Šéfkomentátor Deníku Martin Komárek zveřejnil text Zelený teror v Brně. Není jediný, kdo se o enviromentálních aktivitách vyjadřuje agresivním způsobem. Urážlivé texty o ochranářských aktivitách se v mnoha mediích usídlily velmi pevně a jsou neprofesionální ze dvou důvodů. Přináší zavádějící informace a také jsou mnohdy agresivní. Používají silné slovní obraty, jako například „teror“, „škůdci“ a „kazisvěti“, aby vytvořili dojem, že ekologické hnutí je nebezpečné a škodlivé pro společnost. Tento přístup je nejen zavádějící, ale také neetický.

Tomáš Jindříšek
Věci, které jsme minuli

Blanka Mikátová
je zooložka

Pisatelé se také s oblibou odkazují na politické autority. Například ve výše zmíněném článku Martina Komárka se uvádí: „Ekoteroristům, jak je správně nazýval Miloš Zeman, neběží o ochranu přírody, nýbrž o to, aby škodili ostatním.“ To jsou velmi silná, urážlivá a nepodložená slova. Stejně jako by někdo (bez důkazů) novinářům podsouval úmysl zničit názorové odpůrce. Téměř to budí dojem, jako by si společnost urputným odmítáním enviromentalistických myšlenek hledala alibi, proč enviromentalisty jako celek ignorovat nebo bagatelizovat.

Bohužel, označení ekoterorista používali s oblibou naši bývalí prezidenti Václav Klaus a Miloš Zeman. Václav Klaus považoval jakékoliv snahy o ochranu přírody především za překážku rychlé změny země na čistě tržní společnost. Pro mnohé jsou Václav Klaus a Miloš Zeman stále myšlenkovými guru v pojetí přírodních hodnot. Tento způsob vnímání je i zřejmý z článku Martina Komárka. Je ostatně dosti zvláštní, že se Martin Komárek dovolává autority Miloše Zemana, který před diktátorem Putinem pronesl tato slova: „Novinářů je příliš mnoho, měli by se likvidovat.“ Klausovská a zemanovská éra se podepsala velmi hluboko do současného myšlení naší společnosti a slova o ekoterorismu jsou z jejich slovníku hojně přebírána.

Toto hluboké společenské „vtištění“ v podstatě brání uvědomění, že např. ochrana biodiverzity, o kterou se svými kroky snaží i Děti Země, je v současnosti jedním ze zásadně důležitých společenských témat. Ať se nám to líbí či nelíbí, jednoznačným faktem je, že se lidstvo dostalo do situace, kdy ovlivňuje planetu v nevídaném měřítku a ohrožuje tak i své životní prostředí. Sám Komárek uvádí: „Divočina ve světě je kriticky ohrožena, mnohým skutečným ne smyšleným druhům hrozí vyhynutí. Někteří vědci říkají, že velké vymírání už začalo. Každý rozumný čin, který mu zabrání, je hoden úcty.“ Autor si však neuvědomuje, že ztráta biodiverzity se netýká jenom vzdálených tropických oblastí, ale i naší přírody tady a teď.

Martin Vopěnka
Pro kolik spravedlivých ušetřit Gazu?

V současnosti se stávají vzácnými i druhy, které dříve zcela neodmyslitelně patřily do naší krajiny. I člověk bez přírodovědného vzdělání si všimne úbytku motýlů či čmeláků. Pokud bude i nadále pokračovat velkoplošný úbytek hmyzu, jde o naprosto zásadní problém, protože hmyz je nezbytný pro fungování ekosystémů – představuje potravní zdroj pro většinu obratlovců, podílí se na opylování, rozkladu organické hmoty a mnoha dalších procesech.

Vzácné se stávají i další skupiny živočichů - všechny naše druhy plazů a obojživelníků jsou řazeny mezi druhy ohrožené, mnohé jsou ohroženy i celoevropsky. Stejně bychom mohli pokračovat u dalších skupin živočichů a rostlin.

Často je zpochybňována přítomnost přírody v městském prostředí a bagatelizována její ochrana. Stačí však zhlédnout film Planeta Praha nebo si přečíst stejnojmennou knihu a zjistíme, že i městská příroda může být velmi pestrá a zároveň ohrožená. A právě ti, kteří se tady a teď dostupnými a nenásilnými prostředky snaží o záchranu přírodních hodnot, jsou hodni úcty.

Andrej Babiš
Antibabiš i kdyby na chleba nebylo

Je třeba si uvědomit, že označování někoho za teroristu zvláště v dnešní době je už tzv. „přes čáru“. Terorista je ten, kdo používá násilí nebo hrozbu násilím proti nezúčastněným osobám, s cílem rozsévat strach. Nelze však jako teroristu označit člověka, jenž využívá všechny zákonem dané možnosti k prosazení své vize světa. Tento způsob je plně legální a ochránci přírody jsou pouze jedni z mnohých, kteří pro své cíle využívají legislativní rámec. V podstatě tento způsob používá téměř každý, kdo si pro své jednání najme právníka či je sám právník.

Zdroj: DeníkEnvironmentálně motivovaná násilná činnost je u nás i ve světě naprostou výjimkou (na rozdíl od násilné činnosti motivované např. náboženstvím či národností) a přední environmentalisté se od násilníků vždy výrazně distancovali. Zpravidla se distancují i od aktivistů, kteří ničí umělecká díla či významně poškozují majetek. Ani toto jednání však není možné zařadit pod hlavičku terorismu.

Jedná se o vandalství, a i když je to špatná forma proenviromentálního jednání, neohrožuje nikoho na životě či zdraví. Trochu zmateným způsobem se pouze snaží poukázat, že ničení kulturních či ekonomických hodnot, kterých si společnost váží, je stejné jako ničení přírodních hodnot. Je to sice nežádoucí přístup, který nadělá více škody než užitku, ovšem srovnatelný s přístupem pana Komárka, ale i mnoha dalších žurnalistů. Sice nestříkají kečup na obrazy, ale slovo je nadmíru mocná zbraň, která může velmi a dlouhodobě ublížit. I proto máme dnes zákony, které občany chrání před urážlivými a dehonestujícími výroky.

Pavel Kopecký
Mír pro Ukrajinu?

Je tedy žádoucí se zamýšlet nad způsobem psaní o enviromentálních problémech. Navíc je možné, že použitím umírněnějšího slovníku se do budoucna trochu obrousí vzájemné hrany. Jednající strany se nebudou vnímat jako protivníci, ale partneři a jednání se tak stanou splavnějšími.

Na závěr ještě jedna poznámka. Na pojem ekoterorismus lze nahlížet i z opačné strany. V tom případě by bylo možné za ekoterorismus považovat poškozování životního prostředí, případně útoky proti členům enviromentalistických skupin. To by pak nálepku ekoteroristy nesl zcela někdo jiný než Děti Země.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.