Manželství je absurdní instituce, vyjádřila se v pozdějším věku rakouská císařovna Alžběta Bavorská. Kdo ale ví, jak se Sisi cítila v den, kdy šla k oltáři. Svatba s císařem Františkem Josefem I. se konala 24. dubna před 170 lety.

A navzdory tomu, o jak velkou událost šlo, se s ní dodnes pojí určitá tajemství. „Alžbětu ve svatební den nikdo kromě úzkého okruhu pozvaných osob neviděl,“ připomíná v rozhovoru pro Deník spisovatelka Dagmar Beňaková, autorka čtyř publikací o císařovně. Manželství pak od počátku komplikovala Sisina tchyně. Ta třeba věděla o každém pohlavním styku, který spolu pár měl.

Císařské faux-pas

Mezi setkáním Sisi a Františka Josefa I. a jejich svatbou neuplynul ani rok. Co všechno se musela Sisi stihnout před svatbou naučit?
Musela se zdokonalovat ve francouzštině, konverzačním jazyce šlechty, učit se jazyky monarchie, zejména češtinu a maďarštinu, dějiny a zeměpis své nové vlasti, tanec, protože ji ve Vídni čekaly dvorní plesy a plesy u dvora. Zatímco dvorních plesů se účastnili všichni aristokraté a aristokratky s přístupem ke dvoru, plesy u dvora byly určeny pouze pro pozvané hosty císaře (respektive později císařského páru).

Mladičká Alžběta si před svatbou také musela vyzkoušet mnoho nových šatů a podílet se na přípravě výbavy a musela se nechat mnohokrát portrétovat, což jí zabralo hodně času.

Helena Bavorská, starší sestra slavné Sisi. I Helena byla zvažována jako možná manželka pro Františka Josefa I. Později se stala hlavou rodu Thurn-Taxisů, do nějž se přivdala
Odmítnutá sestra Néné. Helena Bavorská měla být císařovnou, i tak Sisi milovala

Jak vypadal příjezd Sisi do Vídně?
Byl velkou událostí, připlula po Dunaji i s bavorskou rodinou a početným doprovodem. Z Mnichova do Pasova plula malým kolesovým parníkem s názvem Město Řezno a z Pasova do Vídně velkým kolesovým parníkem, který se jmenoval jako ženich Císař František Josef. Když parník doplul do Nussdorfu (který je dnes součástí Vídně, tenkrát byl ale samostatnou obcí), zamilovaný císař za velikých ovací davů porušil etiketu, skočil na palubu, ještě než byl připevněn můstek, a svou vyvolenou vášnivě objal.

Pobývala Sisi ve Vídni před svatbou dlouho? Viděla se ještě se svým snoubencem?
Do Nussdorfu dorazila Alžběta 22. dubna 1854 ve čtyři hodiny odpoledne. Slavnostním kočárem ji odvezli do Schönbrunnu (který tenkrát ještě nebyl součástí Vídně). Tady jí byla představena celá početná habsburská rodina a zde strávila noc. František Josef přespal v Hofburgu. 23. dubna se konal slavnostní příjezd nevěsty do sídelního města Vídně, tedy do Hofburgu, a 24. dubna večer se v Augustiniánském kostele ve Vídni konala svatba. Sisi měla určitě možnost promluvit si ještě s císařem, ale ne moc dlouho, protože její dny byly řízeny minutovníkem a naplněny celou řadou společenských akcí.

