V polovině tohoto září ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo návrh novely zákoníku práce. Návrh byl veřejností již dlouho očekáván, mimo jiné proto, že má do českého právního řádu začlenit hned dvě evropské směrnice. Jedná se o tzv. work-life balance směrnici a směrnici o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách. Obě přitom měly být do českého právního řádu zapracovány již počátkem srpna letošního roku. Pojďme si shrnout ty nejdůležitější změny a jejich dopady na zaměstnance a zaměstnavatele. 

Romana Szuťányi
je advokátkou ROWAN LEGAL

Návrh především přináší dlouho očekávanou podrobnější úpravu výkonu práce na dálku, tzv. home office. Ten by měl být až na výjimky možný jen na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a zaměstnanec by měl mít možnost o něj požádat. Nově se zavádí i kategorie zaměstnanců, kteří budou mít na home office ze zákona nárok, například ti, kteří pečují o dítě mladší 15 let. Důležitá součást nové úpravy, která byla asi nejvíce očekávaná, se týká úhrady nákladů zaměstnance, které mu při výkonu práce z domova vzniknou. Nově by měli mít zaměstnanci nárok na paušální náhradu nákladů ve výši 2,80 koruny za každou započatou hodinu práce. Návrh upravuje i další povinnosti zaměstnavatele související mezi jiným se zajištěním bezpečnosti na pracovišti.

Další podstatná změna by se měla dotknout dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tzv. DPP a DPČ. Je třeba předeslat, že pokud novela v navrhované podobě projde, dohody ztratí z větší části svoji flexibilitu, neboť zaměstnavatel bude muset „dohododářům“ rozvrhovat pracovní dobu. Ti však díky nové úpravě získají i další práva, jako například právo na dovolenou, na překážky v práci nebo na příplatky.

Rozšířit by se měla i informační povinnost, kterou zaměstnavatelé musí vůči zaměstnancům plnit při vzniku, změně a skončení pracovního poměru. Nově bude muset být zaměstnanec informován například i o době trvání a podmínkách zkušební doby, době odpočinku či postupu, který je zaměstnavatel nebo zaměstnanec povinen dodržet při rozvazování pracovního poměru. Rozšířená bude i informační povinnost u zaměstnanců vysílaných na území jiného státu. Navrhuje se výrazné zkrácení lhůty pro splnění této povinnosti z 30 na 7 dnů. Administrativní zatížení zaměstnavatelů se tak pravděpodobně zvýší.

close info Zdroj: Deník zoom_in Naopak dobrou zprávou pro zaměstnavatele by měla být změna v elektronickém podepisování a doručování pracovněprávní dokumentace. Za zmínku stojí zejména, že přísná úprava elektronického podepisování a doručování by se nadále měla týkat už jen jednostranných rozvazovacích dokumentů a mzdového výměru. Naopak elektronické podepisování a doručování pracovní smlouvy nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr by se mělo výrazně zjednodušit.

Návrh novely do jeho finální podoby čeká ještě dlouhá cesta a je tedy otázkou, v jaké konečné podobě bude novela přijata. Vzhledem k legislativnímu procesu očekáváme, že ke změnám může dojít nejdříve během příštího roku. Již nyní však doporučujeme poradit se o konkrétních dopadech s odborníky.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.