Když do funkce generálního tajemníka ÚV KSSS nastoupil 13. února 1984 tehdy dvaasedmdesátiletý Konstantin Ustinovič Černěnko, vtipkovali lidé v tehdejším Československu, že se nejvyšší stranická a vládní funkce v Moskvě obsazuje podle hesla: „Mladší, uvolněte místo starším.“

Když o rok a měsíc později zemřel, objevil se vtip, že aspoň příští generální tajemník by mohl být vybrán podle jiného kritéria: „Kdo přejde Rudé náměstí bez hole.“

Propagandista od mládí

Černěnko se narodil 24. srpna 1911 ve vesnici Balšaja Tes v ruské gubernii Jenisej. Byl potomkem Ukrajinců, v Rusku označovaných za Malorusy, kteří se na Jeniseji usadili koncem 18. století. Pocházel z pěti dětí. Jeho otec byl chudý rolník, který se částečně věnoval stavění majáků, jeho matka Chatirina Dmitrijevna zemřela v roce 1919 na tyfus.

Podle vyjádření Černěnkova osobního plicního lékaře Alexandra Čuchalina, který působil v Kremlu od roku 1974 až do roku 1989, měl pozdější generální tajemník ke svým respiračním potížím genetické předpoklady a stejnou chorobou trpěli i jeho sestra Valentina a bratr Nikolaj. „U všech se stejně rychle rozvinula rozedma plic,“ uvedl před pěti lety Čuchalin pro ruskou tiskovou agenturu TASS.

Kdo byl ve skutečnosti ubodaný Pavlík Morozov:

Pavlík Morozov (14. listopadu 1918 – 3. září 1932). Podobné mohyly a památníky stojí na mnoha místech v Rusku (vpravo).
Před 90 lety ho ubodali. Kdo byl opravdu Pavlík Morozov? Kluk, který měl smůlu

Po říjnové revoluci v roce 1917 vznikl v Černěnkově obci výbor chudých rolníků, který ho poslal do školy pro selskou mládež. V ní vstoupil v roce 1926 do Komsomolu, tedy tehdejšího komunistického svazu mládeže. Prosadil se zejména jako propagandista: kreslil letáky, psal poznámky do novin a účastnil se činnosti propagandistických kroužků. Brzy se stal předsedou předsednictva mladých pionýrů v Novoselovském okresním výboru Komsomolu.

Po dokončení studií v roce 1929 se stal vedoucím oddělení propagandy a agitace okresního výboru Novoselovského Komsomolu a v této funkci objížděl vesnice, zaváděl politiku sovětské moci a snažil se pro ni získat rolníky. V tomto snažení se mu ale příliš nevedlo. „Při jednom z jeho výstupů ve vesnici Černaja Koma zabil neznámý člověk V. Izypčuka, zástupce výkonného výboru Novoselovského okresu, který seděl vedle něj,“ uvádí web Znalost Ruska (Znanije Rasíji).

Konstantin Ustinovič Černěnko za mladaKonstantin Ustinovič Černěnko za mladaZdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, Státní archiv regionu Penza (1945-1948), volné dílo

Začátkem roku 1930 se Černěnko stal kandidátem na člena komunistické strany. Na podzim téhož roku nastoupil dvouletou vojenskou službu u sovětských pohraničních jednotek v Kazašské autonomní sovětské socialistické republice, kde se podílel na likvidaci Bekmuratovova oddílu basmačů (muslimských povstalců bojujících proti Sovětskému svazu - pozn. red.). V roce 1933 byl v hodnosti vyššího politického komisaře převelen do zálohy. V první polovině 30. let se také poprvé oženil a narodily se mu první dvě děti.

Válku strávil v závětří

Od začátku roku 1941 zastával Černěnko funkci tajemníka Krasnojarského oblastního výboru Všesvazové komunistické strany bolševiků. Když Hitler napadl v červnu 1941 Sovětský svaz, žádal o vyslání na frontu, ale odmítli ho. Jeho úkolem bylo vytipovat podniky využitelné pro výrobu válečného materiálu, ubytovat tisíce evakuovaných dělníků a specialistů určených na práci v těchto podnicích a zajistit pro ně potravinové příděly.

V roce 1943 byl poslán studovat Vyšší školu organizátorů strany pod Ústředním výborem Všesvazové komunistické strany bolševiků, kde byl okamžitě zapsán do druhého ročníku. Ve škole zůstal až do roku 1945, kdy promoval.

Blokáda Leningradu byla jedním z nejdelších obléhání v dějinách:

Obyvatelé Leningradu opouštějí své domy poškozené při náletu
Blokáda Leningradu: Šlo o jedno z nejdelších obléhání v dějinách, trvalo 872 dní

„Obecně je Černěnko jako osobnost poněkud neuchopitelný. Na jeho životopisu není nic zářivého: nezískal žádná vojenská ocenění, nedobýval Berlín. Byl to člověk, který se zabýval kancelářskou prací a potřeboval dobrou paměť i dobré vztahy,“ popisoval ho o mnoho let později jeho pneumolog.

