Psalo se září roku 1976, když se konal závod formule 1 na italském okruhu Monza. Toho dne byla otázka, kdo závod vyhraje, to poslední, na co všichni mysleli. Zraky všech se upíraly na jediného muže - rakouského jezdce Nikiho Laudu. Jen o několik týdnů dříve měl totiž po vážné nehodě smrt na jazyku.

Nebezpečný okruh Nürburgring, na němž málem uhořel Niki Lauda, se stal za dobu své existence osudným už nejméně 78 jezdcům:

Čeněk Junek s vozem Bugatti T35 coby vítěz závodu Knovíz-Olšany (1928)
První oběť Zeleného pekla: Smrtící Nürburgring zahubil i muže Elišky Junkové

Opravdu málokdo si myslel, že se ze zranění, které Lauda utrpěl při děsivé havárii z 1. srpna 1976 na německém okruhu Nürburgring, závodník zotaví. Ovšem to, že se pouhých 41 dní poté vrátí k závodění, z něj natrvalo udělalo legendu. „Vynechal jen dva závody a na sobě měl krví potřísněné obvazy, když ve Velké ceně Itálie 1976 dojel čtvrtý. Hned další rok vyhrál šampionát, druhý ve své kariéře, a třetí titul mistra světa si připsal v roce 1984,“ zmiňuje list The Washington Post.

Niki Lauda se po tragické nehodě dokázal vrátit do závodů:

Zdroj: Youtube

Jméno Niki Lauda je dodnes ve světě sportu synonymem odvahy, cílevědomosti a odhodlání, a jeho jméno znají i ti, kteří závody formule vůbec nesledují. Možná i proto, že uspěl také ve světě podnikání, když vybudoval dvoje aerolinky. Jeho zranění z roku 1976 ho už ale navždy poznamenalo - nejen tím, že znetvořilo část jeho tváře. Lauda přišel na svět 22. února před 75 lety.

Vše mohlo být jinak

Legendární závodník se narodil v roce 1949 do podnikatelské rodiny. Jeho rodiče a prarodiče z jeho vášně pro rychlost nebyli nadšeni. Představovali si pro něj jinou kariéru. „Jméno Lauda se má objevovat na ekonomických stránkách novin, ne těch sportovních,“ prohlašoval jeho děda.

Rakouský jezdec formule 1 Niki Lauda v roce 1974.Rakouský jezdec formule 1 Niki Lauda v roce 1974Zdroj: Wikimedia Commons, Rob Croes / Anefo, CC0

Niki se ale nevzdal. „V roce 1968 - bez toho, aby o tom řekl svým rodičům - se zúčastnil a vyhrál první závod s vozem, který si koupil s pomocí své babičky,“ uvádí web France 24.

Hvězda mladého Rakušana rychle stoupala - a v roce 1975 se poprvé stal mistrem světa formule 1. O rok později se chystal svůj triumf zopakovat a měl k tomu velmi dobře našlápnuto. Fanoušky motorismu přivádělo do varu jeho ikonické soupeření s britským jezdcem Jamesem Huntem, které v roce 2013 zobrazil i oceňovaný hraný film Rivalové.

Zdroj: Youtube

Když se v létě 1976 schylovalo k Velké ceně Německa na okruhu Nürburgring, v šampionátu Lauda vedl. „Z devíti závodů, které se konaly do té chvíle, jich pět vyhrál a měl skoro dvojnásobek bodů než jeho největší konkurent,“ nastiňuje encyklopedie Britannica. V tu chvíli nikdo netušil, že místo titulu mistra světa bude bojovat o svůj život.

Paradoxem je, že se ve dnech před závodem sedmadvacetiletý Lauda ze všech sil snažil, aby se na Nürburgringu, který považoval za velmi nebezpečný okruh, nejelo. „Pokud se na Nürburgringu dostanete do problémů, stoprocentně zemřete,“ prohlásil tehdy v rozhovoru. Ostatní závodníci ale jeho návrh na bojkot závodu přehlasovali.

„Dostaňte mě ven“

Když vozy na Nürburgringu 1. srpna 1976 vystartovaly, byla dráha mokrá. Počasí se ale zlepšilo a Lauda ve ferrari byl mezi těmi, kdo si nechali mokrá kola po prvním kole přezout za suchá. Zanedlouho poté ale v jedné ze zatáček vyletěl z dráhy. Jeho vůz narazil do terénu a okamžitě ho zachvátily plameny. Stroj se odrazil a skončil zpět uprostřed dráhy.

Za Laudou jedoucí závodník Guy Edwards ve své formuli se vraku ještě dokázal vyhnout. „Harald Ertl a Brett Lunger do něj ale narazili,“ uvádí BBC. Laudovi odletěla z hlavy přilba a zůstal uvězněný uprostřed plamenů.

Co následovalo po děsivé nehodě Nikiho Laudy?

Niki Lauda
Comeback století. Lauda málem uhořel, po šesti týdnech byl znovu v kokpitu

Život mu zachránili jeho soupeři. Edwards, Ertl a Lunger a italský jezdec Arturo Merzario se vrhli k hořícímu monopostu. Byl to projev hrdinství, neboť se vystavovali velkému nebezpečí popálenin. Pohled na Laudu v ohni byl podle jejich pozdějšího vyprávění hrozný.

