Umí létat ohromnou rychlostí, dokáže běžet rychleji než kulka, má nadlidskou sílu, z očí dokáže vyslat laserový paprsek. Populární komiksový hrdina Superman však také patří mezi skupinu těch, kteří slaví (podle různých vtipů) narozeniny pouze jednou za čtyři roky. Tvůrci tohoto superhrdiny totiž uvedli, že se narodil 29. února.

Toto datum najdou lidé v kalendářích i letos. Historie přestupného roku, tedy roku bohatšího o jeden den, se táhne prakticky do chvíle, kdy se lidstvo pokusilo zaznamenat plynutí času v podobě rozdělení roku na dny a měsíce. Nejméně však do období starověkého Říma.

S překvapivou informací přišli vědci sledující atomové hodiny, které měří čas na základě rezonanční frekvence atomů:

Země, jediná obyvatelná planeta ve sluneční soustavě
Dny na Zemi se záhadně prodlužují, tvrdí vědci. Měly se přitom krátit

Nutnost si rok jednou za určité období (v našem případě čtyři roky) prodloužit vyplynula z potřeby sladit kalendářní rok a tropický rok. „Pokud bychom čas navíc k standardnímu 365 dní trvajícímu roku nepřidávali, bylo by to velmi nepříjemné, ne-li zničující. Za přibližně 700 let by v takovém případě na severní polokouli léto nezačínalo v červnu, ale podle kalendáře v prosinci,“ vysvětluje web muzea Smithsonian.

Co je kalendářní a co tropický rok

  • Kalendářní rok je časové období vyměřené podle lidmi používaného kalendáře. Česká republika patří mezi země, které používají gregoriánský kalendář.
  • Tropický rok představuje dobu mezi dvěma průchody Slunce tzv. jarním bodem (tedy dobu, za kterou Země jednou oběhne Slunce).
  • Jelikož jeden oběh Země kolem Slunce trvá 365 dní 5 hodin a necelých 49 minut a jeden kalendářní rok má 365 dní, jednou za čtyři roky se prodlužuje na 366 dní, aby mezi rokem a tropickým rokem nevznikaly stále větší rozdíly.

A pak přišel Julius Caesar…

Při výpravě za poznáním, jak vznikl přestupný rok a proč je oním dnem navíc právě 29. únor, je potřeba vydat se za starověkými civilizacemi. Snaha sladit lidmi vymyšlené kalendáře s reálnými pohyby planet a změnou ročních období se datuje až do těchto dob. Každá civilizace a náboženství, které Zemi kdy obývaly, se tuto potřebu snažily vyřešit po svém.

„Starověký egyptský kalendářní rok se skládal ze dvanácti 30denních měsíců, s pěti dny připojenými na konci každého roku. Čínský kalendář je příkladem lunisolárního kalendáře (takového, který spojuje dohromady princip kalendáře solárního a lunárního - délka měsíců odpovídá délce měsíčního cyklu, přibližně 29,5 dne, zatímco délka roku se řídí rokem tropickým, pozn. red.). V něm se každé tři roky přidává jeden měsíc navíc, což umožňuje lidem oslavit v těchto letech až dva jarní měsíce,“ nastiňuje magazín Time.

Francouzský lékař, astrolog a vědec měl údajně předpovědět i události pro rok 2024. Více v textu:

Učenec Nostradamus
Co předpověděl Nostradamus na rok 2024? Má dojít ke střetu na moři i pádu krále

Podobně jeho tvůrci nastavili i hebrejský kalendář, a islámský lunární kalendář má zase 30 let dlouhý cyklus, v němž má celkem 11 let přidaný jeden den navíc.

