V srdci Paříže, nedaleko slavné budovy opery, se nachází rušná ulice Rue de la Paix. Široký bulvár je prestižním místem - sídlí zde luxusní kavárny i obchody. Denně po něm projde ohromné množství místních i turistů. Většina netuší, že někde v hloubce pod jejich nohama možná leží ostatky ženy, která výrazně ovlivnila dějiny. Ostatky nejslavnější francouzské královské milenky všech dob. Jmenovala se Jeanne-Antoinette Poissonová, svět ji ale zná spíše pod jménem Madame de Pompadour.

Kdo byl tajemný muž se železnou maskou?

Sklep francouzského hradu Vaux-le-Vicomte s figurínou slavného muže se železnou maskou, který prý byl v tomto hradu vězněn několik let. Míst jeho vězení bylo víc, včetně slavné pařížské Bastily
Ani králův levoboček, ani jeho dvojče. Kdo byl tajemný muž se železnou maskou

Když tato žena v dubnu přesně před 260 lety ve věku pouhých 42 let naposledy vydechla, její tělo bylo pohřbeno do hrobky v pařížském klášteře na náměstí Vendôme. Posmrtný klid Madame de Pompadour ale dlouho netrval. Po pouhém čtvrtstoletí začala Paříží zmítat Velká francouzská revoluce, při níž davy zdevastovaly její hrobku, která pak byla v pozdějších letech zcela zničena. Tak se stalo, že ostatky ženy, která se za života svou mocí vyrovnala králi, nakonec při výstavbě nových pařížských bulvárů skončily kdesi pod jedním z nich.

Nejslavnější francouzská královská milenka Madame de Pompadour. Byla krásná a inteligentní, podporovala osvícenské umělce a charitu. Zasahovala také do politických záležitostí.Nejslavnější francouzská královská milenka Madame de Pompadour. Byla krásná a inteligentní, podporovala osvícenské umělce a charitu. Zasahovala také do politických záležitostíZdroj: Wikimedia Commons, Jean-Marc Nattier, volné dílo

Madame de Pompadour za života ovlivňovala styl, umění i politiku. To, z čeho ji obviňovali a proč ji nenáviděli běžní Francouzi, ale podle současných výzkumů zřejmě nebyla pravda. Svůj triumf také vykoupila vlastním zdravím.

Dcera společnice pro vysoce postavené pány

Cesta Jeanne-Antoinette Poissonové na vrchol francouzské společnosti 18. století nebyla jednoduchá. Narodila se v roce 1721 jako dcera pařížského měšťana Françoise Poissona a jeho ženy Louise-Madeleine La Motte.

Její otec byl obchodník, Louise-Madeleine se před i po svatbě živila jako pánská společnice. „Jeanne-Antoinette Poissonová se nenarodila v jednom z nádherných nových sídel, ale na rue de Cléry. Její matka byla kráska, a tak jí různí životopisci přisuzovali různé otce,“ uvedla spisovatelka Nancy Mitfordová pro list The Atlantic.

Alžběta Šarlota Falcká známá jako Liselotte patřila ve své době k nejmocnějším lidem ve Versailles:

V osobním životě nebyla Alžběta Šarlota Falcká, přezdívaná Liselotte, šťastná. Její manžel byl homosexuál, a vzhledem k tomu, že Liselotte nebyla považována za příliš krásnou, neměla ani mnoho jiných nápadníků.
Nejmocnější žena ve Versailles: Ošklivá Liselotte směla kritizovat milenky krále

Rodina to neměla lehké. Než Jeanne-Antoinette oslavila šesté narozeniny, její otec měl už tolik dluhů, že musel uprchnout z Francie. Majetek rodiny zabavili věřitelé. Dívka tehdy žila a vzdělávala se v klášteře voršilek.

Toto místo jí nikdy nevyhovovalo, a tak byla nadšená, když ji odtud matka jako osmiletou odvedla. Rodinná finanční situace se totiž mezitím zásadně zlepšila - Louise-Madeleine se dočkala pomoci od výběrčího daní Charlese-Françoise Paula Le Normant de Tournehema.

Francouzský finančník Le Normant de Tournehem, který zajistil výchovu a společenský postup příští Madame de Pompadour. Je možné, že byl jejím biologickým otcem.Francouzský finančník Le Normant de Tournehem, který zajistil výchovu a společenský postup příští Madame de Pompadour. Je možné, že byl jejím biologickým otcem.Zdroj: Wikimedia Commons, Louis-Michel van Loo, volné dílo

Le Normant de Tournehem zajistil a zaplatil Jeanne-Antoinettě vzdělání, jaké se v té době dostávalo jen dcerám významných šlechtických rodů. Brzy uměla skvěle zpívat, hrát na hudební nástroje, hltala hodnotnou literaturu a hrála divadlo.

Její matka v ní viděla potenciál, aby zaujala jednou vlivného muže. „Jako devítileté jí údajně věštkyně předpověděla, že bude vládnout v blízkosti krále,“ napsala Mitfordová.

