Byl večer 12. listopadu 1833. Nic nenaznačovalo, že by blížící se noc byla jakkoliv mimořádná, když po setmění Američané ulehli do svých postelí. Jenže brzy nad ránem 13. listopadu je probudilo něco, co v nich podle zaznamenaných svědectví vzbudilo nejdříve úlek, pak ovšem také vlnu nadšení. Jako první do jejich oken proniklo světlo. A pak je z postelí do ulic, na zahrady a do polí vyhnaly výkřiky sousedů, kteří ven vyrazili před nimi. „Lidé, kteří se stali svědky tohoto fenoménu, jej pak popisovali jako velkolepý a za hranicemi myslitelného,“ psaly pak večer před 190 lety noviny New York Evening Post.

Meteorický roj Leonidy pozorovaný v Polsku v roce 2017:

Zdroj: Youtube

Tím ohromujícím nebeským divadlem byly Leonidy. Jde o meteorický roj, který se objevuje každoročně v listopadu. Obecně sice patří mezi nejznámější, ale spíše ty hůře laickým okem pozorovatelné. Rok 1833 byl v tomto ale velkou výjimkou. Intenzita padajících hvězd, jak se úkazu lidově říká, byla tak mohutná, že právě Leonidy z nocí před 190 lety konečně podnítily detailnější poznávání tohoto úkazu a v konečném důsledku přispěly k odhalení zdroje meteorického roje. 

Domorodí Američané, tehdejší afroameričtí otroci, případně zástupci některých amerických náboženských skupin, navíc v jevu spatřovali znamení vyšší moci. 

Rozzářené noční nebe

Rok 1833 samozřejmě nebyl prvním pozorováním Leonid. „První neoficiální záznam pochází z roku 902 našeho letopočtu. Čínští astronomové a pozorovatelé na území dnešního Egypta a Itálie hlásili, že viděli první roj Leonid. V příštích staletích následovaly četné zprávy o jejich spatření, často znějící: Hvězdy padaly jako déšť. Například v roce 1630 našeho letopočtu 15. listopadu zemřel Johannes Kepler (německý astronom a fyzik, pozn. red.) a na jeho pohřbu o dva dny později rozsvítily oblohu Leonidy. Bylo to považováno za vzdání pocty od Boha,“ připomíná dřívější pozorování web NASA.

Ensisheimský meteorit je prvním meteoritem, jehož pád byl písemně zaznamenán. V lidech vyvolal chamtivost: 

Meteorit z Ensisheimu je nejstarším meteoritem, který se v západním světě dochoval
Ensisheimský meteorit: V lidech vyvolal chamtivost, musel být spoutaný řetězy

Lidé - včetně Američanů - tak byli zvyklí, že v listopadu vidí na obloze padající hvězdy. „Mateřskou kometou Leonid je P55/Tempel – Tuttle a meteorický roj vzniká rozpadem tohoto tělesa, kometa zanechává na oběžné dráze drobné částečky. Slunce P55/Tempel – Tuttle obletí jednou za 33 let a tedy v tomto intervalu se přibližuje k Zemi. V době tohoto přiblížení pak může nastat zvýšení počtu pozorovatelných meteorů, naposledy se to stalo v 90. letech. Pokud jejich počet za hodinu přesáhne 400, tehdy se jedná o takzvaný meteorický déšť. Třeba v roce 1966 bylo vidět až 100 tisíc meteorů za dvacet minut,“ řekl Deníku tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd České republiky Pavel Suchan. 

V posledních letech byly Leonidy dobře viditelné - tedy s větší intenzitou - třeba v 90. letech a počátkem 21. století. Snímek pochází z roku 2001 z Číny.V posledních letech byly Leonidy dobře viditelné - tedy s větší intenzitou - třeba v 90. letech a počátkem 21. století. Snímek pochází z roku 2001 z ČínyZdroj: Wikimedia Commons, 北斗七星付近に出現したしし座流星群の流星 (2001年) ソース:投稿者の撮影した写真 著作権, CC BY-SA 3.0

Úkaz z roku 1833 byl podobně velkolepý. Tehdy se ale ještě nevědělo, jaký mají původ. Zkoumání ve velkém podnítilo právě až pozoruhodné pozorování z doby před 190 lety. „V roce 1833 byli pozorovatelé obeznámeni s Leonidami. Roj z daného roku byl ale velmi intenzivní a událost vedla k první formulaci teorie o původu meteorů,“ zmiňuje web Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).

