Americko-britská vojenská operace Irácká svoboda, která si kladla za cíl svrhnout režim Saddáma Husajna, začala 20. března 2003, přičemž ji od počátku provázela jistá kontroverze. Dnes se hodně hovoří o chybějícím mandátu Organizace spojených národů (OSN), je ale třeba dodat, že podle předchozích rezolucí Rady bezpečnosti OSN měl irácký režim ukončit produkci zbraní hromadného ničení a umožnit zbrojním inspektorům kontrolu, že tyto rezoluce plní. Bagdád však spolupráci s inspektory na sklonku října 2002 jednostranně ukončil.

Počátkem roku 2003 navrhly Spojené státy americké spolu se Spojeným královstvím a Španělskem Radě bezpečnosti přijmout další rezoluci, která by Iráku určovala termín, do kdy musí splnit předchozí požadavky, nemá-li se vystavit riziku vojenské akce.

Bývalý člen speciální armádní jednotky Delta Force promluvil o detailech operace vedoucí k zadržení Saddáma Husajna:

Americký voják stojí v ložnici chaty, ve které žil bývalý irácký diktátor Saddám Husajn předtím, než byl 13. prosince zajat ve svém nedalekém úkrytu v ad-Daúru u Tikrítu.
Nové detaily ze zatčení Husajna. Voják poprvé promluvil o průběhu tajné operace

Francie, Německo a Rusko vojenský útok odmítly a prosazovaly diplomatické řešení, ale tehdejší prezident USA George Bush mladší dal nakonec invazi zelenou na základě předchozí rezoluce číslo 1441, označující režim Saddáma Husajna v Iráku za hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost. Ta sice žádnou formulaci o případném zahájení vojenské akce neobsahovala, ale varovala Irák před „vážnými následky“, pokud nesplní podmínky inspekcí OSN. Americká i britská vláda se také odvolávaly na předchozí ozbrojené akce Iráku proti nim a na existenci zbraní hromadného ničení v Iráku, která se později nepotvrdila.

Zdroj: Youtube

Invaze proběhla bleskově. Už 12. dubna 2003 padlo hlavní irácké město Bagdád a o dva dny později i poslední centrum iráckého odporu, město Tikrit. Jak se ale brzy ukázalo a jak potvrdily i sebevražedné útoky o rok později, jejichž 20. výročí si dnes připomínáme, válka v Iráku tím neskončila, ale začala.

Kolem jely dva školní minibusy…

Bylo po sedmé hodině ráno a ve významném jihoiráckém přístavním městě Basra byla právě dopravní špička, když explodovalo pět náloží. Ke třem výbuchům došlo podle dobového zpravodajství CNN poblíž všech tří policejních stanic v Basře - zbylé dva byly odpáleny ve zhruba hodinovém časovém odstupu na Regionální policejní akademii v nedaleké obci Az Zubajr. Ke všem výbuchům došlo v autech řízených sebevražednými atentátníky.

Následky byly děsivé: na místě zahynulo 68 lidí, dalších zhruba 200 jich bylo zraněno, přičemž někteří zranění později podlehli. Celkový počet obětí tak nakonec dosáhl čísla 77, včetně nejméně 15 dětí.

Saddám Husajn před 40 lety v Iráku rozpoutal vraždění:

Irácký diktátor Saddám Husajn před soudem. Nařízení masových poprav v Dudžailu se v roce 2006 stalo jedním z hlavních bodů obžaloby proti němu. Byl odsouzen k trestu smrti a popraven
Chtěli ho zabít, pomstil se. Saddám Husajn před 40 lety stvořil krvavý čtvrtek

„Šlo o nejhorší útoky, jaké postihly toto převážně šíitské muslimské město poblíž Perského zálivu od začátku americké okupace Iráku,“ uvedli iráčtí zpravodajové amerického deníku The Washington Post Pamela Constableová a Chálid Saffar.

Děsivé bylo také to, že k jedné z explozí, která byla podle britského deníku The Guardian odpálena v bílém sedanu projíždějícím kolem policejní stanice al-Saúdi, došlo právě ve chvíli, kdy auto míjelo dva školní minibusy. První minibus vezl děti ze základní školy, druhý studentky ze střední dívčí. A výbuch oba minibusy zničil.

