Teorií, kde a jak skončil v lednu 1914 Ambrose Bierce, se za víc než sto let od jeho zmizení vynořila celá řada: že spáchal sebevraždu, že ho popravili mexičtí povstalci, že padl v boji nebo že zemřel na zápal plic, když se vracel zpět do Států. Existuje i bizarní hypotéza, že dodnes přežívá v hibernujícím stavu někde v jeskyni v Sonorské poušti. „Je to jedna z největších literárních záhad v Americe,“ tvrdí Don Swaim, autor knihy Zavraždění Ambrose Bierce: Láskyplný příběh. „Myslím, že to navždy zůstane vzrušujícím tajemstvím.“

Zahořklý muž na poslední výpravě

Pro pochopení celé věci je však důležité ptát se nejenom na to, co se s ním mohlo stát, ale především na to, kým vlastně Bierce opravdu byl – a jaké důvody ho vedly k tomu, že se ještě v 71 letech, kdy měl za sebou děsivou zkušenost veterána americké občanské války, rozjel zničehonic doprostřed dalšího krvavého střetnutí: mexické revoluce.

Zdroj: Youtube

„V roce 1913 byl Ambrose Bierce už jen zahořklý stařec. Pil jako duha a chrlil ze sebe invektivy jako sopka. Vznětlivý, sarkastický a ješitný, odcizil se svým přátelům a jako spisovatel neuspěl. Zdálo se, že bude spravedlivě zapomenut. Pak ale udělal ve své kariéře obrovský skok. Osedlal v texaském El Pasu svého koně a v 71 letech překročil Rio Grande a vjel mexické revoluci přímo do chřtánu. Někdy po Vánocích, poblíž města Chihuahua – kde se pohyboval válečník Pancho Villa – bývalý novinář ze San Francisca zmizel,“ uvedl před 33 lety ve svém článku pro Los Angeles Times redaktor Garry Abrams.

Právě Bierceovo záhadné zmizení bylo podle něj rozhodujícím faktorem v tom, že znovu vzrostl zájem o spisovatelovu tvorbu a vlastně už nikdy úplně nepovadl.

Válečný veterán a novinář na vzestupu

Ambrose Bierce se narodil v roce 1842 v Ohiu v selské rodině jako desátý ze třinácti dětí a zatrpklý byl vlastně od dětství, na čemž se významně podepsala surová výchova jeho otce. Později se právě tato vlastnost významně promítla do jeho psaní: jako novinář byl znám svým kousavým sarkasmem a sžíravým, jedovatě vybroušeným vtipem, který později přenesl i do své povídkové tvorby.

Americký spisovatel Ambrose Bierce na snímku z doby kolem roku 1866Americký spisovatel Ambrose Bierce na snímku z doby kolem roku 1866Zdroj: Wikimedia Commons, Clifton Waller Barrett Library of American Literature, volné díloProjevil ho i při odchodu z armády po americké občanské válce, v níž bojoval na straně severu. Do zálohy odcházel v hodnosti majora, ale výslužné odmítl se slovy, že to je „odměna za to, že vraždil pro svou vlast“. Na svou vojenskou kariéru neměl nejlepší vzpomínky i proto, že v červnu 1864 utrpěl v bitvě u Kennesaw Mountain traumatické poranění mozku, které ho poznamenalo doživotními bolestmi hlavy.

Po válce se usadil v San Franciscu a stal se přispěvatelem a redaktorem řady novin a periodik na západním pobřeží, včetně deníku The San Francisco Examiner vydavatele Williama Randolpha Hearsta, v němž publikoval od roku 1887.

Americký spisovatel Eugene Izzi předpověděl svou smrt. Záhadné úmrtí se nikdy nevysvětlilo:

Americký detektivkář Eugene Izzi odešel ze světa podivnou a nikdy nevysvětlenou smrtí
Záhada Eugena Izziho: Spisovatele našli viset z okna, smrt předpověděl v knize

Jeho válečná zkušenost se promítla do povídek jako Nebeský jezdec nebo Událost na mostu přes Soví potok, které byly navzdory Abramsovu názoru ceněny pro svůj realistický popis válečných hrůz.

„Jeho ponuře realistický cyklus 25 válečných příběhů byl označován za největší protiválečný dokument v americké literatuře,“ uvedla literární historička Adriana Teodorescuová v práci Reprezentace smrti v literatuře.

Svou vášeň pro strašidelné historky zase promítl do povídek jako Smrt Halpina Fraysera a podle amerického producenta Miltona Subotského se stal jedním z průkopníků psychologického hororu.

Jízda za povstaleckým generálem

Mexická revoluce vypukla v roce 1910 jako vzpoura proti tehdejšímu diktátorovi Porfiriu Díazovi, jenž nesplnil svůj slib vyhlásit v zemi demokratické volby. V listopadu 1910 proto začalo v Mexiku povstání, které ho poměrně rychle smetlo a k moci vyneslo nejdříve liberála Francisca Maderu.