„Lauda seděl prakticky uprostřed ohně a odhaduji, že trvalo asi minutu, než se nám jej povedlo dostat ven. Mezitím Ertl odněkud přinesl hasicí přístroj a povedlo se mu oheň v kokpitu dostat alespoň trochu pod kontrolu. Lauda byl po většinu času při vědomí a opakoval: Dostaňte mě ven,“ vykreslil Edwards pro BBC.

Zdroj: Youtube

Když ho konečně vytáhli, k vozu se dostal i závodník John Watson. Ten si pak Laudu položil do klína a držel jej v náručí, než si jej převzali záchranáři. Později řekl, že se ho Lauda ptal, jak vypadá. „Nemohl jsem mu říct pravdu, měl vážně popálenou hlavu. V některých částech byla pokožka spálená na uhel,“ zmínil pro BBC.

Řekněte knězi, ať se jde bodnout

Těžce zraněného Laudu převezl na specializovanou popáleninovou kliniku vrtulník. V nemocnici se ukázal skutečný rozsah zranění - byl takový, že si všichni začali myslet, že mladý Rakušan zemře. Kromě popálenin na hlavě a na rukou se v ohni nadýchal jedovatých zplodin, které vážně poškodily jeho plíce.

Do nemocnice za ním přijeli jeho nejbližší. „Moje žena se rozplakala, když mě viděla. Měl jsem tak znetvořenou hlavu, že mě poznala jen podle nohou. Byla v takovém šoku, že brečela,“ vyprávěl Lauda v jednom z rozhovorů.

Zdroj: Youtube

Závodník byl v kritickém stavu. Dokonce natolik, že za ním do nemocnice přijel kněz. Právě tato návštěva ale paradoxně dopomohla k tomu, aby se Lauda zotavil. Kněz mu totiž udělil poslední pomazání. „To mě tak naštvalo, že jsem se po tomto incidentu začal mnohem víc snažit, abych nezemřel,“ vzpomínal Lauda později.

Podle rozšířené legendy krátce poté, co se probral z umělého spánku, do kterého jej uvedli, prohlásil: „Řekněte knězi, ať se jde bodnout, stále žiju.“

Rakouský jezdec formule 1 Niki Lauda v roce 1982, kdy se po tříleté pauze vrátil k závodění. V roce 1976 při nehodě utrpěl vážná zranění, která mu poškodila obličej.Rakouský jezdec formule 1 Niki Lauda v roce 1982, kdy se po tříleté pauze vrátil k závodění. V roce 1976 při nehodě utrpěl vážná zranění, která mu poškodila obličejZdroj: Wikimedia Commons, Hans van Dijk/Anefo, CC0

Jako když se zjeví duch 

Bojovnost rakouského jezdce byla obrovská. Jakmile se postavil na nohy a dostal z nejhoršího, byl odhodlaný se vrátit k závodění. Jak později řekl, věděl, že musí začít jezdit co nejdříve, jinak jej přemůže strach.

Jeho tým Ferrari šokovalo, když se jim Lauda v září 1976 ozval s tím, že chce závodit v Monze, a aby dokázal, že na to má, chce absolvovat testovací jízdu ve Fioranu před skeptickým Enzem Ferrarim (který hned po nehodě svým manažerům nařídil, aby za Laudu našli náhradu). „Na první pohled na něj nikdy nezapomenu: Niki byl tak bledý, celý zjizvený, přišel o vlasy, neměl víčka a tak nemohl zavřít oči - byl jako duch,“ vzpomínal pro web Formula 1 na Laudův návrat tehdejší manažer stáje Ferrari Daniele Audetto.

V září 1961 došlo na Velké ceně F1 Itálie v Monze k nejsmrtelnější havárii v dějinách tohoto sportu:

Závodní vůz Wolfganga von Tripse na nizozemské Grand Prix 1961
Děsivá nehoda v F1: Diváci jásali, pak strnuli. Z vozu se stala smrtící střela

Podle něj byl ale Lauda maximálně odhodlaný. „Jeho první kola na dráze byla velmi pomalá, ale pak zrychlil a na okruhu Fiorano téměř zajel nový rekord. Když se Enzo Ferrari podíval na jeho čas, byl přesvědčený, že je připravený na návrat,“ uvádí web Formula 1.

Když pak Ferrari týmu sdělil, že Lauda pojede, nikdo tomu nechtěl věřit. Jeho čtvrté místo na okruhu v Monze všem připadalo jako zázrak. „Museli byste to prožít, abyste plně porozuměli, jak silný Niki Lauda byl. Nebyl jen mistrem světa, byl to neuvěřitelný muž. Vždyť si představte, že pouhých čtyřicet dní předtím jsem ho viděl, jak ho zraněného nakládají do vrtulníku a myslel jsem si: Už tě živého neuvidím. A po tomto závodil v Monze a skončil čtvrtý? Vždyť to je neuvěřitelné,“ prohlásil Audetto.

