Deník / Průvodce rokem 2024Deník / Průvodce rokem 2024Zdroj: DeníkLéta končící číslicí 4 byla v dějinách velmi bohatá na narození, případně úmrtí významných českých skladatelů. V roce 2024, který je vyhlášen Rokem české hudby, si tak milovníci vážné hudby připomenou výročí hned několika velkých skladatelských jmen. Konkrétně Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Josefa Suka a Leoše Janáčka. 

Hudební výročí

Bedřich Smetana, jehož symfonickou báseň Vltava z cyklu Má vlast znají lidé na celém světě a patří tak mezi nejslavnější české skladby vůbec, má letos výročí hned dvojité - narodil se totiž 2. března přesně před 200 lety, a zemřel pak 12. května přesně před 140 lety. Příběh tohoto velmi úspěšného skladatele je o to silnější, že jako padesátiletý zcela ohluchl.

I přes tento hendikep však dokázal složit řadu oceňovaných děl, včetně zmíněné (a své nejznámější) Mé vlasti. 

V květnu bude ve švédském Malmö usilovat o přízeň diváků 37 zástupců zemí:

Zpěvačka Aiko v národním kole soutěže Eurovize
Hudební soutěž Eurovize: Česko bude reprezentovat zpěvačka Aiko

Do českých dějin se Smetana zapsal jako zakladatel české národní hudby, neboť jako příznivec národního obrození usiloval o vytvoření českého hudebního stylu, který by tvorbu českých skladatelů nejen odlišoval, ale umožňoval posluchačům na první poslech říct, že ono dílo napsal Čech. 

Kromě Smetany se milovníci hudby jistě budou moct v koncertních síních letos těšit na častější poslech také děl Antonína Dvořáka, Josefa Suka a Leoše Janáčka. I tito muži totiž letos mají kulatá výročí - Dvořák v květnu 120 let od úmrtí, Janáček v létě 170 let od narození a Suk hned v lednu 150 let od narození. I díky nim zná Českou republiku celý hudební svět. 

Vzestup i pád

Jen před pár týdny se lidé v davech hrnuli na uvedení výpravného filmu Ridleyho Scotta Napoleon, který přibližoval život jednoho z největších vojevůdců moderních dějin - Napoleona Bonaparta. Je ale třeba říct, že kdyby producenti počkali s uvedením filmu do kin na letošek, byl by to v mnoha ohledech příhodnější termín. Letos v prosinci to totiž bude 220 let, co se Napoleon sám korunoval francouzským císařem. 

Korunovace francouzského císaře Napoleona a jeho manželky Josefíny. Korunu na hlavě Josefíně položil sám Napoleon.Korunovace francouzského císaře Napoleona a jeho manželky Josefíny. Korunu na hlavě Josefíně položil sám Napoleon.Zdroj: Wikimedia Commons, Jacques-Louis David, volné dílo

O své výjimečnosti byl tento muž vždy přesvědčen. Koneckonců, i korunu si na hlavu raději nasadil sám, aby tím ukázal, že nad ním nestojí opravdu nikdo. Paradoxem je, že letošek je také výročím začátku Napoleonova definitivního pádu. Na jaře přesně před 210 lety byl totiž poprvé poslán na vyhnanství, konkrétně na ostrov Elba.

Byť se ještě pokusil během takzvaných 100 zní znovu vrátit k moci, na francouzský trůn se už nikdy neposadil. Zemřel ve druhém vyhnanství, na ostrově Svatá Helena. „Američtí, švýcarští a kanadští vědci za použití nejmodernějších metod zjistili, že příčinou smrti byla rakovina žaludku,“ sdělil v roce 2007 server Science Daily

Tak nám zabili Ferdinanda!

Psal se 28. červen roku 1914, když se v sarajevských ulicích ozvalo několik výstřelů, které doslova změnily svět. Letos uplyne přesně 110 let od atentátu na rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este, který se stal záminkou pro vypuknutí 1. světové války. Ta začala jen o měsíc později. 