Obraz Alžběty Bavorské (Sisi) z roku 1857, který je majetkem Slezského zemského muzea v Opavě. Pokud se domněnky odborníků potvrdí, jde zřejmě o jediný obraz Sisiných svatebních šatů.Obraz Alžběty Bavorské (Sisi) z roku 1857, který je majetkem Slezského zemského muzea v Opavě. Pokud se domněnky odborníků potvrdí, jde zřejmě o jediný obraz Sisiných svatebních šatů.Zdroj: se svolením Slezského zemského muzeua, Opava

Tajemství svatebních šatů

Můžete popsat přímo svatební den?
Svatební den začal společnou modlitbou budoucích novomanželů. Pak posnídali v rodinném kruhu. Poté měla Alžběta chvíli soukromí, nemohla ale odpočívat, musela se totiž připravit na nadcházející události, načíst si celý složitý ceremoniál obřadu. Svatba se konala v Augustiniánském kostele až večer, za svitu tisíců svící. Dvůr se shromáždil v půl sedmé v Hofburgu a pak se zformoval průvod. V čele šli muži, ve středu kráčel císař doprovázený svým nejvyšším hofmistrem, hejtmanem osobní gardy a svým prvním generálním pobočníkem, za ním kráčela nevěsta a průvod uzavíraly ženy. Všichni se vydali chodbou, která tenkrát spojovala Hofburg s Augustiniánským kostelem a dnes už neexistuje.

Pár oddal v kostele kardinál Rauscher, arcibiskup vídeňský. Jeho dlouhá, květnatá řeč mu vysloužila přezdívku „Plauscher“ („Tlachal“). Tento projev konzultoval s matkou ženicha, arcivévodkyní Žofií, která neopomněla zakomponovat do řeči instrukce pro svou mladou snachu.

Replika Sisiných svatebních šatů společně s dochovanou vlečkou, kterou uchovávali potomci císařského páru. Šaty se na rozdíl od vlečky nedochovaly, jejich kopii odborníci vytvořili podle obrazu z roku 1857, není ale potvrzeno, že tak i skutečně vypadaly.Replika Sisiných svatebních šatů společně s dochovanou vlečkou, kterou uchovávali potomci císařského páru. Šaty se na rozdíl od vlečky nedochovaly, jejich kopii odborníci vytvořili podle obrazu z roku 1857, není ale potvrzeno, že tak skutečně vypadalyZdroj: se svolením KHM-Museumsverband/tiskový materiál

Co nastalo poté, kdy se Sisi a František Josef I. stali právoplatnými manželi?
Poté, co si novomanželé vyměnili prsteny, odpálil prapor granátníků na Augustiniánské baště první salvu, následovanou mohutným hřměním děl po celé délce hradeb, aby se poddaní dozvěděli, že se císař pán právě žení. Po obřadu se průvod vrátil zpět do Hofburgu a mladičké císařovně byli představováni polní maršálové, pak diplomatický sbor a poté v dalším sále i manželky velvyslanců a vyslanců. Následovalo představování ostatních pozvaných. Při této příležitosti se Sisi dopustila faux pas. Odmítla, aby ji její milé bavorské sestřenice Adelgunda a Hildegarda políbily ruce, chtěla je obejmout. To ale bylo proti pravidlům etikety. Mezi 22. a 23. hodinou se konala slavnostní večeře, takzvaný diner. A pak odvedly arcivévodkyně Žofie a vévodkyně Ludovika, matka nevěsty, ustrašenou a unavenou Sisi do ložnice. Žofie k ní potom dovedla svého syna. Našla ji, jak leží s hlavou zabořenou do polštářů jako vyděšené ptáče.

Před časem ve Vídni otevřela výstava, jejímž hlavním lákadlem byla replika Sisiných svatebních šatů – zejména proto, že se dlouho nevědělo, co přesně měla na sobě císařovna oblečené. Jak se taková informace mohla nezachovat?
Na svatbu měla přístup jen asi stovka pozvaných hostů z řad nejvyšší aristokracie a církve a dále diplomatický sbor. Novináři ani malíři na obřad přístup neměli, a tak se nezachoval ani autentický popis šatů (každý novinář šaty popisoval jinak), ani jejich skica od nějakého očitého svědka. Nevěsta s ženichem přišli do kostela z Hofburgu spojovací chodbou, a tak Alžbětu v šatech nemohl spatřit kromě úzkého okruhu pozvaných osob nikdo z veřejnosti.

