Patnáct let předtím, než tento legendární pětivteřinový záběr vznikl, v únoru 1879, usedl v Anglii ke stolu mladý, teprve 19letý William Dickson, potomek skotských rodičů, a s vidinou blízkého stěhování do USA začal psát slavnému vynálezci a podnikateli Thomasi Edisonovi žádost o místo. Dicksonova matka Elisabeth totiž právě plánovala, že se s rodinou přestěhuje natrvalo do Virginie, a ctižádostivý mladík jinde než u Edisona budoucnost neviděl.

Ukážu, co ve mně dřímá

K nemalému sebevědomí měl přitom William vrozené dispozice. Jeho otec James Waite Dickson se vždy označoval za potomka komisaře Thomase Waita, jednoho z těch, kteří vynesli rozsudek trestu smrti nad anglickým králem Karlem I. Jeho matka byla prý pro změnu spřízněná s britským královským rodem Stuartovců.

William Kennedy Dickson v prvním americkém filmu promítaném veřejnému publiku, který sám vytvořil a také v něm hrál. Na snímku je zachycen okamžik z filmového pásu, kdy zdraví divákyWilliam Kennedy Dickson v prvním americkém filmu promítaném veřejnému publiku, který sám vytvořil a také v něm hrál. Na snímku je zachycen okamžik z filmového pásu, kdy zdraví divákyZdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné díloWilliam se narodil na starém zámku St. Buc v britské komunitě v Bretani, odkud se rodina po smrti otce koncem 70. let 19. století přestěhovala do Anglie. Byl druhým nejmladším z pěti dětí a jediným chlapcem, přičemž ctižádost ani výjimečné schopnosti nechyběly ani jeho sestrám.

„Všechny děti Dicksonových získaly kvalitní vzdělání a jeho sestra Anna byla díky svému hudebnímu nadání považována za zázračné dítě,“ uvádí o této pozoruhodné rodině web Silentology.

William stačil do svých již zmíněných devatenácti let procestovat značnou část Evropy a vzdělával se ve všem od vědy až po hudbu. Už když psal Edisonovi, se honosil složenými zkouškami z řečtiny, latiny, filozofie a matematiky na Cambridge a není vyloučeno, že si nevymýšlel.

V roce 1888 představil Nikola Tesla odbornému publiku unikátní vynález: nový systém střídavých proudových motorů a transformátorů:

Slavná fotografie Nikoly Tesly, pořízená v jeho laboratoři v Colorado Springs kolem roku 1899, ho naoko zachycuje, jak si čte vedle svého obřího generátoru vysokého napětí, produkujícího obrovské výboje elektřiny. Šlo ale o trik s dvojitou expozicí.
Čaroděj Nikola Tesla. Jeho experimentům se přičítá i slavná exploze v Tungusce

„I když neexistuje žádný záznam o tom, že by byl v Cambridge zapsán William Dickson, existuje jistý Dixon, který složil zkoušky v roce 1877,“ podotýká web Silentology.

V „kouzelníkovi z Menlo Parku“, jak se Edisonovi přezdívalo, se Dickson doslova viděl. „Nemám váš talent, ale jsem trpělivý i vytrvalý, horlivě miluji vědu a především se pevně spoléhám na Boha. Ochotně bych začal na nejnižší příčce žebříčku a trpělivě bych stoupal nahoru, pokud bych mohl doufat, že tak dosáhnu nezávislosti a oplatím své ovdovělé matce péči a náklonnost, kterou mi tolik let věnovala… Jsem šikovný i vynalézavý a už jsem zkonstruoval, nebo se alespoň pokusil sestrojit, elektrický zvonek, dva mikrotelefonní vysílače, pár vypínačů a další,“ psal v zaníceném dopise.

Zdroj: Youtube

Edison nicméně všestranně zaměřeného mladíka nepřijal a odepsal mu, že jen co dokončí experimenty s elektrickým světlem, plánuje všechny své projekty aspoň na dva roky zavřít.

Rodina Dicksonových se přesto do Virginie přestěhovala. Nedlouho poté matka zemřela. Mladého Williama to však v jeho úsilí prosadit se jen posílilo. Přestěhoval se spolu se sestrami do New Yorku a po čase napsal Edisonovi znovu. V roce 1883 se mu vytrvalost konečně vyplatila: Edison ho přijal do své laboratoře v Menlo Parku.

