Pokud jde o uzavření manželství, v případě anglického krále Jindřicha VIII. se vždy nutně vzhledem k jeho postavení sňatky prolínaly s určitými politickými cíly a velmi výrazně s touhou po zajištění následnictví. V pěti ze šesti případů ale velkou roli hrály i city, sexuální chtíč a vášeň. Tou jedinou výjimkou, kdy o touze mluvit absolutně nelze, bylo jeho krátké manželství s dcerou německého vévody Annou Klevskou.
Sňatek s touto ženou byl v danou chvíli pro vládce Anglie výhodný kvůli spojenectví země s rodem, ze kterého pocházela. A i když z něj chtěl Jindřich VIII. po zjištění, že ho snoubenka v nejmenším nepřitahuje, na poslední chvíli couvnout, nemohl si to dovolit.

Nakonec jejich manželství trvalo půl roku, a Anna Klevská se do dějin zapsala pouze jako 'ta ošklivá manželka'. Podle současníků ale její vzhled vůbec tak špatný nebyl, navíc byla ochotna se smířit se svazkem s tehdy už nepříliš pohledným a nemocným Jindřichem. Jenže anglický král k ní cítil tak nepřekonatelný odpor, že nebyl schopen plnit si manželské povinnosti.
Příběh Anny Klevské představuje další díl seriálu Deníku o osudech manželek Jindřicha VIII.
Jak vypadaly manželky Jindřicha VIII.:
Nelíbí se mi!
O mládí Anny Klevské se toho moc neví. Narodila se v září 1515 v Düsseldorfu, její otec vládl historické německé zemi Spojená vévodství Jülišsko-Klévsko-Berg.
Přestože byla podle současníků inteligentní, vzdělání se jí příliš nedostalo. To mimochodem mohl být i jeden z důvodů, proč se Jindřichovi VIII. nezamlouvala, neboť ho fascinovaly spíše ženy vzdělané a zajímavé.

Do hledáčku anglických politiků se Anna dostala kvůli tehdejší mezinárodní politické situaci v Evropě. „V roce 1539 se zdálo, že se dvě hlavní římskokatolické mocnosti, Francie a Svatá říše římská, chystají spojit a zaútočit na protestantskou Anglii. Tato hrozba přiměla Jindřichova ministra Thomase Cromwella zařídit sňatek vhodný pro navázání vztahů mezi Anglií a luteránskými nepřáteli císaře Svaté říše římské,“ vysvětluje encyklopedie Britannica. A právě Annin otec v tu chvíli stál v čele německých protestantů.
Jindřichovi VIII. se do ženění příliš nechtělo. A to i přesto, že mu přibývala léta i zdravotní problémy, a on měl pouze jediného mužského následníka, kterého mu dala jeho poslední manželka Jana Seymourová. Ta zemřela při chlapcově porodu.
Seriál Manželky Jindřicha VIII.
Deník přináší seriál o osudech manželek anglického krále Jindřicha VIII.
Panovník byl ženatý celkem šestkrát.
Kvůli touze po rozvodu s první ženou Kateřinou Aragonskou a sňatku s milenkou Annou Boleynovou se Jindřich VIII. rozkmotřil s katolickou církví a vznikla protestantská anglikánská církev. Manželky, které mu nevyhovovaly, nechal popravit.
Manželkami kontroverzního a promiskuitního krále byly:
- Kateřina Aragonská
- Anna Boleynová
- Jana Seymourová
- Anna Klevská
- Kateřina Howardová
- Kateřina Parrová
Smrt Jany Seymourové zasáhla Jindřicha natolik, že místo aby začal okamžitě hledat novou ženu a matku svých dalších potomků, zůstával sám, což bylo samo o sobě nezvyklé, neboť když chtěl nahradit svou první (už neplodnou) manželku Kateřinu Aragonskou svou milenkou Annou Boleynovou, neváhal se kvůli rozvodu rozhádat s papežem. A když se rozhodl nechat Annu Boleynovou popravit, protože mu nedala mužského dědice, měl už připravený sňatek právě s Janou Seymourovou.
Ke sňatku s německou šlechtičnou krále víceméně přesvědčili jeho poradci. „Jindřich si přitom raději vybíral manželky sám a přímo se jim dvořil,“ konstatuje web Historic Royal Palaces.

