Zvláštní je, že ačkoli se označení „tři mudrcové“ či „tři mágové“ považuje za původnější a přesnější než populární „tři králové“, Bible ve skutečnosti nemluví ani o jedněch.

„Jediná zmínka o těchto mužích v Bibli je v druhé kapitole Matoušova evangelia a nenazývá je ani mudrci, ani králi. Nezmiňuje se ani o tom, kolik jich bylo. Popisuje pouze nějaké muže či návštěvníky z východu,“ uvádí autorka článků o historii pro časopis Time Olivia B. Waxmanová.

Muži na cestě za hvězdou

Podle Matoušova evangelia přišli krátce po Ježíšově narození ve městě Betlémě do Jeruzaléma „nějací muži od východu, kteří studovali hvězdy“, a ptali se, kde se narodilo dítě, jež se má stát králem Židů. Dodávali, že viděli jeho hvězdu, když vyšla na východě, a přišli se mu poklonit.

Kdy se narodil Ježíš? O tom vědci dodnes vedou spory:

Kdy se narodil Ježíš? Vlastně nevíme, dat, z nichž si můžeme vybrat, je celá řada. Jedno připadá i na 17. listopad roku tři před naším letopočtem.
Kdy se narodil Ježíš? Možná už v listopadu. A možná tři roky před Kristem

Podle evangelia je hvězda dovedla až do domu, kde byla Marie s Ježíškem, a podarovali novorozence zlatem, kadidlem a myrhou – zlatem coby symbolem bohatství a královské moci, kadidlem jako znamením božství, neboť vůně a kouř stoupající z hořícího kadidla měla odnášet lidská přání k Bohu a myrhou jako předzvěstí Ježíšovy mučednické smrti, neboť právě myrha se používala při balzamování mrtvých. Podle dalších výkladů se myrha přidávala i do oleje určeného k pomazání králů, takže i ta mohla symbolizovat, že se narodil židovský král.

„Tyto luxusní dárky naznačují, že zmínění návštěvníci z východu byli lidmi s velkým bohatstvím a mocí, což je tak trochu zřejmé z věcí, které přinášeli. Řecky se jim říká mágové, což byl termín, který označoval jakousi podtřídu perských kněží. Ale začali být známí jako mudrcové. Očividně se mnohem více zaměřovali na to, co bychom dnes mohli ztotožňovat s vědou,“ uvedla pro časopis Time Kristin Swensonová, docentka náboženských studií na Virginia Commonwealth University a autorka knihy Nejzvláštnější kniha: neodmyslitelná podivnost Bible.

Obcí Lochovice na Berounsku procházejí tři králové už tradičně na koníchObcí Lochovice na Berounsku procházejí tři králové už tradičně na koníchZdroj: se svolením Jiřího Růžičky

Muži podle ní vnímali hvězdu v souladu s tehdejší náboženskou tradicí, jež pojímala nebesa, hvězdy a planety jako informace o přáních a činech bohů s tím, že některé hvězdy přímo identifikovala s Bohem.

Podle Swensonové mohlo Matoušovo evangelium přetvořit novou formou starší proroctví nalezené v knize Izajáš ve Starém zákoně. Toto proroctví popisovalo národy světa, uznávající Izrael jako světlo světa a oslavující jej zlatem, kadidlem a dalšími cennými dary.

Proč 6. leden a kde se vzal černý vzadu?

Zbývá vysvětlit, jak se z nejmenovaných mužů blíže neurčeného počtu stali právě tři králové, proč získali jména Kašpar, Melichar a Baltazar a proč se jako den jejich příchodu slaví právě 6. leden.

Začněme odzadu. Šestý leden zmiňuje jako významný den křesťanské nauky už jeden z prvních církevních spisovatelů, řecky píšící křesťanský učitel Kléméns či Klement Alexandrijský, narozený asi v roce 150 našeho letopočtu. Ten ve svém díle cituje Basileidovce, tedy následovníky egyptského gnostika Basileida, podle nichž byl Ježíš Kristus pokřtěn „buď 15. nebo 11. den měsíce Tybi“. Právě druhé zmíněné datum odpovídá 6. lednu. Jako k datu Kristova narození se k tomuto dni přiklání také kyperský biskup a církevní otec Epifan ze Salaminy, podle nějž se Ježíš narodil „za úsvitu 13 dní po zimním slunovratu“.

