Kliknutím zvětšíteSlavný film Veký útěk z roku 1963 zpopularizoval po celém světě legendární akci zajatých spojeneckých vojáků soustředěných v zajateckém táboře Stalag Luft III, kteří prokopali tunel vedoucí z táborových baráků až za vnější ochranný koridor a v noci z 24. na 25. března 1944 jím při hromadném útěku uprchli.
(Jejich další osud už bohužel šťastný nebyl – 73 ze 76 uprchlých vězňů bylo na různých místech opět dopadeno a 50 z nich nechal Adolf Hitler svým přímým rozkazem bez soudu popravit. Dalších 23 chycených letců bylo převezeno zpět do tábora. Na svobodu se nakonec dostali pouze tři letci, dva Norové a jeden Nizozemec).
Podobných útěků se však za druhé světové války odehrálo víc, přičemž na ty ostatní se neprávem zapomíná. Od jednoho takového uplynulo právě 80 let. V neděli 26. září 1943 začali utíkat tunelem prokopaným ke svobodě nedobrovolní obyvatelé židovského ghetta ve městě Novogrodek, ležícím v Hrodenské oblasti v západní části dnešního Běloruska. V hrůzné historii židovského holokaustu za druhé světové války šlo o jeden z nejodvážnějších a nejzázračnějších útěků vůbec.
„Je to skutečně málo známý a fascinující příběh. Právě zvěsti o údajném povstání v Novogrodku, jež byly vymyšlené, totiž motivovaly obyvatele varšavského ghetta, aby povstali proti svým německým utlačovatelům. A povstání ve Varšavě pak bylo na druhé straně faktorem, který povzbudil vězně pracovního tábora v Novogrodku k útěku, jenž se stal největším vězeňským útěkem ručně vykopaným tunelem během druhé světové války a možná nejúspěšnějším útěkem před holokaustem vůbec,“ uvádí na stránkách The Jerusalem Post Betty Brodská Cohenová, dcera někdejší obyvatelky novogrodského ghetta Fanji Duněcové Brodské, jež před 80 lety utekla vykopaným tunelem spolu s více než 230 dalšími vězni.
Fáma, která pomohla
Pozoruhodnou souvislost mezi povstáním ve varšavském ghettu a hromadným útěkem z Novogrodku si Betty Brodská Cohenová uvědomila podle svých slov před několika lety v Tel Avivu během vzpomínkového setkání přeživších z novogrodského ghetta, kde tento příběh převyprávěl znalec holokaustu Jehuda Bauer.
„Slogan Novogrodek volá rezonoval celým varšavským ghettem. Došlo k tomu díky článku Eliezera Gellera, jenž stál v čele mládežnického hnutí Gordonia. Gordonia, pobočka hnutí Hechaluc (mládežnické sionistické, socialisticky zaměřené organizace, jejímž hlavním cílem bylo vystěhování do Erec Jisrael, pozn. red.), měla za cíl vycvičit průkopníky pro imigraci do Palestiny a kolektivní práci v kibucích. Geller vydával podzemní noviny s názvem Slowo Mlocych (Hlas mladých), v nichž zveřejnil v březnu 1942 pověst o údajném povstání v Novogrodku proti německým věznitelům,“ přibližuje Brodská Cohenová.
Zmíněná zpráva v židovských podzemních novinách zněla: „Pouze v Novogrodku uměli Židé zemřít se ctí a pomstít své krveprolití, jehož se na nich dopustila ruka jejich nepřátel. Teprve tam byli spolu s nevinnými oběťmi pozabíjeni také místní četníci při provádění své vražedné práce. Město Novogrodek se stalo symbolem Židů strádajících v rukou hitlerovských vrahů a symbolem hrdinství pro naši generaci a generace budoucí.“
Ze Slowa Mlocych vzápětí převzaly tuto zvěst také další židovské ilegální tiskoviny. V sobotu 28. března 1942 se tak ve varšavském ghettu objevil další článek s titulkem Hrdinové Novogrodku, který vyšel v podzemních novinách Jutrznia tajné židovské organizace ha-Šomer ha-ca'ir a informoval opět o údajném povstání, při němž 200 vzbouřených Židů zabilo 20 Němců.
Stejnou zvěst šířila také levicová marxisticko-sionistická židovská organizace Po'alej Cijon.
Rekonstrukce vstupu do někdejšího tunelu, který si Židé prokopali v ghettu v Novogrodku
„Příběh, tak jak byl zveřejněn, představoval legendu, jež velmi silně ovlivnila podzemní hnutí a utvářela ve varšavském ghettu psychologickou náladu zralou na odpor,“ napsal historik holokaustu Shalom Cholawsky ve své knize Židé v Bělorusku během 2. světové války.
Celá věc ale měla jeden háček: v Novogrodku k žádnému skutečnému povstání v té době nedošlo, zvěsti o něm byly smyšlené. Podle slavného polského židovského historika Emmanuela Ringelbluma, který po okupaci Polska nacistickým Německem skončil i s rodinou v nově zbudovaném varšavském ghettu a zanechal v něm unikátní archív 30 tisíc listů popisujících každodenní život tam, jenž byl po válce nalezen ukrytý v konvích na mléko, byla zdrojem této zprávy zřejmě nežidovská Polská dělnická strana (Polska Partia Robotnicza), snažící se podnítit povstání proti Němcům.
