V Kalifornii, v Louisianě, v New Yorku i Pensylvánii. Ve všech těchto amerických státech a přibližně ještě v desítce dalších se nachází město či obec s názvem Lafayette. V USA lze najít také sedm parků s tímto jménem, ve městě Norfolk se tak jmenuje řeka a ve státě New Hampshire 1 600 metrů vysoká hora.

Všechna tato místa byla pojmenována na počest jednoho z největších hrdinů americké války za nezávislost, „pravé ruky“ amerického Otce zakladatele George Washingtona.

Jenže onoho muže, Gilberta du Motier, markýze de La Fayette, považuje za národního hrdinu ještě také jiný stát. Koneckonců, i proto se mu říká Hrdina dvou světů. Tím státem je jeho rodná Francie, kde nejenže patřil mezi nejbohatší muže své doby, ale také byl jednou z nejvýraznějších postav počátků Velké francouzské revoluce.

Masové popravy utopením v Nantes
Brutální řádění revolucionářů: Jakobíni topili v řece ženy i s malými dětmi

Markýz de La Fayette, schopný vojenský velitel, diplomat a muž plný ideálů toho za svůj život stihl opravdu mnoho. Přesto, že v určitých chvílích jej účast na nejzásadnějších událostech v dějinách hned dvou významných zemí, málem stála zdraví a život, dožil se 76 let. Zemřel 20. května přesně před 190 lety.

Mladý mušketýr

K velkým činům Gilberta du Motier, který se narodil v roce 1757, předurčoval už jeho původ. Oba jeho rodiče byli příslušníky vysoké šlechty. „Jeho předkové sloužili v křížových výpravách a po boku Johanky z Arku,“ uvádí web muzea Mount Vernon.

Rodičovské lásky si ale chlapec dlouho neužil. Když mu byly dva roky, padl jeho otec v bitvě s Brity a ve dvanácti pak osiřel úplně. Stal se jediným dědicem velkého majetku a titulu.

Markýz de La Fayette se v roce 1774 z lásky oženil s příslušnicí jednoho z nejvýznamnějších francouzských rodů, Adrianou Noailles.Markýz de La Fayette se v roce 1774 z lásky oženil s příslušnicí jednoho z nejvýznamnějších francouzských rodů, Adrianou NoaillesZdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo

Ještě studoval na prestižní College du Plessis, když se o něj začal intenzivně zajímat vévoda Jan de Noailles, který se rozhodl, že ho provdá za svou dceru Adrianu. Gilbertovi bylo tehdy čtrnáct let, Adrianě o dva méně. Zasáhla tak matka dívky, která rozhodla o prodloužení námluv.

To se nakonec ukázalo jako vynikající tah, neboť než se v roce 1774 konala svatba, mladí lidé se do sebe zamilovali. Jejich manželství bylo velmi šťastné. Vzešly z něj čtyři děti. Kromě toho byl svazek pro La Fayetta výhodný. „Mladý aristokrat jím vstoupil do jedné z nejmocnějších a nejvlivnějších rodin ve Francii, což zvýšilo jeho společenské postavení i bohatství,“ uvádí web Massachusetts Historical Society.

Rytíř d'Éon jako žena. První polovinu života prožil jako muž, druhou jako žena
Žena, nebo muž? Francouzský špion d'Éon měnil pohlaví, pravdu odhalila až pitva

Markýz de La Fayette měl ale v životě i jiné cíle než pečovat o svůj majetek a rodinu. Ještě před svatbou studoval na vojenské akademii ve Versailles. Jako čtrnáctiletý se stejně jako kdysi jeho děda stal mušketýrem, píše web American Battlefield Trust. Po svatbě zase nastoupil jako plukovník k dragounům.

Oddané srdce

V roce 1775 vypukla mezi třinácti koloniemi v Severní Americe a Velkou Británií americká válka za nezávislost. Zprávy o konfliktu markýze mimořádně zaujaly. Byl totiž příznivcem osvícenských myšlenek a idejí svobody.

