Dlouho se myslelo, že kolem Pluta, někdejší deváté planety Sluneční soustavy, obíhá jediný měsíc - Cháron. Pak se ale lidstvo díky Hubbleovu vesmírnému dalekohledu v roce 2005 dozvědělo, že má Pluto měsíců víc. Teleskop tehdy objevil Nix a Hydru.
Dalekohled přinesl i další přelomové poznatky. „Pomohl určit stáří vesmíru, o kterém je nyní známo, že existuje 13,8 miliardy let. Pomohl určit rychlost, jakou se vesmír rozpíná. Zjistil, že téměř každá velká galaxie je ukotvena černou dírou. Zůstává jedním z nejlepších dalekohledů na světě,“ připomínal ještě v době, než Hubbleův teleskop nahradil Webbův vesmírný dalekohled, web Royal Museums Greenwich.
K tomu, aby mohl lidstvu odhalovat další tajemství vesmíru, ovšem přístroj potřeboval drobnou pomoc. Do kosmu ho totiž muselo něco dostat. A daného úkolu se zhostila další legenda historie výzkumu vesmíru - raketoplán Discovery. Ten v těchto dnech slaví výročí. Pátého září přesně před 40 lety se vrátil na Zemi ze své vůbec první kosmické mise.
První let do kosmu raketoplánu Discovery:
V současnosti je Discovery, který svou poslední cestu do vesmíru absolvoval v roce 2011, vůbec nejstarším dochovaným americkým raketoplánem, který vykonával kosmické mise. Různých nej si ale na konto za svou úctyhodnou, 27 let trvající kariéru připsal více.
„Do služby vstoupil v roce 1984 a odešel z ní jako nejúspěšnější raketoplán, šampión celé flotily. Na oběžnou dráhu Země se vydal při celkem 39 misích, ve vesmíru strávil celkem 365 dní a urazil téměř 240 milionů kilometrů. Do kosmu a zpět přepravil 184 mužů a žen, z nichž mnozí letěli více než jednou. Vzhledem k tomu, že absolvoval všechny druhy misí, dobře ztělesňuje třicetiletou historii letů lidí do vesmíru v raketoplánech,“ podotýká web amerického National Air and Space Museum, v němž je Discovery nyní vystaven.
close
info
Zdroj: Wikimedia Commons, NASA, volné dílo
zoom_in
Přistání raketoplánu Discovery při jeho vůbec první misi, 5. září 1984.
I tento legendární stroj se ovšem několikrát dostal do úzkých a blízko tragédii.
Předurčen k velkým činům
Discovery byl v pořadí čtvrtým americkým raketoplánem. Ještě před ním v letech 1981 a 1983 do kosmu odstartovaly stroje Columbia a Challenger. A na počátku všeho stál jako pokusný stroj raketoplán Enterprise.
Všechny byly součástí programu amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Space Shuttle a ve své době byly považovány za ideální stroje pro cesty na nízkou oběžnou dráhu Země. Do kosmu dopravovaly náklad a astronauty a následně opět vstupovaly do atmosféry.
Novému zázraku techniky pak dali konstruktéři v duchu zásady nomen omen ambiciózní název. „Pojmenován byl po proslulých průzkumných plachetnicích,“ píše web National Air and Space Museum. Discovery v angličtině znamená objev a toto jméno nesla třeba jedna z lodí mořeplavce Jamese Cooka, který prozkoumal značnou část Tichomoří.
close
info
Zdroj: Wikimedia Commons, NASA, volné dílo
zoom_in
Veřejnosti byl raketoplán Discovery představen v roce 1983 (na snímku), do kosmu se poprvé podíval o rok později.
Veřejnosti byl hotový stroj poprvé představen v roce 1983. „Zahrnoval několik vylepšení oproti dvěma dřívějším raketoplánům a díky změnám v systému tepelné ochrany vážil o 3 120 kilo méně než Columbia,“ uvádí web NASA.
