Je 1. února 1944, krátce po deváté hodině ráno. Varšavskou ulicí Aleje Ujazdowskie jede tmavě šedý opel. Sedí v něm řidič a jeden pasažér, 39letý muž. Vůz má namířeno do budovy velitelství SS, ve vedlejších objektech v ulici sídlí ředitelství policie a další úřady německé okupační správy.

Důstojník SS, velitel SS a policie v okupované Varšavě Franz Kutschera. Díky své krutosti si vysloužil přezdívku Varšavský kat. Polský odboj jej zlikvidoval 1. února 1944.Důstojník SS, velitel SS a policie v okupované Varšavě Franz Kutschera. Díky své krutosti si vysloužil přezdívku Varšavský kat. Polský odboj jej zlikvidoval 1. února 1944.Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné díloTěžko si představit nebezpečnější místo pro spáchání atentátu - a to si velmi pravděpodobně myslí i onen pasažér, velitel SS a policie ve Varšavě Franz Kutschera, pro svou krutost přezdívaný Varšavský kat.

A přesto v blízkosti projíždějícího auta v tu chvíli stojí dvanáct lidí, kteří jsou odhodláni Kutscheru zabít. Auto je skoro u svého cíle, když si jeden z nich sundavá klobouk. Akce začíná. Tichou ranní ulicí se rozléhají výstřely. Celé to trvá jen minutu a půl. Kutschera a jeho řidič leží u auta. Mrtví.

Poprava Varšavského kata se odehrála přesně před 80 lety. Pro Poláky šlo o podobný triumf, jakým byl v Protektorátu atentát parašutistů na Reinharda Heydricha. „Akce ve Varšavě se stala jednou z nejúspěšnějších akcí polského podzemního hnutí,“ uvádí web Muzea Varšavského povstání. Pomsta Němců ale byla brutální.

Čtyřicet zavražděných denně

Rakušan Franz Kutschera byl původním povoláním zahradník. „Do NSDAP vstoupil v roce 1930 a do SS v roce 1931,“ uvádí web Warsaw Institute. Od počátku patřil mezi nejhorlivější členy, a podle toho také kariérně stoupal. V době své smrti měl hodnost SS-Brigadeführer. Po vypuknutí druhé světové války sloužil v řadách SS v okupovaných zemích. Naplno svou krutost mohl rozvinout poté, co se na podzim roku 1943 stal velitelem SS a policie v polské Varšavě.

Ta byla jedním z nejdecimovanějších, ale zároveň nejodbojnějších míst na okupovaném území Polska. Kutschera byl rozhodnutý Varšavanům „srazit hřebínek“. „Jeho úkolem bylo rozdrtit polské odbojové hnutí,“ zmiňuje polský magazín Historia Do Rzeczy.

Díky sourozencům Schollovým se za války zfromovala odbojová skupina Bílá růže:

Říšský ministr propagandy Joseph Goebbels vyhlašuje 18. února 1943 totální mobilizaci Německa
Konec protinacistického odboje Bílá růže: Gilotinu pro studenty zařídil školník

Ve městě zavedl nevídaný teror. V bezpečí nebyl nikdo. Průměrně Kutschera nechával zabít čtyřicet lidí denně. „Běžné byly masové popravy v náhodně vybraných ulicích. Celkově nacisté za několik měsíců Kutscherovy vlády postříleli tisíce lidí,“ uvádí web Polish History.

Varšavu tehdy denně zaplavovaly letáky se seznamy popravených. „Často obsahovaly i seznamy rukojmích, kteří měli být zabiti v případě jakéhokoliv útoku na občana Říše,“ píše web Polish History.

V době hrůzovlády velitele SS ve Varšavě Franze Kutschery se ve městě denně konaly popravy. Varšavu zaplavovaly letáky se jmény popravených a těch, kteří budou popraveni, pokud někdo zaútočí na občana Říše.V době hrůzovlády velitele SS ve Varšavě Franze Kutschery se ve městě denně konaly popravy. Varšavu zaplavovaly letáky se jmény popravených a těch, kteří budou popraveni, pokud někdo zaútočí na občana Říše.Zdroj: Wikimedia Commons, Archives of Institute of National Remeberance, volné dílo

Odhalená tvář vraha

Obyvatelé města však v tu chvíli jméno ani tvář muže, který takovou hrůzovládu zavedl a kterému říkali Varšavský kat, neznali. Na rozdíl od Heydricha v Praze, který byl všem na očích, si něco podobného vysoce postavení nacisté ve Varšavě dovolit nemohli.