Portrét Alžběty Bavorské zvané Sissi
Sisi se do Františka Josefa I. zamilovala na první pohled. Pomohl i malý trapas

Panuje už nyní mezi odborníky jasno, že šaty vystavené ve Vídni jsou skutečně Sisiny svatební šaty?
Replika šatů v Muzeu císařských kočárů v rámci Schönbrunnu napodobuje šaty z obrazu ze Slezského zemského muzea v Opavě. Šaty na obraze mají totiž stejnou zlatem vyšívanou vlečku, jakou v originále vystavují také v tomto muzeu. Vlečku získalo muzeum od potomků císařovny a ti ji označili jako vlečku svatební. Nicméně portrét maloval na zakázku slezských zemských stavů Josef Neugebauer až v letech 1855 - 1857. Umělec nebyl dvorním malířem, svatby se určitě neúčastnil, Alžběta mu modelem nestála.

A je otázkou, zda měl možnost v císařovnině šatně svatební šaty spatřit. Možné by to hypoteticky bylo, protože se znal s arcivévodkyní Marií Karolínou, manželkou arcivévody Rainera, která mu mohla návštěvu šatny zprostředkovat. Spolu s portrétem Alžběty vznikl ještě portrét Františka Josefa, který ovšem stoprocentně ve svatebním není. Má roucho s řádem zlatého rouna, kdežto na svatbě měl bílou uniformu.

A proč se vlastně Sisiny šaty nedochovaly?
Alžbětiny šaty byly po svatbě uchovávány na zámku Possenhofen, pak byly na přání Sisi přepracovány na slavnosti stříbrné svatby císařského páru podle soudobé módy a později rozebrány na jednotlivé části a darovány několika církevním institucím, bazilice Maria Taferl nedaleko Melku v Rakousku, klášteru Andechs v Bavorsku a prý i Matyášově chrámu v Budapešti. Je zajímavé, že z nich vzniklé mešní roucho pro nešpory v bazilice Maria Taferl je vyšito jen stříbrnými nitkami, kdežto šaty na obraze a replika šatů v muzeu mají jen nitky zlaté. Sama kurátorka výstavy uvádí, že podoba šatů je stále obestřena rouškou tajemství.

O všem informovaná tchyně

Uvádí se, že manželství bylo konzumováno až tři dny po svatbě. Byli novomanželé skutečně pod takovým drobnohledem?
Císař byl galantní a dopřál své šestnáctileté ženě čas, aby si na něho zvykla. Dívka byla také unavená ze všech reprezentačních povinností, tak na ni nechtěl naléhat. Novomanželé byli skutečně pod drobnohledem celého dvora, zejména arcivévodkyně Žofie, Alžbětiny tchyně. Ta si vše zaznamenávala do svého deníčku a mladý císař se jí se vším svěřoval. Sisi to bylo nesmírně nepříjemné a trapné. I později, když po jistou dobu Alžběta ze zdravotních důvodů nesdílela se svým mužem lože a pak opět začala plnit manželské povinnosti, arcivévodkyně Žofie přesně věděla, který den došlo k obnovení intimního života.

Arcivévodkyně Marie Valerie a její manžel, arcivévoda František Salvátor. Manželství bylo v pozdějších letech nešťastné, František Salvátor manželku podváděl
Nejmladší dcera císařovny Sisi: Marie Valerie byla tak trochu jiným dítětem

Jak vypadaly líbánky císařského páru a kde je trávil?
Císařský pár pobýval po svatbě především na zámku Modrý dvůr v Laxenburgu nedaleko Vídně. Odtud jezdil František Josef každý den za svými vladařskými povinnostmi a nechával svou mladou ženu s jí nenáviděnou nejvyšší hofmistryní hraběnkou Esterházyovou. Postarší dámou, která ji neustále komandovala a vše, co Sisi udělala nebo neudělala, hlásila arcivévodkyni Žofii. Alžběta se v pozdějších letech svěřila své dceři Marii Valerii i své dvorní dámě Marii Festeticsové, že tady se hodně naplakala. Psala smutné dopisy domů a básně plné melancholie. Podařilo se mi ovšem vypátrat novou skutečnost, a to, že pár dní si císařští manželé užili opravdu v soukromí.