První mise
Úplně hladce ale všechno nešlo. Kvůli technickým problémům se nezdařily první dva pokusy o start. „Posádka na palubu nastoupila 25. června 1984, pokus o start se však přerušil v čase T mínus devět minut kvůli selhání záložního univerzálního počítače,“ připomíná web NASA.
Špatně dopadl i druhý pokus 26. června 1984. Počítač opět selhal, tentokrát jen pár sekund před startem a ve chvíli, kdy už běžely dva ze tří motorů. Následně na raketoplánu vypukl požár. „Máme indikaci dvou našich požárních hlásičů. Jsou vedle sebe hned vedle motorového prostoru,“ řekl podle záznamu astronaut Steve Hawley. Posádka se musela evakuovat.
Na svou první úspěšnou kosmickou misi, STS-41-D, se pak raketoplán Discovery vydal po odkladu 30. srpna 1984 a zpět na Zemi se vrátil 5. září přesně před 40 lety. Velitelem byl Henry W. Hartsfield Jr., pilotoval Michael L. Coats, posádku dál tvořili tři specialisté mise - Judith A. Resniková, Richard M. Mullane a Steven A. Hawley - a zaměstnanec externí firmy Charles D. Walker. Raketoplán vynášel do kosmu tři satelity.
close
info
Zdroj: Wikimedia Commons, NASA, volné dílo
zoom_in
Vůbec první posádka raketoplánu Discovery. Při jeho úvodní misi, STS-41-D, do kosmu letělo ve stroji 6 lidí, včetně teprve druhé Američanky, která se dostala do vesmíru, Judith Resnikové.
Resniková se při této misi stala teprve druhou Američankou, která se dostala do vesmíru. „Byla první Židovkou a čtvrtou ženou na světě, která vycestovala do kosmu. V NASA se specializovala na ovládání mechanického ramene, které přemisťovalo objekty umístěné mimo kosmickou loď. V roce 1984, při svém prvním kosmickém letu, byla zodpovědná za rozvinutí 102 stop dlouhé sluneční plachty, která byla při budoucích misích použita k zachycení sluneční energie,“ připomíná web Jewish Women´s Archive.
Vzkřísit víru a naději
Svět zažíval éru raketoplánů. Po úspěchu Discovery hned v roce 1985 následoval start dalšího nového stroje, který doplnil flotilu - raketoplánu Atlantis. Discovery mezitím od svého prvního startu do konce roku 1985 absolvoval rovnou šest dalších letů do vesmíru. Ve všech případech do kosmu mimo jiné vynášel komunikační satelity.
Pak ale přišla v roce 1986 tragédie, po níž zůstal celý program Space Shuttle viset na vlásku. Psal se 28. leden, když se na svou další cestu do vesmíru vydával raketoplán Challenger. Mise STS-51-L byla sledovanější než obvykle. Jednak to byl v pořadí desátý let daného stroje a pětadvacátý let v programu Space Shuttle, jednak na palubě byla jedním ze sedmi členů posádky civilistka - středoškolská učitelka Christa McAuliffeová. Na misi se vydávala v rámci programu Učitelé ve vesmíru, a tak v přímém přenosu sledovaly start raketoplánu děti na mnoha amerických školách. Posádka pak měla v kosmu mimo jiné studovat slavnou Halleyovu kometu.
Nadšení ale trvalo jen krátkou chvíli. „Raketoplán 73 sekund po startu explodoval, výbuch zabil všech sedm členů posádky a navždy změnil vesmírný program NASA,“ připomíná server Space.
Výbuch raketoplánu Challenger:
Svět byl v šoku. Trosky raketoplánu a kousky těl členů posádky, mezi nimiž byla mimochodem i zmíněná astronautka Resniková, členka posádky prvního letu Discovery, lovily záchranné týmy z oceánu další tři měsíce. Celý program Space Shuttle byl pozastaven. Vyšetřování zjistilo technickou chybu, odhalilo, že manažeři NASA ignorovali některá upozornění inženýrů. V jistých chvílích to vypadalo, že s lety do vesmíru bude konec.