29. únor, který se objevuje v kalendářích v tuzemsku, má ale konkrétně základy ve zmíněném starověkém Římě. „Romulus, první římský král, zavedl římský kalendář kolem roku 738 před naším letopočtem. Nařídil, že rok začíná v Martiovi (březnu), a má být  dlouhý pouze 10 měsíců. Se zimou se totiž nepočítalo, neboť tehdy lidé nepracovali. Numa Pompilius, druhý římský král, však frustrovaný nesrovnalostmi a vědom si rozdílů mezi římským kalendářem a jinými kalendáři v sedmém století před naším letopočtem rozhodl, že je čas začít formálně počítat zimní měsíce. Tak byly přidány Ianuarius (leden) a Februarius (únor) – na konci kalendářního roku,“ uvádí Time.

Římský císař Julius Caesar zavedl juliánský kalendář.Římský císař Julius Caesar zavedl juliánský kalendářZdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo

I přes jeho zásah se ale vývoj v přírodě a římský kalendář příliš neshodovaly. Pokusy napravit to se různily - někdy se třeba přidával k roku ještě 13. měsíc. Pořádek se v tom povedlo udělat až Juliu Caesarovi. Ten po poradě s astronomy nechal v roce 45 před naším letopočtem vstoupit v platnost takzvaný juliánský kalendář. A ten už se docela podobal tomu současnému.

Před ním Římané zažili 445 dní dlouhý poslední rok zmatku, přičemž nový kalendář už počítal s tím, že rok trvá 365 dnů a 6 hodin a že každé čtyři roky se oněch šest hodin sčítá do jednoho dne. „Caesarův kalendář tento den přidával v podobě prodloužení 24. února na 48 hodin,“ doplňuje magazín Time.

Chybička se vloudila

Dlouho se zdálo, že Caesar, jehož kalendář se i po rozpadu Římské říše nadále používal na územích, které do ní kdysi patřily, celý problém vyřešil. Jenže to bylo opravdu jen zdání. Caesarův systém totiž každoročně posouval lidmi používaný kalendář oproti tropickému roku o 11 minut.

V Římě loni po rekonstrukci zpřístupnili prostor, kde zemřel Caesar:

Pohled na římské archeologické naleziště Largo di Torre Argentina, kde se nachází místo, kde zemřel Julius Caesar. Až do letoška byl možný pouze pohled z výšky (snímek z roku 2022), nyní sponzoři zaplatili vybudování ochozů pro turisty přímo na nalezišti
Na těchto schodech ubodali Caesara. V Římě otevřeli unikátní historický prostor

Dlouhé roky si toho nikdo nevšiml, po mnoha stoletích se ale těchto kritických 11 minut sečetlo do takového posunu, že jej učenci nemohli ignorovat. „V polovině 16. století astronomové zaznamenali, že roční období začínají přibližně o 10 dní dříve, než se očekávalo, když důležité svátky, jako jsou Velikonoce, již neodpovídaly konkrétním událostem, jako je jarní rovnodennost,“ zmiňuje web Live Science.

Když se pak papežem stal ve druhé polovině 16. století Řehoř XIII., rozhodl se Caesarovu chybu napravit. „V roce 1582 zavedl gregoriánský kalendář,“ píše web Live Science.

Papež Řehoř XIII. zavedl v 16. století dodnes používaný gregoriánský kalendář.Papež Řehoř XIII. zavedl v 16. století dodnes používaný gregoriánský kalendářZdroj: Wikimedia Commons, Lavinia Fontana – Christie's, volné dílo

Gregoriánský kalendář je, co se týče přestupných roků, tomu juliánskému podobný, ovšem s jednou podstatnou výjimkou. Počátek téměř každého století (roky 1700, 1800, 1900), který je dělitelný číslem 4 a tedy by měl být přestupným rokem, takovým není a má pouze 365 dní. Jedinou výjimkou jsou pak roky jako 2000, které jsou dělitelné číslem 400.

No a byl to také právě Řehoř XIII., kdo zavedl 29. únor. Uvažoval o tom velmi jednoduše - věděl, že jednou za čtyři roky (s výjimkami) bude potřeba mít přestupný rok, no a jelikož únor měl ze všech měsíců nejméně dní, hledaných 24 hodin navíc pomyslně přilepil právě k němu.