Madero se pokusil provést v zemi pozemkovou reformu, ale čelil rozsáhlé kritice zleva i zprava a nakonec byl začátkem roku 1913 na příkaz vojáka a konzervativního politika Victoriana Huerty zavražděn.

Baronesa Eloise von Wagner Bosquetová žila v tropickém ráji se dvěma milenci. Pak záhadně zmizela:

Baronesa Eloise von Wagner Bosquetová se svými milenci
Záhada rakouské dobrodružky: Před 90 lety navštívila nudistický ráj, pak zmizela

Ani tím však revoluce neskončila. I proti Huertovi, jenž se prohlásil za mexického prezidenta, se v zemi zvedl široký odpor. Jeho klíčovými protagonisty se stali vůdci jednotlivých států a povstaleckých skupin Venustiano Carranza, Álvaro Obregón, Emiliano Zapata a Pancho Villa.

Poslední jmenovaný, tedy Pancho Villa, byl tzv. caudillem, tedy vůdcem severomexického státu Chihuahua, sousedícího se Spojenými státy. Všeobecně se soudí, že Bierce se chtěl při své cestě do Mexika setkat právě s ním. Nasvědčuje tomu i to, že jeho poslední známý dopis byl odeslán v prosinci 1913 přímo z města Chihuahua, kde se měl Pancho Villa v té době nacházet.

Mexický povstalecký generál Pancho Villa v čele svých mužů na koniMexický povstalecký generál Pancho Villa v čele svých mužů na koniZdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, Bain News Service, Knihovna Kongresu, volné dílo

„Zabil ho Pancho Villa“

O tom, co se stalo pak, se dodnes spekuluje. Je možné, že Pancho Villa Američana podezříval z nekalých úmyslů a jednoduše ho postavil před popravčí četu (okamžité popravy byly v té době v Mexiku docela běžné).

„Kalifornský zubař jménem Adolphe Danziger DeCastro tvrdil, že se mu Villa přiznal, že nařídil zastřelit Bierce poté, co mu spisovatel oznámil, že odchází, aby se spojil s dalším povstaleckým vůdcem Venustianem Carranzou,“ napsal v článku Záhadné zmizení Ambrose Bierce Chris Opfer.

Také spisovatel Edgar Allan Poe zemřel za záhadných okolností:

Edgar Allan Poe.
Jáma a kyvadlo, Havran. Edgar Allan Poe tu krásně straší už dvě staletí

Tuto teorii zpopularizoval James Robertson, vydavatel několika Bierceových knih, jenž podle svých slov objevil DeCastrův popis jeho večeře s Villou několik let po Bierceově zmizení. DeCastro, jenž pátral po Bierceově osudu, prý při cestě do Mexika navštívil Villovu haciendu a zavedl na spisovatele řeč. Protože byl nervózní z mnoha ozbrojenců kolem stolu, předstíral, že Bierce svedl jeho ženu a že jej proto nenávidí.

„Bylo by mi potěšením vrazit kulku do srdce Američanovi, který sloužil u vašich sil, můj generále," řekl prý Villovi. Když mu pak sdělil jméno onoho údajného darebáka, povstalecký generál údajně odpověděl: „Znal jsem ho. Už vás a vaši ženu nebude obtěžovat. Je po něm.“

José Doroteo Arango Arámbula, přezdívaný Pancho Villa (1877–1923), mexický revoluční generál, jehož chtěl Ambrose Bierce kontaktovat. Na snímku pózuje před povstaleckým táborem s naplněnými nábojovými pásyJosé Doroteo Arango Arámbula, přezdívaný Pancho Villa (1877–1923), mexický revoluční generál, jehož chtěl Ambrose Bierce kontaktovat. Na snímku pózuje před povstaleckým táborem s naplněnými nábojovými pásyZdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, Bain News Service, volné dílo

Robertson ale na druhé straně připouštěl, že DeCastro není příliš spolehlivý svědek, protože často zveličoval své postavení a měl sklony k podvodům. Svědčil o tom například záznam, že byl jednou v Los Angeles zatčen za to, že se vydával za lékaře.

„Zabili ho federálové“

Spisovatele také mohli dopadnout Huertovi vojáci snažící se povstání potlačit. I ti byli známí tím, že nebrali žádné zajatce.

Tuto verzi Bierceova zabití prosazoval americký voják Tex O'Reilly, podle nějž Bierce zabili mexičtí federální vojáci během pitky v kantýně v hornickém táboře zvaném Sierra Mojada. Podle O'Reillyho verze Bierce zahynul dříve, než se vůbec setkal s Villou.

