„Nejdražší čtenáři! Přišel čas si vsadit na nadcházející společenskou sezónu. Vezměte si kupříkladu domácnost barona Featheringtona. Jejich tři dcery se ocitnou na svatebním trhu. Mnohem lepší vyhlídky má domácnost ovdovělé vikomtky Bridgertonové. Neskutečně plodná rodina je známá svými dokonalými pohlednými syny a dokonale nádhernými dcerami.“ Takovou promluvou vypravěčky začíná seriálový hit Netflixu podle bestselleru Julie Quinnové Bridgertonovi.

Lásce císařovny Sisi a Františka Josefa I. pomohl i malý trapas:

Portrét Alžběty Bavorské zvané Sissi
Sisi se do Františka Josefa I. zamilovala na první pohled. Pomohl i malý trapas

Před několika dny kanál zveřejnil úvodní čtveřici dílů třetí série. Fanoušci se nemohou nabažit dalších milostných příběhů dcer a synů fiktivní šlechtické rodiny Bridgertonových, odehrávajících se v Londýně ve druhé dekádě 19. století. Vypravěčem celého děje a jednou z hlavních postav sérií je jistá lady Whistledownová - tajemná autorka bulvárních pamfletů, které mají moc zničit komukoliv pověst a o jejichž obsahu se baví celé město.

Diváci už moc dobře vědí, že onou tajemnou autorkou, jejíž identitu se snaží vypátrat i samotná královna, je seriálová stará panna, šlechtična Penelope Featheringtonová (hraje ji Nicola Coughlanová). V aktuální třetí sérii se Penelope konečně sbližuje se svou dětskou láskou Colinem Bridgertonem a bojuje s tím, jak neprozradit své tajemství o lady Whistledownové.

Zdroj: Youtube

Příběh vytvořený spisovatelkou Julií Quinnovou je samozřejmě fikcí - rod Bridgertonových nikdy neexistoval. Na druhou stranu se ale autorka inspirovala dobovými reáliemi. I skutečná společnost Londýna 18. a 19. století totiž měla svou lady Whistledownovou - vlastně, měla jich celou řadu. Jednou z nich byl možná muž.

Seriál Bridgertonovi

Seriál inspirovaný knižním bestsellerem Julie Quinnové, který je od roku 2020 k vidění na Netflixu, sleduje příběhy osmi nerozlučných sourozenců z rodiny Bridgertonových a jejich touhu po lásce.

Děj se odehrává počátkem 19. století v Londýně, v době společenské sezóny, kdy si členové vysoké společnosti hledají manžele.

Vypravěčkou děje je jistá lady Whistledownová, která publikuje pamflety, v nichž zveřejňuje klepy o jednotlivých lidech a spoluvytváří veřejné mínění. Diváci seriálu se v závěru první série dozvědí, že onou tajemnou osobou je mladá šlechtična Penelope Featheringtonová.

Knih v sérií je celkem 8, každá se věnuje příběhu lásky jednoho z dětí rodu Bridgertonů. Seriál dostal zatím tři řady - první se věnuje vztahu Daphne Bridgertonové a vévody z Hastingsu, druhá vztahu Anthonyho Bridgertona a Kate Sharmové, a aktuálně zveřejněná třetí řada sleduje příběh Colina Bridgertona a Penelope Featheringtonové - což představuje odklon od pořadí knih.

Tvůrci se volně inspirovali i některými reálnými postavami - například skutečnou královnou Šarlotou Meklenbursko-Střelickou a králem Jiřím III.

Postavy v seriálu Bridgertonovi čtou bulvární pamflety lady Whistledownové.Postavy v seriálu Bridgertonovi čtou bulvární pamflety lady Whistledownové.Zdroj: Profimedia

Zástup lady Whistledownových

Londýnská smetánka se přesně jako postavy v seriálu Bridgertonovi dozvídala společenské novinky před zhruba 200 lety z různých pamfletů. Sociální sítě a mobily neexistovaly, takže to byly právě bulvární listy, jejichž prostřednictvím se nejrychleji šířily různé klepy.

„Noviny byly během éry regentství (takto je označován přelom 18. a 19. století ve Spojeném království, kdy jako regentka zemi vládla manželka mentálně nemocného krále Jiřího III., královna Šarlota - pozn. red.) hojné a většina vydaných příběhů se soustředila na politiku, zločin, módu, nevěru nebo královské činy,“ řekla magazínu Town and Country spisovatelka Geri Waltonová.

Britská princezna Žofie Britská se stala středem obřího skandálu. Porodila totiž nemanželské dítě, které zřejmě počala se sluhou:

Princezna Žofie Britská zachycená na portrétu zhruba ve věku, kdy přivedla na svět nemanželské dítě
Královský skandál princezny Žofie: Dítě měla se sluhou, syn ji vydíral

Klepy se zabývaly kromě samostatných pamfletů také pro tento účel vyhrazené sloupky různých novin a časopisů. A tak zatímco postavy v seriálu Bridgertonovi mají jako hlavní zdroj pomluv pouze díla lady Whistledownové, ve skutečnosti jich měla dobová šlechta k dispozici celou řadu.

Historička Catherine Curzonová, autorka knihy Dcery Jiřího III.: Sestry a princezny, například přiblížila, že čtenáři mohli hltat novinky o příslušnicích vyšší třídy třeba v populárních novinových sloupcích Módní svět, které se týkaly oblečení, šperků, dvorních plesů a společenských akcí.

Příběh skutečné lady Whistledownové:

Zdroj: Youtube

Velmi vlivným zdrojem informací, který dokázal ničit společenské pověsti, byl také dobový časopis Town and Country Magazine. „Obsahoval sloupek Tête-à-Tête, jeden z prvních, který se zabýval společenskými klepy. Každý měsíc se jeho autor zaměřil na jeden dobový celebritní pár. A přestože jména byla upravena, obsahoval profil milostného života obou lidí a s ním spojených skandálů,“ nastínila Curzonová.

