Který stát jako první vyslal do kosmu lidmi vyrobený předmět? Komu jde na jazyk odpověď Spojené státy americké či Sovětský svaz, tedy země, které mezi sebou od 50. let minulého století vedly vesmírné závody a které v 60. letech vyslaly do kosmu první lidi či se jim povedlo „dobýt“ Měsíc, měl by na ni rychle zapomenout. Dotknout se vesmíru se totiž lidstvu podařilo už v době druhé světové války - a tento úspěch si na konto připsal stát, který celý hrůzný konflikt rozpoutal. Nacistické Německo.

Právě z výzkumu a vývoje této země později hojně čerpaly americký i sovětský kosmický program. V případě hitlerovského Německa bylo ale dosažení vesmíru ne cílem, nýbrž vedlejším produktem vývoje tajné zbraně, která měla podle přání nacistických pohlavárů zvrátit vývoj války, kterou začali vyhrávat Spojenci. Onou zbraní byla raketa V-2 (zkratka znamená v němčině Zbraň odplaty 2, tyto balistické střely bývají označovány také jako A4 jako zkratka z Aggregat 4). Do kosmu nakonec zamířila několikrát, poprvé 20. června přesně před 80 lety.

close Testovací odpal rakety V2 v roce 1943. info Zdroj: Wikimedia Commons, Bundesarchiv, Bild 141-1880, CC-BY-SA 3.0 zoom_in Testovací odpal rakety V-2 v roce 1943.

Smrtonosná zbraň

Vývoj raket V-2, raných řízených balistických střel, začal už ve 30. letech. Projekt vedl generál Walter Dornberger, jedním z nejdůležitějších členů týmu byl vývojář Wernher von Braun, jehož jméno je dodnes s raketami V-2 spojeno asi nejsilněji. „První úspěšný odpal se odehrál 3. října 1942,“ připomíná encyklopedie Britannica.

Rakety V-2 byly pro Německo něco jako eso v rukávu. A čím víc vývoj 2. světové války na bojištích v západní i východní Evropě začal naznačovat možnou prohru nacistické země, tím víc byly rakety V-2 považovány za zbraň, která ještě může celou válku zvrátit. V polovině roku 1943 začali dělníci stavět podzemní továrnu Mittelwerk, v níž v lednu 1944 začala masová výroba těchto raket, které Němci plánovali vyslat především na Velkou Británii.

Rakety V-2 vznikly díky doslova otrocké práci lidí vězněných v koncentračních táborech, kteří byli převáženi ke stavbě podzemní továrny. „Žili v otřesných podmínkách, bez denního světla, měli málo spánku, jídla a řádné hygieny. Mnozí byli popraveni za pokus o sabotáž. Výpovědi očitých svědků popisují, jak dozorci vězně věšeli na jeřábech nad montážními linkami raket,“ píše stanice BBC.

Výhodou pro Němce bylo, že tyto rakety byly nadzvukové. „Nacističtí pohlaváři doufali, že V-2 změní vývoj války. Vzbuzovaly opravdu velké obavy, protože nikdo neslyšel, že se blíží, a útěk do úkrytu byl tak nemožný. Také létaly příliš vysoko a rychle na to, aby mohly být včas zaznamenány," uvádí server Live Science.

close Poslední dvě rakety V2 dopadly na Londýn 27. března 1945. První z nich ve čtvrti Whitechapel zabily 134 lidí (na snímku), další v Orpingtonu jednoho člověka. info Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo zoom_in Poslední dvě rakety V-2 dopadly na Londýn 27. března 1945. První z nich ve čtvrti Whitechapel zabily 134 lidí (na snímku), další v Orpingtonu jednoho člověka.

Každá z raket V-2 měřila na délku 14 metrů, na šířku metr a půl a nesla 900 kilo výbušnin. „Při prvním útoku na Londýn, 8. září 1944, vytvořila kráter s průměrem deset metrů, zabila tři lidi a dvaadvacet jich zranila,“ ilustruje stanice BBC.

Přestože rakety V-2 naštěstí přišly pro Německo na scénu pozdě a vývoj války už nezměnily, napáchaly do konce konfliktu výrazné škody. Předpokládá se, že v Londýně zabily zhruba devět tisíc lidí, dalším cílem byla rovněž Belgie. „Německá armáda odpalovala rakety z míst v Německu do výšky zhruba 80 kilometrů. Poté rakety zamířily ke svým cílům, přičemž dosahovaly rychlosti až 5600 kilometrů v hodině,“ nastiňuje web Live Science.

První raketa v kosmu

Vedlejším efektem testů raket V-2 bylo, že nacistické Německo jako vůbec první země vyslala lidmi vyrobené objekty do vesmíru. Pro vědu a příští kosmický výzkum byly tyto střely přelomovým technologickým zázrakem, i díky tomu, že jejich motor poháněly tekuté pohonné hmoty. „Spojenci si uvědomovali, že V-2 představují technologii, jakou nikdo z nich ještě nevyrobil. Rakety poháněl kapalný etanol a kyslík a byly mnohem sofistikovanější než cokoli, co bylo postaveno dříve, a je možné je považovat za první vesmírné rakety na světě,“ podotýká BBC.