Zmizení legendárního závodníka Gardnera Paula Smitha dlouho zůstávalo záhadou. Až letos přišli díky vzorkům DNA vědci s překvapivým zjištěním:

V roce 1970 řidič sněžného pluhu narazil na velmi zvláštní objev. Na vrcholu horského průsmyku Independence Pass nalezl mužské tělo, které bylo oblečené do mikiny a khaki kalhot. Až do dnešní doby se nevědělo, že ostatky patří patří slavnému lyžaři
Slavný lyžař Smith zmizel před 54 lety, teď případ ožil. Tělo bylo léta na očích

Před 10 lety prozkoumal všechny teorie novinář Forrest Gander z The Paris Review a v článku Velmi důvěryhodní svědci uvedl, že Bierce byl zřejmě zabit poblíž vesnice Icamole poté, co skupinu vládních vojáků doprovázejících kolonu zásobovacích mul přepadli Villovi povstalci.

„Bierce v té době cestoval s federály a spolu s jedním indiánským míšencem byl jediný, kdo při přepadu neutekl. Oba muži byli zajati a na příkaz generála Tomase Urbiny zastřeleni popravčí četou,“ uvedl Gander s odkazem na článek novináře Jamese H. Wilkinse z března 1920.

Dál konstatoval, že se dostal díky své dvouleté korespondenci Jaime Lienertem, který v té oblasti sloužil jako pastor, ke vzpomínce nejstaršího obyvatele vesnice Sierra Mojada, Dona Jesuse (Chuy) Benita Avily, který si prý ze svého raného dětství pamatoval následující příhodu:

Podobizna Ambrose Pierce, známá z dopisů, jež byly knižně vydány v letech 1921 a 1922Podobizna Ambrose Pierce, známá z dopisů, jež byly knižně vydány v letech 1921 a 1922Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo

„Jednoho rána, když jsem byl ještě kluk, ke mně přiběhl můj blízký kamarád Crysostomo, syn komandanta Marcela de Anda, a řekl, abych šel s ním, že prý budou někoho vybírat do popravčí čety. Tak jsme vyrazili k ohrazeným ubikacím vojáků, a když jsme tam došli, přišel ke kapitánovi voják a hlásil: Máme ho a vše je připraveno. Kapitán pak s ním vyslal několik dalších vojáků a všichni zamířili dolů ke hřbitovu. Šli jsme za nimi a provázela je i řada dalších lidí. Když jsme se dostali na hřbitov, vojáci přinutili všechny ustoupit, muže pak postavili ke zdi a zastřelili ho.“ Podle Dona Chuye byl prý zastřelený muž Američan a nazýval se El Ruso.

„Nezemřel vůbec v Mexiku“

Gander ale zmiňuje také svědectví, podle nichž Ambrose Bierce nezemřel vůbec v Mexiku, ale jinde. Po stopách těchto teorií vyrazili i další žurnalisté.

Novinář Jake Silverstein v roce 2002 publikoval teorii, že Bierce možná skonal v Texasu a jeho smrt nebyla násilná. Silverstein uvedl, že objevil starý dopis určený redaktorovi lokálních novin v texaském městečku Marfa, v němž pisatel uváděl, že Bierceovo tělo bylo pohřbeno v neoznačeném hrobě právě tam. Pisatel se přitom odvolával na svědectví člověka, kterého prý jednou svezl a jenž mu vyprávěl o „starém gringovi“ (cizinci bílé pleti), který „vypadal nemocně a říkal si Ambrosia“.

V roce 1929 došlo v Blanické ulici číslo 8 na pražských Královských Vinohradech při spiritistické seanci k sérii strašidelných jevů:

Při spiritistické seanci v ateliéru sochaře Fojta byl prý vyvolán duch faraona Tutanchamona, jehož zjevení provázela smršť tak hrůzyplných událostí, že celá seance začala být záhy považována za prokletou
PODCAST: Dějiny temné i tajemné. Záhadná seance v Blanické

Tento nemocný starý muž prý onomu člověku a jeho přátelům zaplatil za to, aby ho dostali zpátky do Států, a během cesty jim vyprávěl o knihách, které napsal. Nepřežil cestu a 17. ledna 1914 zemřel na zápal plic, načež jej pohřbili do neoznačeného hrobu. Podle Silvesteinovy teorie mohl být tímto člověkem Bierce.

Existuje také verze o sebevraždě skokem do Grand Canyonu, podle níž prý spisovatel nechal odeslat z Mexika svůj dopis, aby po sobě zametl stopy, a pak skoncoval se životem na svém oblíbeném výletním místě. Bierce byl totiž smrtí i sebevraždou skutečně celoživotně zaujat a často vystupoval na její obhajobu. Žádný skutečný důkaz však verzi o sebevraždě nepodporuje.

Zdroj: Youtube

Bierceovo zmizení zkrátka vytvořilo kolem jeho osoby i díla věčné mystérium. A spisovatel sám je ještě umocnil tím, že v jednom ze svých posledních dopisů napsal: „Sbohem. Pokud uslyšíte, že mě postavili k mexické kamenné zdi a rozstříleli na hadry, vězte, že si myslím, že je to docela dobrý způsob, jak odejít z tohoto života. Porazí stáří, nemoci i pád ze schodů do sklepa. Být gringem v Mexiku – ach, to je eutanazie!“