž byl Gagarin zařazen s dalšími 19 piloty. Z této dvacítky pak postoupil do elitní tréninkové skupiny známé jako „Soči Šest“, tedy šestice, z níž měli vzejít první kosmonauti programu Vostok.

Gagarin a další potenciální kosmonauti byli podrobeni řadě zkoušek navržených k ověření fyzické i psychické odolnosti, včetně výcviku k nadcházejícímu letu.

close Jurij Gagarin 12. dubna 1961, před startem letu, který vstoupil do historie info Zdroj: Wikimedia Commons, Mil.ru, CC BY 4.0 zoom_in Jurij Gagarin 12. dubna 1961 před startem letu, který vstoupil do historie

Pro první start pak byl navržen spolu s Germanem Titovem, přičemž o jejich vítězství rozhodly kromě jejich tréninkových výkonů také fyzické předpoklady: kokpit první vesmírné rakety Vostok totiž nebyl moc velký a oba muži byli poměrně drobné postavy – Gagarin měřil jen 1,57 metru.

Letecký lékař, který měl na starost dohled nad zkouškami, zhodnotil v srpnu 1960 jeho osobnost takto: „Skromný, přežene-li to s vtipkováním, upadá do rozpaků. Patrný vysoký stupeň intelektuálního rozvoje, fantastická paměť. Od svých kolegů se odlišuje svým bystrým a dalekosáhlým smyslem pro pozornost k okolí, dobře vyvinutou představivostí a rychlými reakcemi. Je vytrvalý, pečlivě se připravuje na své aktivity a tréninková cvičení, snadno zvládá nebeskou mechaniku a matematické vzorce a vyniká ve vyšší matematice. Necítí se omezen, když musí hájit svůj názor, pokud jej považuje za správný. Zdá se, že rozumí životu lépe než mnoho jeho přátel.“

Jako třetí státní příslušník - po Sovětech a Američanech - se podíval do vesmíru Čechoslovák:

Podle Evropské vesmírné agentury byl Gagarin oblíbený i u svých kolegů ve výcviku. Když bylo všech 20 kandidátů na vesmírný let vyzváno, aby anonymně hlasovali pro toho, koho by kromě sebe rádi viděli letět jako prvního, všichni kromě tří zvolili Gagarina.

Světovou celebritou

V dubnu 1961 se pak Gagarin stal prvním člověkem, který se, na palubě vesmírné lodi Vostok 3KA-3 (Vostok 1), vznesl na oběžnou dráhu Země. Po přistání zpátky na Zemi se stal celosvětovou celebritou, která na prakticky nepřetržitém turné propagovala sovětský úspěch.

V roce 1962 se stal členem Nejvyššího sovětu Sovětského svazu, v červnu 1962 byl povýšen na podplukovníka a v listopadu 1963 na plukovníka. S létáním byl ale v podstatě konec. Sovětská vláda ho nechtěla zpátky do kokpitu pustit, aby o svého hrdinu při nějaké nehodě náhodou nepřišla.

Tyto obavy se ještě zmnohonásobily poté, co zahynul další sovětský kosmonaut Vladimir Komarov. Gagarin dostal přímý zákaz připravovat se k dalším kosmickým letům a bylo zřejmé, že už se do vesmíru podruhé nepodívá. Po dokončení Žukovského vojenské letecké inženýrské akademie v Moskvě, kterou absolvoval začátkem března 1968, se však alespoň vrátil k létání na stíhačkách.

Jeho jméno je někdy trochu ve stínu Armstrongova. Buzz Aldrin je však postavou nanejvýš zajímavou:

27. března 1968 odstartoval Gagarin za přítomnosti leteckého instruktora Vladmira Serjogina se stíhačkou MiG-15UTI na rutinní cvičný let z letecké základny Čkalovskij. Let však skončil tragicky: jejich letadlo se zřítilo u města Kiržach.

Po tragédii se vynořila řada konspiračních teorií. Od té, že Gagarin nastoupil do stíhačky opilý, až po tu, že už dříve zahynul při utajeném vesmírném letu a údajná letecká nehoda to měla pouze zamaskovat. Žádná z těchto fám se ale nepotvrdila. Příčinou katastrofy bylo zřejmě to, že letoun se v mracích dostal do vývrtky, kterou se pilotům po vylétnutí zpod spodní hrany mraků už nepodařilo srovnat. Ostatky prvního sovětského kosmonauta byly uloženy na čestné místo ve zdi Kremlu na Rudém náměstí.