Vědecké poznání díky novinám

Meteorický déšť byl viditelný několik nocí, poprvé z 12. na 13. listopadu. „Nad Zemí se strhla bouře padajících hvězd… Obloha byla v každém směru poznamenána zářícími stopami a osvětlena majestátními ohnivými koulemi. V Bostonu byla frekvence meteorů odhadována na asi poloviční počet vloček sněhu v průměrné sněhové bouři. Jejich počet… se ani nedal spočítat, ale jak jich ubývalo, nastal pokus o sečtení, ze kterého se vypočítalo, že za devět hodin jich muselo být vidět 240 tisíc,“ zapsala si tehdy žijící irská astronomka Agnes Clerkeová.

Současné odhady mluví o tom, že při Leonidách z listopadu 1833 lidé mohli pozorovat desítky až stovky tisíc meteorů za hodinu, nejčastěji se mluví o 46 tisících, objevují se ale i čísla 50 až 150 tisíc za hodinu. 

Začalo to nevinně. Válka světů ale vyvolala v USA paniku: 

Režisér rozhlasové adaptace románu Válka světů Orson Welles
Monstra z Marsu zabíjejí lidi, znělo z rádia. Válka světů vyvolala v USA paniku

Astronomové a meteorologové byli u vytržení stejně jako lidé, kteří jev viděli. Jenže zatímco laici to považovali za prosté nebeské divadlo, případně za znamení nějaké vyšší moci, vědci vzali intenzivní úkaz jako odrazovou plochu pro lepší poznání Leonid jako takových. Moderní technologie ani foto či videozáznamy sice v té době neměli k dispozici, s nelehkým úkolem jim ale pomohla média.

„Profesor Denison Olmsted z univerzity Yale chtěl o fenoménu vědět víc, kromě svého vlastního pozorování ale neměl k dispozici žádná data. A tak jak s rozbřeskem začaly meteory mizet, napsal dopis a poslal jej do listu New Haven Daily Herald. Vyzval v něm veřejnost, aby mu poslala jakékoliv informace o roji. Dané vydání listu s jeho psaním se stalo katalyzátorem jednoho z prvních vědeckých projektů postavených na výpovědích davu,“ nastiňuje blog knihovny amerického Kongresu

Denison Olmsted zřejmě vědecky nejpřesněji popsal meteorický roj Leonid z roku 1833. Dokázal to i díky novinám.Denison Olmsted zřejmě vědecky nejpřesněji popsal meteorický roj Leonid z roku 1833. Dokázal to i díky novinámZdroj: Wikimedia Commons, Magnus Manske, volné dílo

Od novin New Haven Daily Herald Olmstedovu žádost přebíraly další a další noviny, až se o ní dozvěděli lidé z celých Spojených států. „Protože meteorologové nerozumějí příčině ‚padajících hvězd‘, je žádoucí shromáždit všechna fakta, která tento jev doprovází, uvedená s co největší přesností. Předplatitel proto požaduje, aby byl informován o všech podrobnostech, které byly pozorovány ostatními, s ohledem na čas, kdy se poprvé objevily, na polohu výše uvedeného radiantu, ať už postupného nebo stacionárního, a na jakékoli další skutečnosti týkající se meteorů,“ zněla novinová výzva.

Profesor pak skutečně obdržel množství popisů roje od lidí ze všech koutů Ameriky. „Své poznatky publikoval v roce 1834 ve vydání American Journal of Science and Arts. Rozsah zpětné vazby, kterou Olmsted obdržel, by nebyl možný bez pomoci novin,“ upozorňuje blog knihovny Kongresu.