Rota Agat

  • později známá jako Prapor Parasol
  • šlo o elitní prapor polské Zemské armády (Armia Krajowa; AK), největší ozbrojené odbojové organizace za 2. světové války
  • složená byla z harcerů, tedy příslušníků polské obdoby skautu

Polský odboj byl totiž velmi aktivní. „Varšava byla pro Němce nejnebezpečnějším místem na okupovaných územích. V ulicích města každý měsíc umíralo množství okupantů,“ uvádí web Polish History. Třeba přímo v září 1943, kdy Kutschera dojel do Varšavy, odbojáři zabili sadistického zástupce velitele vězení Pawiak Franze Bürkla.

Proto i Kutschera raději zůstal v anonymitě - letáky byly podepsány jen „Velitel SS a policie pro oblast Varšavy“. Odboj v tu chvíli znal pouze Kutscherovo jméno, ale žádné další podrobnosti.

Dlouho to tak však už zůstat nemělo. Čtvrť, kde sídlila německá velitelství, byla totiž pod neustálým dohledem odbojářů. Jeden z nich, velitel roty zvláštního určení Agat, tam chodíval sledovat vybrané příslušníky gestapa, když ho zaujala jiná věc. „Alexandr Kunicki s krycím jménem Rayski odhalil auto, ve kterém se Kutschera nechával vozit do práce,“ zmiňuje magazín Historia Do Rzeczy.

Hermann Göring byl téměř až do konce války druhým nejmocnějším mužem Třetí říše:

Vrchní velitel Luftwaffe Hermann Göring společně s Adolfem Hitlerem. Göring téměř do konce války patřil mezi Hitlerovy nejbližší spolupracovníky, mluvilo se o něm i jako o druhém muži Třetí říše.
Druhý muž Třetí říše Göring: Založil gestapo a utápěl se v luxusu, který nakradl

Rayského Kutscherův Opel Admiral zaujal, když si všiml, že do vozu nastupuje muž v koženém kabátu, pod nímž se zablýskla zjevně vysoká hodnost. Začal jej pozorně sledovat.

Polský podzemní stát, tedy struktury uznávající polskou exilovou vládu v Londýně, mezitím za masové vraždy odsoudil Kutscheru k smrti. „Příkaz k popravě vydal generál August Emil Fieldorf alias Nil, vykonat ji měl prapor Agat,“ uvádí web Muzeum II Wojny Światowej.

Do posledního detailu

Strůjci útoku museli být při plánování mimořádně pečliví. „Jakákoliv informace o Kutscherových zvycích, cestách do práce a z práce, měla cenu zlata,“ zmiňuje magazín Historia Do Rzeczy.

Mezi lidmi, kteří Kutscheru denně sledovali, byla i Maria Stypułkowska-Chojecka s krycím jménem Kama. „Jeho auto mířilo vždy z adresy Aleja Róż 2 na velitelství SS v adrese Aleje Ujazdowskie 23. Vzdušnou čarou jsou tato místa vzdálená 150 metrů. Když se pak v ulici Aleje Ujazdowskie chystal vůz odbočit doleva a vjet do brány velitelství, všechna ostatní auta musela zastavit,“ přibližuje její vzpomínky web Muzea Varšavského povstání.

Už Kutscherovo sledování ale představovalo velké riziko. „Byla to čtvrť, z níž Němci původní obyvatele vyhnali, a v obytných budovách bydleli jen oni. Takže postávat zde nebylo nejbezpečnější. Snažila jsem se oblékat jako německé dívky a měnit vzhled převlékáním. Na pozicích jsme stáli maximálně dvacet minut. Časy a místa sledování jsme měli dopředu určené. Dělali jsme to čtyři týdny,“ popsala odbojářka.