V roce 1944 se Černěnko seznámil se svou druhou manželkou Annou Dmitrijevnou, zaměstnankyní Lidového komisariátu zásobování SSSR. Také z tohoto manželství vzešly dvě děti.

Pohřeb Konstantina Ustinoviče Černěnka:

Zdroj: Youtube

Nahoru díky Brežněvovi

Po promoci v květnu 1945 poslal ústřední komunistický výbor Černěnka do Penzy, kde nastoupil do funkce tajemníka oblastního výboru pro propagandu a agitaci, do jeho působnosti patřila i kontrola tisku. Během tohoto období si ho všimli v Moskvě a v květnu 1948 byl jmenován vedoucím oddělení propagandy a agitace Ústředního výboru Komunistické strany Moldavska.

Právě při práci v agitačním oddělení v Moldavsku se Černěnko seznámil s pozdějším sovětským vůdcem, svým vzorem Leonidem Iljičem Brežněvem, který v červnu roku 1950 nastoupil do funkce prvního tajemníka ústředního výboru moldavské komunistické strany. Podle některých historiků bylo právě tohle seznámení klíčové pro budoucí Černěnkovu kariéru.

S pohřbem Leonida Iljiče Brežněva se pojí trapný okamžik:

Americký prezident Gerald Ford a sovětský vůdce Leonid Brežněv při setkání v roce 1974.
Smrt Brežněva: Dožíval jako pouhá loutka, s pohřbem se dodnes pojí trapný moment

„Konstantin Ustinovič a Brežněv k sobě měli velmi blízko. Když Brežněv pracoval v Moldavsku, Černěnko s ním spolupracoval a měli dobré kolegiální vztahy. Je těžké říct, jestli to bylo skutečné přátelství. Nicméně to, že Brežněv důvěřoval Černěnkovým výkonným kvalitám tak vysoce, je skutečně pravda,“ uvedl Čuchalin.

Oba muži však byli podle něj přece jenom rozdílní. „Zatímco Brežněv byl otevřený, snadno se sbližoval a se všemi se bavil – s hospodyní, s lékařem, s důstojníky, s poradci – Černěnko byl jiného ražení. Byl to uzavřený člověk, který se extrémně soustředil na své myšlenky a činy. Jediný, komu dovolil do sebe nahlédnout, byla jeho manželka Anna Dmitrijevna, která mu dělala sekretářku,“ uvedl pneumolog.

Brežněvův osobní tajemník

Když se Brežněv vyhoupl do čela strany, byl jeho věrný souputník jmenován do funkce vedoucího generálního oddělení Ústředního výboru KSSS, v níž se udržel až do Brežněvovy smrti v listopadu 1982.

„V této pozici získal pověst Brežněvova osobního tajemníka. Své poslání našel v úřednické práci. Předpokládá se, že nejvyšším úspěchem jeho úřednického díla byl vynález jedinečného mechanismu pro okamžité odstranění jakéhokoli dokumentu z gigantických archivů Kremlu nebo z takzvané Stalinovy Zvláštní složky, za což údajně obdržel státní cenu,“ píše o Černěnkovi trochu kousavě ruský web Multimediální historický park.

Ruský atentátník se rozhodl pomstít invazi do Československa a zabít Brežněva:

Jízda prezidentské kolony, vezoucí Leonida Brežněva a amerického prezidenta Geralda Forda během summitu ve Vladivostoku v roce 1974. Podobně vypadala jízda o pět let dříve, kdy na Brežněvův ZiL začal střílet atentátník. Sovětský vůdce ale ve voze nebyl
Zabiju Brežněva. Pomstít invazi do ČSSR se v roce 1969 rozhodl ruský atentátník

„Černěnko vyřizoval Brežněvovi poštu a vybíral materiály pro jednání politbyra, věděl o všem, co se dělo v nejvyšších patrech strany. Stal se Brežněvovým stínem, jeho nejbližším poradcem. Postupem času byl pro Brežněva nepostradatelný a v této roli se cítil velmi pohodlně. Od konce 70. let začal být Černěnko v určitých kruzích považován za jednoho z možných Brežněvových nástupců. Není náhoda, že se v posledních letech Brežněvovy vlády objevil vtip: Brežněv je mrtvý. Ve skutečnosti zemřel už dávno, jen Černěnko mu o tom neřekl,“ dodává zmíněný ruský web.

Do čela po Andropovovi

Po Brežněvově smrti byl Černěnko jedním z kandidátů na jeho nástupnictví, ale politbyro dalo nakonec přednost šéfovi sovětské tajné služby KGB Juriji Andropovovi, u nějž se dalo na rozdíl od Černěnka předpokládat, že zatuchlé sovětské poměry a upadající hospodářství přece jenom rozhýbe.

