Zřejmě žádná královna v britských dějinách neměla tak pestrý posmrtný život jako poslední manželka legendárního Jindřicha VIII. Kateřina Parrová. Zemřela v roce 1548 na následky těžkého porodu a do pár dní ji bez větších ceremonií pohřbili v kapli zámku Sudeley. Její ostatky ale nenašly klid ještě dalších dlouhých 300 let.

V polovině 18. století se propadla střecha kaple, a v roce 1782 pak v ruinách místní obyvatel John Lucas v hloubce jen o málo více než půl metru pod zemí narazil na královninu rakev. „Vypáčil ji, nařezal povoskovaný látkový obal, do nějž bylo tělo zabaleno, a s úžasem zjistil, že Kateřinino maso je stále ‚bílé a jemné‘ a vypadá jako ‚živé‘. Lucas vzhled mrtvoly popsal jako nezměněný - což bylo ohromující, když vezmeme v úvahu, že v tu chvíli byla mrtvá přes dvě stě let. Pak muž odstřihl několik pramenů Kateřininých vlasů, kousek látky z jejího roucha a vytrhnul jí zub,“ nastiňuje web Historic UK

Byla krásná, inteligentní, schopná vladařka. Kateřina Aragonská byla první ženou anglického krále Jindřicha VIII.:

Kateřina Aragonská byla první manželkou Jindřicha VIII. Zdědil jí po starším bratrovi. Přesto bylo jejich manželství velmi harmonické, vydrželi spolu 24 let. Až Jindřichova touha po synovi a mladá milenka jej přiměly se s Kateřinou rozvést
Těhotná vytáhla ve zbroji do boje. Kateřina Aragonská byla víc než jen manželka

Přestože Lucas pak rakev opět uzavřel, pro tělo zesnulé královny měly jeho poznatky strašlivé následky. Její hrob začal přitahovat davy zvědavců. Už do roka jej dal jeden z nich opět otevřít a pak se to zopakovalo ještě několikrát. Ne každý se ovšem choval alespoň tak slušně jako první objevitel Kateřininy rakve. Nezvaní návštěvníci její tělo poškozovali a zneuctili. Jejich vstupy do hrobu navíc znamenaly, že se k ostatkům dostal vzduch a perfektní stav, v němž je Lucas našel, vzal za své. 

Současná podoba hrobky královny Kateřiny Parrové. Její tělo se klidu dočkalo až tři sta let po její smrti - dříve bylo uloženo jinde, zvědavci rakev mnohokrát otevřeli a poškodili ostatky.Současná podoba hrobky královny Kateřiny Parrové. Její tělo se klidu dočkalo až tři sta let po její smrti - dříve bylo uloženo jinde, zvědavci rakev mnohokrát otevřeli a poškodili ostatky.Zdroj: Wikimedia Commons, MikPeach, CC BY-SA 4.0

„Kateřinina rakev byla znovu otevřena v roce 1784 ‚nějakými hrubými osobami‘, které sebraly její tělo a nechaly jej vystavené na hromadě odpadků, dokud místní vikář neobstaral její opětovné pohřbení. Reverend Nash pak v roce 1786 tělo opět exhumoval a popsal, že mu vypadly všechny zuby, tvář se propadla a ruce zůstaly celé, ale nahnědlé. Zároveň napsal, že si přeje, aby bylo Kateřině věnováno více úcty, ovšem místo toho začali místní využívat kapli jako příbytek pro králíky, kteří dle jeho slov neuctivě škrábou nad královskými ostatky,“ zmiňuje web Historic UK. 

Až v 90. letech 18. století pár opilých hrobníků vykopal pro Kateřinu nový hrob. Pohřbili ji do něj ale tváří dolů. Navíc se začaly šířit děsivé zvěsti, že tělo znásilnili, oddělili ruce od trupu, hrudník probodli a několik kostí ukradli a pak prodali jako suvenýry. 

Jindřich VIII. se rozhádal s papežem a vystřídal šest manželek, z nichž některé skončily na popravišti:

Jindřicha VIII. proslavila krutost, popravy politických nepřátel a šest manželství.
V mládí velký fešák. Před smrtí ale Jindřicha VIII. trápila paranoia i obezita

Konkrétní důkazy pro tato tvrzení ovšem neexistují. Při otevření nového hrobu se našla už jen silně poničená kostra, a když se v roce 1861 královnino tělo konečně dočkalo klidu - bylo přemístěno do kostela Panny Marie na pozemcích zámku Sudeley - už z něj zbyl jen hnědý prach. 

