Devět let, sedm měsíců a 23 dní. Přesně takovou dobu lidstvu sloužil Keplerův teleskop, který do vesmíru vyslal americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Výdrží přístroj zaskočil i své tvůrce. Podobně, jako tomu bylo třeba v případě slavných marsovských vozítek Opportunity a Spirit, měl totiž podle původních výpočtů fungovat mnohem kratší dobu, konkrétně zhruba třetinovou.

Vesmírný teleskop Jamese Webba přinesl vědcům další překvapení:

Dalekohled vážící asi půl tuny ale vědcům vyrazil dech ještě i něčím dalším a pro historii astronomie mnohem podstatnějším. Povedlo se mu totiž objevit celkem 2662 exoplanet, tedy extrasolárních planet - takových, které obíhají kolem jiné hvězdy než Slunce. Je to větší počet planet mimo naši sluneční soustavu, než našel jakýkoliv jiný přístroj.

Přístroj doslova přepsal učebnice historie. Před misí Keplerova dalekohledu se nevědělo ani to, zda mimo naši soustavu vůbec existují i menší planety, podobné velikostně a složením Zemi. Keplerův teleskop tuto myšlenku potvrdil a přinesl lidstvu přelomové důkazy.

Dědictví Keplerova vesmírného teleskopu:

| Video: Youtube

První exoplanetu extrémně podobnou Zemi, pojmenovanou Kepler-186f, našel 17. dubna 2014, čtyři roky předtím, než dosloužil. „Před vypuštěním Keplerova dalekohledu byla většina exoplanet, které jsme znali, velikostí podobná Jupiteru. Ale Kepler byl tak citlivý, že jsme začali nacházet menší a menší planety,“ nastínila Courtney Dressingová z univerzity Berkeley.

Galaxie plná planet

Teleskop, pojmenovaný na počest německého astronoma Johannese Keplera, byl do kosmu vypuštěn 7. března 2009. Fungovat tam měl podle původních propočtů tři a půl roku. První snímky pořídil v dubnu před 15 lety.

Činnost Keplerova vesmírného dalekohledu byla opravdu průkopnická. Jakkoliv se to nyní může zdát neuvěřitelné, v první dekádě tohoto století toho věda o jakýchkoliv objektech nacházejících se vně naší sluneční soustavy stále moc nevěděla. A tato mise to měla změnit. „Vesmírný dalekohled Kepler byl první misí NASA zaměřenou na lov planet o velikosti Země v části galaxie Mléčná dráha, které ale obíhají kolem hvězd mimo naši sluneční soustavu,“ uvádí web NASA.

close Start rakety, která do kosmu vynesla Keplerův dalekohled. info Zdroj: Wikimedia Commons, NASA/Sandra Joseph, Kevin O'Connell, volné dílo zoom_in Start rakety, která do kosmu vynesla Keplerův dalekohled.

Vybavení bylo zdánlivě poměrně jednoduché, zato nejmodernější, jaké bylo v době startu k dispozici. Sonda nesla jediný vědecký přístroj, zrcadlový dalekohled Schmidtova typu s průměrem hlavního zrcadla 1,4 metru. Šlo o největší zrcadlo, jaké bylo do té doby vysláno mimo sluneční soustavu.

K dalekohledu byl připojen fotometr (přístroj, který měří sílu elektromagnetického záření - pozn. red.). „Kepler detekoval planety pozorováním drobných poklesů jasnosti hvězdy, ke kterým dochází, když se planeta objevuje před hvězdou,“ zmiňuje web NASA. Teleskop byl nastaven tak, aby pozoroval zhruba 150 tisíc hvězd na jednom místě v souhvězdí Labutě.

Očekávání byla sice velká, data, která Keplerův teleskop nasbíral, ale nakonec doslova změnila celé pochopení místa lidstva ve vesmíru. „Mise ukázala, že naše galaxie obsahuje miliardy skrytých exoplanet, z nichž mnohé by mohly být slibnými místy pro život. Dokázala, že noční oblohu zaplňuje více planet než hvězd,“ píše web NASA.

