Desátého prosince si připomínáme přijetí Všeobecné deklarace lidských práv v OSN a je tedy příležitost k zamyšlení nad jejich stavem dnes a u nás. Jakkoli se to mnohým jistě právem moc nezdá, žijeme v ekonomicky lepších časech a v té části světa, kde lidská práva rozhlédneme-li se kolem sebe nejsou zatím vážněji porušována. Slovo „zatím“ však, ač nerad, podtrhuji.

Především chybí nezávislá instituce, která by se stavem lidských práv skutečně zabývala. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva je zmocněnkyně vlády a připravovaný a v EU od nás očekávaný návrh zákona, který by tu zřídil nezávislou instituci, se zadrhl ve vládnělegislativně-rozpočtovém soukolí, takže jeho osud je nejistý.

Václav Hořejší
I s agresorem a teroristou se musí jednat

Stanislav Křeček
je veřejný ochránce práv

Jsme totiž možná na počátku změn, které mohou být pro další vývoj pojímání lidských práv určující. Nedávno jsem se účastnil několika setkání věnovaných problematice lidských práv, a z toho, co jsem tu často slyšel, nemám radost. Pohled na společnost prizmatem identity menšin se stává automatickým a povědomí o tom, jak má vypadat snaha o jednotu občanské společnosti a o tom, co by odpovídalo rozumnému uspořádání vztahů a věcí, se zcela vytrácí. I pokud jde o lidská a občanská práva.

Velmi bych varoval před představou o jakési globalizaci lidských práv. Tedy těch „práv“, která neúnavně produkují nejen četné politické neziskovky, ale i některé fakulty univerzit. O genderových představách o vztazích muže a ženy, o nejrůznějších diskriminacích kdekoho a kdečím. Současný stav, kdy příslušníci LGBT komunity nadšeně pomáhají muslimským přistěhovalcům při vstupu do Evropy, je jednou z kuriozit naší doby: v jakémkoli chalífátu by jim nejspíš usekli hlavu…

Zdroj: DeníkKaždá menšina totiž co chvíli požaduje legislativní zakotvení všelijakých, často absurdních práv. X. Clement, autor knihy Spiknutí kokotů, napsal: „Můžeme se smát mužům, ale nikoli ženám, heterosexuálním, ale ne gayům, lesbičkám a spol., můžeme se smát bělochům, ale nikoli Indiánům, černochům, Asiatům a spol., můžeme se smát křesťanům, ale nikoli muslimům, hinduistům a spol.“ Nemáme-li být označeni za odpůrce lidských práv. Ale kým bychom byli takto označeni? Kdo ostatně rozhodl o tom, co si o lidských právech smíme a nesmíme myslet?

Andrej Babiš
Cesta do hlubin pirátské migrantské duše

I v budoucím roce budou všelijaké pochody Prague Pride jen kuriozitou a v klidu se můžeme zabývat „problémy“ těch, kteří nevědí, jaké pohlaví si zvolit. Ale zatím. Není tomu tak všude ve světě a nemusí tomu tak být navždy ani u nás.

Nenechme si vnutit toto pojetí lidských práv! A mějme na mysli, že skutečným lidským právem je právo na život a právo usilovat o své štěstí, jak stojí v americké Deklaraci nezávislosti. S tím vykročme do dalšího roku.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.