Po setkání s bratrem anglického krále Jiřího III., který se vysmíval myšlenkám amerických revolucionářů, se La Fayette se pevně rozhodl, že do Ameriky odjede. „Mé srdce bylo věci oddáno a myslel jsem jen na spojení svých barev s barvami revolucionářů,“ napsal později v pamětech.

Přestože byl bohatým šlechticem, francouzského markýze de La Fayette zaujala americká válka za nezávislost. Na vlastní pěst odjel do Ameriky. Takto vypadalo jeho první setkání s Georgem Washingtonem.Přestože byl bohatým šlechticem, francouzského markýze de La Fayette zaujala americká válka za nezávislost. Na vlastní pěst odjel do Ameriky. Takto vypadalo jeho první setkání s Georgem WashingtonemZdroj: Wikimedia Commons, Currier & Ives, volné dílo

Tehdy devatenáctiletý markýz de La Fayette shromáždil skupinu dobrovolníků a navzdory prosbám manželky i tchána i výslovnému zákazu krále Ludvíka XVI. v roce 1777 odplul na lodi Victoire (vítězství), kterou pořídil za své peníze, do Ameriky.

„Nabídka být obráncem svobody, kterou tolik zbožňuji, být přítelem této zajímavé republiky ke mně přichází volněji než kterákoli jiná služba, rodí se pouze z mé srdečnosti a dobré vůle; ne z ambic a vlastních zájmů. Doufám, že se staneš dobrou Američankou. To je cit hodný ctnostnému srdci. Prosperita Ameriky je úzce spjata s prosperitou celého lidstva,“ napsal své manželce markýz.

Umělecké zobrazení vraždy revolucionáře Jeana Paula Marata šlechtičnou Charlottou Cordayovou. Ta byla příznivcem republiky, Marat ale svou brutalitou podle ní pošlapal principy revoluce
Jean Paul Marat chtěl nabodávat hlavy na kůly. Vražedkyně tyrana zabila ve vaně

Jeho příchod do Ameriky ovšem nebyl tak triumfální, jak si představoval. Američtí velitelé mladému francouzskému důstojníkovi nevěřili. On ale jejich odpor zlomil tím, že se nejen rychle naučil dobře anglicky, ale hlavně nabídl, že bude sloužit bez nároku na žold.

Zvláštním rozhodnutím Kongresu byl jmenován generálmajorem Kontinentální armády a přijat samotným Georgem Washingtonem do zednářské lóže. Washingtonovi se mladík plný ideálů okamžitě zalíbil. „Washington byl pro něj přítelem i otcem a mladého Francouze si považoval,“ uvádí web History.

Americký hrdina

Své první bitvy se La Fayette zúčastnil v září 1777. U Brandywine byl střelen do nohy. Zachoval se ale mimořádně hrdinsky. „Odmítl ošetření, než se mu podařilo zorganizovat úspěšný ústup. Po dvouměsíční rekonvalescenci poprvé velil vlastní divizi,“ píše web History.

Markýz de La Fayette v americké válce za nezávislost poprvé bojoval v bitvě u Brandywine. Zde byl střelen do nohy.Markýz de La Fayette v americké válce za nezávislost poprvé bojoval v bitvě u Brandywine. Zde byl střelen do nohyZdroj: Wikimedia Commons, Charles Henry Jeans, volné dílo

Ve Washingtonových očích ještě stoupl. „Chovejte se k němu, jakoby to byl můj syn,“ rozkázal Washington, když ke zraněnému La Fayettovi nechal povolat svého osobního lékaře.

Svému vzoru byl mladý markýz stále po boku. „Krutou zimu 1777-78 strávil s Washingtonem a jeho muži ve Valley Forge a trpěl spolu s ostatními vojáky v mrazivém, nemocemi prolezlém táboře. Pomohl Washingtonovi v jeho nejtemnější chvíli, když čelil spiknutí, které ho mělo připravit o velení,“ uvádí web American Battlefield Trust.