Plný událostí byl ovšem nejen osud Kateřinina těla. I příběh jejího života, přestože často stojí ve stínu osudů ostatních Jindřichových manželek, byl napínavý a bouřlivý. Deník jej přináší v závěrečném dílu seriálu o životech žen tohoto anglického panovníka.

Jak vypadaly manželky Jindřicha VIII.:

Zdroj: Youtube

Dvě nešťastná manželství

Kateřina se narodila v roce 1512 do přísně katolické šlechtické rodiny, jejíž hlavou byl Sir Thomas Parr z Kendallu, úředník na královském dvoře. „Kateřinina matka byla dvorní dámou první ženy Jindřicha VIII., Kateřiny Aragonské. Mnozí předpokládají, že Maud pojmenovala svou dceru po tehdy vládnoucí královně - aniž by tušila, že si krále Jindřicha VIII. tato dívka jednou vezme,“ uvádí web zámku v Sudeley.

Na to, že by se právě Kateřina mohla stát novou anglickou královnou, to v podstatě nevypadalo po většinu jejího života. Jako sedmnáctiletá se provdala za Sira Edwarda Burgha (někdy uváděn jako Borough). Mladý muž s chabým zdravím ovšem do pár let zemřel. Kateřina pak žila u vdovy po svém bratranci, kde se seznámila s Johnem Nevillem, 3. baronem Latimerem, který byl příbuzný s její rodinou. Vdovec Neville byl sice dvakrát tak starý jako tehdy jednadvacetiletá nevěsta, navíc měl z prvního manželství dvě děti, Kateřina ale byla spokojená. Měla vlastní domov, titul a manžela s postavením. 

Kvůli Anně Boleynové se měnily dějiny. Druhá manželka Jindřicha VIII. se ale šťastného konce nedočkala. S její smrtí se pojí několik legend:

Anna Boleynová, druhá manželka Jindřicha VIII.
Děsivá smrt Anny Boleynové: Vinili ji z neřesti s bratrem, srdce jí vyrvali

Moc dlouho jí to však nevydrželo. Anglií v době jejího druhého manželství zmítaly náboženské nepokoje, spojené s rozlukou Jindřicha VIII. s Vatikánem kvůli sňatku s jeho druhou ženou Annou Boleynovou. Kateřinin manžel byl na straně katolíků, jenže ti jej podezírali, že není dost horlivý, přičemž protestanti v něm zase viděli možného vůdce katolické vzpoury. Kateřina a její nevlastní děti se dokonce na jistou dobu staly rukojmími vzbouřenců, a přestože oni i baron přežili, jejich postavení se zhoršilo. Z původně katoličky Kateřiny tyto události nakonec udělaly horlivou anglikánku. Její muž společenskou degradací trpěl a po deseti letech manželství zemřel. 

Milostný trojúhelník

Kateřina, která se díky příbuzným několikrát dostala na anglický královský dvůr, si ale ještě předtím umínila, že se stane dvorní dámou jako kdysi její matka. A svého manžela doopatrovala už s tímto postavením.

Seriál Manželky Jindřicha VIII.

Zajímají vás osudy předchozích Jindřichových manželek? Připomeňte si je v seriálu Deníku o jejich příbězích. 

Panovník byl ženatý celkem šestkrát.

Kvůli touze po rozvodu s první ženou Kateřinou Aragonskou a sňatku s milenkou Annou Boleynovou se Jindřich VIII. rozkmotřil s katolickou církví a vznikla protestantská anglikánská církev. Manželky, které mu nevyhovovaly, nechal popravit. 

Manželkami kontroverzního a promiskuitního krále byly:

Kateřina Aragonská
Anna Boleynová
Jana Seymourová
Anna Klevská
Kateřina Howardová
Kateřina Parrová

Na dvoře Kateřina Parrová našla víc než jen nejnovější módu a zajímavou společnost. „Po stopách své matky se vydala v roce 1542, když se stala dvorní dámou Jindřichovy dcery Marie Tudorovny (tu porodila Kateřina Aragonská, jíž kdysi sloužila matka Kateřiny Parrové - pozn. red.). Ve chvíli, kdy Kateřina dorazila na dvůr, do oka jí padl nový muž: Thomas Seymour, bratr královy zesnulé třetí ženy Jany Seymourové (jediné, která králi porodila syna a kterou měl král zřejmě nejraději ze všech - pozn. red.). Její zaujetí pohledným a charismatickým Seymourem vyústilo v oboustrannou lásku.

