O třech medvědech

Kdysi dávno, asi tak před dvaceti lety, se narodili tři medvědí kluci, kteří dostali jména Vojta, Kuba a Matěj. Vojta byl nejstarší, Kuba prostřední a Matěj nejmladší.

Medvědím bráškům Vojtovi, Kubovi a Matějovi se ztratila maminka. Kluci se chtěli vydat do světa, ale nemohli se dohodnout. Kuba se chtěl vydat na Slovensko. Matěj zase do Číny. Vojtovi to vadilo a nechtěl se s nimi dohadovat. Tak řekl: „Vydáme se po České republice. Vždyť je tak krásná, tolik krásných zákoutí zde je.“ Kuba a Matěj přemýšlí, a pak řeknou: „Tak jo, to bude nejlepší.“ Vojta z toho byl nadšený.

Jak si řekli, tak udělali. Vydali se napříč celou naší republikou. Bloudili a bloudili, cestou necestou vždy něco viděli. Jednoho dne je našel nějaký pán jménem Chaloupka. Ten si malé medvědí kluky vzal domů.

O Žlutěnce
Speciál Deníku: Pište pohádky

Když to viděl, nebylo mu moc do smíchu. Kuba kousal ponožky, Vojta kradl med a Matěj kousl boty. Pan Chaloupka z toho byl tak vyděšený, že to skoro nezvládal. Poprosil tedy pana starostu v Berouně, zda by nebylo možné v místech na Městské hoře vytvořit medvědárium. Bylo by prý pro medvědí kluky Vojtu, Kubu a Matěje.

Pan starosta souhlasil a kluci se zabydleli na Městské hoře v Berouně. Všichni za nimi chodili, kluci byli šťastní. Jednoho dne, když se lidé přišli podívat za medvědy, Vojta zde nebyl. Dotazovali se, ale nikdo nic nevěděl. Tvrdí se, že mu narostla křídla a odešel do nebeského spánku. Kuba a Matěj to oplakali, byli z toho smutní. Ale jako správným kamarádům jim zůstaly v srdci krásné vzpomínky.

Autor: Natálie Krupková
Veverušáci, 2. oddělení ŠD Beroun-Závodí

O Vojtovi, Kubovi a Matějovi

V jednom hlubokém lese žili tři medvědi. Jmenovali se Vojta, Kuba a Matěj. Maminka se jim ztratila a zapomněla je tam. Vojta brečel, Kuba kňučel a Matěj se snažil najít nějakou cestu z lesa. Najednou se na obzoru vynořil člověk. Zůstal stát a pozoroval, co se bude dít. Medvědi zbystřili. Nevěděli, kdo to je a co bude následovat.

To by nikdo neuhodl, kdo ten člověk je! Byl to pan Chaloupka. Pan Chaloupka dlouho nepřemýšlel a řekl si, že si je vezme domů. Vždyť bylo před deštěm. A tak se vydali na cestu.

Děti v družině Základní školy Beroun-Závodí čtou pohádky, které vycházely v Deníku
Máme splněno! Povedlo se nám potěšit děti

Cesta utekla rychle, všichni jsou již doma. Rozhlíží se po domečku a najednou hup. Vojta zalehl postel. Pan Chaloupka zjistil, že má zvýšenou teplotu. Pan Chaloupka Vojtu začal léčit, ale šlo to špatně. Nakonec ho pravdu nedoléčil a Vojta odešel do nebe. Všichni byli moc smutní, ale tuto bolest přežili.

Za několik let jsme se přišli podívat do Berouna na Městskou horu, kde bylo zřízeno medvědárium a Kuba s Matějem zde spokojeně žili a žijí dodnes. Matěj ležel na stromě na velké větvi a Kuba jedl med. Byl moc dobrý. Všichni byli šťastní a spokojení.

Autor: Maruška Vassilyeva
Veverušáci, 2. oddělení ŠD Beroun-Závodí

Medvědi

Medvědi jsou kámoši,
narozky si okusí.
Vojta má velkou hlavu,
a k tomu kupu kamarádů.
Kuba hodně přemýšlí,
a Matěj si vymýšlí.
Mají se moc rádi,
jsou z nich dobří kamarádi.
Narozeniny mají radši,
nežli chytrou kaši.
Na začátek jim popřejeme
a dorty jim dopřejeme.

Autor: kolektivní dílo
skupina ČIRŮVCI, 2. oddělení ŠD Beroun-Závodí

Máte i vy doma v šuplíku pohádky, které jste napsali pro své děti nebo vnoučata? Potěšte svými příběhy i další děti a zašlete je na adresu natasa.budacova@denik.cz. Ty povedené rádí vydáme na našem webu.