Byl to jejich každodenní rituál. Sousedé Ángeles Dominguezová a Eloy Moran z ulice v okrajové části Madridu měli celá léta podobnou cestu do práce. A tak ji absolvovali spolu. Setkali se u svých domů, pak šli společně na autobus, aby se nakonec rozdělili při nastupování do příměstského vlaku.

Dominguezová seděla vždy v pátém vagonu, Moran v šestém - tak, aby při vystupování byli co nejblíže k těm východům z vlakové stanice Atocha, kterými se nejkratší trasou dostali do práce.

Přesně takhle vypadalo jejich ráno i 11. března před dvaceti lety. Zdálo se, že půjde o další zcela běžný čtvrtek - možná zpestřený jen výraznějšími debatami o španělské domácí politice, neboť do tří dnů se v zemi měly konat parlamentní volby.

V Británii se před 35 lety střetly tři vlaky. Strašlivá nehoda se stala v adventním čase, všude ležely pohlednice:

Odklízení trosek zničených vlaků den po havárii. K nehodě došlo západně od nádraží Clapham Junction
Mezi těly našli vánoční pohlednice. Srážka tří vlaků změnila advent v noční můru

Jenže krátce předtím, než příměstský vlak zastavil ve stanici Atocha, se ukázalo, že tento den běžný nebude. V 7.37 hodin soupravou, kterou jeli Dominguezová a Moran, otřásl mohutný výbuch. A pak další a ještě další.

Peklo tím neskončilo. Do pár minut explodovaly i nálože ukryté v dalších třech příměstských vlacích na stejné trase. Madrid se probudil do dne, který se do dějin zapsal jako termín nejsmrtonosnějšího teroristického útoku ve španělských dějinách. Útoku, který vyděsil Evropu a jasně ukázal, že se podobné činy stávají v západním světě hlavní hrozbou 21. století.

Zdroj: Youtube

Oba sousedé měli štěstí. Přežili. Dominguezová o tom, že vyvázla „jen“ se sedmi zlomenými žebry a trvale poškozeným sluchem, mluví jako o zázraku. „Toho dne jsem ve vlaku seděla na skupině čtyř sedadel s dalšími třemi lidmi. Vedle mě seděla jedna paní a naproti dva další lidé. Všichni zemřeli. Já jsem se probrala na sedadle té paní. Byla to loterie,“ řekla přeživší webu Al-Džazíra.

Čtyři vlaky, deset bomb

Před madridským útokem lidé v Evropě běžně nevnímali velké teroristické útoky jako něco, co by se jich mělo týkat. V mezinárodní politice sice už rok panovala napjatá situace kvůli pokračující válce v Iráku, od útoků z 11. září 2001 na cíle v USA ale uplynulo už dva a půl roku, během nichž se teroristům žádný podobný čin spáchat nepovedlo.

V Španělsku byli lidé zvyklí na útoky ze strany baskické teroristické organizace ETA, ani tak ale nikoho nenapadlo, že by se ranní špička v síti příměstských vlaků mohla změnit v krvavý masakr. Jako každý jiný pracovní den byly 11. března 2004 vlaky na trase z města Alcalá de Henares na okraji Madridu do stanice Atocha, tedy hlavního nádraží pro příměstské linky, zcela plné.

11. září 1973 vypukl v Chile vojenský převrat. Jeho dopad je dodnes sporný:

Vojenský převrat v Chile vypukl 11. září 1973. Na snímku bombardování prezidentského paláce La Moneda
Chilské 11. září: Pinochetův puč byl krvavý, za nitky tajně tahaly USA

Teroristé umístili bomby do čtyř souprav, které za sebou jely po stejné trase, přičemž vyrazily mezi sedmou a čvrt na osm ráno. Nálože odpálili přesně ve chvíli, kdy se vlaky blížily nebo odjížděly z velkých zastávek. Celkem explodovalo deset z nastražených výbušnin.

Exploze nejenže rozervaly vagony, v nichž byly nálože, ale tlaková vlna a střepy zasáhly i lidi na nádražích. „Podle vyšetřovatelů šlo o improvizovaná výbušná zařízení, která se na paluby vlaků dostala v batozích. Pachatelé nálože odpálili pomocí mobilů,“ připomíná web History.