Varšavská ulice Aleja Róż, kde bydlel v letech 1943 a 1944 velitel SS ve Varšavě Franz Kutschera. V těchto místech stávaly členky odboje, které jej sledovaly předtím, než na něj odbojáři spáchali atentát.Varšavská ulice Aleja Róż, kde bydlel v letech 1943 a 1944 velitel SS ve Varšavě Franz Kutschera. V těchto místech stávaly členky odboje, které jej sledovaly předtím, než na něj odbojáři spáchali atentát.Zdroj: Wikimedia Commons, Andrzej Jeżewski, Varšava v starej fotografii, volné dílo

Průzkum ale přinesl své ovoce. „Odbojáři zjistili, že Kutschera ráno jezdí vždy přímo z domu do kanceláře, trasa auta je stejná. Velitel vždy sedí vedle řidiče,“ přibližuje Historia Do Rzeczy.

Jedna minuta a čtyřicet sekund

Jako datum popravy odboj původně stanovil 28. leden 1944. Kutschera se ale neobjevil. Mimořádně totiž nebyl ve Varšavě. Odbojářům se navíc stala další nepříjemnost. „Jeden z atentátníků narazil na četnickou hlídku a při přestřelce se zranil,“ uvádí web Muzeum II Wojny Światowej.

Velitel akce, 22letý Bronisław Pietraszewicz s krycím jménem Lot, tak musel do dvanáctičlenného týmu tvořeného třemi dívkami a devíti muži, narychlo vybrat někoho jiného. Termín popravy se přesunul na 1. února.

Poprava sériového vraha Eugena Weidmanna, provedená 17. června 1939, se stala poslední veřejnou popravou gilotinou ve Francii:

Zdroj: Jaroslav Krupka, Jakub Vítek

Akce začala přesně v 9.00. Když Kutschera nastoupil do opelu, tři dívky daly mužům čekajícím v blízkosti velitelství SS znamení, že je Varšavský kat v autě. V 9.06 se vůz jako vždy chystal v ulici Aleje Ujazdowskie odbočit. Přesně v tu chvíli mu ale vjelo do cesty auto řízené odbojářem Michałem Issajewiczem s krycím jménem Miś.

K zablokovanému opelu přiběhli Lot a Zdzisław Poradzki zvaný Kruszynka, což sledovala z dálky i odbojářka Kama. „Viděla jsem, jak Lot běží k autu a rozervává si kabát, protože si jej nestihl rozepnout. Pod ním měl samopal,“ řekla.

Lot okamžitě vyprázdnil dávku do Kutschery a jeho řidiče, ostatní muži ho zatím kryli palbou a házeli granáty, neboť Němci ze strážního domku velitelství SS i z jeho oken začali střílet. V budově tehdy byla i Theodora-Flavia Matugenta Edle von Seracsin-Żukowska, alias Milena - původem Rakušanka, která na velitelství pracovala, ale zároveň byla důležitou informátorkou podzemního hnutí.

Umělecké zobrazení atentátu na F. Kutscheru ve filmu General Nil:

Zdroj: Youtube

V daný den podle ní na velitelství panovala vzrušená atmosféra, neboť Kutschera se měl o několik dní později ženit. „Důstojník SS, který měl na starosti hospodářské záležitosti, diktoval právě písařce dopis do Německa o speciálním přídělu masa, vajec, másla a dalších potravin na svatební hostinu, když se zvenčí ozvalo skřípění brzd a pak série výstřelů,“ připomíná Mileniny vzpomínky web Warszavy Historia Ukryta.

Reakce esesáků byly různé. „Mezi překvapenými esesáky nastalo nejdříve zděšení a pak panika. Někteří se rozběhli k oknům a když si uvědomili, co se děje, padli na zem, jiní hledali zbraně,“ uvedla Milena.

Palác na adrese Aleje Ujazdowskie 23 ve Varšavě. Za 2. světové války zde sídlilo velitelství SS ve městě. Před budovou odboj spáchal atentát na velitele SS Franze Kutscheru.Palác na adrese Aleje Ujazdowskie 23 ve Varšavě. Za 2. světové války zde sídlilo velitelství SS ve městě. Před budovou odboj spáchal atentát na velitele SS Franze Kutscheru.Zdroj: Wikimedia Commons, Adrian Grycuk, CC BY-SA 3.0

Celá přestřelka od začátku do chvíle, než odbojáři zmizeli v připravených autech, trvala minutu a čtyřicet sekund. Těžce zraněný Kutschera a jeho řidič se sice ještě dokázali vyplazit z auta, venku už popravě neunikli. „Když viděl, že Kutschera ještě žije, Kruszynka jej pokropil další dávkou střel. Pak muži vzali Kutscherův kufřík a zbraň,“ uvádí Historia Do Rzeczy.

