Kdo někdy navštívil zámky v Českém Krumlově, Hluboké nad Vltavou či Orlík, jistě si ten erb vybaví. Krkavec, který klove hlavu Turka. Takový je rodový znak šlechtického rodu Schwarzenbergů, jehož v současnosti nejznámější představitel, politik, diplomat a bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg o víkendu zemřel.

V muži, jehož celé jméno zní Karel Jan Nepomuk Josef Norbert Bedřich Antonín Vratislav Menas kníže ze Schwarzenbergu, a patří mu zrušené tituly Karel Jan, XII. kníže ze Schwarzenbergu, okněžnělý landskrabě v Klettgau, hrabě ze Schulzu a vévoda v Krumlově, se spojovaly dvě české větve česko-rakousko-německého šlechtického rodu - orlická a hlubocko-krumlovská.

Co vše se už ví o pohřbu Karla Schwarzenberga:

Pietní místo s kondolenční knihou pro zesnulého Karla Schwarzenberga
Pohřeb Karla Schwarzenberga: Rozloučení v katedrále i v Koreji, otazník u Orlíku

Karel Schwarzenberg nebyl jediným jejich představitelem, který zanechal hlubokou stopu v dějinách zemí historické habsburské monarchie. Naopak, musel ve svém životě a konání dostát hrdosti rodu, jehož členové třeba poráželi Turky, pomohli s porážkou Napoleona Bonaparta nebo se postavili nacistům. Deník přibližuje dějiny rodu Schwarzenbergů a jeho nejvýznamnější představitele.

Krkavec v erbu

První záznamy o rodu Schwarzenbergů pocházejí již ze 12. století, přičemž jméno Schwarzenberg se pro rod začalo používat o tři  století později. „Kolébkou rodu jsou Dolní Franky, kde je jako jeho první sídlo uváděna pevnost Seinsheim. Počátkem 15. století koupil Erkinger ze Seinsheimu panství a hrad Schwarzenberg ve Středních Francích a od té doby se psal ze Seinsheimu na Schwarzenbergu – později zůstalo jen druhé jméno,“ vysvětluje web zámku Orlík

Erkinger I. ze Seinsheimu, svobodný pán ze Schwarzenbergu, předek dnešních knížat ze Schwarzenbergu, který dal šlechtickému rodu jeho současné jméno.Erkinger I. ze Seinsheimu, svobodný pán ze Schwarzenbergu, předek dnešních knížat ze Schwarzenbergu, který dal šlechtickému rodu jeho současné jméno.Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo

Erkinger ze Seinsheimu se v 15. století také účastnil výprav proti husitům, díky čemuž nejen získal zástavu měst Žatce, Kadaně a Berouna, ale také povýšení do stavu svobodného pána ze Schwarzenbergu.

Slavný erb, který je dnes k vidění na panstvích, které měly v držení různé větve rodu Schwarzenbergů, získali šlechtici díky Adolfu Schwarzenbergovi. Tento muž velel vojskům v bitvě u Rábu (maďarské město Győr), při níž se habsburským vojákům povedlo v roce 1598 porazit Turky a město dobýt.

Podívejte se na kondolenční knihu Karla Schwarzenberga:

Kondolenční kniha k úmrtí Karla Schwarzenberga.
Toto je kondolenční kniha k úmrtí Karla Schwarzenberga. Vystavili ji v Praze

Bylo to opravdu přelomové vojenské vítězství, neboť zabezpečilo Vídeň před tureckým nájezdem. „Ráb byl považován za klíč ke Svaté říši římské a jeho postavení v systému pohraniční obrany tedy bylo zásadní. Špioni Schwarzenberga, který stál v čele habsburských vojsk, v roce 1598 zjistili, že pevnost očekává 29. března dodávku zásob. Schwarzenberg poslal pět svých mužů, kteří mluvili turecky, převlečených za Turky, aby přesvědčili stráže, že právě oni přináší zásoby. Stráže spustily padací most, díky čemuž mohl Schwarzenberg vpustit do pevnosti svých pět tisíc vojáků. Za 12 hodin rakouské jednotky zabily 2 tisíce Turků a další tisícovku zajaly,“ uvádí web německého aukčního domu Künker

Od vděčného císaře Rudolfa II. pak dostal nejen titul říšského hraběte, ale mohl si vylepšit erb - přibylo na něm pole s hlavou Turka, kterému vyklovává oči krkavec. 

