Jí bylo sedmnáct, jemu devětačtyřicet. Ona byla rozverná, mladá, toužila po zábavě, užívala si pozornost nápadníků. On byl obézní, prolezlý nemocemi, s hnisajícím vředem na noze a problémy s potencí. Těžko hledat dva lidi, kteří by se k sobě hodili méně. Jenže jejich příběh se odehrával v Anglii 16. století, jejímž on byl panovníkem se zálibou v zajímavých ženách. A ona zase jako mladá, plodná a neprovdaná byla esem v rukávu katolického šlechtického rodu, kterému se díky ní otevírala cesta k moci. Zda se k sobě hodí, bylo absolutně nepodstatné. 

Řeč je o králi Jindřichu VIII. a jeho páté manželce, šlechtičně Kateřině Howardové. Jejich manželství trvalo nakonec přibližně dva roky a skončilo tragickou Kateřininou smrtí. Muž ji, stejně jako svou druhou ženu Annu Boleynovou, poslal na popraviště

Jak vypadaly manželky Jindřicha VIII.:

Zdroj: Youtube

Přestože i o Kateřině se, stejně jako o Anně, historici často vyjadřují spíše nelichotivě - ve smyslu, že si svým jednáním částečně za krutou smrt mohla sama, neshodnou se na tom všichni. Podle některých totiž byla spíše obětí intrik a mocenských bojů na Jindřichově dvoře. Možná o tom svědčí i Kateřinina údajná poslední slova před popravou - kdy prý zalitovala, že raději nebyla chudou manželkou obyčejného šlechtice než ženou krále.

Příběh Kateřiny Howardové představuje další díl seriálu Deníku o osudech manželek Jindřicha VIII.

Ztráta panenství ve čtrnácti

Když přišla na svět, příští anglickou královnu by v ní hledal málokdo. Narodila se do rodiny Lorda Edmunda Howarda, který sice pocházel z významného katolického rodu, jenže, jelikož měl starší bratry, kteří zdědili rodový majetek, rodina žila v chudobě. Jedinou devízou Kateřiny byly její příbuzenské vazby na otcovy významnější sourozence - vůdce anglické katolické šlechty Thomase Howarda, 3. vévodu z Norfolku, a Alžbětu Howardovou, která byla matkou královny Anny Boleynové (Kateřina tím pádem byla její sestřenicí). „3. vévoda z Norfolku byl jedním z nejmocnějších mužů Anglie,“ píše web Historic Royal Palaces.

Vzhledem k rodinným finančním poměrům se dívce příliš vzdělání nedostalo. „Prožila šílené dětství s dominantní matkou a otcem, který byl zadluženým slabochem,“ prohlásil historik David Starkey. 

Po matčině smrti žila u své nevlastní babičky. Ani ta se o svou vnučku, s výjimkou toho, že jí poskytla přístřeší, příliš nezajímala.

Kateřina Aragonská nebyla jen obyčejnou královskou manželkou:

Kateřina Aragonská byla první manželkou Jindřicha VIII. Zdědil jí po starším bratrovi. Přesto bylo jejich manželství velmi harmonické, vydrželi spolu 24 let. Až Jindřichova touha po synovi a mladá milenka jej přiměly se s Kateřinou rozvést
Těhotná vytáhla ve zbroji do boje. Kateřina Aragonská byla víc než jen manželka

Díky tomu, že dospívající dívka byla odkázána sama na sebe, podle všeho už zhruba jako třináctiletá přišla o panenství se svým učitelem hudby Jindřichem Mannoxem, byť se historici neshodnou, zda jejich vztah zašel až do krajnosti. „Na naléhavé přesvědčování Mannoxe, neboť jsem nebyla než mladou dívkou, jsem mu v různých dobách dovolila manipulovat s tajnými částmi mého těla a dotýkat se jich,“ prohlašovala sama Kateřina při pozdějších výsleších. 

Jindřicha Mannoxe ale v Kateřinině srdci brzy nahradil tajemník vévodkyně z Norfolku Francis Dereham. „Z dvojice se téměř jistě stali milenci, kteří se navzájem oslovovali manžel a manželka; Francis jí dokonce svěřoval své peníze, když cestoval,“ uvedla podle serveru History Extra historička Philippa Gregoryová. Žárlivý Mannox ovšem vše prozradil Kateřinině rodině a vztah nuceně skončil. To ještě nikdo netušil, že přispěje ke Kateřinině tragickému konci.

Seriál Manželky Jindřicha VIII.

Deník přináší seriál o osudech manželek anglického krále Jindřicha VIII.

Panovník byl ženatý celkem šestkrát.

Kvůli touze po rozvodu s první ženou Kateřinou Aragonskou a sňatku s milenkou Annou Boleynovou se Jindřich VIII. rozkmotřil s katolickou církví a vznikla protestantská anglikánská církev. Manželky, které mu nevyhovovaly, nechal popravit. 

