Vzhledem k tomu, že inflace citelně převyšuje růst příjmů obyvatel, není překvapivé, že ekonomové se dnes v médiích vrací k přirovnání o utahování opasků. Mimochodem to se v devadesátých letech ustálilo i jako praktický návod na úspory v rodinném rozpočtu nejen z finančních důvodů, ale i kvůli špatné životosprávě velké části obyvatel.

Tentokrát je hlavním tahounem inflace zdražování energií. Jak už víme – i z nedávné pandemické doby – jednotlivci a domácnosti se v krizových chvílích dokáží aktivizovat a řešit problémy i bez pomoci státu. My proto v průzkumech dlouhodobě zjišťujeme, jak sami lidé reagují na vývoj v energetice. Mezi posledními výsledky jsme nepřehlédli, že více než třetina z reprezentativního vzorku domácností (35 %) nijak dosud na nárůst cen elektřiny a tepla nereagovala. Mezi těmi, kteří již řešení energetické krize museli vzít do vlastních rukou, nás nepřekvapilo zjištění, že se nejvíce spoléhají na klasické „méně topíme“ (38 %), „méně svítíme“ (38 %), anebo dokonce na „vypínáme stand-by, vytahujeme spotřebiče ze zásuvky“ (19 %).

Vladimír Janypka
je ředitel ABB Elektrotechnika

Chovat se úsporně je správné, ale stejně jako u utahování opasků nemusí prosté snížení objemu snědených rohlíků a uzenin náš problém vyřešit. Dlouhodobě je třeba změnit jídelníček, přidat vitamíny či vlákninu. Mimochodem, větším podílem zeleniny a ovoce třeba na úkor masa více šetříme i produkci skleníkových plynů.

V domácí energetice je takovou ozdravnou kúrou přechod na spotřebiče v efektivnější energetické třídě. Kvůli drahým energiím jej zvolilo 12 % domácností a dalších 11 % se k němu chystá.

Zateplení bytu či domu je spojeno s větší investicí. To je zřejmě hlavní důvod, proč k němu v současnosti přistupuje pouze necelých 6 % lidí. Stejně tak zůstala na chvostu sofistikovaná a přitom komfortní řešení, která mnohdy ani nevyžadují velké vstupní investice. Jsou jimi prvky chytré domácnosti. Nemusí být nic složitého instalovat automatické zapínání a vypínání spotřebičů podle světla, teploty i dalších venkovních vlivů počasí. A nejen podle nich, přes jednoduché mobilní aplikace přizpůsobíme domácí spotřebu našemu životnímu rytmu, preferencím a zájmům.

close info Zdroj: Deník zoom_in

Pouhá 3 % použila prvky inteligentní domácnosti jako stmívače, chytré termostaty a meteostanice či automatické zapínání a vypínání různé spotřební elektroniky a 4 % takové investice z důvodu růstu cen zvažují. Bližší pohled na data ukazuje, opět bez překvapení, že nejvíce jsou těmto změnám nakloněni mladí lidé. Investici realizovalo 5 % z nejmladších (18 – 26 let) a 11 % procent této věkové kategorie ji zvažuje. To je zhruba čtyřnásobek oproti lidem v nejstarší kategorii (54-65). Starší lidé jsou pochopitelně konzervativnější a z většiny nejsou nakloněni zavádění digitálních technologií do správy domácnosti.

Když se nicméně vrátím ke zdravému životnímu stylu, tady se ukazuje, že stejný princip může fungovat pro všechny generace. Vedle klasických zahrádkářských kolonií, které jsou už po více než sto let středoevropskou tradicí, vznikají i nové modely. Lidé si například pronajímají na komunitních městských plochách třeba i jen několik metrů čtverečních, kde si mohou pěstovat vlastní zeleninu. Zelenají se i balkóny a další drobné plochy, kde lze umístit pěstební kontejnery a květináče. Zdravější střídmější životní styl spojuje lidi napříč generacemi. Takovou roli mohou plnit i chytré technologie pro domácnost, pokud zvýšíme digitální gramotnost napříč generacemi.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.