Habsburský korunní princ neměl šanci střelbu zblízka přežít - ze vzdálenosti, z jaké na něj střílel atentátník Gavrilo Princip, by trefil i úplný amatér. „Žofinko, Žofinko, neumírej! Zůstaň naživu pro naše děti!“ stihl ještě ze sebe dostat František Ferdinand, než za pár minut následoval svou rovněž zastřelenou manželku na věčnost. Dodnes se neví, jakým způsobem by tento muž habsburské mocnářství přeměnil, a zda by dokázal jako panovník 1. světové válce zabránit. 

Jaký byl život habsburského korunního prince Františka Ferdinanda d'Este?

Rakouský korunní princ František Ferdinand a jeho manželka Žofie dne 28. června 1914 v Sarajevu. Manželé byli zavražděni jen o pět minut později
Patologický střelec, milující muž. František Ferdinand d'Este si nebral servítky

V době, kdy na něj Princip vystřelil, ale už Evropa stála na „pokraji útesu“ a není tak divu, že po atentátu už události nabraly rychlý spád. Takzvaná Velká válka přinesla nejen miliony mrtvých z několika kontinentů, rychlý rozvoj válečných technologii, celospolečenské změny, ale otevřela také cestu k několika revolucím či vzniku Československa

Mimochodem, letos si budeme připomínat i další velké válečné výročí. Počátkem června to totiž bude již 80 let ode Dne D, tedy vylodění Spojenců na plážích francouzské Normandie. Operace Overlord tehdy výrazně přiblížila Evropu ke konci 2. světové války, která nakonec svým rozsahem i hrůzami v myslích lidí tu první dokázala přebít.

Vzhůru do NATO i do Unie

Letos si připomínáme rovněž vstup České republiky do významných mezinárodních organizací, které i v současnosti ovlivňují nejen naši zahraniční politiku. Dvanáctého března to bude přesně čtvrt století, co se stalo Česko členem NATO, tedy Severoatlantické aliance.

Velkým tématem je přesto až do dnešních dní například závazek vydávat ročně na obranu 2 procenta z hrubého domácího produktu, tedy objem peněz, ke kterému se Česká republika zatím nedopracovala. „Bezpečnost a obrana naší země nejsou zadarmo, proto současná vláda navyšuje rozpočet ministerstva obrany a připravili jsme zákon o financování obrany, který stanoví minimální výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP,“ říkala například v lednu přesně před rokem ministryně obrany Jana Černochová. 

Rozpočet armády rapidně vzrostl prakticky na dvojnásobek oproti době před dvěma lety. Modernizační projekty přesto nabírají zpoždění:

Bojový dron MQ-9 Reaper
Česká armáda má rekordní rozpočet. Modernizace přesto vázne a rojí se otázky

Ve velkém se členství země v NATO skloňovalo například po ruském napadení Ukrajiny v roce 2022, kdy se opakovaně připomínalo, že Česká republika je před případnou agresí Ruska chráněna Článkem 5, v němž NATO prosazuje princip, že útok proti jednomu nebo několika svým členům je považován za útok proti všem.

V letošním roce Čechy, Moravany a Slezany rovněž čekají nejen volby do Evropského parlamentu, které se uskuteční počátkem června, ale v první květnový den také 20. výročí od chvíle, kdy se Česko stalo členem Evropské unie. I toto členství je stále diskutovaným tématem, často se řeší, jak moc by měla zasahovat evropská legislativa do té národní, společný postup zemí Unie k situaci na Ukrajině nebo řešení evropské energetické krize. 

