Název Scotland Yard vyvolává představu zamlžené londýnské ulice, kterou hlídá detektiv v trenčkotu, pokuřující z dýmky. Scotland Yard má ale spletitou historii plnou nesprávných názvů a kontroverzí, napsal o legendárním sboru před bezmála 17 lety Jess Blumberg ze Smithonian Magazine.

Etymologické okénko

Zajímavou otázkou je už samotný název a přezdívka této slavné londýnské Metropolitní policie. Proč Scotland Yard a proč právě „bobíci“ (v angličtině bobbies)?

Na druhou otázku je odpověď jednoduchá: ministr vnitra, který před 195 lety, 16. března 1829, prosadil v britském parlamentu svou myšlenku tisícovky profesionálních strážníků jako základu nové profesionální metropolitní policie, se jmenoval Robert Peel. Z anglické zdrobněliny jeho jména (Bob) vznikli „bobbies“ neboli „bobíci“, v Irsku si zase vzali jako vzor ministrovo příjmení a začali policistům říkat „peelers“.

Vyhublá tvář, tmavé vlasy a obočí a světlá pokožka. Tak podle umělé inteligence vypadal vrah Jack Rozparovač:

Kdo byl vrah Jack Rozparovač? Ilustrátoři i filmaři ho vyobrazují různě. Jeho podobu teď podle indicií vytvořila i umělá inteligence. Výsledek najdete v článku.
Jak vypadal Jack Rozparovač? Umělá inteligence vytvořila podle indicií jeho tvář

Ale proč Scotland Yard, když nová Metropolitní policie nepůsobila ve Skotsku a když ve své působnosti měla podstatně rozsáhlejší oblast než jeden yard?

„Původní sídlo nové londýnské policie bylo v ulici Whitehall (jde o ulici v londýnské čtvrti Westminster, v níž se vždy nacházelo hodně britských vládních budov včetně paláce Whitehall, který jí dal jméno, ale bohužel shořel při požáru v roce 1698, pozn. red.) v budově, odkud se vcházelo do Velkého skotského dvora (Great Scotland Yard), jemuž se tak říkalo proto, že se nacházel na místě středověkého paláce, v němž při svých londýnských návštěvách sídlila skotská královská rodina,“ nabízí odpověď encyklopedie Britannica. Doplňme, že šlo o soukromou budovu s číslem popisným čtyři a Scotland Yard se tam usídlil proto, že právě v tomto domě bydleli dva muži, kteří byli pověřeni jeho organizací: plukovník Charles Rowan a Richard Mayne.

Historie legendárního Scotland Yardu:

Zdroj: Youtube

Je třeba také dodat, že Scotland Yard nebyl úplně první policejní sbor, který v Anglii fungoval – pozorní a věrní diváci televizního seriálu Dobrodružství kriminalistiky si jistě vzpomenou na jeho druhou sérii a díl nazvaný První detektivní sbor, v němž se jim v podání herce Petra Haničince představila historická postava spisovatele a právníka Henryho Fieldinga – právě ten v roce 1753 vytvořil v Londýně osmičlenný sbor placených strážníků, jenž se stal první anglickou profesionální policií a vytvořil zárodek budoucího Scotland Yardu.

Policie roste

Nový sbor nahradil nejdříve Fieldingem vytvořený starý systém strážníků a v roce 1839 vystřídal i pozdější přístavní hlídky Bow Street, jež v podstatě zastávaly práci říční policie a snažily se chránit břehy Temže.

Zaměstnanci Scotland Yardu měli na starost ochranu důležitých osob, pochůzkovou hlídkovou činnost a dohled na veřejné záležitosti, kromě toho se starali také o nábor dalších sil a jejich vedení.

Přečtěte si o jednom z nejpodivnějších příběhů britské kriminalistiky, který dodnes fascinuje autory detektivek i milovníky záhad:

Wiliam Wallace (uprostřed) po svém odvolání proti rozsudku, který ho činil vinným z vraždy jeho manželky Julie
Jedna z nejstarších nevyřešených vražd v Anglii? Detektivy mate už 92 let

První policejní agenty v civilu vyslal Scotland Yard do ulic v roce 1842. „Veřejnost ze začátku přijímala přítomnost těchto špionů v ulicích s nepříjemnými pocity, ale charisma řady detektivů a význam, jaký tato policie měla při řešení několika důležitých případů, jí pomohly získat si u lidí důvěru,“ uvedl Blumberg.

Jedním z prvních slavných policistů, zvěčněných i v literárním díle, se stal inspektor Charles Frederick Field. Do řad Scotland Yardu vstoupil hned v roce jeho založení a brzy se spřátelil se spisovatelem Charlesem Dickensem, který občas doprovázel strážníky při jejich nočních obchůzkách a podle Fielda vytvořil svou postavu vševědoucího inspektora Bucketa, použitou v románu Ponurý dům. Field sloužil u Scotland Yardu do roku 1852, do penze odešel jako vedoucí detektivního oddělení.

