„Krizi, na jejímž začátku jsme, není možné bagatelizovat. Mladá generace poprvé zažívá, co může znamenat jistý nedostatek,“ prohlásil podle serveru Friedrich Ebert Stiftung v listopadu 1973 tehdejší západoněmecký kancléř Willy Brandt. A hned poté uvedl, že od 25. listopadu bude v zemi platit omezení maximální povolené rychlosti a zákaz vyjíždění autem v neděli.

Přesně před půlstoletím západní svět svíral první a největší ropný šok minulého století. Mezi podzimem 1973 a jarem 1974 omezily arabské státy vývoz ropy do západních zemí a ceny této komodity - do té doby pro běžné lidi při tankování velmi levné - vyletěly prudce nahoru.

Lidstvo získalo drsnou zkušenost, že obchodování s ropou se může stát velmi účinnou válečnou zbraní, a pokud její vývozci lidově řečeno utáhnou kohouty, západní svět na to může tvrdě doplatit.

Jak vypadala Evropa v době ropného šoku z roku 1973:

Zdroj: Youtube

Spojené státy americké, Nizozemsko či Západní Německo měly této komodity tak málo, že sahaly i k drastickým opatřením.

Pátrání řidičů nejen po cenově dostupném, ale často v podstatě jakémkoliv palivu mnohdy trvalo několik hodin - strávených v lepším případě čekáním v nekonečných zástupech u benzinek, v horším hledáním čerpací stanice, která ještě má co prodávat.

„Některým došlo palivo, takže zavřely a pak jste museli hledat jinou benzinku. Já jsem vždy kupoval nejlevnější palivo, a pokud takové prodávali v jedenáct kilometrů vzdáleném městě Two Rivers, jel jsem pro něj tam. Velká auta tehdy prostě zmizela ze silnic,“ popsal situaci z podzimu roku 1973 v americkém státě Wisconsin pro stanici NBC pamětník Philip Groll. 

Jomkipurská válka přinesla slavnou chvíli Železné lady Izraele:

Slavná izraelská politička Golda Meirová měla vždy velkou schopnost vést lidi, kteří jí věřili
Slavná chvíle Železné lady Izraele. Golda Meirová se postavila za svou zem

A podobné scény se odehrávaly i pár kilometrů od českých hranic. Samotné Československo a další státy východního bloku pak tehdejší krize sice nezasáhla tak prudce (komunistická propaganda ji naopak zneužívala jako důkaz toho, jaké negativní důsledky může mít kapitalismus), v konečném důsledku ale dopadla i na Čechy. Lidé ji v podstatě pociťují dodnes.

Když vy zbraně, my ropu

Vše se začalo hroutit počátkem 70. let v USA. Paliva tam byla do té doby velmi levná, Američané si oblíbili ježdění velkými auty s enormní spotřebou, na kterou se vůbec nemuseli ohlížet. Plýtvalo se tak mnoho, že Spojené státy začaly být výrazně závislé na dovozu ropy. Nejčastěji z jihoamerických a blízkovýchodních zemí, sdružených od roku 1960 v Organizaci států vyvážejících ropu (OPEC).

„Sedmdesátá léta byla obdobím rostoucí americké závislosti na dovážené ropě, bezprecedentních narušení globálního trhu s ropou a špatného makroekonomického vývoje ve Spojených státech,“ uvedli Robert Barsky a Lutz Kilian v odborném textu pro National Bureau of Economic Research

První zdražení pohonných hmot měly na svědomí ekonomické změny pod taktovkou administrativy Richarda Nixona. „Propad dolaru, ke kterému došlo na počátku 70. let, byl ústředním faktorem ve zvyšování cen. Vzhledem k tomu, že cena ropy byla uváděna v dolarovém vyjádření, klesající hodnota dolaru snížila příjmy zemí OPEC. Státy OPEC se proto uchýlily k oceňování své ropy ve zlatě a ne v dolaru,“ vysvětluje web Federal Reserve History. A tak začali Američané platit při tankování do té doby nevídané částky. 