Počátek papírových peněz 

Zatímco nyní hotovost pomalu, ale jistě vytlačuje pohodlnější placení kreditní kartou, mobilem nebo hodinkami, papírové peníze letos oslaví velké výročí. Uplyne totiž tisíc led od počátku jejich používání. Tato novinka pocházela z Asie. „První papírové peníze tlačili Číňané, kteří je nosili v době dynastie Tang,“ připomíná magazín Time

Vyznáte se v českých bankovkách? Zkuste kvíz v článku:

Vyznáte se v českých bankovkách? Zkuste kvíz v článku
KVÍZ: Češi platí Masarykem už třicet let. Vyznáte se v našich bankovkách?

Papírové peníze samozřejmě prošly řadou technologických změn. V současnosti jsou opatřené bezpečnostními prvky, aby se zabránilo jejich padělání. Každá země si rovněž své peníze opatřuje národními motivy. O tom mohli jejich první uživatelé jen snít. 

Dva roky prázdnin? Už víc ne

Říkals, já se hned vrátím, dva roky prázdnin, nic víc. Píseň s tímto textem doprovázela socialistický seriál Chlapci a chlapi, který se měl stát koncem 80. let minulého století jakousi oslavou základní vojenské služby. Přesto, že vznikl ještě za minulého režimu, čemuž odpovídala jeho ideologická stránka, diváky překvapilo, že je v něm otevřeně zobrazená šikana, kterou někteří „bažanti“ zažívali - a o níž se do té doby samozřejmě vědělo, ale nahlas nemluvilo.

Základní vojenská služba přetrvala i po změně režimu a rozdělení republiky, postupně ale stále více sílily hlasy volající po jejím ukončení. A počátkem tohoto století se tak i stalo. Nakonec se 22. prosince před 20 lety domů vrátil z vojny poslední voják, a po desítkách let tak (nyní už česká) armáda začala sestávat pouze z vojáků z povolání. 

Nastal čas na návrat k povinné vojenské službě? Možná ano: 

Slavnostní vojenská přísaha na Hradčanském náměstí v Praze
Dozrál čas na zavedení zkrácené vojenské služby? Češi nejsou proti

Čas od času se objeví debaty o tom, zda by povinná základní vojenská služba neměla být obnovena. Každá taková debata ale opakovaně vyvolá kontroverze. „Názor, že by povinná vojna mladému muži prospěla, mívají ti, kdo by nejraději vrátili rákosky do škol. Respekt vůči autoritám je ve skutečnosti vynucená poslušnost, o žádný respekt nejde. Vojáci se učí přetvařovat, zařadí se do instituce, vůbec se nenaučí samostatnosti. Stanou se součástí soukolí,“ řekl Deníku před časem třeba psycholog Zdeněk Vybíral z Masarykovy univerzity.

Revolucionář, obchodník a vojevůdce

Každý rok je samozřejmě bohatý na výročí narození a úmrtí lidí, kteří svou činností měnili svět. I letos je takových výročí nepřeberné množství. V říjnu si například připomeneme 600 let od úmrtí vojevůdce Jana Žižky z Trocnova. Do současnosti je předmětem různých mýtů a sporů historiků. Ten nejčastější? O které oko kdy a za jakých okolností přišel.

„Jeden nález (zranění, pozn. red.) lze dát do vztahu se zprávami o ztrátě oka Jana Žižky v jeho mládí. Dodejme, v době růstu chlapce. Druhý nález je pak možno spojit s poraněním druhého oka při obléhání hradu Rabí v červnu roku 1421. Výskyt obou těchto poranění na lebce muže zralého věku, v souhlasném sledu s historickými zprávami, dodává čáslavské kalvě na věrohodnosti jako pozůstatku lebky Jana Žižky z Trocnova,“ píše třeba antropolog Emanuel Vlček v knize Jak zemřeli.