Nakonec ale program přeci jen dostal znovu zelenou - v roce 1987 se začalo s konstrukcí raketoplánu Endeavour, který měl nahradit Challenger, a především bylo rozhodnuto, že v roce 1988 se uskuteční další let a zhostí se ho právě Discovery.
Ostře sledovaná mise pak započala startem 29. září 1988. Tlak, který pociťovali všichni zúčastnění, byl obrovský - mise měla vzkřísit víru v bezpečnost letů raketoplánů a nesměla ji provázet jediná chybička. Oficiálním úkolem bylo vynést do kosmu americký satelit TDRS-4.
Hrálo se o vše. „Američané se vracejí do vesmíru, jásal hlas komentátora startu Hugha Harrise, když raketoplán Discovery vzlétl. Misí STS-26 skončilo 32 měsíců uzemnění,“ píše web Space.
close
info
Zdroj: Wikimedia Commons, NASA, volné dílo
zoom_in
Po explozi raketoplánu Challenger v roce 1986 trvalo dva roky, než se do vesmíru vydal další raketoplán. Úkolu se zhostil Discovery, na snímku je jeho start.
To, že vše muselo klapat, odrážel i výběr posádky. Mise STS-26 byla od přelomového letu Apollo 11, při kterém první člověk vstoupil na Měsíc, vůbec první, v níž tvořili posádku pouze veteráni amerických ozbrojených sil. Velel Frederick H. Hauck, pilotoval Richard O. Covey, specialisty byli John M. Lounge, David C. Hilmers (který byl i letovým inženýrem) a George D. Nelson. Ani pro jednoho z nich nešlo o první cestu do kosmu, tuto ale všichni později zhodnotili jako výjimečnou.
Podle vzpomínek Coveye bylo zvláště těžkou chvílí, když uplynul stejný počet sekund od startu, po jakém vybuchl Challenger. „Všichni jsme tak trochu přemýšleli o tom, co se stalo naposledy, když se raketoplán dostal do tohoto bodu,“ řekl později pilot mise.
To ale ještě nikdo netušil, že stejný smutný úkol si Discovery zopakuje ještě o patnáct let později. V roce 2003 se program Space Shuttle dostal do úzkých po další obří tragédií. Tehdy se při vstupu do zemské atmosféry rozpadl raketoplán Columbia.
Několik měsíců bylo opět nejisté, zda se ještě zbývající tři raketoplány vrátí do služby. Mise STS-114 představující kýžený návrat, které se opět zhostil Discovery, odstartovala 26. července 2005 po nezbytných bezpečnostních úpravách raketoplánu. Jejími úkoly byly dodávka zásob na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a opravy stanice, přičemž členové posádky vykonali i několik takzvaných spacewalků (vydali se ven z raketoplánu do otevřeného kosmu).
Start mise STS-114, první po zkáze raketoplánu Columbia. Zhostil se jí znovu raketoplán Discovery:
V tomto případě ale ani „návratový“ let nebyl zcela bez chybičky. „Snímky startu ukázaly, jak se z vnější nádrže odtrhává kus pěny, stejně jako menší dlaždice. Snímky také ukázaly dvě oblasti povrchu, kde vyčnívaly výplně spár. Manažeři mise strávili několik dní, aby zjistili, zda bude od posádky vyžadována nějaká akce,“ uvádí web NASA. Tyto problémy znamenaly, že všechny další mise programu Space Shuttle byly opět o několik měsíců odloženy.