Marie Antoinetta jako třináctiletá. Údajně právě tento portrét od Josepha Ducreuxe byl poslán před svatbou Ludvíkovi XVI.
Marii Antoinettu obklopovaly intriky. Její životní láska je dodnes záhadou

Zapojoval se do bitev v Pensylvánii i New Yorku. „Jeho odvaha a houževnatost na bitevním poli a jeho úspěšné prosby o materiální pomoc pro Američany z něj udělaly hrdinu. Skutečnost, že opustil domov, aby riskoval život v zemi, která mu nebyla vlastí (a na vlastní náklady) pro věc svobody, upoutala představivost a obdiv Američanů,“ zdůrazňuje web Massachusetts Historical Society.

V roce 1779 se vydal na kratší pobyt do Francie. Postoj krále Ludvíka XVI. k zapojení země do konfliktu se tehdy už změnil. Následně se vrátil do Ameriky i s francouzskou posilou a přispěl ke kapitulaci Britů v bitvě u Yorktownu.

George Washington měl po boku v americké válce za nezávislost jako oddaného přítele francouzského markýze de La Fayette.George Washington měl po boku v americké válce za nezávislost jako oddaného přítele francouzského markýze de La FayetteZdroj: Wikimedia Commons, John Ward Dunsmore, volné dílo

V 80. letech 18. století trávil markýz de La Fayette konečně čas se svou rodinou. Ve Francii patřil k nejobdivovanějším a nejvýznamnějším mužům, u dvora byl jako doma a vítal ve své rodné zemi nejvýznamnější představitele Spojených států amerických. „Na francouzském královském dvoře se La Fayette dočkal triumfálního přivítání; navzdory jeho pokrokovým názorům k němu Ludvík XVI. dál choval náklonnost,“ uvádí web zámku Versailles.

Amerika jej stále lákala, a tak se do ní ještě na dva roky vrátil. S Washingtonem debatoval o osvobození černých otroků. Dokonce koupil pozemek ve francouzské kolonii Cayenne, aby zde na své plantáži La Belle Gabrielle učinil experiment, při němž dal všem svým otrokům svobodu a plat.

Kat z Martova pole

Ve Francii mezitím rostla nespokojenost s panovníkem Ludvíkem XVI. Ta vyústila ve Velkou francouzskou revoluci a La Fayette byl opět v centru dění. Se svými ideály revoluci zpočátku podporoval. 15. července 1789 se stal hlavním velitelem Národní gardy.

Markýz de La Fayette byl jako velitel Národní gardy v počátcích Velké francouzské revoluce jedním z jejích nejvýznamnějších hybatelů.Markýz de La Fayette byl jako velitel Národní gardy v počátcích Velké francouzské revoluce jedním z jejích nejvýznamnějších hybatelů.Zdroj: Wikimedia Commons, Rama, CC BY-SA 2.0

„Markýz, inspirovaný ideály americké revoluce, také napsal s pomocí Thomase Jeffersona, hlavního architekta Deklarace nezávislosti, jeden z nejdůležitějších dokumentů historie o lidských a občanských právech. Národní shromáždění přijalo Deklaraci práv člověka a občana 27. srpna 1789,“ zdůrazňuje web History.

La Fayette byl nyní také hrdinou francouzské revoluce. „Podporoval opatření, která přenesla moc z aristokracie na buržoazii,“ uvádí encyklopedie Britannica.

Jenže směr, jímž se revoluce začala ubírat, se mu postupně líbil stále méně. La Fayette byl zastáncem vzniku konstituční monarchie. „Obával se také, že další demokratizace podnítí nižší třídy k útokům na vlastnická práva,“ zmiňuje Britannica.