Tří králové. I takto se v Česku slaví:

Zdroj: Zdeněk Vaiz

Do lidové tradice se však 6. leden coby slavnost tří králů či mudrců dostal až ve středověku. Důvodem bylo to, že v roce 1164 byly údajné ostatky tří mudrců převezeny z Milána do Kolína nad Rýnem (do Milána se podle legendy dostaly v 5. století z tehdejšího Cařihradu – dnešního Istanbulu). Tato cesta zpopularizovala tři krále v evropském lidovém prostředí, kde se začali těšit úctě jako pomocníci v nouzi, ochránci domu a chléva i cestujících a poutníků. Číslo tři bylo pro dříve neurčený počet mužů zvoleno nejspíše proto, že symbolizuje Svatou Trojici, tedy Otce, Syna i Ducha Svatého.

Svatého Mikuláše v Česku doprovází čert s andělem. V dalších evropských zemích tomu ale je jinak:

Krampus night show.
Špína, otec mrskač, knecht Ruprecht. Svatý Mikuláš má v Evropě různé společníky

A proč se jeden z dříve neidentifikovaných mužů stal náhle „mouřenínem“ neboli „černým vzadu“? Tedy mužem tmavé barvy pleti, pocházejícím nejspíše z Afriky? Podle časopisu Time k tomu mohlo dojít někdy v pozdním středověku, tedy před rokem 1489, kdy se skutečně začal výrazněji rozvíjet obchod mezi Evropou a Afrikou a tento vývoj se odrazil i na podobě postav. Jejich ustálený vzhled pak pomohly upevnit v představách lidí obrazy umělců jako Botticelli, Peter Paul Rubens nebo Hieronymus Bosch.

Jména jim mohli dát Arméni…

Nicméně ani Matouš, ani proroctví v knize Izajáš neuvádí žádná jména zmíněných mudrců. Kde se tedy vzali dnes všeobecně známí Kašpar, Melichar a Baltazar?

Podle polského spisovatele Zenona Kosidowského, autora knih Příběhy Mrtvého moře a Na počátku bylo slovo, pocházejí tato jména pravděpodobně z apokryfního souboru, který vznikl před 5. stoletím a obsahoval kromě křesťanských i buddhistické a perské legendy.

Nejhrůznější mýtus o svatém Mikuláši hovoří o kanibalismu. Chcete vědět více? Podívejte se:

Scéna Vzkříšení tří chlapců z polyptychu Výjevy ze života svatého Mikuláše z Bari (vyobrazení zázraků). Do italského města Bari v Apulii byly ostatky sv. Mikuláše převezeny v obavě, aby se nestaly kořistí pirátů
Tři rozřezané děti v láku: Nejhrůznější mýtus o svatém Mikuláši je o kanibalismu

Z výpůjček z tohoto souboru vznikly později dva apokryfy, Arménská kniha dětství a Arabská kniha dětství. A právě arménská verze, kromě toho, že označila mágy poprvé za perské krále (zřejmě pod dojmem Žalmu 72 ze Starého zákona, v němž se mimo jiné píše: „Králové Taršíše a ostrovů přinesou dary…“) , jim dala i jména Baltazar, Kašpar a Melkon, přičemž poslední jméno změnila evropská tradice později na Melichara.

Zbývá dodat známý fakt, že ač dnes nazýváme tři krále právě takto, ona tři písmena, která koledníci malují lidem posvěcenou křídou nad dveře (K+M+B), zkratku jmen Kašpar, Melichar a Baltazar ve skutečnosti nepředstavují. Jde o zkrácené vyjádření latinského požehnání Christus mansionem benedicat, tedy Kristus požehnej tomuto domu.