Tady pilotuje žena
V mezidobí mezi dvěma misemi po tragédiích raketoplán Discovery do kosmu vynesl mnoho satelitů. V roce 1990 kromě vynesení Hubbleova vesmírného dalekohledu také vypustil vesmírnou sondu Ulysses, jejímž úkolem bylo studium Slunce.
close
info
Zdroj: Wikimedia Commons, NASA Hubble Space Telescope, volné dílo
zoom_in
Raketoplán Discovery vypouští v roce 1990 do kosmu Hubbleův vesmírný dalekohled.
V roce 1994 při misi STS-60 pak byl Discovery opět u toho, když se přepisovaly kosmické dějiny. Po konci studené války se začala rozvíjet spolupráce mezi do té doby nesmiřitelnými rivaly - USA a Ruskem. Právě Discovery jako první americký raketoplán odstartoval v rámci nového programu Shuttle-Mir, přičemž na jeho palubě byl jako člen posádky vůbec poprvé přítomen Rus - kosmonaut Sergei Krikalev.
Ještě podstatnější byla v tomto směru mise STS-63 v únoru 1995, kdy se raketoplán Discovery poprvé přiblížil k ruské kosmické stanici Mir. I tento úspěch ale překrylo další prvenství. Mise byla totiž vůbec první, kdy raketoplán pilotovala žena.
Byla to astronautka Eileen Collinsová. „Dozvěděla jsem se, že budu pilotovat raketoplán, když mi zavolal Duane Ross z NASA. Předal mě Johnu Youngovi (bývalému astronautovi a tehdy vedoucímu týmu astronautů NASA - pozn. red.). Zeptala jsem se: ‚Budu pilotem nebo specialistou mise?‘ On řekl: ‚Budete pilotem. Budete první pilotkou raketoplánu.‘ John Young je jedním z mých hrdinů. Nejenže chodil po Měsíci, ale byl prvním člověkem, který přistál s raketoplánem. Zavěsila jsem telefon. Neměla jsem chuť skákat nahoru a dolů nebo na oslavu. Cítila jsem úlevu, obrovský pocit klidu,“ vzpomínala později Collinsová, jejíž slova připomíná blog Stories of Her.
close
info
Zdroj: Wikimedia Commons, NASA, volné dílo
zoom_in
Posádka mise STS-63 raketoplánu Discovery. Tato mise byla vůbec první v historii, kdy raketoplán pilotovala žena. Pilotka Eileen Collinsová sedí na fotce druhá zleva.
Poslední let
Při misích v 21. století šlo velmi často o lety k Mezinárodní vesmírné stanici, dopravování jejích nových obyvatel a zásob či potřeb pro údržbu stanice, přičemž opravy vykonávala posádka raketoplánu při výstupech do volného vesmíru.
Poslední let do kosmu absolvoval raketoplán Discovery v únoru 2011, v roce, kdy byly postupně vyřazeny ze služby všechny ještě existující raketoplány, tedy i Endeavour a Atlantis, čímž skončil program Space Shuttle. „Discovery je úžasná kosmická loď a dobře posloužila své zemi. Úspěch této mise a těch, které byly před ní, je důkazem píle a odhodlání každého, kdo během těch mnoha let pracoval na Discovery a programu Space Shuttle," řekl tehdejší ředitel NASA Charles Bolden.
Poslední přistání raketoplánu Discovery v roce 2011:
Poslední mise Discovery STS-133 trvala 12 dní 19 hodin 4 minuty a 50 sekund. Posádka raketoplánu se s ním připojila k ISS, vynesla nový modul pro tuto stanici a další potřebné vybavení. Plánovaný start byl přitom několikrát odložen kvůli únikům vodíku a poté kvůli prasklinám na části palivové nádrže.
Při návratu raketoplán přistál v Kennedyho vesmírném středisku. „Jak ubíhají minuty, jsem vlastně čím dál smutnější z toho, že to byl poslední let, a vím, že všichni lidé zapojení do programu raketoplánů to cítí stejně,“ prohlásil krátce po přistání velitel poslední mise Steve Lindsey.