Zatčení Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty ve Varennes. Král a královna, jejich děti i doprovod byli převlečení v poddanském oblečení. Autorem obrazu je Thomas Falcon Marshall. Foto: Wikimedia Commons, volné dílo
Nepovedený útěk Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty. Krále odhalil všímavý pošťák

V roce 1791 se situace vyhrotila, když se Ludvík XVI. s Marií Antoinettou a dětmi pokusili uprchnout ze země a byli dopadeni ve Varennes. Následně skončili v domácím vězení a republikánské hlasy sílily. V červenci se konal republikánský protest na Martově poli.

Zpočátku bylo shromáždění klidné, když se ale ani přes naléhání starosty Paříže a Národní gardy lidé nerozcházeli, padlo rozhodnutí o jejich rozehnání. Jak se La Fayette blížil k místu, někdo z davu na něj vystřelil. Následně Národní garda spustila střelbu.

Markýz de La Fayette byl jako velitel Národní gardy v počátcích Velké francouzské revoluce jedním z jejích nejvýznamnějších hybatelů. Jeho popularita utrpěla poté, co nařídil střelbu do davu republikánů shromažděných na Martově poli.Markýz de La Fayette byl jako velitel Národní gardy v počátcích Velké francouzské revoluce jedním z jejích nejvýznamnějších hybatelů. Jeho popularita utrpěla poté, co nařídil střelbu do davu republikánů shromážděných na Martově poli.Zdroj: Wikimedia Commons, Gallica Digital Library, volné dílo

Po krveprolití, jehož počet obětí je dodnes neznámý (mluví se o desítkách až stovkách lidí), se proti hrdinovi La Fayettovi strhla vlna nevole. „Incident jeho popularitu vážně poškodil,“ píše Britannica. Nakonec raději s manželkou odešel z Paříže.

V Česku za mřížemi

V roce 1792 se situace ve Francii vyhrotila natolik, že La Fayette utekl z Francie. Padl do rukou Rakušanů. Jelikož mu Habsburkové přičítali spoluvinu na nešťastném konci francouzské královské rodiny, skončil v jejich mocnářství v poutech. Postupně byl vězněn v Lucemburku, ve Weselu a nakonec na území dnešní České republiky, v Olomouci.

Zde byl držen několik let. Díky zásahu jeho amerických přátel ale alespoň mohl od roku 1795 sdílet pobyt ve vězení s manželkou Adrianou a dcerami, které mezitím rovněž uprchly z revoluční Francie. Na manželčinu rodinu revoluce dopadla velmi tvrdě. „Většina jejích příbuzných byla popravena,“ uvádí web American Battlefield Trust.

Markýz de La Fayette musel po vyostření francouzské revoluce v roce 1792 prchnout z vlasti. Padl do rukou Rakušanům, kteří ho uvěznili v Olomouci. V roce 1795 za ním přijela do vězení žena a dcery.Markýz de La Fayette musel po vyostření francouzské revoluce v roce 1792 prchnout z vlasti. Padl do rukou Rakušanům, kteří ho uvěznili v Olomouci. V roce 1795 za ním přijela do vězení žena a dceryZdroj: Wikimedia Commons, Henne, Eberhard Siegfried, volné dílo

Za mřížemi si hrdina americké války za nezávislost pobyl až do nástupu Napoleona k moci. Ten markýze obdivoval a vyjednal jeho propuštění, dokonce mu nabídl významné funkce ve svém novém režimu. La Fayette ale politicky s Napoleonem nesouzněl, a tak se raději stáhl do soukromí. „V roce 1824 se vrátil do USA na velké turné, při kterém ho lidé z každého města, které navštívil, vítali jásotem a bujarými oslavami,“ píše American Battlefield Trust.

Poslední slovo ale neřekl. Po Napoleonově pádu a dalších politických změnách v rodné zemi jako 72letý v roce 1830 při další revoluci podporoval nástup Ludvíka Filipa na francouzský trůn a stal se opět velitelem Národní gardy. Jako v Americe a opět už i ve Francii oslavovaný hrdina zemřel v roce 1834.