Za svůj krátký život se Jan Blažej Santini-Aichel stihl zapsat do dějin jako geniální architekt. „Santiniho Zelená hora je báseň… Zatímco stavby dvacátého století jsou jenom slogany,“ řekl kdysi o jeho díle historik umění Mojmír Horyna. Právě zmíněný poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře byl v roce 1994 zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Sice nevynikal silou a jeho život byl od narození limitován pochroumaným zdravím a hendikepem, přesto Santini, který se narodil roku 1677 italskému kameníkovi v Praze a zemřel 7. prosince 1723, za pouhých dvacet let svého projektantského života stihl vytvořit přes stovku sakrálních, palácových i hospodářských staveb. A téměř do všech promítl svoji genialitu. Spojil v nich nejenom gotiku s barokem, ale také fascinující hru světla a stínu i mystické odkazy a šifry.

Na Žďársku se lze pokochat soustavou tří barokních skvostů - vesnických kostelů. Navrhl je slavný architekt Jan Blažej Santini:

Obdivuhodnou stavbu, barokní perlu Vysočiny, postavil stavitel Jan Santini
Ve Zvoli chtěli šokovat, pozvali si Santiniho. Barokní skvost slaví 300 let

I po staletích je v jeho díle stále co objevovat. Například z ptačí perspektivy člověk zjistí, že půdorysy jeho staveb připomínají nejen kříž, ale také hvězdu, lebku či želvu. „Vedle geometrické symboliky půdorysů nalezneme také v mnoha dalších Santiniho stavbách zašifrované teologické a další symbolické významy,“ řekl historik architektury z Filozofické fakulty Univerzity Pardubice Pavel Panoch.

Jako příklad uvedl kapli sv. Klimenta v Hradci Králové, jejíž kupole je završena motivem svatopetrských klíčů nesoucích papežskou tiáru.

„Tvarosloví lucerny kostela ve Zvoli v podobě knížecí čapky zase odkazuje k hlavnímu patronu tamního chrámu svatému Václavu a půdorysné schéma mariánského kostelíka v Obyčtově připomíná dokonce želvu - exkluzivní křesťanský symbol ctnostné ženy, jejíž stálost ve víře je chráněna pevným krunýřem alias kostelní klenbou,“ doplnil Panoch.

Geniální tvůrce

Podle něj tvůrčí osobnost Santiniho-Aichela dokázala vtisknout českému baroku první čtvrtiny 18. století natolik osobitý charakter, že se takzvaná česká barokní gotika stala jedním z obecně uznávaných fenoménů evropské barokní kultury.

Osobitost geniálního tvůrce oslovila před lety i spisovatele Miloše Urbana, který v roce 2005 napsal knihu Santiniho jazyk. O pět let později se toto dílo dočkalo i filmové podoby pod taktovkou režiséra Jiřího Stracha.

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého skrývá řadu nevysvětlených záhad:

Zdroj: Youtube

„Zatímco současný svět je hlasitý, přespříliš užvaněný, aby se vysvětlil a obhájil, ten santiniovský stavěl oltáře k úctě Jana Nepomuckého a jeho ‚tacui – mlčel jsem‘, tedy svět ticha. Film nechává vítězit onu spiritualitu ticha jako hodnotu, ve které se dá přemýšlet, hledat a nacházet, meditovat, modlit se…,“ sdělil tehdy Strach.

Právě mystičnost a jedinečnost Santiniho díla se stala i jedním ze středobodů kampaně České centrály cestovního ruchu CzechTourism, která nejenom jeho jménem láká tuzemské i zahraniční návštěvníky na cesty do České republiky.

Významné stavy Jana Blažeje Santiniho-Aichela

• Klášter Kladruby
• Zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou
• Klášter PlasyZelená hora – poutní kostel sv. Jana Nepomuckého u Žďáru nad Sázavou
• Kaple svaté Anny Panenské Břežany
• Kostnice Kutná Hora – Sedlec
• Klášter v Rajhradě u Brna
• Kostel Jména Panny Marie Křtiny s poutním areálem a kostnicí