Jurij Andropov začal s reformováním Sovětského svazu:

Jurij Andropov při jednání s polským předsedou vlády Wojciechem Jaruzelskim. Jaruzelski potlačil v prosinci 1981 v Polsku za pomoci tanků vznikající obrodný proces, Andropov se pro změnu podílel na krvavém potlačení maďarského povstání v roce 1956
Na rukách měl krev. Přesto Jurij Andropov začal s reformováním Sovětského svazu

Andropov se do toho skutečně pustil, začal bojovat proti korupci a vyzvedl k sobě některé mladší perspektivní komunistické funkcionáře (včetně Michaila Gorbačova), od nichž se dalo čekat, že dokážou oživit ekonomiku i mezinárodní vztahy. Zemřel ale po pouhém roce a čtvrt ve funkci.

Po jeho smrti přišla konečně řada na Černěnka. Ten ale v té době už těžce prohrával v boji se svou chronickou plicní nemocí.

Konstantin Ustinovič Černěnko na fotografii, kterou měl ve svém stranickém průkazuKonstantin Ustinovič Černěnko na fotografii, kterou měl ve svém stranickém průkazuZdroj: Wikimedia Commons, Komunistická strana SSSR, volné dílo

„Kvůli špatnému dýchání se budil velmi pozdě a do práce v ÚV se dostavoval až po desáté hodině. Domů chodil po desáté večer. Je třeba poznamenat, že tento zvyk pracovat dlouho do noci měli všichni naši vůdci, a zvláště Andropov, pravděpodobně ho zdědili ze stalinského období. Domů se Černěnko vracel unavený a vyčerpaný. Na lékaře reagoval podrážděně,“ popsal jeho tehdejší situaci Čuchalin.

Nejvyšší vůdce na dýchacím přístroji

Od jara 1984 už Černěnko kvůli dýchacím potížím neúřadoval v Kremlu vůbec a byl buď v nemocnici, nebo doma. To vedlo k nárůstu významu Michaila Gorbačova, který se začal postupně ujímat řízení.

„Tato situace velmi dráždila předsedu Rady ministrů SSSR Nikolaje Tichonova, protože byl přesvědčen, že Gorbačov by Černěnka nahradit neměl. Tichonov často volal generálnímu tajemníkovi, ale ten už se s ním bavit nechtěl,“ uvádí TASS.

Jaký byl osud americké školačky, která se vypravila do Sovětského svazu:

Desetiletá americká holčička Samantha Smithová (uprostřed) přicestovala v roce 1983 do Sovětského svazu na osobní pozvání tehdejšího sovětského vůdce Jurije Andropova. Na snímku při návštěvě celosvazového pionýrského tábora Artěk na Krymu
Osud Samanthy Smithové: V 10 letech změnila děj studené války, ve 13 byla mrtvá

Protože Černěnko se v té době už nedokázal pohybovat bez dýchacího přístroje, s nímž se ale nechtěl ukazovat na veřejnosti, použili lékaři podle Čuchalina technologii určenou pro vesmírné lety, která využívala minerál zeolit, uvolňující kyslík. Do Černěnkovy kanceláře přibyly zeolitové bloky a zeolit se také vozil na zadním sedadle Černěnkova auta.

Dovolenou v srpnu 1984 strávil sovětský vůdce na Kavkaze pod horou Elbrus v Kislovodsku, ale ani horský vzduch rozedmu plic nezlepšil. Jeho stav se tam začal zhoršovat a musel být urychleně a předčasně převezen zpátky do Moskvy.

Ačkoli mnoho politických kroků nezvládl, k některým se přesto odhodlal, a to hlavně k takovým, jimiž chtěl potlačit předchozí Andropovovy reformy. Anuloval některé procesy s Brežněvovými zkorumpovanými spolupracovníky a spustil kampaň proti západnímu způsobu života, vedoucí k represím proti fanouškům rockové hudby (což se projevilo i v Československu).

Americký prezident Ronald Reagam označil ve slavném projevu Sovětský svaz za říši zla:

Americký prezident Ronald Reagan během projevu k Národní asociaci evangelikálů dne 8. března 1983, v jehož průběhu označil Sovětský svaz za říši zla
Sovětský svaz je říše zla, prohlásil před 40 lety Reagan. A vyvolal bouři

Začátkem roku 1985 se ještě ukázal ve státní televizi během voleb do Nejvyššího sovětu Ruské sovětské federativní socialistické republiky. Tehdy ale jen upozornil celou zemi na svůj špatný zdravotní stav, protože ten už byl nepřehlédnutelný.

Brzy poté začal ztrácet vědomí a 10. března 1985 zemřel. „Při jeho pitvě jsem uviděl takové plíce, jaké jsem neviděl nikdy předtím ani potom. Vypadaly jako hadr, kterým si řidiči občas utírají okna. Téměř úplná atrofie, mrtvá plicní tkáň,“ uvedl Čuchalin.