Krvavá msta

Na místě zůstali celkem čtyři mrtví. „Kutschera, šofér a dva němečtí vojáci. Devět Němců bylo zraněných,“ připomíná Warsaw Institute.

Nacisté byli ohromeni. „Kutscherův přímý nadřízený Wilhelm Koppe označil akci za brilantní práci,“ zmiňuje Muzeum II Wojny Światowej.

Jedním ze symbolů německého protifašistického odboje je příběh manželů Schulze-Boysenových:

Manželé Harro a Libertas Schulze-Boysenovi. Libertas byla německá šlechtična, Harro důstojník Luftwaffe. Oba se obrátili proti nacismu a stali se členy odbojové organizace Rudá kapela
Jeho oběsili, ji sťali gilotinou. Bohémské manžele spojil boj proti Hitlerovi

Ti, kteří dokázali zabít Varšavského kata, ale také utrpěli těžké ztráty. Dva z nich z místa odcházeli těžce zranění - hlavní vykonavatel Lot a Marian Senger s krycím jménem Cichy. Oba se sice dostali na tajné operace do předem domluvených nemocnic, po nich je ale velení raději přesunulo do úkrytů. Nemožnost klidného zotavení jim podepsala rozsudek smrti. Do několika dní oba následkům zranění podlehli.

Varšavský most Kierbedź, z něhož do ledové Visly skočili při přestřelce s Němci dva odbojáři, kteří se podíleli na atentátu na velitele SS ve Varšavě Franze Kutscheru.Varšavský most Kierbedź, z něhož do ledové Visly skočili při přestřelce s Němci dva odbojáři, kteří se podíleli na atentátu na velitele SS ve Varšavě Franze Kutscheru.Zdroj: Wikimedia Commons, Bundesarchiv, Bild 101I-695-0412-01 / Götze, CC BY-SA 3.0

Z původní dvanáctky do pár hodin po Akci Kutschera zemřeli také Kazimierz Sott s krycím jménem Sokół a Zbigniew Gęsicki zvaný Juno, když se pokusili se zachránit jedno z použitých aut. „S vozem se chtěli dostat na druhý břeh Visly, zjistili ale, že most Kierbedź už Němci zablokovali. Strhla se přestřelka, a oba se vrhli do ledové řeky,“ uvádí Historia Do Rzeczy.

Němci se zároveň krutě mstili. Den po atentátu popravili 100 lidí přivezených z věznice pro politické vězně Pawiak.

Svatba s mrtvým

Kutscherův pohřeb se konal 4. února. Jeho součástí byl i jeden netradiční akt. „Kutscherova snoubenka Jane Lilian Gjertsdatter Steenová, která byla ve vysokém stupni těhotenství, se za něj posmrtně vdala,“ uvádí web Nordvikslekt.

Zničení varšavského ghetta je vůbec největší akt ozbrojeného odporu židovského lidu během druhé světové války:

Povstání ve varšavském ghettu, zachycené neznámým pouličním fotografem z Wolské ulice
Povstání ve varšavském ghettu: Židé nebojovali za svobodu, ale za to, jak umřít

Svatbě ženy s mrtvým tělem přihlížela i Milena. „Němci po obřadu veřejně popravili 200 polských rukojmí. Esesáci se na to dívali z oken jako z divadelních boxů. Jeden z nich dokonce přivedl svou 15letou dceru,“ připomíná její svědectví web Strefa Historii.

Němci si ale uvědomili, že ani Kutscherova hrůzovláda nedokázala odboj zlomit. „Výsledkem bylo, že po dvou týdnech od atentátu se z rozhodnutí nového šéfa SS a policie ve Varšavě Paula Otta Geibela upustilo od pouličních poprav,“ zmiňuje Muzeum II Wojny Światowej.