Retro Deník
Jak se žilo v osmdesátkách? Připomeňte si s Deníkem výrazné události, k nimž došlo právě před 40 lety. Redakce ho připravuje ve spolupráci se známým dokumentaristou Michalem Petrovem, autorem knižní řady Retro ČS a také bezmála dvousetdílného televizního magazínu Retro.

Komáři se rojili

Léto bylo v roce 1984 rozmarné a sklizeň komplikovaly časté přeháňky. Vlhko přálo komárům, ale ti nepřáli lidem a zvířatům. Noviny psaly o tom, že bodavý hmyz snižuje u koňů nasazovaných na lesní práce výkon a u krav zase dojivost a přírůstky masa.

Sporné štěstí měla zvířata v okolí opuštěných těžních věží na Hodonínsku a Břeclavsku – když se vyválela v půdě nasáklé ropou, získala přirozený repelent. Pro ten z chemiček – dietyltoluamid vyvinutý parazitology z Ústavu veterinárního lékařství v Brně – se totiž zatím pořád marně sháněl výrobce, který by velké poptávce vyhověl.

Poslední stupeň Vltavské kaskády

V srpnu 1984 otisklo Rudé právo článek, ve kterém se poměrně detailně rozepsalo o budoucím konci obcí, které stály v cestě stavbě vodního díla Hněvkovice. Vytyčení zátopové oblasti byl ale jen jeden z nutných prvních kroků. Přehrada budovaná hlavně kvůli zásobování temelínské elektrárny vodou se začala betonovat až o dva roky později a práce skončily teprve v roce 1991.

V energetice mělo jádro vůbec zvláštní postavení, což dokládaly i práce na nejstarší československé jaderce v Jaslovských Bohunicích. Její nejnovější generace se dočkala spuštění prvního bloku v elektrárně označené V2, jejíž turbogenerátor se před 40 lety zapojil do rozvodné sítě. Později se připojil i druhý. Oba běží dodnes.

Amerika vyprodává

Je to 40 let, co v Rudém právu vyšel článek kritizující nepoměr mezi různými kinematografiemi v počtu uváděných filmů. Text se pozastavoval nad tím, že Pražský filmový podnik toho času uváděl sice na padesát titulů z kapitalistických zemí, ale jen něco přes deset z těch bratrských a asi dvacítku tuzemských. Nicméně vzal partajní tisk na milost dva nesporné americké trháky tehdejšího světového filmu, které si našly cestu i do našich biografů: E.T. Mimozemšťan a Tootsie.

close Srpen 1984. Dnes již kultovní E.T. Mimozemšťan zamířil do českých kin. info Zdroj: se svolením, archiv Michala Petrova zoom_in Srpen 1984. Dnes již kultovní E.T. Mimozemšťan zamířil do českých kin.

O něžném příběhu mimozemšťana recenzent napsal: „Nedůvěřoval jsem tomu filmu. Slyšel jsem o něm příliš chvály, než aby to mohla být pravda. Když jsem jej však zhlédl, musil jsem přiznat – kritiky nezklamaly.“

S Tootsie měl stranický deník ještě menší potíž – vždyť v komedii šlo o herce, který v USA trpěl nezaměstnaností.

Povstalecké jubileum

Vypuknutí Slovenského národního povstání, nejsilnějšího projevu domácího odboje ve druhé světové válce na území Československa, slavilo v srpnu 1984 kulatiny a podle toho to také vypadalo. Slovenskem se žilo i v Praze, která nejenže vyvěšovala vlajky, ale v hotelu InterContinental (který také slavil jubileum) se například podávaly krajové speciality slovenské kuchyně chystané slovenskými kuchaři a k tomu hrála slovenská cimbálovka.

Československé dráhy udílely speciální slevy těm, kdo jeli vlakem na pozvání organizátorů oslav SNP do různých koutů Slovenska, hlavně samozřejmě na shromáždění v Banské Bystrici. Do kin šel koprodukční film Na druhom brehu sloboda dokládající, že za naši svobodu umírali i Bulhaři, ale především televize uvedla v premiéře osmidílný epos Povstalecká história. Režisér Andrej Lettrich ho točil celých osm let a musela to být nelehká práce, když v ní jako jedna z postav vystupoval i Gustáv Husák, momentální šéf strany i státu. V seriálu ho ztvárnil Michal Dočolomanský a i v dalších rolích vystoupily hvězdy slovenského i českého filmového nebe.

Družba ocuďpocuď

Protože vrcholilo léto, psalo Rudé právo v srpnu čtyřiaosmdesátého i o dovolených a rekreacích, zejména těch odborových. Statistiky byly impresivní i pokud šlo o takzvaný aktivní cestovní ruch, kdy cizinci jezdili utrácet k nám. Dozvěděli jsme se například, že se u nás toho roku bude rekreovat přes 26 tisíc zahraničních odborářů z třicítky zemí.