Osud britského lorda Lucana, který zmizel poté, co byl obviněn z vraždy chůvy, je plný zvratů:

Lord Lucan, a jeho tehdejší snoubenka Veronica Duncanová později Lucanová na snímku z roku 1963.
Zvrat v případu lorda Lucana. Vrah, který před půl stoletím zmizel, prý žije

V roce 1877 skončili čtyři z pěti „šéfdetektivů“ před soudem kvůli sázkovým podvodům, což přimělo tehdejšího ministra vnitra Richarda Asshetona Crosse hledat do čela policejní organizace nového člověka, který by byl schopen celý sbor reorganizovat. Tuto osobu objevil v advokátovi a politikovi Charlesi Edwardu Howardu Vincentovi, známém jako Howard Vincent.

Ten krátce předtím prostudoval ve Francii systém pařížské policie a sepsal jeho podrobný analytický rozbor. Na Crosse udělala Vincentova detailní zpráva dojem, takže jej jmenoval ředitelem nového oddělení vyšetřování trestných činů. Advokát následně skutečně přestavěl celou organizaci Scotland Yardu a posílil jeho ústředí. Z jeho oddělení pro vyšetřování kriminality se stala uznávaná jednotka policejních detektivů v civilu.

Případ Jacka Rozparovače

Je nicméně paradoxem, že největší proslulost přinesl Scotland Yardu případ, který se vlastně nepodařilo vyřešit a jenž až dodnes představuje možná nejcitovanější kriminalistickou záhadu v historii: případ Jacka Rozparovače.

Slavný sériový vrah londýnských prostitutek „operoval“ v letech 1888 až 1891 v chudinské čtvrti Whitechapel, napadl nejméně 11 prostitutek a pět z nich brutálním způsobem zavraždil.

Poslední obětí Jacka Rozparovače byla údajně Mary Jane Kellyová. Tu vrah znetvořil nejvíce, poznali ji jen díky uším a očím:

Plátek The Illustrated Police News přinesl kresbu toho, jak bylo objeveno tělo Mary Jane Kellyové, páté oběti Jacka Rozparovače.
Nejbrutálnější vražda Jacka Rozparovače. Znetvořenou ženu poznali jen díky očím

Scotland Yard byl schopen rozklíčovat a popsat jeho modus operandi, tedy způsob provádění útoků – vrah se pokaždé tvářil jako klient, nabízel peníze za sex, ženy odlákal na odlehlé místo a tam jim podřízl krk – ale nedařilo se mu zločince vystopovat.

Protože moderní forenzní technologie ještě neexistovaly, spoléhal se tým inspektora Fredericka Abberlinea, pověřeného vyšetřováním, zejména na antropometrii, tedy identifikaci zločinců podle určitých rysů obličeje, jako je tloušťka obočí nebo tvar čelisti. K nechvalné popularitě případu přispělo také to, že policii chodily dopisy od lidí, kteří tvrdili, že právě oni vraždili, přičemž dva z těchto dopisů, podepsané slovy „Jack Rozparovač“, obsahovaly fakta, která mohl znát jen pachatel – a psal je tedy zřejmě opravdu dodnes neodhalený vrah.

Další oběť Jacka Rozparovače – údajný útok na hezkou slečnu Eisenhartovou v nemocnici Cooper v Camdenu, její rozsekání hrozným způsobem, pravil dobový popisek. Ilustrace vyšla v National Police Gazette 16. února 1889Další oběť Jacka Rozparovače – údajný útok na hezkou slečnu Eisenhartovou v nemocnici Cooper v Camdenu, její rozsekání hrozným způsobem, pravil dobový popisek. Ilustrace vyšla v National Police Gazette 16. února 1889Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, National Police Gazette, volné dílo

V průběhu let bylo za Jacka Rozparovače označováno více než 160 lidí, včetně řady slavných osobností, jako byl například autor Alenky v říši divů Lewis Carroll nebo malíř William Richard Sickert, oficiálně však byl případ v roce 1892 uzavřen s tím, že pachatel zůstal neznámý.

V té době londýnská Metropolitní policie už dva roky sídlila v nové budově na třídě Victoria Embankment ve Westminsteru (dnes v ní sídlí ministerstvo obrany) a před slova Scotland Yard předsadila výraz New, tedy Nový.

Scotland Yard dnes

Londýnští policisté se v průběhu let sice stali doslova jednou z ikon britské metropole a získali své pevné místo v anglické i světové kultuře, nové tisíciletí je ale moc slavně neuvítalo. V posledních 12 letech se Scotland Yard musel zbavit kvůli úsporám a škrtům až třetiny nemovitostí, včetně původního historického sídla, které v roce 2015 koupil indický miliardář se záměrem přeměnit jej v pětihvězdičkový hotel.

Podle jedné z teorií byl Jack Rozparovač nejen sériový vrah, ale i kanibal:

Místo, kde bylo nalezeno tělo Elizabeth Strideové. Ležela v průchodu, hlavou směrem do dvora, nohami k ulici.
Vyřízl střeva a ledvinu. Jack Rozparovač mohl být i kanibal, tvrdil děsivý dopis

Samotný Scotland Yard sídlil od roku 1967 v nově postavené budově na londýnské Broadwayi ve čtvrti Victoria, v roce 2016 se však znovu přesunul na Victoria Embankment, kde se usídlil v budově Curtis Green Building, přejmenované podle tradice na „New Scotland Yard“. Nové sídlo měla v březnu roku 2017 slavnostně otevřít královna Alžběta II., ale pouhý den před plánovanou slavností došlo ve Westminsteru k teroristickému útoku, kvůli němuž se musela přeložit na červenec.