Ani sami astronomové totiž nepředpokládali, kolik vlastně planet se v naší galaxii nachází a jaké množství jich obíhá i jiné hvězdy než Slunce. „Když jsme začali misi o 35 let dříve připravovat, neznali jsme jedinou planetu mimo sluneční soustavu. Teď, když díky Keplerovi víme, že planety jsou všude, jsme naskočili na nový kurz prozkoumávání naší galaxie, velmi slibný pro budoucí generace,“ řekl dlouholetý hlavní řešitel mise Kepler William Borucki z Ames Research Center NASA v kalifornském Silicon Valley.

Skoro jako Země

Mimořádnou plodnost Keplerova dalekohledu naznačilo už prvních šest týdnů jeho působení v hlubokém kosmu. „Za tuto dobu objevil pět exoplanet - pojmenovaných Kepler 4b, 5b, 6b, 7b a 8b,“ uvádí web NASA.

close Jeden ze snímků, které pořídil Keplerův dalekohled. Konkrétně jde o hvězdokupu NGC 6791. info Zdroj: Wikimedia Commons, NASA/Ames/JPL-Caltech, volné dílo zoom_in Jeden ze snímků, které pořídil Keplerův dalekohled. Konkrétně jde o hvězdokupu NGC 6791.

Nakonec počet odhalených exoplanet za více než devět let svého působení rozšířil na číslo 2662. „Nejběžnější velikostí planet, které našel v prvních letech fungování, byl rozměr odpovídající něčemu mezi Zemí a Neptunem. Kepler také zjistil, že příroda často vytváří přeplněné planetární systémy, v některých případech s tolika planetami, které obíhají blízko svých mateřských hvězd, že naše vlastní vnitřní sluneční soustava vypadá ve srovnání s tím řídce,“ píše web NASA.

Po určitých technických změnách byla mise v roce 2014 přejmenovaná na K2. Keplerův dalekohled rozšířil pole svého zkoumání na přibližně 500 tisíc hvězd v Mléčné dráze, začal také studovat například supermasivní černé díry.

Záběry pořízené vesmírným dalekohledem Jamese Webba odhalily nejdetailnější pohled do nitra vybuchlé hvězdy:

Jeho hlavním výsledkem ale zůstalo nacházení planet. Lidstvo díky tomuto přístroji zná hned několik extrasolárních planet, které jsou podobné Zemi, a tedy na první pohled obyvatelné.

Zjištění, zda tomu tak skutečně je, by ale vyžadovalo další zkoumání. Například není s určitostí prokázáno, že se na nich nacházela či nachází voda nebo jakákoliv forma života. Spojuje je však to, že se nacházejí v obyvatelné zóně svých mateřských hvězd. „Lidé pak tyto planety nazývají obyvatelnými, byť samozřejmě nemáme ponětí, zda obyvatelné skutečně jsou. Víme ale, že obyvatelné planety je potřeba hledat v obyvatelných zónách,“ konstatoval pro server Science Daily profesor Stephen Kane z univerzity v San Franciscu, který se po jistou dobu podílel na analýze dat z Keplerova dalekohledu.

close Některé z exoplanet nacházejících se v obyvatelných zónách mateřských hvězd, které objevil Keplerův vesmírný dalekohled, v porovnání se Zemí. info Zdroj: Wikimedia Commons, NASA Ames/W Stenzel, volné dílo zoom_in Některé z exoplanet nacházejících se v obyvatelných zónách mateřských hvězd, které objevil Keplerův vesmírný dalekohled, v porovnání se Zemí.

Vůbec první takovou objevenou planetou byla Kepler-186f, o jejíž existenci NASA informovala v dubnu přesně před 10 lety. Do té doby teleskop sice našel i jiné oběžnice velikostí odpovídající Zemi, ale vždy se pohybovaly tak blízko svých hvězd, že na nich nutně musely být příliš velké teploty na to, aby na nich mohl existovat život.

