Každý, kdo si někdy pustil starší snímek ze studií Walta Disneyho, si to logo určitě vybaví. „Úvod každého filmu Disney od roku 1985 zahrnoval siluetu Popelčina zámku. Začalo to snímkem Návrat do země Oz, kde bílé čáry na fialovém pozadí vytvarovaly zámek se slovy Walt Disney Pictures naspodu,“ zmiňuje server Business Insider.

Kromě Popelčina zámku se podobně synonymem značky stal ještě i zámek Šípkové Růženky, rovněž panské sídlo se spoustou špičatých věžiček, který zase dominuje disneylandům po celém světě.

Když pro své filmy kreslil Walt Disney ať už první, či druhý zámek, inspiroval se skutečnou stavbou, která vznikla v 19. století. Nachází se v Bavorsku, a kdysi v ní opravdu bydlel král. Řeč je o jednom z vůbec nejnavštěvovanějších německých panských sídel, zámku Neuschwanstein. V letech 1869 až 1887 jej nechal vybudovat bavorský panovník Ludvík II. Bavorský (uvádí se i jako Ludvík II. Wittelsbach).

close Král Ludvík II. Bavorský bývá nazýván i Pohádkovým králem. Přezdívku mu vynesla jeho sídla, nechal vystavět třeba známý bavorský zámek Neuschwanstein. info Zdroj: Wikimedia Commons, Softeis, CC BY-SA 3.0 zoom_in Král Ludvík II. Bavorský bývá nazýván i Pohádkovým králem. Přezdívku mu vynesla jeho sídla. Nechal vystavět třeba známý bavorský zámek Neuschwanstein.

Tento i další jeho stavitelské počiny mu dokonce vynesly přezdívku Pohádkový král. Životní příběh muže, který zemřel 13. června 1886, je ale spíš námětem pro drama než pro pohádku.

Hoch s bujnou fantazií

Ludvík II. se narodil 25. srpna 1845 v Mnichově jako nejstarší syn korunního prince Maxmiliána. O tři roky později se z něho stal starší sourozenec, to když se narodil jeho bratr Otto. Život rodiny se v tomto roce proměnil ještě i jinak - dědeček obou chlapců abdikoval, z jejich otce se tím pádem stal nový bavorský král a z Ludvíka korunní princ.

Dětství i s Ottou ale trávil daleko od dvora, na zámku Hohenschwangau. Rodinná vřelost mu nic neříkala - chlapci v sídle žili nikoliv s rodiči, nýbrž se strohými vychovateli. „S bratrem si měli zvykat na tíhu královských povinností již v raném věku. Nesměli se stýkat s jinými dětmi a jakýkoli kontakt s rodiči byl omezen na minimum. Učitelé princů byli přesvědčeni, že držet je od rodičů podpoří jejich nezávislost,“ uvádí web bavorského města Füssen.

Z Ludvíka II. vyrostl citlivý mladík se svéráznou povahou. „Již v dětství se u něj projevily bujná fantazie, sklon k izolaci a výrazný smysl pro suverenitu,“ píše web zámku Neuschwanstein.

close Král Ludvík II. Bavorský (vlevo) jako hoch ve společnosti své matky, otce a bratra. info Zdroj: Wikimedia Commons, Josef Albert, volné dílo zoom_in Král Ludvík II. Bavorský (vlevo) jako hoch ve společnosti své matky, otce a bratra.

Do jisté míry žil příští král ve svém vlastním světě. „Fantastická okolní příroda, zámek připomínající pohádkový palác, plný romantických nástěnných maleb zobrazujících německé pohádky, ságy a všudypřítomné obrazy labutí, měly na Ludwiga, formativní vliv. Mladý princ se tajně začal po nocích zaměstnávat tím, co ho nejvíce zajímalo: divadlem, operními librety a literaturou,“ zmiňuje web bavorského města.

Zvláštní vášeň měl pro hudbu, konkrétně pro díla Richarda Wagnera, jehož operu si poprvé vyslechl jako patnáctiletý. Stal se z něj až fanatický obdivovatel tohoto skladatele.

Zatímco jeho nejbližší rodina pro jeho zájmy pochopení neměla, mezi příbuznými si přeci jen našel spřízněnou duši. Nebyl jí nikdo jiný, než provdaná rakouská císařovna Alžběta Bavorská, zvaná Sisi. S Ludvíkem byli bratranec a sestřenice. „Měli toho mnoho společného. Ludvík a Sisi se rádi chovali nekonvenčně, milovali samotu, nenáviděli omezení dvora, oba měli zájem o vzdělání a hodně četli, zejména klasickou literaturu,“ píše web Füssenu.