Jako jediná splnila králi jeho nejvroucnější přání. Třetí manželkou Jindřicha VIII. byla šlechtična Jana Seymourová. Závěr jejího života byl tragický:

Jana Seymourová se stala třetí manželkou Jindřicha VIII. Zemřela při porodu. Autorem malby je Hans Holbein mladší.
Nejposlušnější manželka. Jana Seymourová dala králi syna, triumf ji stál život

Milencům ale nebylo přáno. Kateřina mezitím sice ovdověla, jenže se zalíbila ještě někomu - samotnému Jindřichovi VIII. A dvorní dáma věděla, že krále odmítnout nemůže, jakkoliv by chtěla. A tak jeho dvoření přijala. „Bylo to znamením jednak jejího zbožného dodržování toho, co viděla jako Boží vůli, jednak praktické úvahy, že Jindřich nebude žít věčně,“ konstatuje web Historic Royal Palaces

Kateřina se nemýlila. Jindřich VIII. už byl v tu dobu obézním mužem prolezlým nemocemi, měl hnisavé vředy a trpěl paranoiou. To, že se opět chce ženit, a navíc si vzít nezvykle starou a už dříve dvakrát vdanou ženu, bylo pro mnohé překvapením. „Podle tudorovských měřítek nevěsta už nebyla nijak mladá. Nebyla ženou, po níž by Jindřich toužil na vrcholu svých sil (Anně Boleynové bylo v době sňatku něco málo přes dvacet),“ zmiňuje web Historic UK. 

Poslední manželka Jindřicha VIII. Kateřina Parrová. Podle současníků byla velmi krásná. Byla to rovněž vzdělaná žena a spisovatelka.Poslední manželka Jindřicha VIII. Kateřina Parrová. Podle současníků byla velmi krásná. Byla to rovněž vzdělaná žena a spisovatelka.Zdroj: Wikimedia Commons, Master John, volné dílo

Už tehdy se ale nesla šeptanda, že král si hledá spíše opatrovatelku než milenku, a Kateřina splňovala všechny jeho požadavky. „V tak pokročilém věku a ve stavu fyzického a duševního úpadku v Kateřině viděl klidného společníka, s nímž by mohl prožít poslední léta: inteligentní, charismatickou, loajální a atraktivní ženu, která sdílela jeho neutuchající vášeň pro hudbu, teologii, debaty, morální poctivost a královskou pompu a obřadnost,“ doplňuje web Historic UK.

Oblíbená macecha

Kateřina byla skutečně pro dvůr pokladem. „Její současníci ji popisovali jako temperamentní, bystrou a ‚živého a příjemného vzhledu.‘  Podobně jako samotný král měla prý bledou pleť a typické kaštanové vlasy a předpokládá se, že byla vysoké, půvabné postavy s olovově šedýma očima,“ píše web Historic UK. 

Čtvrtou „zákonitou“ ženou anglického krále Jindřicha VIII. se stala Anna Klevská. Půvabná dáma se vybíravému panovníkovi zhnusila natolik, že ji rychle dotlačil k rozvodu:

V pořadí čtvrtou manželkou Jindřicha VIII. byla Anna Klevská. Král ji považoval za ošklivou, manželství nebylo naplněno. Po půl roce skončilo rozvodem.
Ošklivá zepředu i zezadu, řekl o ní Jindřich VIII. S Annou Klevskou odmítal spát

Povahou byla klidná a oddaná. Jindřichovy se sice do politiky nepletla, některé její kroky ale významně ovlivnily další vývoj dějin Anglie. Stala se totiž velmi milující a oblíbenou macechou Jindřichových dětí - dcer Marie a Alžběty a syna Edwarda. S nimi měl panovník komplikovaný vztah a dívky navíc vyloučil z následnické linie. Kateřina to ale změnila. „Vytvořila si láskyplné vztahy se všemi svými nevlastními dětmi a pracovala na obnově Jindřichovy rozpadlé rodiny. Doporučila mu, aby obnovil místo dcer v řadě následnictví za Edwardem. Počátkem roku 1544 to Jindřich zoficiálnil, čimž zformoval Anglii po zbytek století, protože každé z jeho dětí se pak na trůn opravdu dostalo,“ konstatuje magazín National Geographic. 

Tudorovská královna Alžběta I. jako dospívající dívka.Tudorovská královna Alžběta I. jako dospívající dívka.Zdroj: Wikimedia Commons, William Scrots, volné dílo

Málem popravena

Kateřina jako královna také projevila svou inteligenci a vzdělání - mluvila například několika jazyky. „Stala se první anglickou královnou, která publikovala literaturu vlastním jménem,“ připomíná web Historic UK. 