Ringelblum v této souvislosti zmiňuje pasáž publikovanou v podzemních novinách této strany 2. září 1942, která vyzývala Židy, aby se proti Němcům vzbouřili: „Vetřelci jsou nemilosrdní a neúprosní. Židovská populace by měla být stejně neúprosná při obraně své existence… Pouze nekompromisní odpor v každé situaci, jedině akce – a ne pasivní čekání na porážku – může zachránit možná tisíce i desetitisíce lidských životů, jakkoli si to může vyžádat oběti. Příkladem budiž hrdinský odpor Novogrodku a dalších měst.“
Také Cholawsky připisuje vznik legendy o novogrodském povstání nežidovské organizaci, ale na rozdíl od Ringelbluma považuje za jejího původního iniciátora největší polskou odbojovou organizaci Zemská armáda (Armia Krajowa). Ta představovala v Polsku dominantní vojensky řízené hnutí odporu (podobně jako na českém území Obrana národa) a její členové rozšířili podle Cholawského do varšavského ghetta článek připomínající historický fakt, že Novogrodek byl domovem polského národního básníka Adama Mickiewicze a jako takový se stal „místem symbolizujícím polské národní vědomí“.
Dům Adama Mickiewicze v Novogrodku na dobové fotografii z 30. let minulého století
Na podporu svého předpokladu Cholawsky zmiňuje také to, že někteří nežidovští studenti polské měšťanské školy Adama Mickiewicze se stali po okupaci Polska členy Zemské armády, přičemž se tajně setkávali také se svými židovskými přáteli. Od nich se dozvěděli, že Židé z varšavského ghetta shánějí zbraně, aby se postavili na odpor a pomstili zvěrstva spáchaná na jejich rodinách. Podle Cholawského to byla „téměř jistě“ právě Zemská armáda, kdo nadchl Židy ve varšavském ghettu pro ozbrojenou vzpouru.
Ilegální radiopřijímače
K heroickému povstání nakonec v dubnu 1943 skutečně došlo. Třebaže bylo nakonec brutálně potlačeno, stalo se vůbec největším aktem ozbrojeného odporu židovského lidu ve varšavském ghettu.
A došlo k zajímavému dějinnému paradoxu: zatímco povstání ve Varšavě pomohla podnítit vymyšlená zpráva o obdobném povstání v Novogrodku, zvěsti o skutečném varšavském povstání zase pomohly tomu, aby se i Židé v Novogrodku začali proti Němcům reálně bouřit. Zbývá ovšem objasnit otázku, jak se zprávy o povstání ve varšavském ghettu do 423 kilometrů vzdáleného Novogrodku dostaly.
Část tunelu, jímž obyvatelé ghetta v běloruském městě Novogrodek v září 1943 utekli, dnes vyznačují pamětní kameny
Odpověď spočívá podle Betty Brodské Cohenové v několika ilegálních radiopřijímačích, které fungovaly v novogrodském židovském pracovním táboře a Němcům se je nepodařilo odhalit.
Jednu z těchto stanic sestavil 14letý bratr vězně Jankefa či Jakova Nevakoviče, jenž s nasazením života propašoval do tábora elektrosoučástky, z nichž sestavil provizorní jednosměrný radiopřijímač. S jeho pomocí odchytávali vůdci podzemního hnutí odporu zprávy BBC, které je informovaly o aktuálním válečném vývoji.
Další vysílačku propašoval do tábora v pytli mouky v prosinci 1942 vězeň Ruvka Šabakovský, kterého velitel tábora Reuter vyslal do města. Také toto rádio, pečlivě ukryté v díře vytesané do trámu v podkroví jednoho z domů ghetta, umožňovalo táborovým odbojovým lídrům sledovat zprávy ze světa.
Třetí rádio bylo podle jednoho z přeživších Jehudy Bauera propašováno do pracovního tábora v létě 1943, kdy se v něm také podařilo zachytit zprávu o povstání ve varšavském ghettu, jež značně přispěla k odhodlání novgorodských Židů uprchnout z ghetta a přidat se k běloruským partyzánům.
Masovou popravou přetekl pohár
Odhodlání vzbouřit se proti německým utlačovatelům pak završil neobyčejně brutální akt, k němuž došlo 7. května 1943: postřílení 300 lidí v novgorodském ghettu, zejména žen a dětí. Byl to další doklad toho, že Němci chtějí všechny obyvatele ghetta vyvraždit a že jedinou naději na přežití skýtá odpor, nikoli podvolení se.
V polovině května 1943 začali zbylí obyvatelé ghetta v čele s Reichel Kushnerovou hloubit tunel ven, jehož délka nakonec činila více než 250 metrů. Pět měsíců po zahájení prací uteklo tunelem v několika dnech, počínaje nedělí 26. září 1943, celkem 232 lidí.
Zmenšený model ghetta Novogrodek
Neutíkali přitom jen za svobodou, ale také za možností bojovat proti zlu se zbraní v ruce: více než 100 z nich se přidalo k partyzánům z oddílu Bielski operujícího v dané oblasti, další se postupně připojili k jiným oddílům. Podle Běloruské telegrafní agentury, státní národní zpravodajské agentury Běloruska, šlo o největší útěk v Evropě.
„Byla to fáma a následná varšavská vzpoura, co pravděpodobně povzbudilo mou matku a její spoluvězně, aby se z pracovního tábora Novogrodek prodrali vlastním úsilím na svobodu. V důsledku toho bylo zachráněno nejméně 128 životů. Navzdory všem předpokladům se většina přeživších naučila znovu milovat a důvěřovat. Vybudovali nové rodiny a stvořili nové životy. Tomu, kdo tuto fámu oživil, chci vyjádřit svou vděčnost. Děkuji,“ uzavírá Betty Brodská Cohenová.
6
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
