Nejsem sama, kdo už delší dobu vnímá, že se společnost čím dál více vychyluje. Pokud se ale snažím dobrat vysvětlení, proč tomu tak je, buď nacházím jen strohé a děravé vysvětlení typu: „Může za to Babiš!“, „Může za to Putin!“, případně „Mohou za to předchozí vlády!“ nebo konspirační teorie, které používají slova jako „ti“ nebo „oni“, aniž by k nim dokázali přiřadit reálné tváře a objasnit jejich motivaci. („Oni nám zdražili elektřinu.“)

Markéta Šichtářová
je ekonomka a publicistka

Přestaňme používat taková obecná vyjádření a pojmenujme fakta exaktně. Příliš dlouhá doba blahobytu zapříčinila pokles obezřetnosti společnosti. Tím dostali velký prostor liberální progresivisté, kteří vymysleli ideologii ESG tedy posuzování firem podle toho, jak jsou společensky nebo ekologicky prospěšné.

Variace na známé téma

Filozofie ESG je jednou z odnoží kolektivismu. Kolektivismus měl v dějinách už mnoho variancí: rasismus, fašismus, socialismus. Dlouho jsem si sama kladla otázku, jestli stávající sílící socialismus je příčinou ESG, anebo ESG umožnil posílení socialismu. Dokud mi nedošlo, že ta otázka je chybně položená. Není pravda, že jedno je příčinou druhého. Ve skutečnosti totiž obojí splývá; obojí je pouze konkrétním projevem kolektivismu, tedy víry, že cíl skupiny je víc než život jednotlivce. 

Markéta Šichtářová
Ekonomický úpadek má název ESG

Zatímco jedna část společnosti tlačí na novou ideologii, jiná její část se pod tímto tlakem šprajcuje a vzdoruje. A konkrétním vyústěním této polarizace je řada neblahých ekonomických důsledků včetně růstu cen potravin. Polopaticky je to demonstrováno aktuální situací v Nizozemsku, která má na ceny potravin vliv.

Nizozemsko je největším vývozcem masa v Evropě a premiér Nizozemska Mark Rutte umožnil prakticky zastavit moderní zemědělství na základě soudního příkazu a ve jménu bezuhlíkové agendy. Ovšem v Nizozemsku nezavírají všechny farmy, ale pouze rodinné malé a středně velké. Velké korporátní zůstávají. Tak jako v 50. letech u nás se likvidovali „pouze“ kulaci, ale zemědělská družstva existovala.

Jak nizozemská vláda zdůvodnila své snahy o ochromení zemědělců? Používáním dusíkatých hnojiv. Nizozemsko je zemědělská velmoc, a protože nadprůměrně produkuje, také nadprůměrně vypouští oxidy dusíku a oxid dusný. Nizozemští politici ale začali prohlašovat, že dusíkatá hnojiva způsobují změny v krajině a že je to špatné. 

Politika, která chce údajně bojovat proti hladu a chudobě, teď chce zlikvidovat 30 až 50 procent zemědělců v zemi, která je na prvním místě v zemědělském vývozu v celé Evropské unii! Tedy v zemi, kde je zemědělská výroba stejně tradiční jako průmyslová výroba v ČR!

Markéta Šichtářová
Ekonomika stále hledá, jak hluboko je dno

Nizozemští politici mohli buď implementovat normy a směrnice z Evropské unie, nebo je mohli odmítnout a hájit vlastní zájmy. Rozhodli se vydat, jak dnes můžete slyšet od našich politiků, údajnou „západní demokratickou cestou“. (I my jsme si zvolili probruselskou vládní pětikoalici, a tak se teď nemůžeme divit, že i u nás se implementují nejrůznější evropské „zlepšováky“ ničící v našem případě zejména průmysl.)

Dušení farmářů

Od roku 2021 mapa chráněných území Natura 2000 v Nizozemsku vytyčuje oblasti chráněné před emisemi dusíku. Každý nizozemský zemědělec, který provozuje farmu v okruhu pěti kilometrů od chráněné oblasti Natura 2000, musí výrazně omezit svou produkci dusíku, což pro něho znamená prakticky likvidaci. Pokud by ale chtěl svoji farmu prodat, má smůlu. Jiný zemědělec si tuto půdu nekoupí, protože na ní také nesmí farmařit. Tyto nemovitosti se tak staly bezcennými a stát u nich vlastně provádí nucené vyvlastňování.

Zdroj: DeníkJen během jediného roku se následkem antidusíkaté politiky zvýšila cena krmiva o 60 až 70 procent. Nucené omezování chovů musí zase nutně zvýšit cenu masa, protože ho bude méně, a bude tak vzácnější. A vláda jde ještě dál. Už má připravený nový návrh, který má omezit chovy ještě víc. V některých oblastech klidně o 90 procent.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.