S dějinami přímo českých zemí se poprvé výrazně propojil až Jan Adolf ze Schwarzenbergu. „Byl zakladatelem české rodové linie. V roce 1654 získal od císaře inkolát (právo usadit se trvale). V roce 1670 dosáhl povýšení do stavu říšských knížat,“ zmiňuje web zámku Orlík.

Od porážky Turků habsburskými vojsky u maďarského města Ráb mají Schwarzenbergové v erbu krkavce klovajícího hlavu Turka. Vojskům u Rábu totiž velel Adolf ze Schwarzenbergu.Od porážky Turků habsburskými vojsky u maďarského města Ráb mají Schwarzenbergové v erbu krkavce klovajícího hlavu Turka. Vojskům u Rábu totiž velel Adolf ze Schwarzenbergu.Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo

Do soupisu majetku Schwarzenbergů se díky němu dostalo město Třeboň či panství Hluboká nad Vltavou. „Třeboňské panství byl vůbec první majetek, který v Čechách trvale vlastnili. Postupně rozšířili svou rodovou doménu v jižních Čechách a stali se jedním z nejvýznamnějších šlechtických rodů v českých zemích,“ uvádí studie Terezy Blažkové a Lukáše Blažka Lex Schwarzenberg - historicko-právní pohled sepsaná pro Ústav pro studium totalitních režimů. Potomci Jana Adolfa dědictvím po rodu Eggenbergů postupně získali města a panství Český Krumlov, Orlík či Prachatice.

S Napoleonem i proti němu

Jedním z nejvýznamnějších předků Karla Schwarzenberga byl i diplomat Karel Filip, který žil na přelomu 18. a 19. století. Původně se snažil, aby se Rakousku vyhnuly napoleonské války, a jako velitel rakouského sboru dokonce doprovázel Napoleona Bonaparte při jeho výpravě do Ruska, byť svým manévrováním zajistil hladší spojení ruských a pruských vojsk proti Napoleonovi. Jak připomíná web zámku Orlík, svými diplomatickými schopnostmi také dokázal pomoct při sjednávání sňatku Marie Luisy s francouzským císařem.

Na Karla Schwarzenberga zavzpomínal i Andrej Babiš. A svými slovy překvapil:

Zdroj: Deník

Jak se vztahy mezi napoleonskou Francii a Habsburky zhoršily, postavil se Karel Filip otevřeně proti Napoleonovi. „Byl jedním z nejúspěšnějších a nejschopnějších velitelů období napoleonských válek a přispěl k definitivní Napoleonově porážce,“ zmiňuje encyklopedie Britannica.

Karel Filip již v roce 1808 inicioval některé reformy v rakouské armádě, které pomohly tyto ozbrojené síly připravit na pozdější úspěšné střety s francouzskými vojsky. V roce 1813 pak dokonce stál v čele spojeneckých vojsk, která francouzského císaře porazila v bitvě u Lipska. 

Bitva u Lipska, v níž byl poražen Napoleon Bonaparte. Vojskům protifrancouzské koalice velel Karel Filip Schwarzenberg, přímý předek diplomata Karla Schwarzenberga.Bitva u Lipska, v níž byl poražen Napoleon Bonaparte. Vojskům protifrancouzské koalice velel Karel Filip Schwarzenberg, přímý předek diplomata Karla Schwarzenberga.Zdroj: Wikimedia Commons, Johann Peter Krafft, volné dílo

Karel Schwarzenberg byl přímým potomkem Karla Filipa. Právě tento diplomat byl za svého života hlavou orlické větve Schwarzenbergů, jejímž hlavním představitelem se ve 20. století se stal právě zesnulý český ministr zahraničí. 