Leonidy a konec otroctví

Zatímco pro vědce byl ohromný úkaz z noci ze 12. na 13. listopadu 1833 zdrojem dalšího poznávání meteorických rojů, pro mnoho Američanů se meteorický déšť Leonid stal především jakýmsi znamením vyšší moci. Vyskytují se například příběhy, podle kterých se právě po této „noci plné hvězd“ začalo zmírňovat otroctví. Třeba jedna Američanka zaznamenala příběh své prapraprababičky Amandy Youngové, která byla před 190 lety otrokyní ve státě Tennessee a její svědectví se v rodině předává z generace na generaci.

„Někdo v ubikaci začal uprostřed noci křičet, abychom vyšli ven a podívali se na oblohu. Šli jsme ven a tam všude padaly! Velké hvězdy sestupovaly opravdu blízko k zemi a těsně předtím, než dopadly, shořely! Všichni jsme se báli. Někteří lidé křičeli a někteří se modlili. Všichni jsme udělali tolik hluku, že se bílí lidé vyšli podívat, co se děje. Vzhlédli a pak se také vyděsili. Ale pak bílí lidé začali svolávat všechny otroky dohromady a bezdůvodně začali některým říkat, kdo jsou jejich matky a otcové, komu je prodali a kam. Staří lidé byli tak rádi, že slyšeli, kam jejich blízcí šli. Ujistili se, že všichni víme, co se stalo… Víš, oni si mysleli, že je soudný den,“ vyprávěla Amanda.

Siouxští bojovníci
Děsivý masakr u Sand Creeku: Indiánům zabili ženy i děti, pomstili se krvavě

Stejně tak údajně Leonidy z roku 1833 vnímala jako přelomové tehdejší otrokyně, později bojovnice za práva Afroameričanů Harriet Tubmanová, tehdy také malá dívka. Alespoň to tvrdí kniha o jejím životě The Fugitive, jejíž recenzi přinesl list The New York Times.

„Byla svědkem meteorického roje Leonid v roce 1833, deště padajících hvězd, o kterém si mnozí mysleli, že předznamenává velký převrat v řádu věcí,“ píší The New York Times.

Původně otrokyně a později bojovnice za zrušení otroctví a práva Afroameričanů Harriet Tubmanová.Původně otrokyně a později bojovnice za zrušení otroctví a práva Afroameričanů Harriet Tubmanová.Zdroj: Wikimedia Commons, Benjamin F. Powelson - Swann Galleries archive, volné dílo

Také domorodí Američané vnímali Noc padajících hvězd, jak se roji Leonid z roku 1833 dosud přezdívá, za velmi symbolickou. Třeba pro Čejeny, severoamerický národ, bylo z jejich proroctví důležité ulovení bílého bizona. „Čejeni zabili bílého bizona v roce 1833. Kůže tohoto zvířete visí v Coloradu. Zabili jej během meteorického roje Leonid a na jeho kůži vepsali mírovou a obchodní smlouvu. Tuto událost zdokumentoval historik Josiah Gregg a další cestovatelé na stezce do Santa Fe,“ uvádí web AAA Native Arts.

Podobně symbolicky tehdejší Leonidy působily i na Mormony. Jejich vůdce Joseph Smith poté poznamenal ve svém deníku, že tato událost byla „doslovným naplněním slova Božího“ a předzvěstí blízkého druhého příchodu Krista. 

Leonidy mohou lidé pozorovat i z území České republiky. Maximum mívá roj v noci na 18. listopadu, tedy letos koncem tohoto týdne. „Jsou vidět každý rok, ale letošek bude slabý, stejně jako předchozí léta. Standardní počet je 15 viditelných meteorů za hodinu. Tím pádem jde o nenápadný meteorický roj, a to ještě zmíněných 15 meteorů je na celé obloze, čili člověk reálně uvidí 2 až 3 za hodinu. Když to porovnáme se srpnovými Perseidy, tam je za hodinu vidět stovka meteorů. Z laického pozorovacího hlediska to není úplně nejlepší,“ poznamenal Suchan z Astronomického ústavu. 

Na viditelnější a výraznější roj si Češi musí počkat do prosince. „Čtrnáctého prosince bude meteorický roj Geminidy, kde bude viditelných meteorů 150 za hodinu,“ upozornil Suchan.