Jako dospívající se krásná Jeanne-Antoinette stala ozdobou pařížských salonů. „Už tehdy se přátelila s mnoha významnými muži, včetně Voltaira,“ uvádí encyklopedie Britannica.

Zrodila se Madame de Pompadour

Ke skutečnému společenskému úspěchu ale Jeanne-Antoinette Poissonové chyběl šlechtický titul. I v tomto případě na pomoc přispěchal Tournehem. „Dívku provdal za svého synovce Charlese-Guillauma d'Etiolles,“ píše Britannica. Ten patřil k nižší šlechtě.

Devatenáctiletá Jeanne-Antoinette se stala paní panství Etiolles v údolí řeky Seiny. Její manžel ji miloval a společně vychovávali dceru. Mladá dáma žila střídavě i v Paříži a stala se středobodem společenského života.

Zcela spokojená ale nebyla. Za podpory své matky směřovala ještě výš. Svému manželi tehdy říkala, že ho nikdy neopustí kvůli žádnému muži - s výjimkou krále, připomíná web Mayfair Gallery.

Francouzský král Ludvík XV.Francouzský král Ludvík XV.Zdroj: Wikimedia Commons, Nicolas-Gabriel Dupuis, volné dílo

Přesně to se však nakonec stalo. S Ludvíkem XV. se nejdříve začala potkávat v okolí panství Etiolles, kam často vyrážel na lov a následně zval šlechtu z okolí na setkání. Králi, který si v tu dobu hledal novou milenku, pak definitivně padla do oka v roce 1745 na plese.

Do pár měsíců měla cílevědomá šlechtična soukromou komnatu v podkroví paláce Versailles. „Apartmán se nacházel přímo nad královým a tajné schodiště monarchovi umožňovalo přicházet rovnou do komnat milenky,“ uvádí web zámku ve Versailles.

Zdroj: Youtube

Král jí byl nadšený a chtěl jí zajistit oficiální místo u dvora. V cestě mu stály jen dvě překážky. Jednou byl její manžel a druhou její postavení. Aby se totiž mohla stát právoplatnou členkou dvora, musela být příslušnicí vyšší šlechty. Obojí král hravě vyřešil.

Na jeho naléhání Tournehem donutil svého synovce, aby souhlasil s rozlukou manželství. A titul? Ten už král, i s patřičnými majetky, pro svou milenku koupil. Z Jeanne-Antoinette Poissonové se stala markýza de Pompadour.

Štědrá a chytrá

Oficiálního představení u královského dvora se Madame de Pompadour dočkala v září 1745. Stala se oficiální královou milenkou (maîtresse-en-titre), což bylo prestižní postavení. Přesto jí mnozí dvořané pohrdali. „Tvrdou kritiku si vysloužily její měšťanské kořeny,“ zmiňuje web zámku ve Versailles. Dvořané ale brzy pochopili, jak výjimečné postavení má v očích panovníka.

Králova rodina už se s její přítomností smiřovala hůř. Královna Marie Leszczyńská ji přijala kupodivu vlídně, krále nemilovala, sexuálně s ním nežila a Madame de Pompadour byla natolik chytrá, aby se ke královně chovala uctivě. Za to následník trůnu Ludvík Ferdinand ji nenáviděl z celého srdce a trvalo to až do konce jejího života.

Bez ohledu na postoj královy rodiny si každopádně Madame de Pompadour budovala skvělé postavení. Ke králi se chovala velmi laskavě a brzy se z milenky stala jeho důvěrnicí a rádcem i v politických záležitostech. Najednou ovlivňovala styl, módu, umění a také politiku celé země.

Nejslavnější francouzská královská milenka Madame de Pompadour. Byla krásná a inteligentní, podporovala osvícenské umělce a charitu. Zasahovala také do politických záležitostí.Nejslavnější francouzská královská milenka Madame de Pompadour. Byla krásná a inteligentní, podporovala osvícenské umělce a charitu. Zasahovala také do politických záležitostíZdroj: Wikimedia Commons, Maurice Quentin de La Tour, volné dílo

Ve svém bytě ve Versailles se věnovala milovanému umění, dál se vzdělávala a užívala si bohatství. K nikomu se ale nechovala zlomyslně, a naopak se o svůj úspěch štědře dělila. Zabezpečila svou matku, otce, dceru, štědré dary posílala klášteru, kde se kdysi vzdělávala a především oplatila všechnu péči de Tournehemovi, který se stal na její přímluvu správcem královských budov.

Tvůrkyně rokoka

Největší stopu po sobě Madame de Pompadour zanechala v umění, architektuře, stylu a literatuře. K zámku Pompadour v jejím majetku postupně přibyly (ať už si je pořizovala sama nebo jí je kupoval král) zámeček Crécy v Normandii, zámeček Malý Trianon v zahradách Versailles, pařížský Elysejský palác (dnes sídlo francouzských prezidentů), zámek Bellevue u Seiny či zámek v Ménars na břehu Loiry.