Konkrétně napsala několik knih týkajících se náboženství, v nichž se silně hlásila k anglikánství. To jí ale nakonec málem stálo život. Katolíci měli na dvoře stále velké slovo a vědělo se, že Jindřich nesnáší extrémy - mohlo by mu tedy vadit i to, že je Kateřina příliš protestantkou. Katoličtí představitelé na ni začali donášet a očekávali, že do několika dní vydá Jindřich na svou ženu zatykač. 

Nebylo jí ani dvacet let, když skončila na popravišti. V pořadí pátou manželkou krále Jindřicha VIII. byla šlechtična Kateřina Howardová:

Kateřina Howardová měla v době sňatku s devětačtyřicetiletým Jindřichem VIII. pouze sedmnáct let. Po dvouletém manželství ji král nechal popravit. Autorem malby je Hans Holbein mladší.
Promiskuitní potvora či oběť intrik? Kateřina Howardová sňatku s králem litovala

Ona byla ale o krok napřed. A zachránilo jí to život. „Byla varována před nebezpečím a měla dostatek rozumu, aby se vrhla k Jindřichovým nohám a poprosila o jeho milost a odpuštění. Král byl její reakcí zcela odzbrojen a odpustil jí,“ píše web Historic Royal Palaces. 

Poslední manželka Jindřicha VIII. Kateřina Parrová. Podle současníků byla velmi krásná. Byla to rovněž vzdělaná žena a spisovatelka.Poslední manželka Jindřicha VIII. Kateřina Parrová. Podle současníků byla velmi krásná. Byla to rovněž vzdělaná žena a spisovatelka.Zdroj: Wikimedia Commons, Master John, volné dílo

Tragický konec

V roce 1547 pak Jindřich VIII. zemřel. Kateřina si díky jeho testamentu mohla ponechat šperky hodné královny i titul královna vdova. Zároveň se zdálo, že se konečně dočká manželského štěstí. Po šesti měsících od jeho smrti si vzala milovaného Thomase Seymoura. 

Manželství jí ale radost nepřineslo. Jednak si tak brzkým svazkem pohněvala Jindřichovy děti. Jednak Seymourova láska k ní začala vyprchávat. A do toho všeho nečekaně otěhotněla. Nikdo s tím nepočítal, jelikož nikdy předtím těhotná nebyla, navíc byla už poměrně starou prvorodičkou. „Její těhotenství bylo namáhavé: právě v tomto období se pohled Thomase Seymoura obrátil k Jindřichově mladší dceři, lady Alžbětě, pozdější královně Alžbětě I.. Vzhledem ke Kateřininu stáří mohl předpokládat, že při porodu zemře, a plánovat si, že si vezme Alžbětu. Seymour byl otevřeně viděn v Alžbětiných komnatách brzy ráno, oblečen pouze v noční košili. A Kateřina byla zatím uvězněna ve svých komnatách,“ píše web Historic UK. 

Thomas Seymour, bratr třetí manželky Jindřicha VIII., si po Jindřichově smrti vzal za manželku jeho poslední ženu - Kateřinu Parrovou. Oba tehdy byli do sebe zamilovaní už léta. Po sňatku se ale Thomas začal dvořit Jindřichově dceři Alžbětě.Thomas Seymour, bratr třetí manželky Jindřicha VIII., si po Jindřichově smrti vzal za manželku jeho poslední ženu - Kateřinu Parrovou. Oba tehdy byli do sebe zamilovaní už léta. Po sňatku se ale Thomas začal dvořit Jindřichově dceři Alžbětě.Zdroj: Wikimedia Commons, Nicolas Denizot, volné dílo

Porodila koncem srpna 1548. Na svět přišla dcerka, kterou pojmenovala Marie. Do osmi dnů ale Kateřina Parrová na následky těžkého porodu zemřela. Děvčátko, které porodila, pak brzy přišlo i o tátu. Seymour byl do necelého roka popraven za velezradu. Další osudy Kateřinina jediného potomka jsou záhadou. Marii vychovávala urozená žena z Kateřininy blízkosti. Podle některých se dožila dospělosti a vdala se, většina historiků se ale přiklání k názoru, že zemřela v raném věku. „Zámek Sudeley po svých rodičích nikdy nezdědila a všechny záznamy o její existenci končí v roce 1550,“ uvádí web zámku.