Stranický tisk se také rozpsal o společné československo-sovětské zotavovně Družba vznikající i pro naše pracující v Kurpatech u krymské Jalty. Protože tam na nás zbyl jen kousek pobřeží s prudkým srázem, vznikl velmi zajímavý architektonický projekt v brutalistním stylu. Za práci řady českých expertů a stavbařů i investice z ČSSR se s námi Moskva nikdy nevyrovnala.

close Družba. Zajímavý architektonický projekt v brutalistním stylu. info Zdroj: se svolením archi.ru zoom_in Družba. Zajímavý architektonický projekt v brutalistním stylu.

Nenaplněná touha: Nový žigulík

Před 40 lety představilo Rudé právo novou chloubu sovětské automobilky VAZ: model 2108, kterému záhy nikdo neřekl jinak než Lada Samara podle verze určené pro export. Fotka třídvéřové varianty u nás vyšla dřív, než se auto představilo veřejnosti na výstavě v Moskvě. Šlo o nejpokročilejší osobní vůz z nabídky tehdejšího východního bloku, proto i u nás vzbudil obrovský zájem.

Článek ale neuváděl nic o tom, kdy se dostane také do nabídky Mototechny – dnes víme, že se tak stalo až o čtyři roky později, přednost dostaly dolarové trhy. Z novinek se tak československý zákazník mohl reálně těšit spíš na zdokonalenou škodovku.

Adieu, Prázdniny!

Začátek srpna byl i na stránkách novin ještě prodchnutý prázdninovými tématy. Psalo se o nedostatcích obchodu ve vyhlášených letoviscích (třeba o zavřené cukrárně ve Starých Splavech nebo o tom, že tamtéž musejí lidé nejdřív v samoobsluze vystát frontu na košík a pak ještě jednu u kasy) a naopak záslužné práci pojízdných prodejen (tady potěšila zpráva o vylepšených LIAZech).

Čtenář se dozvěděl, že se začátkem měsíce ještě 420 tisíc dětí čekají pionýrské tábory, ze kterých se jich už vrátilo skoro devět milionů.

Ale záhy začalo přituhovat: prázdninovou agendu vystřídalo téma školních pomůcek, přičemž objem sešitů se například nepočítal na kusy, nýbrž na tuny. Ale jedna dobrá zpráva pro školáky by tu byla, přinejmenším v Praze: zvýhodněné kupony pro MHD už dopravní podnik začal nabízet i jinde než jen u okének v Elektrických podnicích.

close Prázdninovou agendu vystřídalo téma školních pomůcek. info Zdroj: se svolením, archiv Michala Petrova zoom_in Prázdninovou agendu vystřídalo téma školních pomůcek.

Dobrá zpráva pro vodníky

Dá se říct, že letitým problémem řešeným na stránkách Rudého práva byl nedostatek obyčejných porcelánových hrnků. Dokonce do té míry, že řediteli podniku Karlovarský porcelán už takříkajíc bouchly saze a do partajních novin napsal: „Rozvoj našeho oboru neměl v minulosti vysokou preferenci. Ještě dnes máme závody, kde se používají postupy, které se používaly před sto lety. V roce 1928 zhotovovaly porcelánky 35 tisíc tun zboží a nyní pouze 21 tisíc tun…“

Proto v srpnu 1984 potěšila zpráva o tom, že se po čtyřleté rekonstrukci otvírá porcelánka v Lokti, která denně vyrobí 30 tisíc hrnků. „Do konce letošního roku dodají Loketští na náš trh 3,5 milionu kusů tohoto žádaného zboží“, ujišťoval článek.

Maskot pro spartakiádu

I když nemohli partajní ideologové přijít tělovýchovnému Sokolu obvykle na jméno, sté výročí úmrtí Miroslava Tyrše ignorovat zase tak úplně nemohli, protože se dostalo dokonce do kalendáře UNESCO.

O chystané spartakiádě 1985 se ale samozřejmě psalo mnohem častěji, a tak se čtenáři mohli mimo jiné dozvědět třeba o tom, že má svého maskota, figurku lvíčka a jeho plyšové varianty že výrobní družstvo Moravská ústředna v Brně z plyše vyrobí padesát tisíc kousků v různých velikostech. Socialistický merchandising v praxi.

Odchod Cyrila Boudy

close Umělecké dílo Cyrila Boudy. info Zdroj: se svolením, archiv Michala Petrova zoom_in Umělecké dílo Cyrila Boudy.Zpráva o úmrtí jednoho z nejvýznamnějších českých výtvarných umělců Cyrila Boudy (ve věku 82 let), to byl velký stín, který srpen 1984 vrhl na českou kulturu.

I když jeho doména byla zejména grafika, a málokdo se někdy nesetkal s knihou s jeho ilustracemi, příznačná pro něj byla všestrannost.

Od „malých“ kreseb se dokázal s úspěchem zhostit i monumentální tvorby, goblénů nebo vitráží. Spolupracoval i s divadlem a animovaným filmem.

Málokdo z českých umělců za sebou nechal tak bohaté a zároveň kvalitní dílo.