Muž, který na trůn dosadil císaře pána

Politicky ovšem nezahálela ani schwarzenberská knížata z hlubocko-krumlovské větve. Třeba Felix ze Schwarzenbergu působil mnoho let jako diplomat a zastupoval Rakousko například v Londýně, Rusku či Paříži nebo Itálii. Právě v poslední jmenované zemi jej zastihlo vypuknutí protiabsolutistické revoluce roku 1848. Tu nakonec právě tento muž v zemích habsburské monarchie potlačil.

Podívejte se, jak lidé uctili památku zesnulého Karla Schwarzenberga:

Pietní shromáždění za bývalého ministra zahraničí a někdejšího předsedu TOP 09 Karla Schwarzenberga, který v sobotu zemřel ve věku 85 let ve Vídni, 12. listopadu 2023, Schwarzenberský dům, Praha
Lidé v Praze uctili památku Karla Schwarzenberga. Svíčky hořely i u zámku Orlík

„Na podzim 1848 byl stažen do Vídně a 24. listopadu byl jmenován předsedou nové rakouské vlády, jejímž úkolem byla stabilizace státní moci. Felix Schwarzenberg se stal hlavním organizátorem rakouského politického dění. Přiměl k abdikaci Ferdinanda V. Dobrotivého a na císařský trůn prosadil mladého Františka Josefa I. Schwarzenberg byl hlavním císařovým rádcem a do značné míry určoval jeho státnické aktivity v prvních letech panování. Začátkem roku 1849 prosadil zrušení Kroměřížského sněmu i Březnovou ústavu, tzv. oktrojírku. Oba kroky znamenaly faktický konec revoluce,“ uvádí web Ministerstva zahraničních věcí České republiky.

Jistou dobu poté Felix zastával velmi podobnou roli, jakou o více než století později v České republice dvakrát vykonával Karel Schwarzenberg - byl totiž rakouským ministrem zahraničí. Jak připomíná encyklopedie Britannica, snažil se o silnou zahraniční politiku habsburského mocnářství.

Felix ze Schwarzenbergu se stal v revolučním roce 1848 rakouským ministerským předsedou. Byl to on, kdo revoluci ukončil a na v prvních letech vlády radil mladému císaři Františku Josefovi I.Felix ze Schwarzenbergu se stal v revolučním roce 1848 rakouským ministerským předsedou. Byl to on, kdo revoluci ukončil a v prvních letech vlády radil mladému císaři Františku Josefovi I.Zdroj: Wikimedia Commons, Franz Schrotzberg, volné dílo

A byl to nejen on, po kom mohl Karel Schwarzenberg zdědit zakořeněnou osobní povinnost sloužit zemi. I další jeho předkové z obou větví pak působili v dalších letech třeba jako zemští či říští poslanci, představitelé české konzervativní šlechty či různých organizací a institucí, třeba Národní besedy. Před první světovou válkou pak Schwarzenbergové patřili k nejbohatším šlechtickým rodům v Evropě.

Schwarzenbergové vs. nacisté

Když se v době prezidentské volby v roce 2013 objevilo nařčení, že příbuzní Karla Schwarzenberga, který se dostal do 2. kola volby, v němž jej nakonec porazil Miloš Zeman, paktovali za druhé světové války s nacisty, velmi brzy se ukázalo, že jde o lež. Zprávy se sice týkaly především Schwarzenbergovy manželky, částečně německý původ rodu ale nahrával nepravdivým zvěstem o tom, že i sami čeští Schwarzenbergové mohli s Němci za války spolupracovat. Jenže předci Karla Schwarzenberga se naopak nacistům postavili.

Knížata z orlické i krumlovsko-hlubocké větve otevřeně spolupráci s nacisty odmítla. A tak Němci v Protektorátu uvalili na jejich majetek nucenou správu. 