Bomby ve vlacích

- vlak číslo 21431: exploze nastala ve stanici Atocha, vybuchly celkem tři bomby - jedna v 7.37, další dvě v 7.38, exploze zničily čtvrtý, pátý a šestý vagon, na místě zemřelo 29 lidí

- vlak číslo 21435: exploze nastala ve stanici El Pozo, vybuchly dvě bomby - obě v 7.38, exploze zničily čtvrtý a šestý vagon (oba byly dvoupatrové), na místě zemřelo 67 lidí

- vlak číslo 21713: exploze nastala ve stanici Santa Eugenia, vybuchla jedna bomba - v 7.38, exploze zničila čtvrtý vagon, na místě zemřelo 17 lidí

- vlak číslo 17305: exploze nastala u stanice Calle Teléz, v blízkosti nádraží Atocha, když vlak zpomalil při čekání na volnou kolej, vybuchly čtyři bomby - všechny kolem 7.39, exploze zničily první, čtvrtý, pátý a šestý vagon, zemřelo 64 lidí

zdroj: Wikipedia

Celkem při útoku nebo na jeho následky v nemocnicích zemřelo 192 lidí (udává se ale i číslo 193, v němž je započítána smrt policisty při pokusu o dopadení strůjců útoku), přibližně dva tisíce lidí bylo zraněno. Obětí ale mohlo být ještě víc. „Tři další bomby umístěné ve vlacích nevybuchly podle plánu a pyrotechnici je později našli neporušené,“ upozorňuje web History.

Kusy lidského masa

Cestující Ángeles Dominguezová říká, že si na výbuch vůbec nevzpomíná. „Na asi půl hodinu dění si vůbec nepamatuju. Lidské tělo je velmi inteligentní. Možná jsem viděla věci, které by si nikdo neměl vybavovat,“ uvedla pro stanici Al Jazeera.

To cestující Amalio, který mluvil před deseti lety s BBC a představil se jen křestním jménem, takové štěstí neměl. „Pamatuji si, že jsem viděl kusy lidského masa. Paže lidí, jejich boty rozházené kolem,“ řekl BBC.

8. červenci roku 1982 se v Iráku přezdívá Krvavý čtvrtek:

Irácký diktátor Saddám Husajn před soudem. Nařízení masových poprav v Dudžailu se v roce 2006 stalo jedním z hlavních bodů obžaloby proti němu. Byl odsouzen k trestu smrti a popraven
Chtěli ho zabít, pomstil se. Saddám Husajn před 40 lety stvořil krvavý čtvrtek

Ti, kdo přežili, se později začali trápit otázkou, jak je možné, že právě oni vyvázli z hořícího pekla živí. „Ze všech lidí, kteří seděli kolem mě, nepřežil nikdo. Unikl jsem o fous. Byl to opravdu zázrak. Pak jsem se ale začal cítit provinile, zaplavil mě obrovský smutek a pocit viny. Stále jsem se ptal sám sebe, proč jsem přežil a lidé kolem mě – kteří také nic špatného neudělali – ne?“ zmínil pro Al Jazeeru Eloy Moran.

Také v době útoku devatenáctiletá hudebnice Olga Rojasová dlouhodobě bojovala s psychickými problémy. „Pamatuji si do nejmenšího detailu, co se stalo v tom dvoupatrovém vlaku. Jakoby to bylo dnes. Vím, kde jsem seděla, pamatuji si, jak na El Pozo nastoupila skupina patnáctiletých dívek, co dělaly povyk,“ řekla listu El Mundo.

Následky teroristických útoků z 11. března 2004 v MadriduNásledky teroristických útoků z 11. března 2004 v MadriduZdroj: ČTK

Pak zaslechla ránu. „Jeli jsme pomalu a dveře se samy otevřely. Ve vlaku vypadl proud. Pak přišla další ohromná exploze a cítila jsem takový horký vzduch. A už jsem neviděla lidi, které jsem předtím pozorovala,“ nastínila žena.

Z vagonů, v nichž explodovaly bomby, nezůstalo skoro nic. Mnohé oběti jakoby se vypařily, ostatní lidé měli těla posetá šrapnely. Dori Majaliová se ve vlaku vezla do nové práce. „Najednou jsem spatřila oslepující světlo a moje tělo se zvedlo, a nemohla jsem ho ovládat,“ popsala španělské stanici RTVE. Život jí zachránil spolucestující, který zastavil prudké krvácení.

Chceme znát pravdu!

Záchranáři nejdříve lidi ošetřovali na improvizovaných stanovištích, dokonce na blízkém sportovišti. V Madridu si lidé začali volat a smskovat, aby nevycházeli ven, okolní země jako Francie či Itálie okamžitě zvýšily pohotovost.

Souběžně s tím, jak jedno drama gradovalo - postupně se všichni zranění dostali do nemocnic a poškozené vlaky začali prohledávat pyrotechnici a vyšetřovatelé - se začalo odvíjet druhé. Politické. A to ve Španělsku dodnes vyvolává kontroverze a vášně.