Neschopný král

Bezstarostné mládí si ale princ dlouho neužil. V roce 1864, kdy mu bylo teprve osmnáct let, zemřel Ludvíkův otec, a on tak musel být korunován bavorským králem. Bylo to těžké břímě. „Stal jsem se králem příliš brzy. Nenaučil jsem se dost. Začal jsem tak dobře… s učením státních zákonů. Najednou jsem byl vytržen od knih a posazen na trůn,“ konstatoval Ludvík II. o deset let později.

close Nejmladší sestra Sisi Žofie (Sofie) se původně měla provdat za bavorského krále Ludvíka II. Bavorského. Zasnoubení trvalo skoro rok, svatbu ale nakonec muž přezdívaný Pohádkový král odvolal. info Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo zoom_in Nejmladší sestra Sisi Žofie (Sofie) se původně měla provdat za bavorského krále Ludvíka II. Bavorského. Zasnoubení trvalo skoro rok, svatbu ale nakonec muž přezdívaný Pohádkový král odvolal.

Dva roky po nástupu na trůn jeho země vstoupila do prusko-rakouské války na straně Rakouska, Ludvík II. v ní ale raději nechal rozhodovat své ministry. Bavorsko utrpělo v konfliktu zdrcující porážku, která Ludvíka silně zasáhla. „Od války zahraniční politiku Bavorska diktovalo Prusko a král byl pouze „vazalem“ svého pruského strýce,“ zmiňuje web zámku Neuschwanstein.

Nakonec se do dějin zapsal Ludvík II. jako neschopný a slabý král. „Bavorsko se ve druhé polovině 19. století modernizovalo. Se vznikem Německého císařství v roce 1871 ztratilo svou suverenitu, industrializace a technické inovace nabraly na obrátkách, počet obyvatel se zvyšoval a ve městech rostla sociální nouze. Ludvík nikdy nenašel své místo jako král, uchyloval se k fantaziím, upadal do dluhů,“ konstatuje web Bavarikon.

Wagnerův největší fanoušek

V čem se Ludvík II. za své vlády ovšem skutečně angažoval, bylo umění a kultura. Jakmile nastoupil na trůn, pozval k sobě svého zbožňovaného Richarda Wagnera a udělal z něj dvorního skladatele.

K Wagnerovi byl opravdu štědrý. Dával mu roční rentu, která se rovnala výdělkům šlechtice, a plnil mu každé přání. Právě Ludvíkovu mecenáštví vděčí svět za některá Wagnerova operní díla. „Mnichov se v tomto období stal hlavním hudebním městem Evropy, díky premiérám Tristana a Isoldy, Mistrů pěvců norimberských, Zlatu Rýna a Valkýry,“ upozorňuje web zámku Neuschwanstein.

O povaze vztahu mezi králem a skladatelem se dodnes polemizuje. Ludvík byl totiž podle některých odborníků zřejmě gay. „Jelikož byl katolík, jeho homosexuální tužby byly zdrojem rozruchu. Nepřijetí ze strany náboženství nebo společnosti nepochybně přispělo k Ludvíkově křehkému duševnímu stavu,“ uvádí web Psychology Today.

Po celý život měl podle všeho vztahy s herci či sluhy - mluví se o jeho pobočníkovi Richardu Hornigovi či herci Josephu Kainzovi. „Král měl mezi svými přáteli a důvěrníky muže ze všech společenských vrstev. Setkával se s nimi u dvora nebo v divadle, byli jeho oblíbenci, rádci nebo dvorními úředníky. Ludvík vyjadřoval svou náklonnost v dopisech a básních, povýšením nebo štědrými dary,“ uvádí web Domu bavorské historie. Podle něj je ale obtížné určit, zda se skutečně jednalo o milenecké poměry.

close Král Ludvík II. Bavorský a herec Josef Kainz. info Zdroj: Wikimedia Commons, Arthur Synnberg - Horst Krüger, volné dílo zoom_in Král Ludvík II. Bavorský a herec Josef Kainz.

Wagnera měl každopádně podle jejich dochované korespondence hluboce rád, a zřejmě se do něj zamiloval. „Nemiluji žádnou ženu, žádné rodiče, žádného bratra, žádné příbuzné, nikoho tak vroucně a ze srdce, jen Vás!“ odepsal mu například na dopis, v němž jej skladatel označil za „spanilé jaro“.

Odborníci se přiklánějí k tomu, že vztah obou mužů zůstal pouze v platonické rovině. „Wagner určitě nebyl gay, měl dlouholetou aféru s vdanou ženou,“ píše Psychology Today.