Zaznamenat obraz jako fonograf zvuk

V roce 1888 přišel Edison s myšlenkou, že by měl vzniknout přístroj, který zaznamená obraz podobně, jako již existující fonograf dokáže zaznamenat zvuk. V říjnu si tuto myšlenku nechal předběžně zaregistrovat u Úřadu pro patenty a ochranné známky Spojených států amerických a plánovaný přístroj získal později jméno kinetoskop. Dickson, jenž v té době už pracoval u Edisona jako oficiální fotograf jeho společnosti, dostal za úkol proměnit koncept v realitu.

Před 120 lety byla v Brooklynu utracena slonice Topsy. Ze světa ji sprovodil zásah elektrického proudu:

Tisková fotografie utracení Topsy elektrickým proudem s nedokončenou elektrickou věží v pozadí
Zabili ji elektrickým proudem. Ze surového utracení slonice byl viněn Edison

„Ještě téhož roku přesunuli Dicksona do Edisonovy laboratoře ve West Orange v New Jersey, kde začal pracovat na pohybové fotografii, inspirované sekvenčními pohyblivými fotografiemi lidí a zvířat Edwarda Jamese Muybridge,“ uvádí web Historic Camera.

Sekvenční snímky chtěl Dickson přenést ve spirále do válcového stroje, a řešil otázku jak. Dokonce začal vyvíjet nový stroj na frézování rudy, který by ji vyřezal do dostatečně tenké formy, ale nakonec se našlo mnohem lepší řešení.

V roce 1889 představil americký podnikatel George Eastman svůj nový vynález: celuloidovou fólii, která byla přesně tak tenká, odolná a průhledná, jak Dickson potřeboval.

Tanečnice Annabelle Whitfordová předvádí svůj motýlí tanec; Nahráno v Edisonově filmovém studiu Black MariaTanečnice Annabelle Whitfordová předvádí svůj motýlí tanec; Nahráno v Edisonově filmovém studiu Black MariaZdroj: Wikimedia Commons, William K. L. Dickson (1860-1935), volné dílo

Ihned ji využil ke svým experimentům a v roce 1891 konečně zrealizoval Edisonovu vizi: dokončil filmovou kameru. „Kinetografická kamera vyžadovala perforovaný 35mm film, načež mohl kinetoskop spustit 50 stop filmu v nepřetržité smyčce. V roce 1893 již Dickson pracoval na kinetofonografu, o němž se ve vydání Cassier's Magazine z roku 1895 vyjádřil, že jeho výhody pro studenty a historiky budou nezměrné,“ konstatuje Historic Camera.

Stejný osud jako Tesla

Prvním dochovaným filmem, který americká Kongresová knihovna prohlásila v roce 2015 za americké národní kulturní dědictví, se stal již zmiňovaný záznam Ottova kýchnutí po šňupečku tabáku.

O tři měsíce později, 14. dubna 1894, otevřel Edison v New Yorku první kinetoskopický salon pro 10 diváků a do konce roku se takové salony objevily po celých Spojených státech a Evropě. Zrodila se kinematografie.

Kouzelník z Menlo Parku. Tak přezdívali neúnavnému inovátorovi a vynálezci Thomasi Alva Edisonovi:

Thomas Alva Edison a jeho žárovka
Před 140 lety rozsvítil Edison svou první žárovku. Jejím vynálezcem však nebyl

Následovala story, která nemálo připomínala příběh jiného slavného Edisonova spolupracovníka Nikoly Tesly: třebaže skutečným mozkem celé věci byl Dickson, sláva a peníze připadly Edisonovi.

V dubnu 1895 Dickson Edisonovu laboratoř opustil a později založil s Hermanem Casierem, Eliasem Koopmanem a Henrym N. Marvinem společnost American Mutoscope Company. Pro tuto firmu zkonstruoval širokoúhlou kameru a projektor Biograph, který mohl promítat filmy na širokoúhlé obrazovce.

Thomas Alva EdisonThomas Alva EdisonZdroj: Wikimedia Commons, Louis Bachrach, Bachrach Studios, volné dílo

V květnu 1897 se vrátil do Anglie a filmy produkované jeho vynálezy zachytily několik důležitých historických událostí: například oslavy diamantového jubilea královny Viktorie nebo bitvy búrské války v letech 1899 a 1900. V roce 1911 však své působení ve společnosti, tehdy už přejmenované na Biograph Company, ukončil a zbytek života prožil tiše na anglickém venkově.

Zemřel 28. září 1935 ve věku 75 let. V té době se už jeho vynález kinetoskopu dávno transformoval do zvukových filmů, které zcela změnily svět. Uznání jeho průkopnického významu na tomto poli mu však bylo za jeho života upřeno.