Pro Františka Kinského byl Karel Schwarzenberg celoživotním přítelem:

Z natáčení Modré krve, dílu věnovaného Schwarzenbergům
František Kinský o Karlu Schwarzenbergovi: Ztrácím celoživotního přítele

Z hlubocko-krumlovské větve Schwarzenbergů se nacistům tehdy postavil její nejstarší představitel Adolf Schwarzenberg. „Již před válkou věnoval milion korun na stavbu pohraničních pevností, po okupaci zase nedal souhlas k nahrazení svých českých vedoucích zaměstnanců německými,“ uvádí studie Lex Schwarzenberg - Historicko-právní pohled. Nakonec ale musel Adolf ve svých snahách kapitulovat a jelikož se nad ním začala stahovat smyčka, v roce 1940 odjel do exilu v USA.

Hůře dopadl jeho bratranec Jindřich Schwarzenberg, mimochodem muž, který o mnoho let později adoptoval Karla Schwarzenberga, čímž se v osobě před několika dny zesnulého muže propojily obě české větve rodu). „Jindřich, který měl z Adolfova pověření rodinný majetek spravovat, byl poslán do koncentračního tábora Buchenwald. Karel VI. Schwarzenberg, příslušník orlické sekundogenitury, o tom píše: Na cestě z vlaku naposledy viděl Hlubokou. Jeho vzhled po návratu z Buchenwaldu nepotřebuje výkladu,“ připomíná text Lex Schwarzenberg - Historicko-právní pohled.

Karel VI. Schwarzenberg, otec o víkendu zesnulého bývalého českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Za druhé světové války byl odpůrcem nacismu, v roce 1948 jej ale Lex Schwarzenberg připravil o české majetky rodu.Karel VI. Schwarzenberg, otec o víkendu zesnulého bývalého českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Za druhé světové války byl odpůrcem nacismu, v roce 1948 jej ale Lex Schwarzenberg připravil o české majetky rodu.Zdroj: Wikimedia Commons, Egon von Schwarzenberg, CC BY-SA 4.0

Onen zmiňovaný Karel VI. Schwarzenberg byl otcem nyní zesnulého Karla Schwarzenberga. Během první republiky byl aktivní v národovecké organizaci Vlajka, v té době mimo jiné silně protiněmecké. „Můj otec byl jako student ve Vlajce, ovšem ihned jakmile tato organizace, původně velmi národovecká, začala kolaborovat, okamžitě z ní odešel. Bylo to během mobilizace v roce 1938,“ příblížil před deseti lety tehdejší prezidentský kandidát Schwarzenberg.

V době sudetoněmecké krize zformuloval text první z Deklarací české šlechty v letech 1938 a 1939 – Prohlášení příslušníků historické šlechty. V něm šlechtici prohlásili, že stojí za nedotknutelností historických hranic českého státu. A podepsal i další dvě deklarace podobného znění v lednu a září 1939.

Na svého přítele vzpomínal i Tomáš Czernin:

Czernina se Schwarzenbergem pojilo dlouholeté přátelství.
Jeden z nejdůležitějších lidí, co jsem znal, vzpomíná na Schwarzenberga Czernin

Po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava Karel VI. zůstal v protektorátu, ovšem odmítl se zříct českého občanství, čímž dal jasně najevo, že s Němci spolupracovat nebude. Když ho ti připravili o majetek, odstěhoval se i s rodinou do Čimelic. A zde pokračoval v protinacistickém odboji, spolupracoval s partyzány a angažoval se pak dokonce v místním květnovém povstání v roce 1945. „Na Orlík se Schwarzenbergové vrátili až v květnových dnech roku 1945, kdy se kníže Karel VI. stal i předsedou Národního výboru v Čimelicích,“ konstatuje web zámku Orlík.

Ani protinacistická činnost, byť doložena dokumenty i svědectvími, ale nezabránila tomu, že museli Schwarzenbergové po komunistickém převratu v roce 1948 Československo opustit. Jelikož se na ně vzhledem k jejich prokazatelnému nespolupracování s Němci nevztahovaly takzvané Benešovy dekrety, nakonec o své majetky přišli speciálním zákonem Lex Schwarzenberg. Ani v zahraničí ovšem neustali v politické aktivitě. Otec Karla Schwarzenberga v exilu oživil činnost českého velkopřevorství Maltézského řádu a zastával funkci velkopřevora Řádu svatého Lazara do roku 1973.