Koneckonců, Američané a Sověti po konci 2. světové války a dobytí Německa po plánech i raketách V-2 „neskočili“ jen z vojenských důvodů, rakety je zajímaly právě i kvůli příštímu zájmu o dosažení vesmíru. „Americká armáda v poválečném Německu zachytila také ​​několik V-2 v různých fázích montáže a poslala je do Spojených států, kde se staly základem začínajícího vesmírného programu. Také von Braun byl po válce zajat Američany a stal se průkopníkem vesmírných závodů; v roce 1960 byl jmenován ředitelem Marshallova vesmírného střediska NASA, kde vyvinul rakety, které poháněly kosmickou loď Apollo k Měsíci,“ připomíná Live Science.

Ale zpět do válečných let. Obecně se výrazně připomíná datum 3. října 1942, kdy se uskutečnil první úspěšný odpal rakety A-4, známý jako V4. Tehdy vyletěla do výšky 84,5 kilometru. „Tento den, třetí říjnový den roku 1942, je prvním v nové éře dopravy, cest do vesmíru,“ prohlásil po testu šéf programu vývoje raket Dornberger.

close Nadzvukové rakety V2 představovaly pro nacistické Německo eso v rukávu. info Zdroj: Wikimedia Commons, Ian Dunster, volné dílo zoom_in Nadzvukové rakety V-2 představovaly pro nacistické Německo eso v rukávu.

Raketa tehdy doletěla do termosféry a v dané době se předpokládalo, že dosáhla vesmíru. Na stanovení hranice kosmu, známé jako Kármánova hranice, což je všeobecně přijímaná linie dělící zemskou atmosféru a kosmický prostor, určena výškou 100 kilometrů nad povrchem Země, se ale vědci shodli až později.

Při tomto testu se tak podle pozdějšího vytvoření hodnoty, kterou uznává Mezinárodní letecká federace, raketa V-2 vesmíru nedotkla.

Tento úspěch Němci - pokud jako hranici vesmíru vnímáme Kármánovu hranici - dosáhli až 20. června 1944 při testu MW 18014. „Raketa V-2 tehdy dosáhla výšky více než 100 kilometrů, což z ní udělalo první raketu, která vyletěla do vesmíru,“ uvádí encyklopedie Britannica.

Na Měsíci i díky Hitlerovi

Po skončení války a poté, co rakety V-2 začaly podrobně zkoumat americké a sovětské týmy, se jejich význam pro příští vyslání lidí do vesmíru a na Měsíc ještě zvětšil. V rukou amerických a sovětských vědců se více začalo zkoumat, jak by mohly tyto řízené balistické střely posunout snahu o dobytí kosmu, a ne primárně jejich vojenské využití, byť to samozřejmě USA a SSSR také extrémně zajímalo.

Von Braun si zvolil spolupráci s Američany, zatímco Sověti se dostali k továrně a místům, na nichž probíhaly testovací odpaly. „Sověti kompletně postavili svou V-2, zatímco Američané přesunuli do Spojených států ty německé a provedli některé z prvních experimentů v horních vrstvách atmosféry,“ řekl BBC historik a kurátor London's Science Museum Doug Millard. Podle něj by se sice lidstvo dostalo na Měsíc i bez raket V-2, ovšem nebýt Hitlera a těchto jeho střel, trvalo by to zřejmě mnohem déle.

| Video: Youtube

Sověti své vlastní verze a modifikace raket V-2 nazvali podle webu Air and Space Museum „prvními národními raketami“, byť se v 50. letech odklonil jejich počínající vesmírný program k jiným technologiím.

Američané těžili z raket V-2 déle a víc. A ještě předtím, než jimi inspirovaný von Braun navrhl raketu, která vynesla lidi na Měsíc, dosáhly tyto střely několika dalších vesmírných prvenství.

Podle magazínu muzea Smithsonian se například v roce 1946 právě při odpalu rakety V-2 do vesmíru povedlo pořídit díky připevněné kameře první snímky Země z vesmíru. „Zrnité, černobílé fotografie byly pořízeny z výšky 105 kilometrů. Kamera na raketě každou sekundu a půl zachytila ​​nový snímek. Když pak raketa po několika minutách spadla zpět na Zemi, samotná kamera se rozbila, ale film chráněný ocelovou kazetou zůstal nepoškozen,“ nastiňuje magazín známého muzea.

close První snímek Země z vesmíru pořídila kamera, která byla připevněná na modifikované raketě V2 v roce 1949. info Zdroj: Wikimedia Commons, U.S. Army, volné dílo zoom_in První snímek Země z vesmíru pořídila kamera, která byla připevněná na modifikované raketě V-2 v roce 1946.

Ještě ve 40. letech pak Američané díky německým V-2 skutečně poprvé „dobyli“ vesmír, když se jim povedlo vyslat raketu Bumper-WAC, která byla kombinací právě V-2 a sondážní rakety WAC Corporal, mnohem dál, než jen kousek za Kármánovu hranici. „V roce 1949 se Bumper-WAC stala prvním člověkem vyrobeným objektem, který vstoupil do vesmíru, když vystoupal do výšky 393 kilometrů,“ píše web NASA.