Jenže to v případě Anny vzhledem ke vzdálenosti i zvyklostem nešlo. Jindřich ji před zásnubami nemohl osobně spatřit. Do Německa tak vyjel malíř Hans Holbein mladší, který se měl vrátit zpět s portrétem. Dostal příkaz princeznu nijak nepřikrášlovat.
Mimochodem, když pak Jindřich svou snoubenku poznal, stěžoval si, že ho malíř neposlechl a Anna je ošklivější než na obraze. „Zjistil, že není tak atraktivní, jak naznačoval její portrét, a začal jí přezdívat ‚flanderská klisna‘,“ uvádí web Westminsterského opatství.
Odmítnutý manžel
Dobové záznamy ale říkají, že Jindřich byl možná až příliš vybíravý - Annu Klevskou totiž její současníci popisují jako poměrně hezkou. „Její vlasy svěšené dolů byly světlé, žluté a dlouhé… byla oblečená podle anglické módy, s francouzskou kapucí, která tak vyjadřovala její krásu a dobrý vzhled, že se každý tvor radoval, když ji spatřil,“ napsal třeba kronikář Edward Hall. Měla ale poměrně výrazné lícní kosti a vypadala starší, než byla.
Jindřichovu nechuť k nevěstě mohlo způsobit také jejich nepovedené první setkání. Říká se, že když už byla princezna v Anglii, ještě před svatbou se za ní Jindřich vypravil v utajení, aby ji konečně spatřil. „Annu překvapila skupina maskovaných mužů v čele s vysokým statným mužem středního věku, který se ji pokusil políbit. Anna, která nebyla na takové chování zvyklá, ho v rozpacích zmateně odstrčila,“ nastiňuje setkání web Historic Royal Palaces.
Jak by dnes vypadala Anna Klevská:
Jindřich se pak sice odhalil, jeho dvořané před ním poklekli, na Annu ovšem toto jeho 'překvapení' velký dojem neudělalo. A krále zase rozhněvalo Annino odmítnutí a navíc ho zaskočil její vzhled. „Nelíbí se mi! Nelíbí se mi!,“ vykřikoval.
Svatbu chtěl okamžitě zrušit. Měl ale smůlu. Jeho poradci ho upozornili, že pokud si vrácením nevěsty proti sobě popudí její rod, mezinárodnímu postavení Anglie to výrazně uškodí.
Manželství bez sexu
Svatba se konala v lednu 1540. Anně tehdy bylo 24 let, Jindřichovi 48. Začalo manželství předem odsouzené k záhubě. Podle představ nedopadla už svatební noc. „Annina nevinnost a Jindřichova netrpělivost v kombinaci s jeho občasnou impotencí znamenaly, že manželství nebylo naplněno,“ konstatuje web Historic Royal Palaces.
Jindřich VIII. nebyl schopen mít s Annou Klevskou pohlavní styk ani v dalších dnech. On sám to připisoval Annině ošklivosti (svou impotenci vylučoval). „Vypadá špatně zepředu i zezadu. Její tělo nemá nic, co by vyvolalo jakékoli touhy,“ prohlásil.
V pořadí čtvrtou manželkou Jindřicha VIII. byla Anna Klevská. Král ji považoval za ošklivou, manželství nebylo naplněno. Po půl roce skončilo rozvodem.
Kdyby tak ještě manželství 'klapalo' alespoň v ostatních směrech, snad by se svazek dal zachránit. Jenže Anna a Jindřich k sobě cestu najít nedokázali. Anna se přitom chovala v souladu s Jindřichovými představami o roli manželky - nemíchala se mu do politiky, žila spíše klidný život v ústraní, nadto se spřátelila s jeho třemi dětmi z předchozích manželství, dcerami Marií a Alžbětou i synem Eduardem. „Dáma se správným chvályhodným pozdravem, zdvořilá, jemná, dobrá hospodyně a velmi štědrá ke svým služebníkům,“ popsal ji kronikář Raphael Holinshed.
Jenže s Jindřichem nedokázali ani mluvit - Anna zpočátku vůbec neuměla anglicky, a král nedokázal překousnout, že ho fyzicky nepřitahuje.

Existují ale i mnohem odvážnější vysvětlení neúspěchu svazku. „Kniha tudorovské historičky Alison Weirové Anna of Kleve: The Princess in the Portrait naznačuje, že král své manželství ukončil poté, co zjistil, že jeho nová manželka dříve porodila dítě jinému muži,“ připomíná magazín muzea Smithsonian. Tato teorie je ale historiky považována za velmi nepravděpodobnou.
Pravdou však je, že si Jindřich VIII. stěžoval, že podezírá Annu, že už není panna. „Nevěřím, že je čistá, z důvodu povolenosti jejího břicha, prsou a dalších náznaků,“ řekl ministru Cromwellovi.
Naopak z vyprávění o jednom Annině rozhovoru s dvorními dámami vyplývá, že se v otázkách sexu vůbec nevyznala. „Když přijde na lože, políbí mě, vezme mě za ruku a řekne mi: ‚Dobrou noc, miláčku‘; a ráno mě políbí a řekne mi: ‚Sbohem, miláčku.‘ To nestačí?,“ zeptala se Anna Klevská Eleanor Mannersové, hraběnky z Rutlandu, když se snažila vysvětlit, že nemůže už být panna, když každou noc sdílí ložnici s králem.
„Madam, musí toho být víc, jinak to bude trvat dlouho, než budeme mít vévodu z Yorku (tedy dalšího následníka trůnu, pozn. red.),“ odpověděla jí hraběnka.
Králova drahá sestra
Po šesti měsících měl Jindřich každopádně svazku dost a Anně oznámil, že se s ní hodlá rozvést. Ta to nesla těžce, byla ale dost chytrá na to, aby věděla, že pokud nebude souhlasit, Jindřich se nebude rozpakovat sáhnout k brutálnějším možnostem ukončení manželství, což dokazoval konec Anny Boleynové.
Annina volba neprotestovat jí nakonec zajistila velmi klidný a bohatý život. Jindřich VIII. totiž to, že mu dala svobodu, velkoryse ocenil. „Najdete v nás dokonalého přítele, který vás bude jmenovat jako nejdražší sestru. Do pěti nebo šesti dnů vyřídíme státní záležitosti, abychom vás obdařili 4 tisíci librami ročního příjmu. Váš milující bratr a přítel,“ napsal Anně v den rozvodu.

Po zbytek života si tak Anna Klevská zachovala významné postavení na Jindřichově dvoře, na který pravidelně docházela. Byla titulována Králova drahá sestra, a vlastnila mimo jiné hrad Hever.
Přežila nejen Jindřicha, ale i další dvě jeho manželky. Zemřela jako 41letá. Vzhledem k dobrým vztahům s Jindřichovými dětmi byla pochována ve Westminsterském opatství se všemi poctami.