Planeta Kepler-186f byla konečně jiná. Nachází se asi 580 světelných let od Země v souhvězdí Labutě. Kolem své hvězdy Kepler-186 obíhá ve vzdálenosti asi 0,43 astronomické jednotky, přičemž rok na ní trvá 130 dní. „Planeta Kepler-186f je nejmenší ze všech planet této hvězdy a obíhá ji na nejvzdálenější dráze v rámci obyvatelné zóny. To je oblast kolem hvězdy, ve které může planeta za správných atmosférických podmínek udržet na svém povrchu kapalnou vodu,“ zmiňuje web SETI Institute.

Že se na ní voda nachází, vědci předpokládají doposud, zatím se ale nepovedlo zorganizovat a zaplatit žádnou misi, která by mohla předpoklady potvrdit či vyvrátit a planetu ještě blíže prozkoumat.

Teleskop, co lidstvu otevřel oči

Planet podobných Zemi v obyvatelné zóně jiných hvězd pak Keplerův teleskop objevil do konce svého působení ještě několik. V roce 2015 to byly planety Kepler-438b, Kepler-442b a Kepler-452b, v roce 2015 jich do seznamu přibylo dalších devět - Kepler-560b, Kepler-705b, Kepler-1229b, Kepler-1410b, Kepler-1455b, Kepler-1544 b, Kepler-1593b, Kepler-1606b, a Kepler-1638b.

Keplerův teleskop ohalil planety podobné Zemi:

| Video: Youtube

Z nich za nejslibnějšího kandidáta na existenci života, nejpodobnějšího Zemi, vědci označili planetu Kepler-452b. „Vzdálená je asi 1400 světelných let, nachází se v souhvězdí Labutě. Je asi o 60 procent větší než Země, a přestože její složení není známé, vědci předpokládají, že jde o kamennou planetu. Její mateřská hvězda je stejného typu jako Slunce a planeta z ní dostává pouze o 10 procent energie víc, než co dostává Země od Slunce,“ uvádí NASA.

I v případě této planety ale vzhledem k její vzdálenosti od Země dosud platí, že vědci zatím nemají prostředky, jak ji blíže prozkoumat a potvrdit své hypotézy. Lidé tak mohou jen spekulovat, zda už na ní náhodou nějaký život není.

close Umělecké zobrazení cesty Keplerova teleskopu NASA vesmírem. info Zdroj: Wikimedia Commons, NASA Ames/ W Stenzel, volné dílo zoom_in Umělecké zobrazení cesty Keplerova teleskopu NASA vesmírem.

Přestože data poskytnutá teleskopem přinášejí množství otazníků, zkoumání vesmíru bezesporu posunul mílovými kroky dopředu. „Keplerův dalekohled nám stran diverzity planet existujících v naší galaxii otevřel oči. Analýza dat z něj stanovila, že dvacet až padesát procent hvězd viditelných na naší noční obloze pravděpodobně obíhají malé, zřejmě skalnaté, planety velikostně podobné Zemi, které se navíc nacházejí v obyvatelné zóně svých mateřských hvězd,“ uvádí web NASA.

Keplerův teleskop dál obíhá kolem Slunce, nyní už je ale nefunkční. Ze současných přístrojů na jeho práci navazuje v roce 2018 vypuštěný Satelit pro výzkum tranzitujících exoplanet (TESS), dál by informace získané Keplerovým teleskopem měl rozšířit Webbův dalekohled.

Co v poslední době objevily vesmírné dalekohledy

Aktuálně nejvíce činným vesmírným dalekohledem je vesmírný teleskop Jamese Webba, který se do kosmu vydal v roce 2021. Od té doby už stihl mimo jiné poslat záběry zrození hvězdy (záběry vzniku hvězdy HH 212), nahlédl do středu Mléčné dráhy, získal extrémně detailní snímky Jupiteru či pořídil dosud nejdetailnější záběry hvězdy Cassiopeia A po explozi.

Třeba Hubbleův vesmírný dalekohled již dříve svými snímky odhalil přítomnost vodní páry v atmosféře měsíce Jupiteru Ganymedes nebo zachytil unikátní průlet asteroidu.