Manželkami kontroverzního a promiskuitního krále byly:

  1. Kateřina Aragonská
  2. Anna Boleynová
  3. Jana Seymourová
  4. Anna Klevská
  5. Kateřina Howardová
  6. Kateřina Parrová

Do služeb královny - a pak krále

Kateřinin další osud se zpečetil, když její kroky v roce 1539 zamířily na dvůr Jindřicha VIII. Místo dvorní dámy jí zařídil strýc Thomas Howard. 

Panovník Jindřich VIII., přestože byl milovníkem žen s množstvím milenek, si zpočátku Kateřiny Howardové nijak zvlášť nevšímal. A ani ona se nesnažila dostat se králi do postele - na dvoře ji zajímal zcela jiný muž a ona jeho. Konkrétně šlo o králova společníka Thomase Culpepera, jejího vzdáleného bratrance. To se mimochodem ani trochu nelíbilo jejímu bývalému milenci Derhamovi, který si na dívku stále dělal nároky a oba přijel konfrontovat až na královský dvůr.

Anna Boleynová je možná nejslavnější z Jindřichových manželek. Měnily se kvůli ní dějiny, skončila ale na popravišti:

Anna Boleynová, druhá manželka Jindřicha VIII.
Děsivá smrt Anny Boleynové: Vinili ji z neřesti s bratrem, srdce jí vyrvali

Situace se ale změnila poté, co Jindřichovo v pořadí čtvrté manželství s německou princeznou Annou Klevskou, jejíž dvorní dámou Kateřina byla, skončilo neúspěchem. Annu Klevskou si vzal čistě z politických důvodů a od chvíle, kdy se poprvé spatřili, cítili vůči sobě vzájemnou averzi - zejména král, kterému se nová manželka hnusila natolik, že manželství vůbec nebylo naplněno. 

Jak postupoval čas, a bylo jasné, že se situace nezmění, vycítil Thomas Howard příležitost. Na jeho popud král najednou věnoval svou přízeň i mladičké Kateřině (vzhledem k tomu, že přesné datum jejího narození není známé, se dá její tehdejší věk jen odhadovat, nejčastěji se ovšem udává, že měla v době začátku vztahu s Jindřichem sedmnáct let). Howard věřil, že díky Kateřininu případnému manželství s králem se Anglie opět může vrátit ke katolicismu.

Podívejte se, jak vypadal Jindřich VIII. jako mladý i starý:

Zdroj: Youtube

Podvádí vás, nesla se šeptanda

Jindřich VIII. si ji vzal v červenci 1540. Minimálně ze začátku byl vztah harmonický, Kateřina se snažila být králi ve všem po vůli. Svou povahu ale nedokázala zcela popřít. 

To by ještě nebyl takový problém, kromě veselého života se ale také nadále stýkala s Derehamem a Culpeperem. Prvnímu jmenovanému zajistila významný úřad na dvoře. A druhého začala zvát do svých komnat. „Kateřina byla vdaná pouze šest měsíců, když začala posílat Culpeperovi dárky a setkávat se s ním v soukromí pod bedlivým dohledem své dvorní dámy Jane Boleynové, běžněji známé jako Lady Rochfordová. Ta Culpepera údajně propašovala po zadním schodišti do královniny komnaty,“ píše server The History PressZde se názory historiků rozcházejí - někteří tvrdí, že vztah byl navzdory vzájemným citům dvojice pouze platonický, podle jiných byli milenci.

Jana Seymourová byla jedinou manželkou Jindřicha VIII., která králi porodila syna:

Jana Seymourová se stala třetí manželkou Jindřicha VIII. Zemřela při porodu. Autorem malby je Hans Holbein mladší.
Nejposlušnější manželka. Jana Seymourová dala králi syna, triumf ji stál život

Tak jako tak se těchto Kateřininých chyb rozhodli využít nepřátelé katolíků Howardových - protestantský rod Seymourů, příbuzní Jindřichovy třetí ženy Jane Seymourové, matky králova jediného syna a následníka Edwarda. Seymourové se obávali, že když Kateřina porodí syna, mohl by ohrozit Edwardovo následnictví.

K Jindřichu VIII. tak brzy začaly proudit zvěsti o neřestnosti jeho mladé manželky. Podal mu je arcibiskup canterburský Thomas Cranmer. 

Milence rozčtvrtili

Když už bylo řečí příliš, rozhodl se Jindřich konat. Byl počátek listopadu 1541, když začaly Kateřininy výslechy, které vedl arcibiskup Cranmer. Nesla je těžce. „Našel jsem ji v takovém nářku a tíži, jaké jsem nikdy u žádného stvoření neviděl. Srdce každého muže by sevřela lítost, kdyby se na ni podíval,“ prohlásil o jejím stavu i jinak krutý Cranmer. Ten nařídil strážím, aby odstranily všechny předměty, pomocí nichž by se mohla ani ne dvacetiletá Kateřina zabít. 