Jan Žižka? Jaroslav Konáš zobrazuje husitského hejtmana jako sadistického hrdlořeza a lstivého i nespolehlivého velitele:

Jaroslav Konáš starší
Boží bojovník a geniální vojevůdce? Mínění o Žižkovi je mylné, tvrdí spisovatel

Letos 21. ledna také uplyne 100 let od úmrtí Vladimir Iljiče Lenina. Tento muž, který z Ruska vytvořil socialistickou diktaturu, a jenž se po vraždě rodiny cara stal hlavou tohoto státu, zemřel zřejmě na následky mozkové mrtvice. Po jeho smrti se rozpoutal mocenský boj, z něhož nakonec vyšel vítězně Josif Stalin.

A půlstoletí letos uplyne také od úmrtí Oskara Schindlera. Až do 90. let minulého století byl příběh tohoto muže relativně neznámý. Pak ale přišel film Schindlerův seznam, a jeho jméno a to, jakým způsobem ve své továrně chránil před smrtí v době nacistické okupace Polska Židy z Krakova a okolí, se dozvěděli lidé z celého světa. Sám Schindler údajně po konci 2. světové války litoval, že se mu nepovedlo zachránit lidí ještě více. 

Svatba jako z pohádky

Loni nabídlo Muzeum císařských kočárů ve Vídni dechberoucí novinku. Jeho kurátoři totiž návštěvníkům nově ukázali repliku šatů císařovny Alžběty Bavorské, známější jako Sisi, které měla oblečené na své svatbě s císařem František Josefem I. Šlo o velkou věc, přesný vzhled Sisiných šatů z tohoto dne byl totiž až dosud velkou záhadou. K jejímu rozluštění přispěl obraz vystavený celá léta v České republice. 

Sissi v roce 1867. Byla mimořádně krásná, kromě dlouhých vlasů na ní lidé obdivovali čistou pleť a vysokou štíhlou postavu.Sissi v roce 1867. Byla mimořádně krásná, kromě dlouhých vlasů na ní lidé obdivovali čistou pleť a vysokou štíhlou postavuZdroj: Wikimedia Commons, volné dílo

Ve výzkumu možného císařovnina svatebního outfitu budou odborníci pokračovat i letos - a právě letos uplyne od jejího sňatku v dubnu už 170 let. Přestože šlo o významnou událost, samotný obřad mnoho lidí na vlastní oči nevidělo. „Obřad se slavil v úzkém rodinném kruhu a jen za účasti pozvaných dvořanů, veřejnost se k nevěstě nedostala,“ podotýká televizní stanice ORF.

Další významná výročí roku 2024

3. ledna - 100 let od úmrtí básníka Jiřího Wolkera

8. ledna - 700 let od úmrtí cestovatele Marca Pola (15. září rovněž 770 let od jeho narození)

23. ledna - 25 let od úmrtí spisovatele Jaroslava Foglara

4. února - 30 let od začátku vysílání televize Nova

23. února - 10 let od počátku anexe Krymu

7. března - 120 let od narození zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha

24. března - 25 let od počátku bombardování Jugoslávie

31. března - 30 let od zadržení vraha Ivana Roubala

15. dubna - 5 let od vypuknutí požáru katedrály Notre Dame v Paříži

22. dubna - 120 let od narození otce atomové bomby Roberta Oppenheimera

21. května - 50 let od úmrtí herce Jaroslava Marvana

28. května - 140 let od narození prezidenta Edvarda Beneše

3. června - 100 let od úmrtí spisovatele Franze Kafky

14. října - 10 let od útoků ženy trpící psychickou nemocí ve škole ve Žďáru nad Sázavou

16. října (a 3. prosince) - 10 let od výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích

30. října - 50 let, co se Muhammad Ali stal v Zairu znovu držitelem titulu v těžké váze po pokoření šampiona George Foremana

30. listopadu - 100 let od narození britského premiéra Winstona Churchilla

10. prosince - 25 let od úmrtí chorvatského prezidenta Fraňo Tudžmana

10. prosince - 5 let od tragické střelby ve Fakultní nemocnici Ostrava

24. prosince - 500 let od úmrtí portugalského mořeplavce Vasco da Gamy