Irák v letech 2003 a 2004Irák v letech 2003 a 2004Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo

„Bavila jsem se se svými přáteli v minibusu, když jsem najednou ucítila, jak mě něco udeřilo do obličeje,“ uvedla později 13letá Ban Gurghisová, která měla štěstí, že atentát přežila a byla z místa převezena do Všeobecné fakultní nemocnice v Basře. „Bylo tam hrozné horko a na tváři i na oblečení jsem měla krev. Chtěla jsem vyskočit z okna.“

Ban i její náctiletá kamarádka, která ležela na vedlejší posteli v bezvědomí s obličejem zcela zakrytým obvazy, měly při vší hrůze štěstí, že hrůzný útok přežily. Ostatním dětem v minibusech však osud tolik nepřál. Když byla všechna těla vyproštěna z trosek, ukázalo se, že některá jsou úplně spálená.

Před 20 lety začal v severním Mosulu zásah, který skončil smrtí synů iráckého diktátora Saddáma Husajna:

Zátah proti domu. Akce se zúčastnilo až 200 vojáků 101. výsadkové divize americké armády, fotografie zachycuje okamžik, kdy z budovy vyšlehl plamen po zásahu protitankovou řízenou střelou TOW
Smrt Husajnových synů: Udaj a Kusaj se nedali lacino, z jejich úkrytu byl cedník

Podle tehdejšího iráckého policejního mluvčího Aliho Abdullaha cestovalo v minibuse základní školy deset dětí, v minibuse střední školy osm dívek. Výbuch si na místě vyžádal životy 15 z nich, tři děti, včetně obou zmíněných dívek, skončily s těžkými zraněními v nemocnici. Podle některých dobových zdrojů jedno z těchto dětí podlehlo později následkům zranění.

Těla ležela všude kolem

Ulice města se po explozích proměnily v apokalypsu. „Auta, která stála poblíž výbuchu, se proměnila v plamenné věže. Výkladní skříně obchodů se vysypaly dovnitř. Cihlové zdi výbuch rozbořil,“ popisoval bezprostřední atmosféru na ulici po atentátu The Washington Post. Výbuch zanechal na ulici obrovský kráter, kolem nějž ve velkém okruhu dopadaly trosky aut a kusy lidských těl, jež rozmetal po okolí.

„Když došlo k první explozi, spal jsem právě ve svém pokoji a spadla na mě skříň. Krvácel jsem, ale stejně jsem vyběhl ven, abych se podíval, co se stalo. Viděl jsem spoustu kouře, auta v plamenech a těla všude kolem,“ svěřil se reportérům amerického deníku 23letý policista Muhammed Sami Ahmed.

Irácký chlapec si prohlíží trosky na místě výbuchu v jihoiráckém městě Basra 21. dubna 2004. Více než šedesát lidí bylo při explozi zabito a asi sto zraněno.Irácký chlapec si prohlíží trosky na místě výbuchu v jihoiráckém městě Basra 21. dubna 2004. Více než šedesát lidí bylo při explozi zabito a asi sto zraněno.Zdroj: Profimedia

Totéž potvrzoval 35letý obchodník Emad Hassan, jenž byl od epicentra výbuchu vzdálen jen necelých 20 metrů. Tlaková vlna jej srazila k zemi, ale přežil a po chvíli se probral. „Všude byl kouř a prach. Viděl jsem jedno tělo odhozené směrem ke mně a další tělo našli na střeše domu mého souseda,“ popisoval otřeseně, čeho se stal svědkem.

V roce 1993 začal Saddám Husajn ohrožovat bezletovou zónu nad jižním Irákem, do vzduchu proto dva roky po operaci Pouštní bouře vzlétly další bojové letouny:

Letoun amerického námořnictva Grumman F-14A Tomcat stíhací letky 114 Aardvarks letí nad ropným vrtem zapáleným iráckými jednotkami během války v Perském zálivu v roce 1991. K 30. dubnu 1993 byla tato letka zrušena
Piloti na start. Před 30 lety začaly nálety na Irák, vzneslo se přes 100 strojů

Podle vyjádření tehdejšího iráckého ministra vnitra Samira Šakira Mahmúda Sumaidyho byly exploze v Basře dílem týchž teroristů, kteří spáchali předchozí bombové útoky ve městech Irbíl a Karbala.

„Každé dítě, které jsme dnes ztratily, bylo součástí irácké budoucnosti, kterou chtějí teroristé zničit, aby nás postupně zahnali do temnoty. Irácká vláda tyto zločiny odsuzuje a je odhodlána s touto rakovinou skoncovat. Terorismu se nepodaří zastavit nás v naší snaze o obnovu a znovuosídlení země,“ sdělil Sumaidy novinářům krátce po explozích.