Útěk Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty zhatil pošťák:

Zatčení Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty ve Varennes. Král a královna, jejich děti i doprovod byli převlečení v poddanském oblečení. Autorem obrazu je Thomas Falcon Marshall. Foto: Wikimedia Commons, volné dílo
Nepovedený útěk Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty. Krále odhalil všímavý pošťák

Všechny citlivě zrekonstruovala, a přispěla tím k rozšíření stylu zvaného rokoko. „Své paláce zařizovala právě v tomto stylu,“ konstatuje web Mayfair Gallery. Stejně tak se odívala do rokokových šatů, čímž opět zvýšila popularitu tohoto uměleckého směru.

Byla také sběratelkou umění, věnovala se charitě a podporovala umělce a filozofy, jako byl Voltaire nebo Jean Jacques Rousseau. Byla to také právě ona, kdo pozval do Paříže koncertovat Wolfganga Amadea Mozarta. Na svých panstvích pořádala divadelní představení, koncerty a plesy, přičemž všechny tyto události vyvolávaly u Ludvíka XV. nadšení. „V roce 1751 podpořila vydání prvních dvou částí Diderotovy Encyklopedie,“ uvádí web zámku ve Versailles.

Elysejský palác je nyní sídlem francouzských prezidentů. V 18. století jej vlastnila králova milenka Madame de Pompadour.Elysejský palác je nyní sídlem francouzských prezidentů. V 18. století jej vlastnila králova milenka Madame de PompadourZdroj: Wikimedia Commons, U.S. Department of State, volné dílo

Její vliv byl ale ještě větší - právě ona se zasadila o stavbu a založení École Militaire, vojenské akademie na Martově poli, z níž později vzešli i takoví vojevůdci jako Napoleon Bonaparte. Markýza rovněž přesvědčila krále, aby investoval do nepříliš úspěšné porcelánky ve Vincennes, která se později přestěhovala do Sèvres, a postupem času se z ní stala světoznámá výrobna vysoce kvalitního porcelánu.

„Tato porcelánka je dodnes jedním z nejslavnějších v oblasti dekorativního umění,“ píše web Mayfair Gallery. Na počest štědré markýzy je pojmenovaná růžová barva na barvení porcelánu rose Pompadour.

Nemocná a nenáviděná

Život Madame de Pompadour ale nebyl jen o kráse a lesku. Za svůj úspěch platila svým zdravím. Po fyzické stránce začala trpět vážnými gynekologickými problémy, které do roku 1750 dosáhly takové míry, že skončil její milenecký vztah s Ludvíkem XV. Přispěly k nim zřejmě i četné potraty, které si prováděla, neboť věděla, že kdyby porodila králova levobočka, její „kariéra“ ve Versailles by skončila.

Aby si i poté udržela královu náklonnost, později mu sama vybírala a dodávala mladé milenky. „Sama se z milenky stala královou důvěrnicí,“ píše web zámku ve Versailles.

Její psychické zdraví také trpělo, neboť byla neustále obklopena dvorskými intrikami. A jelikož králi radila i v politických záležitostech - například zasahovala do diplomatických jednání během sedmileté války - které vedly k stále větší chudobě běžného lidu, začaly se šířit pamflety, které ze všeho obviňovaly Madame de Pompadour. Po jejím kočáře lidé často házeli bláto či kameny. „Pompadour bývala líčena jako lstivá intrikářka, která používala sex k získání nevhodného vlivu na krále a získání moci pro sebe,“ píše Smithsonian Magazine.

Bartolomějská noc je jedním z nejproslulejších krveprolití nejen francouzských, ale i světových dějin:

Kateřina Medicejská hledí na mrtvá těla hugenotů, povražděných o Bartolomějské noci, obraz Édouarda Debat-Ponsana
O Bartolomějské noci tekly Paříží řeky krve. Masakr stál životy tisíce hugenotů

Podle novějších výzkumů přitom za mnohé problémy Francouzů tato žena, jakkoliv vlivná, nemohla. „Historici devatenáctého století se domnívali, že Madame de Pompadour měla nad Ludvíkem XV. úplnou převahu. Dnes se všeobecně připouští, že Ludvík XV. byl mnohem schopnějším mužem. Madame de Pompadour se chovala jako jeho soukromá sekretářka, a ačkoli dávala rozkazy, rozhodnutí dělal král,“ upozorňuje encyklopedie Britannica.

Přestože nebyla stará, Madame de Pompadour každým dnem slábla, až nakonec v dubnu 1764 jako 42letá zemřela, zřejmě na tuberkulózu. „Král byl koncem více než dvacet let trvajícího blízkého přátelství hluboce zasažen,“ zmiňuje web zámku ve Versailles.

Na tom, že v Madame Pompadour ztratila Francie velkou osobnost, se shodli i mnozí další významní muži. „Upřímně milovala krále pro něj samotného; měla spravedlnost v duši a spravedlnost v srdci; s tím se člověk nepotká každý den,“ prohlásil o ní Voltaire.