Skladatel přesto Ludvíkovy city povzbuzoval - vyměnili si přes 600 dopisů plné něžných slov. „Wagnerovi šlo samozřejmě především o to, aby si udržel stálý přísun finančních prostředků, a možná si plně neuvědomoval, jakou škodu to může způsobit křehkému mladíkovi, jako byl Ludvík,“ zmiňuje web Interlude.

close Král Ludvík II. Bavorský byl velkým mecenášem a až fanatickým obdivovatelem skladatele Richarda Wagnera. info Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo zoom_in Král Ludvík II. Bavorský byl velkým mecenášem a až fanatickým obdivovatelem skladatele Richarda Wagnera (na snímku).

Po pár letech se ale Wagner a Ludvík II. museli odloučit. Ministerská rada nechala kvůli množství peněz, které král na skladatele vynakládal ze státní pokladny, Wagnera prakticky vyhnat z Bavorska.

Zámky jako z pohádky

Když už Ludvík II. neutrácel za Wagnera, utrácel za stavbu nových sídel. Postupně nechal vystavět zámky Neuschwanstein, Herrenchiemsee a Linderhof. Snažil se je co nejvíce přispůsobit své fantazii, jsou plné odkazů na mytologii. „Na stavbu svých pohádkových hradů najímal spíše divadelní kulisáky než architekty,“ uvádí web univerzitní knihovny prestižní univerzity Cambridge.

Byť v současnosti zámky do bavorské kasy přinášejí obří výdělky z turistického ruchu, za Ludvíkových dob jejich nákladnost lidi spíše pohoršovala. „Jejich stavba způsobila faktický bankrot bavorského státu,“ upozorňuje web cambridgeské knihovny.

Byla to bratrská láska…

Přestože byl minimálně v mládí Ludvík považován za pohledného, a jako panovník měl povinnost dát zemi dědice, nikdy se neoženil. Nejblíže k oltáři měl krátce po nástupu na trůn, kdy se zasnoubil s nejmladší sestrou své oblíbené Sisi - Žofií Bavorskou.

close Nejmladší sestra Sisi Žofie (Sofie) se původně měla provdat za bavorského krále Ludvíka II. Bavorského. Zasnoubení trvalo skoro rok, v jeho době vznikl i tento snímek, svatbu ale nakonec král odvolal. info Zdroj: Wikimedia Commons, Joseph Albert, volné dílo zoom_in Nejmladší sestra Sisi Žofie (Sofie) se původně měla provdat za bavorského krále Ludvíka II. Bavorského. Zasnoubení trvalo skoro rok, v jeho době vznikl i tento snímek, svatbu ale nakonec král odvolal.

Oba mladí lidé si rozuměli, i Žofie totiž milovala hudbu a umění. „Žofie a Ludvík se znali od dětství. Když pak Žofie jednoho dne v Mnichově usedla ke klavíru a zahrála Wagnerovu melodii, měla u něj okamžitě vyhráno,“ nastiňuje počátek jejich vztahu web Europe 1.

Jenže jak se obřad blížil, nastávající se ke své snoubence choval podivně. Chvílemi k ní byl vřelý, jindy k ní byl jako cizí. Nakonec král svatbu odvolal. „Pochopil jsem, že to, co jsem v sobě vždy živil, byla bratrská láska, ne ta, která je pro manželství nezbytná,“ napsal Žofii.

Zbaven trůnu

Jak čas postupoval, mezi ministry stále sílila touha po Ludvíkově abdikaci. Král měl s politiky dlouhodobé spory - o peníze na stavbu svých sídel i o šíři svých pravomocí. Ludvík toužil po absolutistické vládě. Když se vyjádřil, že by chtěl být jako francouzský král Ludvík XIV., ministrům definitivně došla trpělivost a rozhodli se panovníka odstranit.

Záminkou jim byla údajná králova duševní nestabilita. Za psychicky nemocného byl považován dlouhodobě. „Od roku 1875 „žil“ v noci a ve dne spal. Stále více času trávil v horách. Svůj fantazijní svět udržoval soukromými představeními v divadle, kdy umělci hráli opery a hry pouze pro něj. Stále více se také ztotožňoval s Parsifalem, legendární středověkou postavou, která se díky své čistotě a víře stala Králem Grálu,“ nastiňuje web Neuschwansteinu.

close Král Ludvík II. Bavorský. Proslavil se jako mecenáš umění a stavitel krásných zámků. V osobním životě ale trpěl, trápily ho psychické problémy. Kvůli nim jej nakonec sesadili z trůnu. info Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo zoom_in Král Ludvík II. Bavorský. Proslavil se jako mecenáš umění a stavitel krásných zámků. V osobním životě ale trpěl, trápily ho psychické problémy. Kvůli nim jej nakonec sesadili z trůnu.