Raději se vzdát vítězství než života

Nyní už nikdo nepochyboval, že Lauda šampionát dokončí. Dařilo se mu natolik, že když se koncem října schylovalo k poslednímu závodu v Japonsku, vedl před svým věčným soupeřem Huntem o tři body. Počasí při Velké ceně Japonska 1976 ale vypadalo natolik hrozivě, že se Lauda rozhodl závod bojkotovat - i za cenu, že možná o tvrdě vydřený mistrovský titul přijde. Okruh byl totiž plný vody, pořadatelé přesto nutili závodníky vyjet kvůli právům televizních společností na vysílání.

Před 50 lety vyhasl na závodním okruhu Velké ceny Nizozemska život mladého nadějného pilota F1 Rogera Williamsona, který havaroval a zůstal uvězněný v hořícím autě:

Scéna Williamsonovy smrtelné nehody, kolem projíždí Gijs van Lennep.
Smrt Rogera Williamsona: Uhořel zaživa. Soupeř mu chtěl pomoci, vůz F1 neotočil

Jak sám řekl, nebýt nehody o několik měsíců dříve, možná by nebyl tak radikální, ovšem teď už nechtěl zbytečně riskovat. „Postavil jsem se a řekl: Chlapi, zbláznili jste se? Ještě nepřestalo pršet. Jen se to zhoršuje. Tohle nemůžete udělat. Ale oni trvali na tom, že se pojede. Bylo to směšné. Kvůli nějaké hloupé dohodě s televizí jsme měli riskovat životy,“ vzpomínal Lauda v rozhovoru pro list The Guardian v roce 2016.

Svým nadřízeným ve stáji Ferrari řekl, že odjede první kolo a pak zastaví. Přesně to i udělal. „Nelituji toho. Udělal bych to znova,“ prohlásil pro The Guardian.

Zdroj: Youtube

Závod pak už nesledoval. Odjel taxíkem na letiště. O tom, že se mistrem světa stal o jeden bod Hunt, se dozvěděl těsně před odletem ze země. Do jisté míry to byly trpké chvíle i pro Hunta. „Po pravdě, chtěl jsem šampionát vyhrát a měl jsem pocit, že jsem si titul mistra zasloužil. Ale cítil jsem, že Niki si jej zaslouží taky. Prostě jsem si přál, abychom jej mohli sdílet,“ prohlásil Laudův největší soupeř těsně po japonském závodě.

Muž v rudé kšiltovce

Svůj druhý titul mistra světa pak Lauda vybojoval hned v následujícím šampionátu. Jeho gesto z Japonska ale stále jitřilo jeho vztahy ve Ferrari, a tak na konci sezony 1979 ze závodů formule 1 odešel. Začal se naplno věnovat oblasti civilního letectví a založil aerolinky Lauda Air (když je v roce 2002 prodal společnosti Austrian Airlines, výborně vydělávaly).

Na formuli 1 ale nedokázal zapomenout, a když v roce 1982 dostal nabídku od McLarenu, k závodění se opět vrátil - nakonec si svůj třetí titul mistra světa připsal na konto v roce 1984. V pozdějších letech pracoval jako komentátor závodů formule, stal se konzultantem pro Ferrari, krátce vedl stáj Jaguaru a v roce 2004 se zase vrhnul do podnikání v oblasti letectví a založil aerolinky Niki (ty prodal v roce 2011).

Bývalý rakouský jezdec formule 1 Niki Lauda v 90. letech.Bývalý rakouský jezdec formule 1 Niki Lauda v 90. letechZdroj: Wikimedia Commons, Smokeonthewater, volné dílo

Přes všechno, co dokázal, se s ním následky vážné havárie táhly až do smrti. Předně mu vzala jeho původní tvář. V ohni přišel o většinu svého pravého ucha, vlasů, ztratil obočí, oční víčka. Svá zranění nedokázal skrýt, a jak sám později říkal, nikdo, s kým se setkal, už mu nikdy nehleděl přímo do očí. I to ale ustál.

„Začal se objevovat ve výrazné červené kšiltovce, kterou nazýval 'má ochrana proti hloupým lidem, co na mě hloupě zírají',“ připomíná list The Washington Post.

Připomeňte si legendární sportovní filmy:

Film Rivalové z prostředí formule 1
KVÍZ: Ikonické sportovní filmy, které byste měli znát. Otestujte své znalosti

Pro všechny, kteří to dělali, měl také připravenou důraznou odpověď. „Svoji ošklivost mohu omluvit nehodou. Někteří lidé takovou omluvu nemají,“ odhalil ji v rozhovoru v roce 2017.

Horší dopad na něj však měla vnitřní zranění, která mu oheň způsobil v roce 1976. Musel podstoupit transplantaci ledviny a později také plíce, kterou měl dlouhodobě oslabenou. Tyto zdravotní problémy nakonec přispěly k tomu, že zemřel v roce 2019 jako sedmdesátiletý. Na prvním závodě formule 1, který se jel po jeho smrti, se z úcty k legendárnímu Laudovi objevili závodníci i mnozí fanoušci v rudých kšiltovkách.