Masakr na tržišti Markale v Sarajevu, který se odehrál v únoru před 30 lety, byl jedním z nejkrvavějších útoků na civilisty v době bosenské války:

Zaměstnanci OSN v únoru 1994 převážejí jednu z obětí útoku na tržiště Markale v Sarajevu, aby ji letecky přepravili do nemocnic poblíž Frankfurtu nebo Záhřebu.  Den předtím na hlavním sarajevském tržišti vybuchla bomba, která zabila 68 lidí a 200 zranila.
Masakr na tržišti Markale: Všude ležely kusy těl, následovalo ultimátum od NATO

„Tím, že k útokům došlo jen tři dny před volbami, měly obrovské politické důsledky. Jak španělská vláda, tak španělská média okamžitě připsaly odpovědnost za útok baskické separatistické organizaci ETA. Ministr vnitra tehdy dokonce prohlásil: Není pochyb, že za útoky stojí ETA,“ zmiňuje encyklopedie Britannica.

A v této rétorice pokračovala španělská vláda i v následujících hodinách a dnech. Jenže se postupně začalo ukazovat, že útok pravděpodobně souvisí s islamistickou teroristickou organizací al-Káida a odporem proti nasazení španělských vojáků po boku těch amerických ve válce v Iráku, což bylo i jedno z předvolebních témat. Koalice nasazení schválila, opozice ve volebních programech slibovala, že vojáky okamžitě stáhne.

Když pak 12. března policie zatkla první podezřelé, k nimž se vyšetřovatelé dostali díky mobilu z jednoho z neodpálených batohů s výbušninou, 13. března mluvčí al-Káidy prohlásil, že jsou madridské útoky její dílo, a teorie s ETA se zdála stále nepravděpodobnější, byli už Španělé z vládního trvání na tom, že útočili baskičtí separatisté, více než v rozpacích. „Večer se odehrály spontánní protesty v Madridu, Barceloně a dalších městech, přičemž demonstranti skandovali: Chceme znát pravdu, než půjdeme k volbám!“ uvádí encyklopedie Britannica.

Zdroj: Youtube

Na další den pak ve volebním klání zvítězila do té doby opoziční Španělská socialistická dělnická strana (PSOE) a její lídr José Luis Rodríguez Zapatero pak skutečně do několika měsíců vojáky z Iráku stáhl.

Devětadvacet útočníků

Pachatele útoku z 11. března španělské bezpečnostní složky dopadly o přibližně měsíc později. Skupina se 2. dubna pokusila odpálit nálož na kolejích a zničit tak projíždějící vysokorychlostní vlak, naštěstí neúspěšně. Policisty ale pokus definitivně navedl na stopy těch, kteří zabíjeli v březnu. Sedm podezřelých našli muži zákona ve městě Leganes. Ti se při policejní razii odpálili. Následně pak bylo zatčeno ještě 29 lidí.

Podle vyšetřování šlo o příznivce teroristické organizace al-Káida, byť se nikdy neprokázalo, že by spáchali útok na její přímý příkaz či že do ní patřili. Před dvěma roky vydal server Netflix dokument 11M, který vypráví právě o složitém hledání pachatelů nejhoršího teroristického útoku na evropském území ve 21. století. Dokument je založen na knize odborníka na bezpečnost Fernanda Reinarese, který se výzkumu dění z Madridu věnoval deset let.

Věděli jste, že…

V roce 2005 byl 11. březen, kdy se odehrály bombové útoky v Madridu, vyhlášen Evropskou unii jako Evropský den památky obětem terorismu? 

zdroj: Evropská komise

Podle něj byla hlavním motivem útočníků pomsta Španělsku za úspěšný boj země s mezinárodním terorismem. „V procesu s útočníky z 11M, jak ve Španělsku útokům říkají, který se konal v roce 2007, nebyly prezentovány žádné přesvědčivé důkazy o tom, kdo byl intelektuálním autorem. Podle Reinaresova výzkumu jím ale byl Amer Azizi, původem z Maroka, který působil podle CIA jako pravá ruka šéfa zahraničních operací al-Káidy,“ konstatuje BBC.

Právě velká míra spekulací, která dodnes tragické útoky obklopuje, přispěla k tomu, že je v mluvení o nich španělská společnost dosud rozdělená a šíří se konspirační teorie. Těžce to nesou především přeživší útoků. „Vždy, když jsem slyšel, jak členové končící vlády opakují poznámky o tom, že nešlo o džihádistický útok, mě to ranilo. Viděl jsem, že nám lžou,“ řekl španělskému listu El Español přeživší Antonio Cortés.