Nespokojení řidiči ale netušili, že do pár měsíců se jim po „vyšších“ cenách pohonných hmot bude stýskat, protože jich začne být nedostatek. 

Jak probíhal jeden z prvních velkých střetů v jomkipurské válce?

Izraelské obranné síly během jomkipurské války
Bitva o Tel Saki: Hrstka vojáků tři dny čelila tisícům Syřanů. Zachránila Izrael

Mohla za to napjatá situace mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy. Ta se ještě vyhrotila poté, co Izrael v takzvané šestidenní válce roku 1967 dobyl Sinajský poloostrov, Golanské výšiny, obsadil pásmo Gazy, západní Jordánsko a východní Jeruzalém. Političtí představitelé arabských států nemínili tuto pohanu nechat plavat.

Šestého října 1973, přesně na největší židovský svátek Jom Kipur, zaútočily síly Egypta a Sýrie podporované několika dalšími zeměmi na Izrael. Židovský stát útok zaskočil a zpočátku v takzvané jomkipurské válce prohrával. Zareagovala však Nixonova administrativa, v čele jejíhož ministerstva zahraničí tehdy stál Henry Kissinger, a Američané dodali Izraeli masivní vojenskou pomoc. Situace se obrátila a útočící země začaly tahat za kratší konec.

V reakci na americké kroky se většina států sdružených v OPEC rozhodla nejdříve radikálně zvednout ceny a pak ropu přestala USA prodávat úplně. „Arabští členové OPEC embargo rozšířili také na další země, které podporovaly Izrael, včetně Nizozemska, Portugalska a Jižní Afriky. Embargo znamenalo zákaz vývozu ropy do určených zemí,“ konstatuje web amerického ministerstva zahraničních věcí

V neděli se jezdit nesmí

Embargo začalo platit 19. října. Odborníci a političtí reprezentanti spočítali, že při běžné spotřebě státům dojdou zásoby do pár týdnů. „Cena ropy se nejprve zdvojnásobila, poté zčtyřnásobila, což znamenalo pro spotřebitele raketový nárůst nákladů a strukturální výzvy pro stabilitu celých národních ekonomik. Vzhledem k tomu, že embargo se časově shodovalo s devalvací dolaru, zdálo se, že hrozí globální recese,“ připomíná web amerického ministerstva zahraničí. 

Svět se skutečně v následujících měsících dostal do ekonomické krize. Zatímco ta se ve své nejhorší podobě rozvinula postupně, ropný šok se okamžitě projevil na silnicích.

Američané najednou neměli co tankovat. Na benzinkách svítily nápisy „No Gas“, případně byly označeny různobarevnými vlajkami - zelenou, pokud mohli tankovat všichni, žlutou, pokud si směli pohonné hmoty koupit jen vybraní řidiči, červenou, pokud pohonné hmoty došly. V některých amerických státech se také zavedlo pravidlo, že lidé s lichým koncovým číslem poznávací značky mohli tankovat jen v liché dny, a řidiči se sudým jen v sudé.

Zdroj: Youtube

Z evropských zemí mezi nejhůře postižené patřilo Nizozemsko. Doprava se tam prakticky zastavila - o nedělích nuceně. „Zákaz ježdění auty platil devět nedělí po sobě,“ píše nizozemský server Historiek.

Kritická byla i situace v Západním Německu. K 25. listopadu před 50 lety tam začala platit zákonná omezení. Řidiči museli uvolnit nohu na plynu a v některé dny musela auta zůstat v garážích. „S cílem snížit spotřebu ropy vydala vláda nařízení, které zakázalo používání motorových vozidel ve čtyři po sobě následující neděle a omezilo maximální povolenou rychlost na dálnicích na 100 kilometrů v hodině,“ připomíná web German History Documents.

Historický okamžik. Proč Nixonovo gesto změnilo svět? 

Prezident USA Richard Nixon při historické návštěvě Číny.
Gesto, které změnilo svět. Před půl stoletím přijel do Číny prezident Nixon

Mimo dálnici se smělo jezdit nejvýše osmdesátkou. V neděle 25. listopadu, 2., 6. a 9. prosince směly vyjet jen auta složek záchranného systému či vozidla politiků a diplomatů.