Krvavý irácký duben 2004

Duben roku 2004 se stal v Iráku nejsmrtelnějším měsícem od svržení Husajnova baasistického režimu a středa 21. dubna jedním z jeho nejhorších dní. Její celkovou tragickou bilanci ještě zhoršila krvavá přestřelka ve městě Fallúdža, k níž mezitím došlo.

„Těžce ozbrojení iráčtí povstalci zaútočili ve Fallúdži na síly americké námořní pěchoty a zahájili tříhodinovou bitvu. Při střetu bylo zabito nejméně devět Iráčanů a osm útočníků,“ popsal tento incident The Washington Post.

Zdroj: Youtube

Podle CNN začala celá bitva ráno kolem půl sedmé, kdy se na mariňáky vrhlo asi 40 až 60 povstalců, kteří je ostřelovali z ručních zbraní i za pomocí ručně odpalovaných granátů s raketovým pohonem (RPG).

„Podle mariňáků přilétaly RPG tak rychle a zběsile, až jich bylo příliš mnoho na to, aby je bylo možné spočítat. Příslušníci námořní pěchoty reagovali na tyto útoky drtivou palbou z ručních zbraní a minometů a přivoláním blízké letecké podpory, přičemž zabili 36 povstalců,“ uvedla CNN s odvoláním na armádní písemné prohlášení.

17. ledna 1991 na Irák dopadla první bomba. Začínala nejrozsáhlejší mezinárodní vojenská akce od konce druhé světové války:

Americká bojová letadla F-16A, F-15C, F-15E nad hořícími kuvajtskými ropnými poli
Pouštní bouře: jedinečná operace, kde i Češi poznali známá Saddámova minová pole

Bitva otřásla tehdy dva dny starou politickou dohodou, jež měla zastavit tamní konflikt, a přerušila návrat tisíců civilních uprchlíků, kteří se chystali vrátit se domů s vidinou na blízké příměří.

Podle CNN ztratila americká armáda při obléhání Fallúdži v dubnu 2004 kolem stovky vojáků a prožila tam své nejhorší týdny od začátku invaze. Obléhání si jen do té doby vyžádalo také zhruba 600 iráckých obětí.

Ženista americké námořní pěchoty hledá bomby u silnice v okolí Fallúdže, Irák v roce 2004Ženista americké námořní pěchoty hledá bomby u silnice v okolí Fallúdže, Irák v roce 2004Zdroj: Wikimedia Commons, Hdtychse, CC BY-SA 4.0

Americký správce Iráku Paul Bremer uvedl, že za útoky ve Fallúdže, v Basře i na dalších místech zodpovídají zejména představitelé zbytků režimu Saddáma Husajna, a že koalice invazních sil počítala s tím, že povstalci zesílí své útoky s tím, jak se blíží 30. červen, což bylo datum, kdy USA a Spojené království počítaly s předáním suverenity dočasné irácké vládě. „Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom povstalce porazili,“ řekl Bremer.

Rozpačitý konec

K předání suverenity v červnu došlo, ale boje s povstalci nadále pokračovaly. Válka v Iráku se proměnila v úmornou a krutou noční můru, která trvala až do konce roku 2011, kdy se ze země stáhli poslední američtí vojáci poté, co se Washington nedohodl s iráckou vládou na jejich dalším působením v této zemi.

Válka v Iráku si podle různých odhadů vyžádala sto tisíc až půl milionu civilních obětí, přičemž zhruba 40 tisíc těchto obětí připadá na vrub spojeneckým silám.

Zdroj: Youtube

Za nelegální označili invazi do Iráku generální tajemník OSN Kofi Annan, místopředseda britské vlády Nick Clegg nebo tehdejší hlavní poradce britského ministerstva zahraničí Michael Wood. Podle Chilcotovy komise, zkoumající britské zapojení do války v Iráku, byla „neoprávněná“.

Někteří experti také tvrdí, že tato invaze napomohla k destabilizaci Iráku a ke vzniku Islámského státu. Bývalý šéf CIA Leon Panetta naproti tomu zastával názor, že ke vzniku Islámského státu přispělo až to, když Barack Obama stáhl v roce 2011 z Iráku americká vojska, protože to vytvořilo „vakuum“, které rychle vyplnili islamisté.

Invazi do Iráku označují někteří analytici mezinárodní situace za precedens, na který se později mohl odvolávat Vladimir Putin při brutálním ruském přepadení Ukrajiny.