Kalendářní zmatek

Se zavedením gregoriánského kalendáře to samozřejmě také nebylo až tak jednoduché. Jelikož byl Řehoř XIII. katolický papež, v protestnantských zemích nebyli právě nadšeni z toho, že by měli používat jeho kalendář. Časy se tak začaly rozcházet. Až když už to bylo neudržitelné, přijaly gregoriánský kalendář i protestantské země. Konkrétně se to odehrálo v půlce 18. století.

Rozdíly byly tehdy už tak mohutné, že při přechodu na nový systém nastaly až komické situace. „Když přijala gregoriánský kalendář Velká Británie, v roce 1752 se ztratilo ze září 11 dní - po 2. září následovalo rovnou 14. září,“ uvádí Royal Museums Greenwich.

29. června 2022 se den zkrátil o 1,59 milisekundy:

Naše planeta se podle vědců točí v posledních letech rychleji než kdy dříve, což má za následek trend zkracujících se dní.
Země zažila nejkratší den v historii. Může za to zrychlená rotace, tvrdí vědci

A co se týče přesnosti kalendáře, ani ten gregoriánský to stoprocentně nedotáhl. „Počínaje rokem 1972 byla provedena ještě jedna úprava: vědci už počítají i přestupné sekundy, které pomáhají vyrovnat stále nepatrný zbývající rozdíl mezi koordinovaným světovým časem (UTC), který je založen na gregoriánském kalendáři, a atomovým časem, který se přesněji přibližuje slunečnímu času a je o něco rychlejší,“ zmiňuje magazín Time.

Jejich počítání sice podle vědecké domluvy skončí v roce 2035, každoroční několikasekundový rozdíl ale jednou vyústí v to, že gregoriánský kalendář se svými přestupnými roky už zase nebude sladěný s rokem tropickým. To se ale naštěstí pro lidstvo odehraje až za tisíce let.

Oslavenci, co stárnou čtyřikrát pomaleji

Zatím každopádně 29. únor existuje a v následujících letech tomu jinak rozhodně nebude. Přibudou tak další lidé, z nichž si okolí bude střílet, že nárok na narozeninovou oslavu mají jen jednou za čtyři roky nebo že stárnou čtyřikrát pomaleji. Jak zmiňuje web muzea Smithsonian, lidé, kteří se narodili 29. února, by během klasických 365 dní trvajících let měli své narozeniny slavit spíše 1. března než 28. února, neboť tento termín odpovídá lépe.

O vtipech ví své i několik slavných osobností. Podívejte se, kdo se (kromě Supermana) narodil 29. února.

Slavní oslavenci

  • Pavel III. - narozen 29. února 1468 - papež
  • Gioachino Antonio Rossini - narozen 29. února 1792 - italský operní skladatel
  • Hynek Florýk - narozen 29. února 1834 - moravský politik a zakladatel moravského chmelařství
  • Josef Svatopluk Machar - narozen 29. února 1864 - český spisovatel
  • Michèle Morganová - narozena 29. února 1920 - francouzská herečka
  • Alex Rocco - narozen 29. února 1936 - americký herec
  • Jack Lousma - narozen 29. února 1936 - americký astronaut
  • Pedro Sánchez - narozen 29. února 1972 - současný španělský premiér
  • Ja Rule - narozen 29. února 1976 - americký rapper, zpěvák a herec
  • Peter Scanavino - narozen 29. února 1980 - americký herec
  • Mark Foster - narozen 29. února 1984 - americký zpěvák, frontman kapely Foster the People
  • Cullen Jones - narozen 29. února 1984 - americký plavec, olympijský vítěz
  • Jessie T. Usher - narozen 29. února 1992 - americký herec

zdroje: Wikipedie, magazín Town and Country