Císařská rodina u příležitosti narození druhé dcery Františka Josefa I. a Alžběty Bavorské, arcivévodkyně Gisely. Dítě vychovávala matka Františka Josefa I. (drží Giselu v náručí). U císaře stojí jeho prvorozená dcera Žofie, která zemřela jako dvouletá.Císařská rodina u příležitosti narození druhé dcery Františka Josefa I. a Alžběty Bavorské, arcivévodkyně Gisely. Dítě vychovávala matka Františka Josefa I. (drží Giselu v náručí). U císaře stojí jeho prvorozená dcera Žofie, která zemřela jako dvouletáZdroj: Wikimedia Commons, Josef Kriehuber, volné dílo

Čím se jim to povedlo?
V souvislosti se slavnostním otevřením nové horské železnice Semmeringbahn v květnu 1854 zavítali do hor a v lovecké chatě zvané dnes Kaiserhaus u horské pastviny Hinteralm nedaleko Neubergu an der Mürz strávili pár nerušených dní tak, jak to Sisi milovala – v přírodě a sama se svým mužem. Za líbánky můžeme do jisté míry považovat i reprezentační cestu do Českých zemí v červnu 1854. Sice byla nabitá oficiálními povinnostmi, ale Alžběta se cítila lépe, byla-li daleko od vídeňského dvora. Během této cesty byla nejspíše zplozena první dcera císařského páru Žofinka.

Arcivévodkyně Žofie Frederika, první dítě císaře Františka Josefa I. a císařovny Alžběty Bavorské zvané Sisi, zemřela ve dvou letech pravděpodobně na střevní infekci. Sisi se po smrti dcery psychicky zhroutila
Sisi pro svou dceru nesměla vybrat ani jméno. Později ji vinili z dívčiny smrti

Manželství se nakonec ukázalo jako nešťastné. Bylo spokojené alespoň v počátcích?
Zda bylo manželství Alžběty a Františka Josefa někdy spokojené, je těžké posoudit, protože v něm nikdy nebyli sami, neustále měli na blízku desítky osob z řad rodiny, dvořanů a personálu, tyto osoby byly svědky každého slova, které manželé pronesli. Plachá náctiletá dívka zcela ztratila soukromí, z čehož byla naprosto zoufalá. Na začátku manželství navíc do všeho zasahovala arcivévodkyně Žofie, a to Sisi velice vadilo. Co ale můžeme říct s jistotou, František Josef svou ženu miloval po celý život a Alžběta byla v prvních letech manželství do císaře také zamilovaná. Že ho milovala, prozrazuje i ve svých pozdějších básních.

Dagmar Beňaková

  • Rodným jménem Dagmar Černá se narodila v roce 1980 ve Středočeském kraji.
  • Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (obor německá a rakouská studia). Studovala také v Německu a Rakousku.
  • Pracuje na Ministerstvu zahraničních věcí České republiky.
  • Od dětství putuje po stopách císařovny Sisi, odborným výzkumem tématu se zabývá více než 20 let.
  • Dosud jí o Sisi vyšly v nakladatelství Grada čtyři knihy: Toulky po stopách císařovny Sisi, Za sluncem po stopách císařovny Sisi, Dopisy od Sisi. Dosud nezveřejněná korespondence císařovny a nejnověji publikace Záliby císařovny Sisi.
  • Do poslední zmíněné knihy se autorce povedlo sehnat řadu dosud nezveřejněných materiálů - vůbec poprvé jsou v ní publikované kresby malé Alžběty, obrázky od dětí císařského páru. Nová je také kapitola o Alžbětině málo známé lásce k hudbě či seznamy jmen jejích koní a psů.