Při výslechu pak přiznala mimomanželské poměry s učitelem hudby Mannoxem i šlechticem Derehamem (byť u něj pak tvrdila, že ji znásilnil). Věřila, že to, co bylo před sňatkem s králem, jí nemůže uškodit. Mýlila se a muži jejího života za to zaplatili životem.

Po zranění Jindřich VIII. v pozdějším věku přestal sportovat. Jeho nezdravý životní styl a přejídání vedly k velkému přibírání na váze. Autorem malby je Hans Holbein mladší.Po zranění Jindřich VIII. v pozdějším věku přestal sportovat. Jeho nezdravý životní styl a přejídání vedly k velkému přibírání na váze. Autorem malby je Hans Holbein mladší.Zdroj: Wikimedia Commons, volné dílo

Šlechtic Dereham vztah s Howardovou nejdříve popíral, při mučení ale vše přiznal a pak byl za vlastizradu velmi brutálně popraven. Za živa jej rozřízli, vyvrhli střeva a uřízli genitálie. Poté byl rozčtvrcen. Před smrtí ale stihl informovat vyslýchající o tom, že by si ho Kateřina po smrti Jindřicha VIII. vzala, a že se na dvoře stýkala s Culpeperem. To po mučení přiznala i dvorní dáma Lady Rochfordová.

Culpeper se k platonické lásce ke Kateřině přiznal dobrovolně. „Měl jsem v úmyslu udělat s královnou něco špatného a stejně tak královna měla v úmyslu to udělat se mnou,“ řekl. Sťali jej v prosinci 1541, a v poutech skončila i většina Kateřininých příbuzných. 

Kateřina Howardová mezitím skončila v klášteře. Jindřich VIII. ji zde překvapivě nechal žít ještě několik měsíců. „Král byl z dění v hluboké depresi. Svou mladou ženu zbožňoval a neměl tušení o její nevěře,“ vysvětluje web Historic Royal Palaces.

Annou Klevskou si Jindřich VIII. vzal jen z politického kalkulu:

V pořadí čtvrtou manželkou Jindřicha VIII. byla Anna Klevská. Král ji považoval za ošklivou, manželství nebylo naplněno. Po půl roce skončilo rozvodem.
Ošklivá zepředu i zezadu, řekl o ní Jindřich VIII. S Annou Klevskou odmítal spát

Nakonec ale smrti neunikla. Jak připomíná encyklopedie Britannica, parlament v lednu 1542 schválil zákon, podle něhož je vlastizradou, pokud si necudná žena vezme krále. Kateřina se tím stala bez dalšího vinnou.

Do vězení ji převezli v únoru 1542. Musela přitom projet kolem místa, kde byly ještě stále vystaveny hlavy popravených Derehama i Culpepera. Přestože se při popravě samotné chovala důstojně, dříve ve vězení údajně křičela hrůzou. „V den popravy byla tak slabá, že ji museli pomáhat vystoupit na tribunu,“ píše web The History Press.

Traduje se, že svá poslední slova věnovala Culpeperovi. „Umírám jako královna, ale raději bych zemřela jako Culpeperova manželka,“ řekla prý. Zřejmě jde ale jen o pověru. 

Děvka nebo oběť?

Na tom, jakým člověkem Kateřina Howardová byla, se historici dodnes neshodnou. Třeba David Loades ve své knize Tudor Queens of England ji popsal jako hloupou a příliš sexuálně zaměřenou puberťačku, která se určitě chovala jako děvka. V pozdější publikaci Catherine Howard The Adulterous Wife of Henry VIII však uznal, že jejím jediným proviněním nejspíše byla nevyléčitelná koketnost, která z ní udělala terč pro politické nepřátele.

Autorka knihy Elizabeth's Women Tracy Bormanová o vzestupu Kateřininy nevlastní dcery Alžběty I. uvedla, že byla Kateřina sexuální predátorkou a sama si mohla za svůj tragický konec.

Osudy britských panovníků a jejich rodin lákají i dnes. Princezna Kate patří mezi nejsledovanější osoby na světě:

Princezna Kate v korunce královny matky
Vzácný šperk královny matky. Princezna Kate vynesla zapomenutou korunku

Například ale historička Lucy Worsleyová pro sérii BBC Šest manželek uvedla, že v současnosti by mládí Kateřiny Howardové bylo považováno za příběh zneužívaného dítěte.

A podobně se vyjádřila o dřívějších jejích vztazích pro BBC Magazine i historička Josephine Wilkinsonová. „Oba muži (Mannox a Dereham) využili svého postavení autority v domácnosti, kde Kateřina žila - a ona neměla žádné prostředky, jak se bránit,“ řekla.