Lidé to řešili svérázně, vznikly ikonické snímky, kdy auto s rodinou táhne koňské spřežení. Mnozí vytáhli kola a podle dobové reportáže (k vidění níže) si pochvalovali hezké počasí a pohyb na čerstvém vzduchu. „Byť lidé navenek brali nařízení klidně, šířilo se mezi nimi znepokojení,“ popisuje dobovou atmosféru Bayern Radio

Jak vypadala neděle bez aut:

Zdroj: Youtube

Opatření, byť opožděně, přijalo i Rakousko, vyděšené možnou energetickou krizí. „Rychlost se omezila na 100 kilometrů v hodině, v neděli byly čerpací stanice zavřené, byl zaveden letní čas. Občas se objevily i bizarní návrhy jako zkrácení televizního programu, aby se dlouho nesvítilo, doporučení, aby se lidé místo koupání sprchovali, a aby se neholili elektrickými strojky, ale žiletkami namokro,“ připomíná list Wiener Zeitung. Lidé tam také od ledna 1974 několik týdnů nesměli v určený den jezdit auty - za nedodržení hrozila pokuta v přepočtu na současné peníze i několik desítek tisíc.

Výhra pro Sovětský svaz?

Ve východním bloku, včetně Československa, se na první pohled nic zásadního v souvislosti s krizí nedělo. Objevily se i názory, podle kterých byl ropný šok pro komunistické země velkou výhrou, protože Sovětský svaz vyrostl v očích ostatních států jako možný dodavatel energie.

Nesouhlasí s tím ale vědec Michael De Groot z Indiana University. Podle něj naopak dění v době před půlstoletím v konečném důsledku přispělo k ekonomickému zhroucení východního bloku.

„Mnozí vědci tvrdili, že Sovětský svaz byl hlavním vítězem ropné krize z let 1973 až 1974. Má studie tuto interpretaci zpochybňuje a ukazuje, že ropná krize donutila sovětské politiky čelit limitům svého energetického průmyslu. Poptávka po sovětské energii předčila výrobu. Sovětské rozhodnutí zvýšit ceny v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) a neschopnost Sovětského svazu uspokojit poptávku napříč RVHP přiměly východoevropské vlády nakupovat ropu ze zemí Blízkého východu za rostoucí ceny na světovém trhu, což ochromilo jejich platební bilanci a zdůraznilo jejich další ekonomické nedostatky,“ nastiňuje v úvodu své studie pro Journal of Cold War Studies

Konec velkých aut

Ropný šok skončil v březnu roku 1974, kdy země sdružené v OPEC zrušily embargo. Krize ale stihla změnit svět. Předně už pak lidé nikdy nenatankovali levněji než před vypuknutím krize. „Embargo skončilo, vysoké ceny zůstaly,“ konstatuje web Federal Reserve History.

V Americe se kvůli nim změnil i automobilový průmysl. Lidé před velkými auty s osmiválcovými motory a extrémní spotřebou začali kupovat úspornější varianty.

Nixonova rezignace přinesla hned několik poprvé: 

Richard Nixon rezignuje před televizními kamerami
Nixon rezignoval v přímém přenosu. Před 45 lety vyvrcholila aféra Watergate

Západní země také pochopily, že musí najít nová vlastní těžiště, energetické zdroje a pohonné látky, a pracovat na své nezávislosti na ropě z dovozu, což trvá v podstatě dodnes.

Svět po ropném šoku 1973 spadl do ekonomické krize. V Americe stagnoval průmysl a rostla nezaměstnanost. Stejné to bylo v Západním Německu. „Prodej aut začal kolabovat, automobilky zkrátily pracovní dobu. Podobně nepříznivá situace byla u výrobců stavebních materiálů, železa, oceli, v chemickém průmyslu. Počet nezaměstnaných v roce 1975 přesáhl milion, přičemž v roce 1973 jich bylo jen 273 tisíc,“ připomíná web Bayern Radio.