Z dnešního medicínského hlediska je ovšem pravděpodobné, že byl Ludvík ve skutečnosti psychicky zdravý, jen zkrátka povahově výstřední a odtržený od reality. „Chci zůstat věčným tajemstvím pro sebe i pro ostatní,“ prohlašoval o sobě.

V roce 1886 jej každopádně nechali jeho ministři jako psychicky labilního jedince zbavit svéprávnosti a tím pádem i trůnu. Podle všeho šlo o „podraz“ - lékařský posudek na jeho stav totiž sepsali lékaři, kteří jej předtím nijak nevyšetřili. „Ludvík byl sesazen z trůnu na základě zprávy čtyř psychiatrů, kteří prohlásili, že trpí paranoiou a je neschopný vládnout,“ uvádí web Interlude.

10. června 1886 přijela na Ludvíkův Neuschwanstein lékařská komise, která jej měla převézt na zámek Linderhof. Ludvík nechal lékaře zatknout. „Občané Schwangau a místní hasiči chtěli bránit svého krále, ale on sám vyzýval ke klidu a zdrženlivosti,“ uvádí web obce Schwangau, v jejíž katastru leží Neuschwanstein.

Nakonec policie prostudovala lékařskou zprávu o králově stavu, členy komise propustila z vězení, a Ludvík se lékařům a ministrům poddal. O den později jej psychiatr Bernhard von Gudden převezl z Neuschwansteinu na zámek Berg u Starnberského jezera, kde zůstal po jeho boku.

Vražda? Sebevražda? 

Jen pár desítek hodin po těchto událostech byl Pohádkový král Ludvík II. Bavorský mrtvý. Zemřel za nevyjasněných okolností, které dosud vyvolávají řadu spekulací a konspiračních teorií.

close Vystavené tělo krále Ludvíka II. Bavorského. Zemřel za záhadných okolností. info Zdroj: Wikimedia Commons, zeno.org , Munich City Archives, volné dílo zoom_in Vystavené tělo krále Ludvíka II. Bavorského. Zemřel za záhadných okolností.

Jisté je jen to, že 13. června 1886 pozdě večer našli sluhové v jezeře u zámku Berg dvě mrtvá těla - Ludvíkovo a doktora von Guddena „Byla to nehoda při Ludvíkově pokusu o útěk, sebevražda nebo dokonce vražda ze strany jeho politických odpůrců? Záznamy z tajného domácího archivu, které by snad mohly tuto záhadu objasnit, jsou stále uzavřeny,“ upozorňuje web města Füssen.

Oficiální vyšetřování naznalo, že Ludvík spáchal sebevraždu utopením. Je tady ale řada nesrovnalostí. „Ludvík byl dobrý plavec, v místě nálezu jeho těla byla voda hluboká méně než po pás a při pitvě nebyla v jeho plicích nalezena žádná voda. Verze sebevraždy navíc nevysvětluje záhadnou smrt doktora Guddena,“ konstatuje web knihovny univerzity v Cambridge.

Odpůrci tvrzení o sebevraždě poukazují i na další podivné okolnosti. „Jelikož Ludvík původně proti svému přesunu na Berg bouřlivě protestoval, krále v Bergu neustále hlídaly stráže. Tento dohled ale ustal 13. června navečer. V 18.45 hodin král a doktor von Gudden opustili zámek a vydali se na večerní procházku,“ nastiňuje web obce Schwangau.

close Král Ludvík II. Bavorský zemřel za dodnes nevyjasněných okolností u Starnberského jezera společně se svým psychiatrem. info Zdroj: Wikimedia Commons, Nicholas Even, CC BY 2.5 zoom_in Král Ludvík II. Bavorský zemřel za dodnes nevyjasněných okolností u Starnberského jezera společně se svým psychiatrem.

Další z teorií pracuje s možností, že Ludvík zabil svého psychiatra, ale nešťastnou náhodou se také utopil. „Tělo von Guddena naznačuje, že byl napaden a utopen, ale co se stalo s Ludvíkem, je méně jasné. Zabil svého psychiatra s vědomím, že von Gudden byl strůjcem jeho uvěznění? Ludvík měl jistě motiv. Je možné, že král následně dostal infarkt a zemřel jednak kvůli fyzické námaze spojené s vraždou von Guddena, jednak kvůli mrazivé teplotě vody v jezeře,“ nastiňuje web Psychology Today.

Ludvíkova pompézního pohřbu v Mnichově se zúčastnily tisíce lidí. „Záhadná smrt Ludvíka II. dala vzniknout mýtu: v Bavorsku byl brzy považován za odvážného bojovníka proti Prusku, který měl úzký vztah ke svému lidu a vlasti,“ upozorňuje web Bavarikon.