Paní Crackenthorpeová

Tím, že autoři sloupků s vydavateli časopisů spolupracovali, jejich identita nebyla tajná - na rozdíl od lady Whistledownové v Bridgertonových. I ve skutečnosti se ovšem objevovaly také pamflety, které psali anonymní autoři. A zde už lze nalézt paralely s fiktivní postavou ze seriálu celkem jasně.

Jedna skutečná lady Whistledownová působila v Anglii 18. století. „Šlo o paní Crackenthorpeovou, označovanou jako 'dáma, která ví vše'. Anonymně psala listy Female Tatler, které vycházely v letech 1709 až 1710. Byl to satirický klenot pozoruhodný tím, že byl určen speciálně pro ženy, a jeho hlavním účelem bylo je vzdělávat - ovšem s tím, že se zde zmiňovaly i klepy,“ přiblížila Curzonová.

Časopis paní Crackenthorpeové, jejíž identita je dosud záhadou, vycházel třikrát týdně. „Existuje několik tipů o skutečné identitě autorky, přičemž některé pracují s teorií, že šlo spíše o muže než ženu. Jedním z nich je Thomas Baker - byl to právník a dramatik. Jeho jméno znělo při sporech listů Female Tatler s časopisem The British Apollo. Dalším podezřelým je politická satirička Delarivier ‚Delia‘ Manleyová. Tato žena napsala The New Atalantis (1709), román vydaný ve dvou svazcích a obsahující témata, která se velmi podobala těm, která se pravidelně objevovala v listech Female Tatler,“ uvádí web History Extra.

Papoušek slečny Haywoodové

Další horkou kandidátkou na předlohu pro lady Whistledownovou je podle listu The Guardian také novinářka z 18. století Eliza Haywoodová. Ta v roce 1746 vydávala list The Parrot (Papoušek). „Psala ho z perspektivy naštvaného zeleného papouška. Haywoodová, plodná antirasistická, protofeministická spisovatelka, používala svůj zpravodaj k odhalení pokrytectví 18. století týkajícího se rasy a pohlaví. Vycházel každý týden,“ zmiňuje The Guardian.

Nebylo jí ani dvacet let, když skončila na popravišti. Vaz Kateřině Howardové zlomily předchozí milostné vztahy a intriky mocenských skupin na dvoře:

Kateřina Howardová měla v době sňatku s devětačtyřicetiletým Jindřichem VIII. pouze sedmnáct let. Po dvouletém manželství ji král nechal popravit. Autorem malby je Hans Holbein mladší.
Promiskuitní potvora či oběť intrik? Kateřina Howardová sňatku s králem litovala

Haywoodová byla ve své době v těžkém postavení, novináři a spisovateli tehdy totiž byli převážně muži a své ženské protějšky zesměšňovali a kritizovali. Svou novinářskou kariéru odvážná žena začala listem Female Spectator, o kterém se říká, že byl prvním periodickým médiem určeným výhradně ženskému publiku.

Svoji nejslavnější novelu Fantomina spisovatelka vydala v roce 1725. „Její hlavní postavou je žena, která předstírá, že je prostitutka, aby mohla mít předmanželský sex s atraktivním mužem, kterého si hodlá vzít - aby nakonec příliš pozdě zjistila, že muž, který by ji jako svou snoubenku podvedl s prostitutkou, nakonec zase tak atraktivní není,“ uvádí The Guardian.

Ve svém zpravodaji The Parrot se pak Haywoodová pokusila proniknout do mužského světa a zaujmout mužské čtenáře, aniž by její dílo odsoudili jako ženskou práci. Právě proto vystupovala ve svých textech jako papoušek, který je paralelou pro postavu černého otroka (její díla silně brojila proti rasismu). „Papoušek informuje své mužské čtenáře, kteří se scházeli v kavárnách, do nichž byly podobné listy distribuovány, že je zotročeným tvorem, odvlečeným z domova ve východní Indii, který procestoval celou Evropu, než se dostal do Londýna. Ze své klece v domě aristokratické rodiny pozoruje způsoby chování mužů a žen v anglické společnosti, a může tak komentovat jejich pády a krutost,“ nastiňuje The Guardian.

The Parrot se nakonec dočkal devíti pokračování. List byl ukázkou toho - stejně jako další pamflety a podobně jako příběh lady Whistledownové v Bridgertonových, že i v predominantně mužské společnosti 18. a 19. století dokázaly ženy najít svůj hlas a dát najevo svůj názor.

Manželky anglického krále Jindřicha VIII.
KVÍZ: Ženy Jindřicha VIII. Jak dobře znáte tragické osudy anglických královen

Koneckonců, sama autorka Bridgertonových Julia Quinnová přiznala, že při tvorbě postavy lady Whistledownové nemohla opomenout třeba vliv, jaký měla na názory lidí v 19. století dodnes slavná spisovatelka Jane Austenová - právě prostředictvím svých děl.

„Existuje víc paralel mezi fiktivní postavou ze světa Bridgertonových a autorkou klasik jako Persuasion (česky Anna Elliotová či Pýcha a přemlouvání) a Emma. Série o Bridgertonových začíná v roce 1813, ve stejném roce, kdy Austenová vydala svůj nejslavnější román Pýcha a předsudek. A přestože Quinnová říká, že tohle načasování je náhodné, zároveň uznává, že je téměř nemožné psát román o éře regentství bez zohlednění dobového vlivu Austenové,“ zmiňuje web Netflixu.